Stav: kontrola 2022, aktualizace 2019, vydání 2015

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Termín podlahová (užitková, užitná) plocha bytu (domu), resp. obytná plocha, má v různých právních předpisech odlišné významy. Vždy je proto třeba zkoumat, pro jaký účel a podle jakého právního předpisu má být tento údaj uváděn.

Upozornění k textu

Obsah

ÚVOD

Termín „podlahová, případně užitková (nebo užitná) a obytná plocha“ patří k často frekventovaným pojmům, používaným jak v odborných textech, tak při běžné komunikaci. Především se v metrech čtverečních podlahové plochy udává velikost bytu – v technických zprávách, komerčních sděleních, statistických šetřeních či kupních smlouvách. Je proto důležité vědět, jak s tímto termínem zacházejí, resp. jak jej definují právní předpisy, technické normy nebo pomocné metodiky.

Je třeba si uvědomit, že obecně mají definice v právních předpisech zpravidla tzv. interpretační charakter. V úvodních částech právních předpisů (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek) se setkáme s uvozením: pro účely tohoto (zákona) se rozumí, že …. Pak může mít stejný pojem v různých právních předpisech odlišný význam. Naproti tomu v technických normách, terminologických databázích či ve výkladových slovnících by měly být používány formálně správné definice. Obecné terminologické principy a metodologické přístupy k tvorbě definic, k přípravě a uspořádání výkladových slovníků, tezaurů, klasifikačních systémů apod. upravují mezinárodní technické normy (např. ČSN ISO 704:2018 Terminologické práce – Principy a metody) a další.

1 PODLAHOVÁ, OBYTNÁ A UŽITKOVÁ (UŽITNÁ) PLOCHA VE STAVEBNÍCH PŘEDPISECH, NORMÁCH A METODIKÁCH

Platné stavební právní předpisy definici podlahové plochy bytu a užitkové plochy bytu neobsahují (s výjimkou již zrušené vyhlášky o obecných technických požadavcích v hlavním městě Praze – viz dále), ale tyto termíny používají. Stavební předpisy a podobně předpisy o statistické službě a statistických zjišťováních rozlišují podlahovou, obytnou a užitkovou (případně užitnou, nebo také celkovou) plochu. Obytná plocha souvisí s pojmem obytná místnost – je součtem plochy obytných místností bytu.

1.1 ZÁKON Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

Stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) používá termín „podlahová plocha“, ale nedefinuje jej. Podle § 188a lze umísťovat v nezastavěném území také stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m².

1.2 VYHLÁŠKA Č. 501/2006 Sb., O OBECNÝCH POŽADAVCÍCH NA VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, termín „podlahová plocha“ a „obytné plochy“ rovněž používá, ale nedefinuje. Podle § 2 Základní pojmy se pro účely této vyhlášky rozumí:

a) stavbou pro bydlení

1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,

2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, …

§ 8 Plochy smíšené obytné, odst. 1: Plochy smíšené obytné se obvykle samostatně vymezují … Odst. 2: Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství, a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

1.3 VYHLÁŠKA Č. 268/2009 Sb., O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA STAVBY

Termín podlahová plocha používá rovněž vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška používá termín „podlahová plocha“ (místnosti, bytu), ale nedefinuje jej.

V § 3 písm. i) stojí: obytnou místností je část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m². Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m² a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m²; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.

V § 10 odst. 5: Světlá výška místností musí být alespoň … b) 2 300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti, …

V § 13 Proslunění, odst. 2: Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot.

Odst. 3: U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu.

Podobně v dalších ustanoveních vyhlášky.

1.4 VYHLÁŠKA Č. 26/1999 SB. HL. M. PRAHY, O OBECNÝCH TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA VÝSTAVBU V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE (OTPP)

Zrušená vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (OTPP), ve znění pozdějších předpisů, článek 3:

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

b) bytem – soubor místností (popřípadě jediná obytná místnost), který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,

f) obytnou místností

1. část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m²,

2. kuchyň, má-li podlahovou plochu nejméně 12 m²; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 18 m²; u místností se zkosenými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,

x) užitnou plochou – součet ploch všech místností budovy, …

Termín podlahová plocha sice tato vyhláška používá, ale nedefinuje jej.

1.5 NAŘÍZENÍ Č. 11/2014 SB. HL. M. PRAHY, KTERÝM SE STANOVUJÍ OBECNÉ POŽADAVKY NA VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE

Vyhlášku č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy nahradilo nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (tzv. pražské stavební předpisy), jehož platnost dočasně zrušilo MMR (výhrady MMR, městských částí a dalších orgánů a nevládních organizací k některým ustanovením; absence procesu tzv. evropské notifikace). Nařízení obsahuje shodnou definici bytu se starou vyhláškou, zjednodušenou definici obytné místnosti, ale v zásadě odpovídající definici podle staré vyhlášky; neobsahuje již definici užitné plochy.

Novou definicí tohoto nařízení je hrubá podlažní plocha: součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží budovy kromě otevřených a částečně otevřených částí (balkony, lodžie, průchody, střešní terasy apod.); v podlažích se šikmými stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy. Prakticky je tento termín použit v příloze 2 nařízení, která stanoví počet. tzv. vázaných a návštěvnických parkovacích stání.

1.6 VYHLÁŠKA Č. 499/2006 SB., O DOKUMENTACI STAVEB

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje 16 příloh:

• Příloha č. 1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby;
• Příloha č. 2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů;
• Příloha č. 3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy;
• Příloha č. 4 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace;
• Příloha č. 5 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
• Příloha č. 6 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území;
• Příloha č. 7 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
• Příloha č. 8 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení;
• Příloha č. 9 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů;
• Příloha č. 10 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy;
• Příloha č. 11 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace;
• Příloha č. 12 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• Příloha č. 13 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby;
• Příloha č. 14 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby;
• Příloha č. 15 Náležitosti dokumentace bouracích prací;
• Příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.

Přílohy č. 1–15 specifikují obsah a rozsah dané úrovně dokumentace, kterou člení na základní části A až D (plus dokladová část), které pak dále podrobně rozvádějí. 

Přílohy č. 1, 4, 8, 12, 13, 14 a 15 shodně vyžadují obvykle v části B 2.1 (resp. B 2, nebo Bb) navrhované parametry stavby (nebo parametry odstraňované stavby) – „zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.“. V případě přílohy č. 15 Náležitosti dokumentace bouracích prací je požadavek (v části B 2.d) na údaje o stávající kapacitě odstraňované stavby širší: je vyžadován údaj o zastavěné ploše, obestavěném prostoru, počtu funkčních jednotek u staveb obsahujících byty celková podlahová plocha budovy, počet a velikost zanikajících bytů, obytná a užitková plocha zanikajících bytů. Žádný z uvedených termínů vyhláška nedefinuje.

Vyhláška o dokumentaci staveb je terminologicky nejednotná; byť termíny užitková plocha a užitná plocha lze považovat za synonyma, tj. za termíny obsahově shodné.

1.7 VYHLÁŠKA Č. 526/2006 SB., KTEROU SE PROVÁDĚJÍ NĚKTERÁ USTANOVENÍ STAVEBNÍHO ZÁKONA VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU

Zrušená vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, obsahovala v přílohách formuláře a vzory podání pro povolování a užívání staveb. Přílohy č. 4 (oznámení o užívání stavby), č. 5 (žádost o vydání kolaudačního souhlasu) a č. 7 (ohlášení odstranění stavby) požadovaly u budov obsahujících byty uvést následující statistické ukazatele:

1. 1. Podlahová plocha budovy (m²);
2. 2. Celková hodnota budovy bez pozemku (tis. Kč);
3. 3. Celková hodnota bytů v nebytových budovách (tis. Kč);
4. 4. Počet dokončených bytů;
5. 5. Užitková plocha podle velikosti jednotlivých bytů (m²);
6. 6. Obytná plocha podle velikosti jednotlivých bytů (m²);
7. 7. Zastavěná plocha budovy (m²);
8. 8. Obestavěný prostor budovy (m³).
   

Žádný z těchto termínů vyhláška č. 526/2006 Sb., nedefinovala. Vyhláška byla zrušena vyhláškou č. 63/2013 Sb.

1.8 VYHLÁŠKA Č. 503/2006 SB., O PODROBNĚJŠÍ ÚPRAVĚ ÚZEMNÍHO ROZHODOVÁNÍ, ÚZEMNÍHO OPATŘENÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

Vyhláškou č. 63/2013 Sb., byla novelizována vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, která po této novele upravuje obsahové náležitosti žádostí, oznámení, informací, rozhodnutí, resp. dalších dokumentů vyžadovaných stavebními předpisy. Další novela vyhlášky č. 503/2006 Sb., byla provedena vyhláškou č. 66/2018 Sb., vydanou v souvislosti s poslední velkou novelou stavebního zákona. Vyhláška má celkem 15 příloh, z nichž každá obsahuje vzor příslušného formuláře, jehož obsahové náležitosti jsou závazné. Statistické povinnosti jsou součástí žádosti o vydání společného povolení, ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení a ohlášení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora:

Statistické údaje (u staveb obsahujících byty):
Nová výstavba
Počet bytů ……….
Užitková plocha všech bytů v m² (bez plochy nebytových prostor) ……….
Změna dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava):
Počet nových bytů ………..
Počet zrušených bytů ………..
Počet bytů, ve kterých se provádějí stavební úpravy ………..
Užitková plocha všech bytů v m² (bez plochy nebytových prostor) ……….

Obdobně jsou formulovány statistické povinnosti ve formuláři oznámení změny v užívání stavby a ohlášení odstranění stavby.

1.9 METODICKÝ POKYN 7-99 HLÁŠENÍ O DOKONČENÍ BUDOVY NEBO O DOKONČENÍ BYTU

Statistické údaje v podáních k užívání stavby jsou podkladem pro stavební úřady k vyplnění statistického výkazu Stav 7-99 Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu. Definice uvedených termínů najdeme v metodických vysvětlivkách k výkazu:

Podlahová plocha budovy – celková využitelná podlahová plocha budovy. Do této plochy se nezahrnují stavební plochy (plochy nosných, dělicích nebo jiných konstrukcí – sloupy, pilíře, příčky, komíny); funkční plochy pro pomocné využití (plochy zastavěné vyhřívacími a klimatizačními instalacemi nebo elektrickými generátory); komunikační plochy (např. schodiště, výtahy, eskalátory).

Užitková plocha všech bytů – plocha všech obytných i vedlejších místností a plocha příslušenství bytu. Nezapočítává se plocha nebytových prostor.

Obytná místnost – část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m²; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m², v Praze 20 m².

Za vedlejší místnosti bytu – se považují předsíň, neobytná hala, komora, chodba uvnitř bytu, obytná místnost, která má menší podlahovou plochu než 8 m², menší světlou výšku než 2,5 m (v podkroví menší než 2,3 m), nemá dostatečné přímé denní osvětlení, přímé nebo dostatečně účinné nepřímé větrání, přímé nebo dostatečně účinné nepřímé vytápění a nemá dostatečnou tepelnou a zvukovou izolaci obklopujících konstrukcí, a další neobydlené místnosti určené k tomu, aby byly s bytem společně užívány.

Příslušenství bytu – tvoří záchod, koupelna, koupelnový nebo sprchovací kout a spíž.

1.10 ČSN 73 4301:2004 OBYTNÉ DOMY

Platná ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy nedefinuje ani podlahovou, ani užitkovou plochu bytu. Norma obsahuje definice:

Obytná místnost (čl. 3.2.3) – část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky zvláštního předpisu (zrušené vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb.), je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m²; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m².

(Čl.5.2.2.11) Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2 300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. Střešní okna by měla být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla umístěna nejvíce 1 100 mm nad podlahou, zejména v případech vyšší nadezdívky. Taková místnost, pokud je určena pro spaní jedné osoby, má mít objem nejméně 20 m³, pro spaní dvou osob má mít objem nejméně 30 m³ (pro více osob se doporučuje úměrně zvětšit objem).

Příslušenství bytu (čl. 3.2.4) – prostory, které doplňují obytné místnosti a jsou určeny pro zajištění bytové komunikace, osobní hygieny, vaření a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu.

(Čl. 5.2.3.1) V každém bytě musí být navrženo příslušenství, zahrnující nejméně prostory:

a) vstupní

b) pro vaření

c) pro uskladnění potravin

d) pro osobní hygienu

e) pro umístění záchodové mísy

f) pro uložení úklidových předmětů

(Čl. 5.2.3.2) Byt může obsahovat i další příslušenství (např. místnost pro domácí práce, šatna, komora pro předměty občasné potřeby).

1.11 ČSN 73 4301:1987 OBYTNÉ BUDOVY

Zrušená ČSN 73 4301:1987 Obytné budovy obsahovala následující definice:

Obytná plocha (bytu) – součet ploch obytných místností bytu. Obytná místnost je místnost o ploše minimálně 8 m², která má přímé denní osvětlení okny, je přímo větratelná okny, je vybavena zařízením pro dostatečné vytápění a je vzhledem ke svému dispozičnímu a stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k trvalému bydlení a netvoří příslušenství bytu. Obytnou místností je obývací pokoj, jídelna, ložnice.

Do plochy místností se započítává celá plocha místností kromě ploch, nad nimiž je světlá výška menší než 1,30 m. Do plochy místnosti se započítává plocha arkýřů a výklenků, jsou-li současně nejméně 20 m široké, 0,30 hluboké a 2,00 m vysoké (od podlahy). Dále se započítává plocha zabraná topidly nebo topnými tělesy, instalačními předměty, technickým zařízením nebo strojním vybavením a také kuchyňskou linkou. Nezapočítává se však plocha okenních a dveřních ústupků a plocha zabraná zabudovaným nábytkem.

Užitková plocha (bytu) – součet ploch obytných místností a ploch místností jeho příslušenství. Každý byt musí mít příslušenství, zahrnující nejméně

• vstupní prostory (předsíň);
• prostor pro vaření (kuchyně);
• prostor pro uskladnění potravin (spížní komora, zabudovaná spížní skříň);
• prostor pro osobní hygienu (koupelna);
• prostor pro WC;
• prostor pro uložení úklidových předmětů.

Byt může obsahovat další příslušenství, např. prostor pro sušení drobného prádla, neobytnou místnost pro domácí práce, hospodářskou lodžii, šatnu, komoru pro předměty občasné potřeby.

1.12 SDĚLENÍ ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU Č. 321/2003 SB., O ZAVEDENÍ KLASIFIKACE STAVEBNÍCH DĚL CZ-CC

Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC uvádí mezi základními pojmy, platnými pro tuto klasifikaci:

• bytová budova je stavba, ve které je alespoň polovina využitelné podlahové plochy určena pro bytové účely;
• nebytová budova je stavba, ve které je více než polovina využitelné podlahové plochy určena pro nebytové účely;
• byt je soubor místností (případně jediná obytná místnost), které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny.

Celková využitelná podlahová plocha zahrnuje plochy, které jsou využity pro stejné účely, a to bez ohledu na jejich umístění v rámci stavby. Do využitelné podlahové plochy se nezahrnují:

• stavební plochy (např. plochy nosných, dělicích nebo jiných komponentů – sloupy, pilíře, příčky, komíny);
• funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy zastavěné vyhřívacími a klimatizačními instalacemi nebo elektrickými generátory);
• komunikační plochy (např. schodiště, výtahy, eskalátory).

Část z celkové využitelné podlahové plochy budovy používané pro bydlení zahrnuje plochu vyčleněnou pro kuchyň, obývací pokoj, ložnici a další pokoje, část pak plochu vyčleněnou pro sklep a společné prostory, používané vlastníky nebo nájemci bytových jednotek.

1.13 ZPRAVODAJ ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU, ČÁSTKA 5/2009

Zpravodaj Českého statistického úřadu, částka 5/2009, informuje ve stati „Statistika stavebnictví a bytové výstavby“ o změnách ve zjišťování statistických údajů v roce 2009 v souvislosti se zavedením nové klasifikace CZ-NACE, která nahradila odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Stať obsahuje přehled základních pojmů používaných ve statistice stavebnictví. Podlahovou plochou místností a prostorů se pro potřeby statistických sledování rozumí jejich vnitřní nášlapná plocha mezi konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu budov.

1.14 ZÁKON Č. 89/1995 SB., O STÁTNÍ STATISTICKÉ SLUŽBĚ

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v § 20a Registr sčítacích obvodů a budov přehled povinných údajů, zapisovaných do registru. Patří mezi ně podlahová plocha budovy, celková a obytná plocha bytů. Zákon tyto termíny nedefinuje.

Doporučené definice podlahové, obytné a užitkové plochy a jejich použití ve vazbě na stavební předpisy

Stavební předpisy, které patří mezi předpisy veřejného práva, termíny podlahová, obytná a užitková (užitná) plocha používají, ale nedefinují je. Při definování (stanovení obsahu) těchto pojmů musíme vycházet z metodických vysvětlivek statistického výkazu Stav 7-99 Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu a z ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy.

Užitková plocha všech bytů – plocha všech obytných a vedlejších místností a plocha příslušenství bytu. Nezapočítává se plocha nebytových prostor.

• Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy;
• Stav 7-99 Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu.

Podlahová plocha budovy – celková využitelná podlahová plocha budovy. Nezahrnuje plochy nosných, dělicích a jiných stavebních konstrukcí, funkční plochy zastavěné technickým zařízením budovy a komunikační plochy (schodiště, výtahy, eskalátory).

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon);
• Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Obytná místnost – část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna) určená k trvalému bydlení, která má podlahovou plochu min. 8 m²; pokud byt tvoří jediná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m².

• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.;
• ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy.

Stav 7-99 Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu

2 PODLAHOVÁ PLOCHA V ENERGETICKÝCH PŘEDPISECH

2.1 ZÁKON Č. 406/2000 SB., O HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí …

r) celkovou energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy …

Tuto definici přejímají všechny prováděcí předpisy zákona o hospodaření energií. Používá ji rovněž program Zelená úsporám.

Uvedená definice byla do zákona o hospodaření energií vložena novelou, provedenou zákonem č. 318/2012 Sb. Do této novely používal zákon č. 406/2000 Sb., termín celková podlahová plocha, kterou definoval jako podlahovou plochu všech podlaží budovy vymezenou mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor …

Obsahově se obě definice téměř shodují, rozdíl je především v názvu termínu. Ke změně došlo na základě špatných zkušeností se starší definicí tzv. „celkové podlahové plochy“, která byla zaměňována za klasickou, tj. vnitřní podlahovou plochu budovy.

3 PODLAHOVÁ A UŽITKOVÁ PLOCHA V PŘEDPISECH O NÁJEMNÉM, VLASTNICTVÍ BYTŮ, DPH A OCEŇOVÁNÍ STAVEB

3.1 ZRUŠENÁ VYHLÁŠKA Č. 85/1997 SB., O NÁJEMNÉM Z BYTŮ POŘÍZENÝCH V DRUŽSTEVNÍ BYTOVÉ VÝSTAVBĚ A ÚHRADĚ ZA PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ S UŽÍVÁNÍM TĚCHTO BYTŮ

§ 2

Vymezení některých pojmů pro účely této vyhlášky

(1) Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností, včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu^13/ (dále jen „užitková plocha bytu“).

Poznámka pod čarou č. 13 odkazuje na § 4 výnosu Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČR, Ministerstva financí SR a Státní banky československé č. 78/1991 Sb., o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu (uveřejněného pod č. 3 ve Finančním zpravodaji č. 2-3/1991).

Vyhláška č. 85/1997 Sb., byla zrušena vyhláškou č. 301/2010 Sb.

3.2 ZRUŠENÝ ZÁKON Č. 107/2006 SB., O JEDNOSTRANNÉM ZVYŠOVÁNÍ NÁJEMNÉHO Z BYTU A O ZMĚNĚ ZÁKONA Č. 40/1964 SB., OBČANSKÝ ZÁKONÍK, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 2

Základní pojmy

d) podlahovou plochou bytu je součet podlahových ploch všech místností bytu a jeho příslušenství¹⁾, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou; …

Poznámka pod čarou č. 1 odkazuje na § 121 odst. 2 občanského zákoníku: Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.

Zákon č. 107/2006 Sb., nabyl účinnosti dnem 31. 3. 2006 a část první tohoto zákona (včetně § 2) pozbyla platnosti dnem 31. 12. 2012. Druhou část zákona zrušil zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014.

3.3 ZÁKON Č. 72/1994 SB., KTERÝM SE UPRAVUJÍ NĚKTERÉ SPOLUVLASTNICKÉ VZTAHY K BUDOVÁM A NĚKTERÉ VLASTNICKÉ VZTAHY K BYTŮM A NEBYTOVÝM PROSTORŮM A DOPLŇUJÍ NĚKTERÉ ZÁKONY

Zrušený zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí …

i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu, …

Zákon č. 72/1994 Sb., byl zrušen právním předpisem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s účinností od 1. 1. 2014.

3.4 ZÁKON Č. 67/2013 SB., KTERÝM SE UPRAVUJÍ NĚKTERÉ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S POSKYTOVÁNÍM PLNĚNÍ SPOJENÝCH S UŽÍVÁNÍM BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTORŮ V DOMĚ S BYTY

Zákon č. 67/2013 Sb., ve znění zákona č. 104/2015 Sb., a jeho prováděcí vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, termín podlahová plocha používá, ale nedefinuje jej. Definici najdeme v jeho prováděcí vyhlášce č. 269/2015 Sb., kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj:

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí …

d) podlahovou plochou – podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků;

e) započitatelnou podlahovou plochou – podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce;

f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé užitkové vody – podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B., k této vyhlášce; …

Vyhláška č. 269/2015 Sb., zrušila předchozí právní úpravu rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody, tj. vyhlášku č. 372/2001 Sb. Uváděné definice vybraných pojmů jsou v obou vyhláškách totožné.

3.5 ZÁKON Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

Platné znění k 30. 11. 2018:

§ 48

Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení

(2) Stavbou pro bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a) stavba bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,

b) stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,

c) stavba, která

1. slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a

2. je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu,

d) obytný prostor,

e) místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písmene d), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.

(3) Pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo plní její funkce nebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Touto stavbou není inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku.

(4) Obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením odpovídá požadavkům na trvalé bydlení.

(5) Stavbami pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a) stavba bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, v němž není obytný prostor s podlahovou plochou přesahující 120 m²,

b) stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m²,

c) obytný prostor pro sociální bydlení, …

Poznámka:
Předpisy upravující katastr nemovitostí se odkazují při definici bytového domu, rodinného domu a dalších druhů staveb na stavební předpisy, a to stavební zákon, vyhlášku č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášku č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., a další.

3.6 INFORMACE K UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONA O DPH U VÝSTAVBY PO 1. 1. 2008

Ke správné aplikaci snížené sazby daně z přidané hodnoty u staveb pro bydlení vydala Finanční správa 23. 4. 2008 informaci, která mj. podrobně vymezuje obsah pojmu „podlahová plocha“:

Při určení, zda se jedná o rodinný dům, bytový dům nebo byt, se obvykle vychází ze správního rozhodnutí, případně stanoviska místně příslušného stavebního úřadu.

Podlahovou plochou místností a prostorů se rozumí jejich vnitřní nášlapná plocha mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu.

Do úhrnu podlahových ploch domu se započítává podlahová plocha všech místností a prostorů určených k bydlení, prostorů, které nejsou určeny k bydlení (například garáže, obchody, kanceláře), společných prostor (například plocha hal, chodeb, schodišť, sklepů, balkonů, teras, prádelen, sušáren, kočárkáren) a podloubí, průjezdů, pasáží apod.

Do úhrnu podlahových ploch domu se nezapočítává plocha těch místností či prostorů, které nejsou běžně přístupné uživatelům domu a obvykle slouží jako technologické zázemí (transformovny, kotelny, místnosti a prostory pro vzduchotechniku, dílny pro údržbu). Dále se do úhrnu podlahové plochy nezapočítávají šachty výtahů a podlahové plochy příslušenství domů.

Do podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení se započítává součet podlahových ploch všech místností rodinného domu (kuchyně, pokoje, sociální zařízení, chodba, místnosti pro podnikání, garáž, která je v domě).

Do podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení se nezapočítává součet podlahových ploch prostor, které nejsou místností (balkóny, terasy, lodžie, půda), a součet podlahových ploch místností, které tvoří příslušenství rodinného domu (garáž, která je mimo dům).

Do podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se započítává součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu (kuchyně, pokoje, sociální zařízení, chodba, komora, sklep, který je místností). Do podlahové plochy bytu se také započítává podlahová plocha, na které je umístěno vybavení bytu, sloužící uživateli bytu (nábytek, vestavěné skříně a kuchyňské linky, otopná tělesa apod.).

Do podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podlahová plocha prostor, které nejsou místností (balkóny, terasy, lodžie) a podíl na společných částech domu.

3.7 ZÁKON Č. 151/1997 SB. O OCEŇOVÁNÍ MAJETKU A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

Zákon č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

Oceňování jednotek

(5) Podlahová plocha jednotky, kterou je byt nebo nebytový prostor, nebo která zahrnuje byt nebo nebytový prostor, je součtem všech plošných výměr podlah jednotlivých místností nebo místností v prostorově oddělené části domu a prostor užívaných výhradně s nimi. Způsob určení plošných výměr stanoví vyhláška.

3.8 VYHLÁŠKA Č. 441/2013 SB., K PROVEDENÍ ZÁKONA O OCEŇOVÁNÍ MAJETKU (OCEŇOVACÍ VYHLÁŠKA)

Vyhláška č. 441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 2 obsahuje definici rodinného domu shodnou se stavební předpisy, přesněji s vyhláškou č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

(2) Jako rodinný dům se ocení stavba, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví.

§ 21

Oceňování jednotek

(1) Cena jednotky se určí vynásobením počtu m² podlahové plochy, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce, základní cenou upravenou podle odstavců 2 až 6.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 441/2013 Sb., ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí (jsou vybrány pouze pasáže týkající se podlahové plochy)

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

4. Podlahová plocha

(1) Podlahovou plochou se rozumí plochy půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn, včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). U poloodkrytých, případně odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí stěn podlahová plocha vymezí jako ortogonální průmět čáry vedené po obvodu vodorovné nosné konstrukce podlahy do roviny řezu.

(2) Do úhrnu podlahové plochy bytů a nebytových prostorů se započte podlahová plocha:

a) arkýřů a lodžií

b) výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž podlahová plocha je větší než 0,36 m² a jsou alespoň 2 m vysoké,c) místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je menší než 2 m, a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená koeficientem 0,8,

d) půdorysná plocha zabraná vnitřním schodištěm (schodišťový prostor) v bytě nebo nebytovém prostoru v jednotlivých podlažích.

(3) Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte plocha prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem:

a) teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17,

b) nezasklených lodžií vynásobená koeficientem 0,20,

c) sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 0,10.

(4) V případě místností, které tvoří příslušenství bytu a jsou společné pro více bytů nebo nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto společných místností, ku počtu bytů nebo nebytových prostor.

(5) Do podlahové plochy se nezapočítává plocha okenních a dveřních ústupků.

3.9 DALŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Doklad nebo údaj o podlahové ploše požaduje řada dalších právních předpisů, např. :

• zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (upravená podlahová plocha);
• zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech), ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území ČR, ve znění pozdějších předpisů (§ 2 písm. d): podlahovou plochou nájemního bytu (se rozumí) součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu;
• nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů (podlahová plocha bytu, užitná podlahová plocha nového balkónu nebo lodžie), ve znění pozdějších předpisů.

aniž by pojem podlahová plocha přesně definovaly.

Podobně je tomu v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který nabyl účinnosti 1. 7. 2010, ve znění pozdějších předpisů. Mezi základní registry vymezené tímto zákonem patří vedle registru obyvatel, registru osob (právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci), registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností také základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Zákon č. 111/2009 Sb., rozumí územním prvkem mj. stavební objekt, kterým je dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí ČR, nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, pokud slouží k ubytování lidí nebo k podnikání nebo k jiné ekonomické činnosti (např. podzemní stavba). O stavebním objektu se v registru územní identifikace vedou údaje o typu objektu, způsobu využití, datu dokončení, počtu bytů, pokud jde o budovu s byty, zastavěné ploše, obestavěném prostoru, podlahové ploše a další. Definice podlahové plochy chybí.

Prováděcí vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, stanoví v § 12 odst. 2 Údaje o zastavěné ploše⁴⁾, obestavěném prostoru⁴⁾, podlahové ploše⁴⁾, počtu všech nadzemních a podzemních podlaží⁵⁾ a o druhu svislé nosné konstrukce zapíše editor podle ověřené dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby.

Poznámka:
⁴⁾ ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů;
⁵⁾ ČSN 73 4301 Obytné budovy.

4 PODLAHOVÁ PLOCHA V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který zrušil starý obchodní a občanský zákoník a řadu dalších předpisů. Nový občanský zákoník používá na několika místech termín „podlahová plocha“ (bytu, jednotky).

V § 1222 občanského zákoníku se uvádí: „Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.“

Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, které upravuje

a) způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce,

b) části nemovité věci, které jsou společné,

c) podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.

Ustanovení tohoto nařízení týkající se bytu platí také pro nebytový prostor.

O způsobu výpočtu podlahové plochy nařízení vlády č. 366/2013 Sb. stanoví:

§ 2

Prostorové ohraničení bytu

Pro účely výpočtu podlahové plochy je byt, jako prostorově oddělená část domu, ohraničen vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově oddělené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt; obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor.

§ 3

Způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce

(1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu, včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt, včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

(2) Podlahovou plochu mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu tvoří půdorysná plocha všech místností vypočtená způsobem stanoveným v odstavci 1 a plocha pouze dolního průmětu schodiště.

(3) V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště. Pokud podmínky minimální podchodné výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolní místnosti.

(4) Vypočtená podlahová plocha bytu podle odstavců 1 až 3 se uvádí v m² a zaokrouhluje na jedno desetinné místo tak, že pět setin m² a více se zaokrouhluje směrem nahoru, k méně než pěti setinám m² se nepřihlíží.

5 SHRNUTÍ

Stavební předpisy termín podlahová plocha, obytná plocha, užitková (užitná) plocha používají, ale nedefinují je. Definice obsahovala dřívější, již neplatná, verze české technické normy ČSN 73 4301 Obytné budovy (české technické normy byly v minulosti závazné a po určitou dobu nahrazovaly vyhlášku o technických požadavcích na stavby). V současné době obsahují platné definice metodické vysvětlivky ke statistickému výkazu Stav 7-99 Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu, který sestavují stavební úřady.

Jedná se o výkaz, kde povinnost jeho zpracování vyplývá (pro stavební úřady) z předpisů o statistické službě; tedy i povinnost respektovat metodické vysvětlivky k výkazu. Proto v případě náležitostí dokumentace stavby různých úrovní a dalších podání stavebnímu úřadu, podle prováděcích předpisů stavebního zákona, je třeba vycházet z těchto metodických vysvětlivek.

V éře centrálně řízené ekonomiky důležité rozlišování obytné plochy (= plocha všech obytných místností bytu) a užitné plochy (obytná plocha + příslušenství bytu) souviselo s tehdejším způsobem výpočtu nájemného (zvýšené sazby za tzv. nadměrné metry) a s možností obsazení nadměrného bytu nebo rodinného domu dalším nájemníkem, bez souhlasu prvního nájemníka nebo majitele.

Současná terminologie dává přednost termínu „podlahová plocha“ (bytu, nebytového prostoru), který je v zásadě shodný s termínem užitková (užitná) plocha (bytu, nebytového prostoru). Stávající praxe přitom potvrzuje, že nejenom občan jako laik, ale i odborná stavební veřejnost, a bohužel také tvůrci návrhů právních předpisů nemají zcela jasno o významu uvedených termínů.

Vývoj a porovnání obytné a užitné plochy bytu tak zůstává spíše zajímavým statistickým a technickým údajem, ukazujícím na proměny standardů bydlení.

Kromě stavebních předpisů používají termín podlahová plocha, či užitná plocha také jiné právní předpisy, které obsah termínu pro potřeby daného předpisu definují. Za významné lze v této souvislosti považovat nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které je prováděcím předpisem nového občanského zákoníku. Občanský zákoník je vedle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod právním předpisem nejvyšší právní síly v oblasti soukromého (občanského) práva. Naproti tomu stavební zákon, správní řád aj. jsou předpisy veřejného práva.

Je nutné zdůraznit, že nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které upravuje „některé záležitostí související s bytovým spoluvlastnictvím“, definuje podlahovou plochu bytu zcela odlišně od všech dalších, platných i neplatných předpisů: Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu, včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce.(!)

Proto v případech, kdy je v textu použit termín „podlahová plocha bytu“ a ze souvislosti není zřejmé, k jakému právnímu předpisu se použití tohoto termínu vztahuje, je třeba vycházet z definice nařízení vlády č. 366/2013 Sb. V zásadě by však měly – zejména dokumenty spojené s právními následky – použité termíny, jejichž obsah nemusí být jednoznačný, definovat. To znamená, že např. smlouvy (kupní, o dílo) by měly obsahovat také část věnovanou tzv. „normování pojmů“, definující v textu použité termíny, nebo odkazující na definice právních předpisů.

Opakujícím se problémem je podlahová plocha při prodeji nových bytů (bytových domů), kde je cena za m² podlahové/užitné plochy stanovena podle návrhu ještě neexistující stavby. Zpravidla se jedná o projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Je třeba si uvědomit, že účelem projektové dokumentace všech úrovní (tj. dokumentace určené pro správní řízení ve výstavbě) je prokázat, že při provádění stavby a jejím užívání budou chráněny veřejné zájmy. Projektová dokumentace pro ohlášení stavby, pro žádost o vydání stavebního povolení či pro ohlášení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora a rovněž projektová dokumentace pro provádění stavby není určena k tomu, aby se podle ní realizovala stavba. Pro provádění stavby zpracovává zhotovitel dodavatelskou (stavební, konstrukční, výrobní … – terminologie není ustálena) dokumentaci a podle ní stavbu provádí. Pokud např. developer zjišťuje velikost bytů podle dokumentace pro stavební povolení a takto prodává jednotlivé byty, může se skutečná velikost bytu od navrhované lišit u větších bytů i o několik m².

V případě prodeje existujících bytů (domů) je třeba vycházet z ověřené dokumentace skutečného provedení stavby. Povinnost jejího pořízení ukládá vlastníkovi stavby stavební zákon; při prodeji stavby jí prodávající předává kupujícímu. Rovněž nový občanský zákoník ukládá povinnost, aby součástí kupní smlouvy byly všechny doklady vyžadované jinými právními předpisy (v případě prodeje stavby průkaz energetické náročnosti budovy, ověřená dokumentace skutečného provedení stavby aj.).

Stav: kontrola 2022, vydání 2017

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na smluvní agendu a související úkony v oblasti přípravy a provádění staveb. Popisuje postupy při uzavírání smluvních vztahů se zaměřením zejména na působení autorizovaných osob v tomto procesu. Je však využitelná i pro subjekty, které v investiční výstavbě nevykonávají činnosti upravené autorizačním zákonem. Obsahuje vzory smluv.

Upozornění k textu

Obsah:

ÚVOD

Pomůcka vychází ze základního právního předpisu na úseku závazkových vztahů, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále zejména ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ), zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále ZZVZ) a z hlediska vybraných činností ve výstavbě (§ 158 SZ) ze zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ). Zaměřuje se na postupy, týkající se smluvní agendy ve fázi přípravy staveb, tj. zejména projektových zakázek a s nimi související obstaravatelské (inženýrské) činnosti, a ve fázi provádění staveb (ve vztahu mezi zhotovitelem stavby a objednatelem – stavebníkem). Neřeší vztahy mezi zhotovitelem stavby a jeho podzhotoviteli, nebo dodavateli materiálů, výrobků a služeb.

Zapojení do přípravy smluvních vztahů a jejich následné realizace je nezbytnou součástí činnosti autorizovaných osob při jejich uplatnění na trhu v soutěži s ostatními. Zde realizují své odborné schopnosti v odpovídajícím ekonomickém a obchodně právním prostředí, a to v pozici přiměřené právnímu vztahu a formě, na jejímž základě svou činnost vykonávají (ať již v postavení podnikatelů, vlastníků či spoluvlastníků obchodních společností či osob samostatně výdělečně činných na základě živnostenského listu, výkonu svobodného povolání nebo v postavení zaměstnance). Příslušné činnosti, postupy a vzory dokumentů jsou popsány zejména s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob vůči společnosti a zákazníkovi podle platných právních předpisů, smluvních ujednání, obchodních zvyklostí i Profesního a etického řádu ČKAIT, jakož i z hlediska splnění jejich úlohy při zpracování příslušné dokumentace, resp. při provádění staveb. Postupy při přípravě a uzavírání smluvních vztahů nejsou vázány na výši honoráře, neboť jejich kvalitní zvládnutí je nezbytně nutné pro obchodně ekonomickou úspěšnost autorizované osoby v tržním prostředí investiční výstavby. Ocenění nákladů těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky; jejich objektivně nutná výše musí být zahrnuta do ceny díla.

Cílem pomůcky není (ani nemůže být) postižení problematiky smluvních vztahů při přípravě a provádění staveb v plné šíři. Předmětná oblast je totiž značně obsáhlá a do značné míry závisí na příslušných obchodních a technických podmínkách konkrétní zakázky (a částečně i na postavení smluvních partnerů na trhu stavebních zakázek příslušného oboru). Účelem je proto především stanovit základní postupy a přenést zkušenosti a poznatky praxe především pro běžnou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob, a zároveň upozornit na právní a etické limity výkonu profese v této oblasti. Je využitelná i pro odbornou činnost dalších osob působících v procesu výstavby.

Informační zdroje

Činnost autorizovaných osob je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Uspořádaná a vnitřně provázaná soustava informací potřebných pro výkon činnosti autorizovaných osob je uvedena v metodické pomůcce MP 0. Aktuální přehled právních předpisů ve stavebnictví je uveden v pomůcce A 3.4 a přehled norem vztahujících se ke stavebnictví v pomůcce A.5.

MP ČKAIT týkající se smluvních vztahů v přípravě a provádění staveb

1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

V textu publikace jsou pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů při provádění výstavby v ČR na jeho prvním stupni, tedy ve vztahu mezi objednatelem stavby (investorem, stavebníkem) a jeho smluvním partnerem – zhotovitelem (nebo zhotoviteli) stavby (stavebním podnikatelem) nebo zhotovitelem dokumentace stavby (projektantem). Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant – pojem je používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby (§ 22 odst. 4 SZ) vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby, bez ohledu na konkrétní postavení v podniku (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou (podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku) nebo pod svým jménem.

Stavebník – pojem je použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením pojem objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, používá též pojem zadavatel stavby. Pojem zadavatel je rovněž užíván v případě zadávání veřejných zakázek ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V uzavřené obchodní smlouvě s vybraným dodavatelem je pak zadavatel jako smluvní partner označován již běžným pojmem podle občanského zákoníku (objednatel).

Zhotovitel stavby – jde o stavebního podnikatele – společnost či fyzickou osobu podnikající v živnosti „Provádění staveb, jejich údržba a odstraňování“ ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Ve smluvních vztazích je (v případě uzavření smlouvy o dílo) označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Poddodavatel (subdodavatel, podzhotovitel) – je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Podnik – pro účely pojmosloví této pomůcky je využíváno pro zjednodušení slovní spojení podnik, které však nelze zaměňovat s pojmem obchodní závod podle § 502 NOZ (dříve „podnik“ podle § 5 již neplatného ObchZ). Podnikem rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr). Pokud se dále v textu hovoří o statutárním orgánu podniku, rozumí se jím v případě OSVČ a svobodného povolání sama tato autorizovaná osoba.

Stavbyvedoucí – osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ – autorizaci (§ 134 odst. 2 SZ). Jedná se o vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 odst. 1 SZ). Stavbyvedoucí je obvykle zaměstnancem zhotovitele stavby (nejedná-li se o případy uvedené v § 160 odst. 4 SZ, kdy může být ve smluvním vztahu se stavebníkem).

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby (projektanta) – autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 SZ je stavebník autorský dozor nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (pokud ji zpracovala autorizovaná osoba) povinen zajistit;
• dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ technický dozor povinen zajistit;
• dozor stavební je odborný dozor nad prováděním stavby, nevyžadující stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ nebo stavby ohlašované stavebnímu úřadu ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí – § 2 odst. 2 písm. d) a § 160 odst. 4 SZ.

Pracovník – pojem je používán pro zjednodušení jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k podniku tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, osoba postavená na roveň zaměstnanci (např. statutární orgán), poddodavatel v obchodně právním vztahu (obchodní společnost, svobodné povolání, OSVČ atd.)).

Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby.

Staveniště – místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popř. (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby, nezbytně nutné pro provádění stavby.

Stavební objekt – současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby, způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Provozní soubor (dílčí provozní soubor) – funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební deník – dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden (stavbyvedoucím, resp. u stavby prováděné svépomocí stavebníkem) při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Podrobnosti stanoví § 157 SZ a vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb..

Jednoduchý záznam o stavbě – ohlašovaných staveb, uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při provádění stavby na staveništi. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. Jeho působnost blíže upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb..

Autorizovaný inspektor – fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, která je oprávněna (na základě smlouvy se stavebníkem) nebo povinna (na výzvu stavebního úřadu) vykonávat stavebním zákonem vymezené činnosti při přípravě a provádění stavby (zejména v rámci oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ).

Zkratky použité v pomůcce

2 PRÁVNÍ RÁMEC

2.1 REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA

Účelem publikace je podat vysvětlení některých základních pojmů z oblasti smluvních vztahů tak, jak jsou pojaty v právním řádu České republiky, a to zejména nyní v situaci, kdy došlo s účinností od 1. 1. 2014 k zásadním změnám v důsledku rekodifikace soukromého práva v České republice. Obecně lze konstatovat, že kvalifikované uzavírání smluv ovlivňuje podstatnou měrou ekonomické výsledky každého subjektu, i když není možné tvrdit, že sebelépe uzavřená smlouva je zárukou bezproblémového průběhu činnosti zhotovitele ve vztahu se smluvním partnerem.

V současnosti platí, že se rozlišují dva hlavní typy právních systémů, a sice kontinentální právní systém (evropský) a anglosaský právní systém. Základní rozdíl těchto dvou systémů spočívá v tom, že v kontinentálním systému jsou hlavními prameny práva psané zákony, zatímco v anglosaském převažují soudní precedenty a právní obyčeje. Základem pro kontinentální systém je římské právo, ze kterého bylo převzato rozdělení na dva hlavní právní subsystémy, a to právo veřejné a právo soukromé.

Ve veřejnoprávních vztazích funguje vztah nadřízenosti a podřízenosti tak, že v normách veřejného práva vystupuje stát jako nadřízený nositel moci vůči podřízeným osobám, kterým jsou ukládány povinnosti. Z toho také plyne, že základním právním nástrojem užití veřejného práva je forma úředního rozhodnutí. Disciplínami veřejného práva jsou pak zejména a především právo ústavní, dále pak právo trestní, finanční, správní a v neposlední řadě stavební právo veřejné, které tvoří zejména stavební zákon a jeho prováděcí předpisy.

V soukromoprávních vztazích platí zásada autonomie vůle stran a rovného postavení osob. To platí i v situaci, kdy jedním z nich je stát. Stěžejními odvětvími soukromého práva jsou zejména občanské právo, obchodní právo, právo rodinné, právo pracovní a rovněž tak mezinárodní právo soukromé. Do oblasti soukromého práva je řazeno také zadávání veřejných zakázek, avšak ZZVZ má rovněž řadu veřejnoprávních prvků (zejména přezkumné řízení, prováděné Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže). V roce 2012 byl dokončen proces rekodifikace soukromého práva v České republice, při němž došlo ke zrušení dosavadního občanského a obchodního zákoníku a jejich nahrazení zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ) a zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Tento proces však zahrnuje novelizaci či vydání řady dalších předpisů (např. novelizaci občanského soudního řádu zákonem č. 293/2012 Sb., vydání zvláštního zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, či vydání zcela nového katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. a zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb.; dílčí změny pak byly provedeny změnovým zákonem č. 303/2013 Sb.). K nabytí účinnosti uvedených předpisů došlo k 1. lednu 2014. Uvedená změna je zásadní koncepční změnou, kterou se soukromé právo České republiky vrací ke svým původním kořenům a středoevropské právní tradici (která vychází z rakouského Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811, který i na území České republiky platil až do roku 1950). Inspiračním zdrojem byl zejména tzv. vládní návrh československého občanského zákoníku z roku 1937, který byl ovšem podroben revizi a doplněn řadou moderních ustanovení z občanského zákoníku německého, holandského, italského, quebeckého a dalších. Zákoník klade důraz na autonomii vůle smluvních stran, což se projevuje např. upřednostňováním platnosti smluv před jejich neplatností, přičemž neplatnost je až na výjimky relativní (jen při dovolání se oprávněnou smluvní stranou), širokou možností smluvních stran odchýlit se dohodou od textu zákona apod. V oblasti smluvních vztahů je nejzásadnějším dopadem jednotná úprava jak obecných ustanovení týkajících se smluv, tak jednotlivých smluvních typů pouze v NOZ. Většina smluvních typů je převzata z úpravy původního zákoníku obchodního, avšak došlo k řadě modifikací.

2.2 TYPY A DRUHY SMLUV VE VÝSTAVBĚ

2.2.1 Právní režim smluv (přechodná ustanovení)

S ohledem na nabytí účinnosti nové právní úpravy nového občanského zákoníku je zásadní otázkou, jakou právní úpravou se bude určitá smlouva řídit. Zásadně platí, že od 1. 1. 2014, tedy nabytím účinnosti NOZ, se smlouvy řídí tímto zákonem. Z tohoto pravidla však existují výjimky, které jsou stanoveny tzv. přechodnými ustanoveními, konkrétně § 3028 odst. 3 NOZ:

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry (pozn.: jiné než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Na základě uvedeného platí tedy tato pravidla:

1. Rozhodující pro právní režim smlouvy je datum jejího uzavření (před či po 1. 1. 2014);
2. Smlouvu uzavřenou podle dosavadního občanského či obchodního zákoníku mohou strany dohodou změnit na smlouvu podle NOZ.

Poznámka:
Odlišný režim platí pro smlouvy uzavřené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, či zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), jenž byl stanoven částí šedesátou čtvrtou a pátou zákona č. 303/2013 Sb. Podle této odchylné úpravy bylo rozhodnující datum zahájení zadávacího/koncesního řízení. Tedy smlouvy ze zadávacích řízeních zahájených do 31. 12. 2013 se řídí starou právní úpravou, i když k uzavření smlouvy došlo po 1. 1. 2014, pokud však zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil, že se smlouva i v tomto případě řídí již NOZ.

2.2.2 Přehled zásadních změn ve smluvním právu

Právní normou, podle které se řídí smluvní agenda v oboru výstavby, je od 1. 1. 2014 nový občanský zákoník (NOZ). Stanoví především podstatné náležitosti smluv, ale rovněž tak dává smluvním stranám značnou smluvní volnost.

Právní úprava smluv je nově obsažena pouze v NOZ. Došlo tedy ke zrušení dvojkolejnosti právní úpravy některých typů smluv (kupní smlouva a smlouva o dílo, resp. příkazní a mandátní smlouva v původním občanském a obchodním zákoníku). Právní úprava je jednotná, nadále tedy neexistuje zvláštní komplexní úprava pro podnikatele na straně jedné a pro vztahy mezi občany a podnikateli na straně druhé. Určitá ustanovení se však aplikují jen, pokud je účastníkem smluvního vztahu určitý subjekt (podnikatel, spotřebitel, slabší strana apod.). Konkrétně lze rozlišit následující specifické vztahy:

• mezi podnikateli – ustanovení se aplikují, jen pokud jsou obě smluvní strany podnikatelem (definice podnikatele § 420 NOZ) – jde o ustanovení § 558 odst. 2, § 1751 odst. 3, § 1757 odst. 2, § 1801 a 1963. Specificky je třeba upozornit na § 558 odst. 2, který stanoví, že v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně nebo v daném odvětví, pokud to nevylučuje smlouva nebo zákon; tyto zvyklosti mají přitom přednost před dispozitivními ustanoveními NOZ (podle § 264 již neplatného ObchZ se obchodní zvyklosti aplikovaly, jen pokud nebyly se zákonem v rozporu);
• s podnikatelem – v daném případě postačí, aby podnikatelem byla jen jedna ze stran; ustanovení poskytují druhé straně zpravidla větší ochranu – § 558 odst. 2, § 1732 odst. 2, § 1757 odst. 3, § 1797 a § 2158 až 2174 NOZ;
• s odborníkem – ustanovení § 5 NOZ stanoví: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Postavení člověka jako odborníka má dopad zejména do povinnosti nahradit škodu – § 2912 odst. 2, § 2950 a 2953 odst. 2 NOZ;
• se slabší stranou – jedná se o novinku, kdy NOZ v řadě ustanovení chrání smluvní stranu, kterou lze považovat v daném vztahu za slabší. Kdo je slabší stranou, je třeba posuzovat v konkrétních ustanoveních daného smluvního vztahu (nejde tedy o nějakou stálou vlastnost subjektu). Není vyloučeno, že ten, kdo je v rámci jedné smlouvy slabší stranou (např. střední podnikatel vůči nadnárodnímu koncernu), bude v jiné smlouvě ve stejnou dobu stranou silnější (tento střední podnikatel vůči svému zákazníkovi – malému podnikateli v jiném odvětví). V § 433 odst. 2 je stanoveno, že slabší stranou je vždy: osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Jde však o tzv. vyvratitelnou domněnku, tudíž lze dokázat opak (tedy že strany jsou si rovny či dokonce, že podnikatel je za určitých důvodů slabší stranou). Významná je souvislost s vlastním podnikáním. I velká společnost tedy může být slabší stranou, pokud jedná s podnikatelem, který působí v odvětví, které je pro ni zcela cizí. NOZ chrání slabší stranu specificky v ustanoveních § 433 odst. 1, § 630 odst. 2, § 1798 až 1801, § 2629 a 2898. Vzhledem k tomu, že v zadávacím řízení je obsah smlouvy o dílo v zásadě jednostranně definován zadavatelem, aniž by dodavatelé měli skutečnou příležitost podmínky smlouvy ovlivnit, lze též na smluvní vztahy se zadavatelem podle ZZVZ v zásadě nahlížet současně jako na smlouvy uzavírané se slabší smluvní stranou (otázka však dosud není jednoznačně teoreticky dořešena);
• se spotřebitelem – obdobně jako již dosavadní občanský zákoník, chrání i NOZ v souladu s právem EU spotřebitele (definice § 419 NOZ – člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná – zatímco slabší stranou může být i právnická osoba, spotřebitelem je vždy jen člověk). Specifickou úpravu obsahuje NOZ v § 1810 až 1867, dále je spotřebitel chráněn v § 1315 odst. 2, § 2090 odst. 2 a § 2989 odst. 2 NOZ;
• s malým a středním podnikatelem – novinkou jsou také ustanovení týkající se ochrany malých a středních podnikatelů. V § 1315 odst. 3 jsou chráněni, pokud se jedná o člověka (fyzickou, nikoliv právnickou osobu). V ustanoveních § 1964 a 1972 je dáno právo dovolat se neúčinnosti jednání také právnické osobě, založené k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů;
• s člověkem vs. právnickou osobou – § 2000 odst. 2 (právo na zrušení závazku na dobu života či delšího než deset let) – chráněn je jen člověk (fyzická osoba), nikoliv osoba právnická;
• s veřejnoprávní korporací – § 1963 (doba splatnosti) stanoví specificky dobu splatnosti pro smlouvy mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, resp. právnickou osobou touto korporací založenou (§ 340 již neplatného ObchZ naproti tomu používal pojem veřejný zadavatel – dopad § 1963 je však širší, protože dopadá např. i na zadavatele sektorové);
• s veřejným zadavatelem – ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (prováděcí nařízení k NOZ). Obsahuje specifické ustanovení týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky v případě smluv mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem.

V případě, že jeden z účastníků smlouvy nemá sídlo na území České republiky, mohou strany zpravidla provést volbu právního řádu (viz § 87 a násl. zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).

NOZ zdůrazňuje podstatně více než doposud princip autonomie vůle (smluvní svobody) smluvních stran. Tato skutečnost se projevuje v § 1 odst. 2 NOZ, podle něhož si strany mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od textu zákona, pokud to není výslovně zakázáno a pokud odchýlením nejsou porušovány dobré mravy, veřejný pořádek a práva týkající se osob. Nový občanský zákoník tedy nepřebral výčtovou metodu kogentních ustanovení, od nichž se nelze dohodou odchýlit, jako byla upravena v § 263 již neplatného ObchZ. Posouzení toho, která ustanovení jsou kogentní, se bude postupně vyvíjet na základě právní teorie a judikatury; v současné době však můžeme předpokládat, že téměř všechna ustanovení v části týkající se smluvního práva jsou dispozitivní, a tudíž umožňují odchýlení.

Nový občanský zákoník také v určitých směrech zvyšuje odpovědnost odborníků oproti laikům. V obecné rovině je to upraveno v § 5 NOZ, který od takové osoby očekává schopnost jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním či stavem spojena, jinak to jde k jeho tíži (zpravidla v podobě odpovědnosti za škodu). K nastoupení těchto následků přitom není třeba nějakého „úředního“ prohlášení za odborně způsobilou osobu, postačí, když se osoba veřejně či vůči jiné osobě přihlásí „k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu“. Specifickým projevem je § 2950 NOZ, který zakotvuje odpovědnost za škodu, kterou způsobí ten, kdo se přihlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu, neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu. Tato odpovědnost se tedy jistě může týkat i autorizovaných osob.

Obecná úprava uzavírání smluv je obsažena v § 1721 až 2054 NOZ, konkrétní smluvní typy jsou pak upraveny v § 2055 a násl. NOZ (koupě – § 2079 a násl., dílo – § 2586 a násl., příkaz – § 2430 a násl.). Při uzavírání smluv je však třeba také přihlédnout k některým dalším ustanovením z obecné části zákoníku, zejména úpravě právního jednání (dříve právních úkonů) obsažené v § 545 a násl. NOZ (včetně ustanovení o neplatnosti v § 574 a násl. NOZ).

Ač je proces uzavírání smluv upraven podstatně podrobněji než doposud, zůstávají základní postupy (jako do jisté míry obecná pravidla) zachovány. Je však třeba upozornit na některé novinky. Zejména jde o skutečnost, že nová právní úprava je podstatně méně formální, a tudíž může dojít k uzavření smlouvy snadněji než podle úpravy dosavadní.

Jde jednak o skutečnost, že k uzavření smlouvy může obecně stačit i ústní dohoda stran (pak je samozřejmě otázkou prokázání této skutečnosti) či relativně málo formální písemný způsob (např. výměna e-mailů), přičemž je třeba mít na zřeteli, že za určitou společnost mohou jednat i jiné osoby než jen statutární orgány (viz § 430 NOZ, dříve § 15 již neplatného ObchZ, podle kterého je osoba pověřená určitou činností při provozování závodu oprávněna zastupovat podnikatele při všech činnostech, ke kterým při takové činnosti obvykle dochází; podnikatele přitom zavazuje jednání takové osoby, i pokud překročí své oprávnění, pokud druhá strana o překročení nevěděla nebo nemusela s ohledem na okolnosti vědět). Proto jsou dnes často e-maily i jiné písemnosti opatřeny výhradou, která vylučuje, aby jejich obsah byl považován za návrh smlouvy či jeho přijetí. Smlouva uzavřená v písemné podobě může být dále nově měněna i v podobě ústní. Výjimkou jsou smlouvy uzavírané v zadávacím řízení podle ZZVZ (zejména smlouvy na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky), u nichž je § 51 odst. 3 ZZVZ vyžadována povinně písemná podoba (tudíž i pro jejich změny).

Dále se jedná o skutečnost, že k uzavření smlouvy může nově dojít, aniž by byl zcela dojednán úplný obsah smlouvy. Podle § 1726 NOZ může být smlouva uzavřena, i když si strany neujednaly ve smlouvě veškeré náležitosti, které měly (dříve byl nutný konsensus na celém obsahu); tento následek je však možno vyloučit tak, že vyjednávající strana dá najevo, že dohoda o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy. Ještě zásadnější je ustanovení § 1740 odst. 3 NOZ, podle kterého se za akceptaci nabídky považuje i odpověď s nepodstatnými odchylkami, tj. s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky (dříve by byla považována za novou nabídku). Tomuto následku však může navrhovatel předejít tím, že je bez zbytečného odkladu odmítne; může ho vyloučit také již rovnou v nabídce. Z povahy věci je však takový postup vyloučen v zadávacích řízeních podle ZZVZ; v případě veřejných zakázek malého rozsahu doporučujeme takovou možnost vyloučit již v zadávací dokumentaci, resp. výzvě k podání nabídky.

NOZ zavádí v § 1728 a 1729 rovněž tzv. předsmluvní odpovědnost (latinsky culpa in contrahendo). Strany mají sice volnost vést jednání o smlouvě a rozhodnout se ji neuzavřít, avšak nesmí se tak dít úmyslně (např. s cílem získat od druhé strany citlivé obchodní informace). Pokud však dospěje jednání tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, je ukončení vyjednávání bez spravedlivého důvodu považováno za nepoctivé jednání, z něhož vzniká povinnost nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (může se jednat zejména o náklady vynaložené na vyjednávání a ušlý zisk).

2.3 TYPY A DRUHY SMLUV PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB

2.3.1 Základní typy smluv

Základními typy nejčastěji využívaných smluv v oblasti výstavby a souvisejících činností jsou smlouva o dílo a smlouva příkazní.

Smlouva o dílo je smlouva uplatňovaná mezi stavebníkem a ostatními účastníky výstavby jak pro zhotovení dokumentace stavby ve všech jejích úrovních a částech, tak i pro zhotovení stavby nebojejí části, či zhotovení stavebních nebo montážních prací, které mohou zahrnovat také související dodávky. Tento smluvní typ se užívá také pro činnosti související s výstavbou, pokud mají charakter díla podle § 2587 NOZ: Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Definice je téměř shodná s definicí díla v § 536 odst. 2 již neplatného ObchZ, zásadní změnou je však vypuštění pojmu montáž. Do 31. 12. 2013 byla smlouva obsahující montáž automaticky smlouvou o dílo, nově je třeba ji posoudit podle § 2086 odst. 2 NOZ, podle něhož: Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činností. Aby se jednalo o smlouvu o dílo, je nutné, aby podíl činnosti (montáže) byl, vyjádřeno ve finančním objemu, vyšší než podíl dodávek (nejedná-li se o stavbu). Na druhou stranu se za kupní smlouvu vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutno sestavit či vytvořit. Nová právní úprava obsahuje specifický oddíl 3 (§ 2623 až 2630), který upravuje stavbu jako předmět díla, a oddíl 4 (§ 2631 až 2635), který se uplatní pro díla s nehmotným výsledkem.

Smlouva příkazní nahradila smlouvu mandátní podle původního obchodního zákoníku a smlouvu příkazní, resp. smlouvu o obstarání věci podle původního občanského zákoníku. Je definována v § 2430 občanského zákoníku: Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Tento typ smlouvy se použije obvykle při obstarávání inženýrských činností při přípravě či provádění stavby přímo pro stavebníka (bez současného přímého smluvního závazku se stavebníkem ke zhotovení dokumentace, resp. projektové dokumentace stavby, či ke zhotovení stavby).

Stavebník (investor) může při provádění stavby (zejména v případě, kdy není sjednána vyšší forma dodávky prováděná zhotovitelem stavby nebo její části) uzavírat také smlouvy na přímé dodávky strojů a zařízení (z nichž mnohé nevyžadují montáž), resp. dodávky zboží (vnitřní vybavení apod.). Na tyto dodávky jsou uzavírány převážně kupní smlouvy (§ 2079 a NOZ). Vzhledem k tomu, že se nejedná o činnost autorizovaných osob, není takový smluvní vztah předmětem této publikace.

Ve smluvní praxi je používána rovněž smlouva o uzavření budoucí smlouvy, a to především z titulu poskytnutí částečné jistoty, že vlastní smluvní vztah bude v budoucnu skutečně uzavřen.

V této úvodní části považujeme za vhodné se zmínit o tom, že jednou z důležitých náležitostí smluv všech typů je přesné označení smluvních stran. Tím lze předejít procesním pochybnostem o tom, kdo je ve skutečnosti účastníkem smlouvy. U kontrahentů – podnikatelských subjektů – je třeba vždy dbát na to, aby označení smluvní strany obsahovalo obchodní firmu nebo název, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, případně daňové identifikační číslo, údaj o registraci (u právnických či fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku údaj o příslušnosti rejstříkového soudu, oddílu a číslu vložky zápisu, u osob nezapsaných v obchodním rejstříku registrační údaje z živnostenského oprávnění, u osob vykonávajících profesi jako svobodné povolání identifikační číslo a registraci příslušnou profesní komorou), dále údaje o osobách oprávněných jednat ve smluvních vztazích (včetně jejich funkce). Za situace, kdy smluvní stranou je fyzická osoba – občan, jeho jméno a příjmení, bydliště, datum narození. U osob oprávněných podle zvláštních právních předpisů označit odkaz na příslušné oprávnění, u autorizovaných osob též číslo autorizace.

2.4 SMLOUVA O DÍLO

Smlouva o dílo je zcela jistě v praxi nejfrekventovanějším smluvním typem. Proto se obsahovým náležitostem této smlouvy budeme věnovat podrobněji než u dalších popisovaných smluv.

Smlouva o dílo je upravena v § 2586 až 2635 NOZ. Je rozdělena na čtyři oddíly, přičemž oproti úpravě v dřívějším obchodním zákoníku je obsahem oddílu 3 samostatná úprava stavby jako předmětu díla (jakkoliv se jedná z části jen o seskupení ustanovení upravených v dřívějším obchodním zákoníku, některá ustanovení jsou převzata z dřívějšího zákoníku občanského). Oddíl 4 upravuje dílo s nehmotným výsledkem, tj. dílo s jiným výsledkem, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci (např. vytvoření dokumentace stavby, studie, právního rozboru či počítačového programu).

Pod pojmem dílo se rozumí zhotovení určité věci (např. stavby), pokud nespadá pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Oproti úpravě v dřívějším obchodním zákoníku se dílem již vždy nerozumí montáž, podle § 2086 odst. 2 NOZ jen tehdy, pokud převažující část plnění spočívá ve výkonu činnosti. Dílem se však vždy rozumí zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (aniž by bylo třeba zkoumat podíl činnosti a materiálu, resp. dodávek ve smyslu § 2086 odst. 2 NOZ). Oproti předchozí úpravě v obchodním zákoníku není dílo omezeno na hmotně zachycený výsledek jiné činnosti (např. dokumentace stavby).

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje takové dílo provést na svůj náklad a nebezpečí, a naopak objednatel se zavazuje za jeho provedení zaplatit (toto ustanovení je definičním znakem smlouvy o dílo).

Pokud dochází k uzavírání smlouvy o dílo mezi podnikateli, přihlíží se při výkladu právních jednání (tedy i smlouvy o dílo) k obchodním zvyklostem, zachovávaným obecně nebo v určitém odvětví, pokud to nevylučuje zákon nebo smlouva (§ 558 odst. 2 NOZ). Nově mají obchodní zvyklosti přednost i před ustanoveními NOZ, které nemají donucující účinky (tj. nejsou kogentní). S ohledem na širokou dispozitivnost ustanovení nového smluvního práva tak mohou obchodní zvyklosti mezi podnikateli vyloučit téměř jakákoliv ustanovení zákona, a je proto nanejvýš důležité věnovat ve smlouvě detailní pozornost úpravě otázek, které by mohly být obchodními zvyklostmi dotčeny, případně příslušné obchodní zvyklosti (může se jednat i o např. určité jinak právně nezávazné dokumenty) výslovně vyloučit.

2.4.1 Cena a platební podmínky

Cena, kterou se objednatel zavazuje zhotoviteli za zhotovení díla zaplatit, musí být ve smlouvě dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, anebo být určena alespoň odhadem, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Nicméně pro potřeby uzavírání smluv v oblasti výstavby bude zřejmě vždy žádoucí cenu ve smlouvě sjednat.

Nový občanský zákoník přejal víceméně ustanovení o ceně, ale částečně je více rozpracoval. Cena může být ujednána pevnou (paušální) částkou, která je ve smlouvě o dílo dohodnuta jako neměnná cena díla či stavebních prací, jež jsou podrobně specifikovány v předmětu díla. Smlouvy s pevnou cenou mohou obsahovat cenové doložky, které stanovují možnost úpravy ceny v závislosti na výskytu sjednaných skutečností (např. inflační doložka). V případě, že účastníci smlouvy uvedou smluvní cenu pevnou částkou, nebo uvedou, že byla sestavena na základě rozpočtu, nelze jednostranně požadovat změnu ceny zhotovitelem ani objednatelem proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo náklady, než bylo předpokládáno, z čehož tedy vyplývá, že takto sjednanou cenu lze měnit pouze dohodou obou účastníků. Nově však § 2620 odst. 2 NOZ umožňuje, aby zhotovitel v případě zcela mimořádné nepředvídatelné okolnosti požádal soud, aby rozhodl o spravedlivém zvýšení ceny za dílo nebo zrušení smlouvy a vypořádání stran; tato možnost však není dána, pokud některá ze stran převzala nebezpečí změny okolností, nebo výslovně prohlásila, že některá okolnost nenastane. Nový občanský zákoník dále nově rozlišuje zadání podle rozpočtu pevného a podle rozpočtu úplného (se zaručenou úplností). V prvém případě nemá zhotovitel právo jednostranně požadovat zvýšení ceny, pokud dojde k překročení rozpočtu kvůli většímu rozsahu práce či nákladů. V případě rozpočtu se zaručenou úplností nemá právo na zvýšení ceny ani tehdy, pokud bude třeba k dokončení díla dalších prací. Častější však bude případ, kdy smluvní strany považují rozpočet za závazný, ale nezaručují jeho úplnost, nebo jde o rozpočet s výhradou, anebo ho považují za nezávazný. V takovém případě je zhotovitel oprávněn se domáhat (při splnění zákonem stanovených předpokladů) přiměřeného zvýšení ceny za podmínky, že požadavek na zvýšení ceny oznámí objednateli bez zbytečného odkladu (v prvém případě má nárok na úhradu činností nepředvídatelných v době uzavírání smlouvy, v druhém případě na nevyhnutelné účelně vynaložené náklady převyšující původní rozpočet). Pokud zhotovitel požaduje cenu vyšší o více než 10 % oproti ceně stanovené rozpočtem, může objednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. V tomto případě má objednatel povinnost uhradit zhotoviteli část ceny, odpovídající částečně provedenému dílu podle rozpočtu. Pro stavby pak dále platí § 2625 NOZ, který se týká určení ceny díla s odkazem na skutečný rozsah práce nebo hodnotu použitých věcí. V takovém případě je zhotovitel na žádost objednatele povinen vyúčtovat dosavadní postup i vynaložené náklady.

Právo na zaplacení ceny díla vzniká podle § 2610 NOZ jeho provedením, v případě provádění díla po částech pak provedením příslušné části, jímž se podle § 2604 NOZ rozumí jeho dokončení (tj. předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu) a předání. V případě díla s nehmotným výsledkem se dílo považuje za předané, pokud je dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho využití. Při převzetí stavby je třeba přihlížet k § 2628 NOZ, který pro stavby odchylně stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojitosti s jinými nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Nový občanský zákoník nestanovuje v obecné rovině konkrétní lhůtu splatnosti platebních dokladů. Pokud tedy smluvní strany nesjednají lhůtu splatnosti peněžitých závazků ve smlouvě, občanský zákoník stanoví, že objednatel je povinen splnit zhotoviteli svůj peněžitý závazek bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán. Na většinu případů však bude dopadat ustanovení § 1963 NOZ, které stanoví v případě závazku mezi podnikateli, jehož předmětem je dodání zboží nebo služby (přičemž službou se zde rozumí i provedení stavebních prací – jde o transpozici směrnice EU 2011/7/EU), splatnost 30 dnů od doručení faktury nebo od převzetí (ověření řádného splnění) zboží či služby. Obdobně to platí pro vztahy mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, resp. právnickou osobou touto korporací založenou (tedy zpravidla veřejným či sektorovým zadavatelem). Mezi podnikateli je možno sjednat si dobu splatnosti delší, přičemž přesáhnout 60 dnů může jen tehdy, pokud to není vůči zhotoviteli hrubě nespravedlivé. Ve vztazích vůči veřejnoprávní korporaci může být splatnost delší 30 dnů jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a lhůta 60 dnů nesmí být překročena! Peněžitý dluh placený prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (banky) je splněn připsáním placené částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele (§ 1957 NOZ).

2.4.2 Vlastnické právo

Vznik vlastnického práva ke zhotovované věci upravuje § 2599 NOZ. Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To však neplatí (tj. vlastnické právo nabývá zhotovitel), pokud zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele, u objednatele na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, a pokud je hodnota díla stejná nebo větší než hodnota zpracované věci objednatele. K věci určené podle druhu naopak nabývá vlastnické právo zhotovitel. Pokud však věc je zhotovována u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který opatřil, nabývá vlastnické právo objednatel.

Ve vztahu ke stavbám je třeba si uvědomit, že NOZ zavedl znovu zásadu římského práva „superficies solo cedit“ (povrch ustupuje pozemku), a tudíž stavby již nejsou (až na některé výjimky) samostatným předmětem vlastnického práva, ale stávají se součástí pozemku. Podle § 2624 NOZ však nebezpečí škody či zničení stavby zhotovované na objednávku nese zhotovitel, a to až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Výjimkou by byla situace, kdy by se objednatel ocitl v prodlení s převzetím dokončeného díla (tzn. že by např. bezdůvodně odmítal převzít dokončenou stavbu, nabízenou mu zhotovitelem k převzetí). V takovém případě by po dobu svého prodlení nesl objednatel (coby prodlévající věřitel) ve smyslu § 1976 NOZ nebezpečí škody na předmětu díla.

Podle § 496 odst. 2 NOZ jsou věcmi věci nehmotné (práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty). Proto se i na vlastnické právo k projektové dokumentaci (byť by byla vyhotovena pouze v elektronické podobě a podléhala § 2631 a násl. NOZ o dílu s nehmotným výsledkem) uplatní obecná ustanovení. Pokud je projektová dokumentace zcela nebo zčásti předmětem práv z duševního vlastnictví (zejména autorského práva), uplatní se § 2634 NOZ, podle něhož se má za to, že zhotovitel poskytl dílo objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy; účel je proto v příslušné smlouvě o dílo nutno pečlivě vymezit – např. zpracování navazujících stupňů projektové dokumentace, využití pro zadání veřejné zakázky apod. (obsahově se ustanovení shoduje s § 61 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) o tzv. díle na objednávku). Případné převody majetkové složky těchto práv (oprávnění k užití nad rámec § 2634 NOZ, resp. § 61 autorského zákona) je třeba řešit smlouvou licenční podle § 2358 a násl. NOZ (je nutno pamatovat i na případnou úpravu souhlasu se zásahem do osobnostní složky autorského práva, je-li v konkrétním případě třeba). Dále je třeba dávat pozor na případy, kdy autorem není zaměstnanec zhotovitele díla (§ 58 autorského zákona upravující zaměstnanecká díla), u nichž nemusí bez odpovídající smluvní úpravy k převedení autorského práva platně dojít.

2.4.3 Provedení a převzetí díla

Z povahy smlouvy o dílo (na rozdíl např. od smlouvy pracovní) vyplývá, že zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad a nebezpečí. Tento princip byl nově doplněn přímo do základního ustanovení v § 2586 odst. 1 NOZ. Způsob provádění díla pak v obecné rovině upravují § 2589 až 2595 NOZ, ve vztahu ke stavbám dále § 2626 a 2627 NOZ. Zhotovitel provede dílo buď osobně, anebo je nechá provést pod svým vedením. Pokud však provedení díla není vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí, může pověřit provedením díla jinou osobu (obecné připuštění subdodávek). Možnost subdodávek však může být omezena smluvně. V případě, že zhotovitel pověří provedením díla osobu jinou, tato odpovídá za porušení právních povinností při provádění díla pouze zhotoviteli, nikoliv objednateli; výjimkou je však spoluodpovědnost podzhotovitele podle § 2630 NOZ (viz dále).

Zhotovitel je povinen provést dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstarat vše, co je k jeho provedení potřeba. Pokud není doba plnění ujednána, je zhotovitel povinen provést dílo v době přiměřené jeho povaze. Zásadně však lze doporučit, aby smlouva o dílo určení doby plnění, včetně případných dílčích milníků či etap, vymezila. Není-li stanoveno jinak, je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele, tj. zhotovitel může dílo provést i před sjednanou lhůtou.

Z povahy smlouvy o dílo oproti závislé činnosti dále vyplývá, že zhotovitel postupuje při provádění díla zásadně samostatně. Příkazy objednatele je proto vázán jen tehdy, pokud to bylo dohodnuto, anebo to plyne ze zvyklostí. NOZ nicméně objednateli určitá oprávnění ve vztahu k provádění díla poskytuje. Jedná se především o právo objednatele kontrolovat provádění díla. Umožňuje objednateli zasahovat do provádění díla již v průběhu jeho provádění a tím předcházet hrozícím vadám. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a dále dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak ani v přiměřené lhůtě neučiní a jeho postup by nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy (§ 2593 NOZ).

V případě stavby jako předmětu díla upravuje § 2626 NOZ rovněž kontrolu provádění díla na určitých stupních, pokud tak stanoví smlouva. V takovém případě je zhotovitel povinen objednatele pozvat ke kontrole. Pokud jej nepozve nebo jej pozve ve zřejmě nevhodnou dobu, umožní mu dodatečnou kontrolu a uhradí s tím spojené náklady. Pokud se však objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván, nedostaví, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Objednatel má právo na dodatečnou kontrolu jen tehdy, pokud mu v účasti zabránila překážka vyšší moci, požádal o ni bez zbytečného odkladu a nahradí zhotoviteli vzniklé náklady.

V praxi není neobvyklé, že věci potřebné k provedení díla opatřuje nikoliv zhotovitel, ale objednatel. V takovém případě se má ze zákona za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla (§ 2597 NOZ). Pokud objednatel neopatří uvedené věci včas, může mu zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je pak povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá.

Zhotovitel je také povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí od něj převzatých, nebo příkazu daného mu objednatelem k provedení díla (§ 2594 NOZ). Jestliže nevhodné věci nebo příkaz jsou překážkou v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí, nebo změny příkazu objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daného příkazu (vyjádření objednatele v písemné formě si musí zhotovitel výslovně vyžádat). O dobu, po kterou bylo z těchto důvodů nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Pokud zhotovitel postupuje výše uvedeným postupem, nemá objednatel práva z vady díla, která vznikla v důsledku nevhodnosti věci či vadného příkazu. Pokud objednatel trvá na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu či s použitím nevhodné věci i po oznámení zhotovitele, může zhotovitel od smlouvy rovněž odstoupit.

Pro případ stavby jako předmětu díla upravuje § 2627 NOZ skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, které znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem (oproti § 552 již neplatném ObchZ jsou skryté překážky v NOZ vymezeny užším způsobem a omezeny jen na ty, které se týkají místa). Zhotovitel je povinen oznámit existenci skrytých překážek bez zbytečného odkladu po jejich zjištění objednateli a navrhnout mu změnu díla. Provádění díla je rovněž oprávněn přerušit (nikoli však oproti obecné úpravě v § 2594 povinen – pokud tak nicméně neučiní a odstoupila-li by následně některá ze stran od smlouvy z důvodu nedosažení dohody o řešení skryté překážky, bude zhotoviteli ve smyslu § 2627 odst. 2 NOZ hrozit ztráta nároku na tu část ceny díla, která připadá na práce provedené po zjištění skryté překážky). Důležité je upozornit na skutečnost, že zhotovitel nemá ze zákona povinnost zjistit před započetím díla skryté překážky, znemožňující jeho provedení. Tuto povinnost může mít pouze tehdy, a proto ji také poruší pouze tehdy, pokud se k tomu zavázal ve smlouvě. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy kvůli skrytým překážkám v přiměřené době, může kterákoliv z nich od smlouvy odstoupit.

Provedení díla a způsob jeho předání je upraven v § 2604 až 2608 NOZ, pro stavby pak dále specificky v § 2628 a 2629 NOZ a pro díla s nehmotným výsledkem v § 2632 NOZ. Podle obecné úpravy splní zhotovitel svou povinnost provést dílo dokončením a předáním. Dokončením se rozumí předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu. Objednatel může dokončené dílo převzít s výhradou či bez výhrad. V případě převzetí bez výhrad pak objednatel ztrácí právo na uplatnění práv ze zjevných vad, pokud tak zhotovitel namítne. Dílo lze předávat a přebírat i po částech, pokud lze jednotlivé stupně odlišit. Pokud je předmětem díla movitá věc nebo hmotně zachycený výsledek určité činnosti, uplatní se pro předání pravidla platná pro kupní smlouvu. Není-li místo předání dohodnuto a smlouva zahrnuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla (např. dokumentaci stavby), uskutečňuje se předání předmětu díla jeho předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení. Pokud smlouva nestanoví místo předání ani povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje se předání díla v místě, v němž se podle smlouvy mělo dílo provádět. Jestliže toto místo není ve smlouvě určeno, uskuteční se předání díla v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy, že v něm bude zhotovitel dílo provádět.

V případě díla s nehmotným výsledkem (dílo spočívající v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci) je podle § 2631 NOZ zhotovitel povinen postupovat tak, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Výsledek své činnosti odevzdá objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a umožní-li zhotovitel objednateli jeho užití. Není tedy již třeba jako doposud předání díla ve hmotně zachycené podobě, ale postačí např. udělení přístupu k němu (např. předání přístupových údajů k počítačové databázi), nebo předání dokumentace stavby v elektronické podobě (tj. postačí např. umožnění přístupu k ní v datovém úložišti).

Provedením díla (jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli, resp. umožněním užití díla s nehmotným výsledkem) splní zhotovitel svůj závazek (povinnost provést dílo). Pokud však provedené dílo neodpovídá smlouvě, má vady a objednateli vznikají práva a zhotoviteli povinnosti z vadného plnění. Uplatní se zde úprava kupní smlouvy (§ 2099 a násl. NOZ) s tou výjimkou, že objednatel není oprávněn požadovat zhotovení náhradního díla, pokud předmět díla nelze vzhledem k jeho povaze vrátit zhotoviteli. Pro vznik povinnosti zhotovitele z vadného plnění je rozhodující okamžik předání (zpřístupnění) díla, pokud však k přechodu nebezpečí na objednatele dochází později, je rozhodující tento moment. Pro převzetí stavby platí specifické ustanovení § 2628 NOZ, podle kterého nemá objednatel právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Soud nepřizná práva z vadného plnění, pokud zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně, pokud objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti měl zjistit, nejpozději však do dvou let od předání díla. Pro skryté vady stavby, projektové dokumentace a jiných osobních plnění však platí speciální ustanovení § 2629 NOZ, které stanoví lhůtu pěti let od převzetí. Tato doba může být prováděcím předpisem pro některé části stavby zkrácena na maximálně dva roky (dosud nebyl vydán), nebo se na zkrácení stavby mohou strany dohodnout, pokud objednatel není slabší stranou (spotřebitel, právnická osoba činná mimo oblast stavebnictví apod.).

2.4.4 Záruka za jakost

Ustanovení § 2619 odst. 1 NOZ odkazuje ohledně záruky za jakost na kupní smlouvu (§ 2113 a násl. NOZ). Záruční doba začíná běžet předáním (zpřístupněním) díla. Pokud zhotovitel záruku poskytne, zavazuje se tím, že dílo bude po stanovenou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti a zavazuje se k bezplatnému odstranění vad, ke kterému jej bez zbytečného odkladu objednatel vyzve. Záruka za jakost je uplatnitelná i ve vztahu k dokumentaci staveb, nicméně nároky z ní plynoucí se zpravidla budou krýt s nároky z odpovědnosti za vady. I tak má ale její zakotvení smysl, protože postavení objednatele je při uplatnění záruky za jakost výhodnější. V případě, že by se projektant zavázal, že navržená stavba dosáhne například určitých výkonových či funkčních vlastností, je však možné, že obsah záruky za jakost bude širší (dosažení těchto vlastností), oproti pouhé odpovědnosti za vady.

V této souvislosti je třeba připomenout, že základním předpokladem zachování nároků objednatele ze záruky za jakost je zejména reklamace, uplatněná nejpozději v poslední den záruční doby, což znamená, že reklamace musí být nejpozději v tento den doručena zhotoviteli. Pokud objednatel nechá tuto lhůtu marně uplynout, právo mu zaniká. Záruční doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže dílo užívat pro jeho vady, za něž odpovídá zhotovitel. Jestliže objednatel využije svého práva z odpovědnosti za vady a od smlouvy odstoupí, platí § 2001 a násl. NOZ. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku zrušuje a objednatel by měl dílo vrátit. Pokud to není možné, např. u stavby, musí dojít k finančnímu vyrovnání se zhotovitelem. Současně lze doporučit, aby případná reklamace byla objednatelem uskutečněna bez zbytečného odkladu poté, co objednatel výskyt záruční vady zjistil či při náležité péči zjistit mohl.

V této souvislosti nutno upozornit, že záruku za jakost je třeba odlišovat od odpovědnosti za vady (kap. 2.4.3).

2.4.5 Smluvní pokuta

Obvyklým ujednáním ve smlouvě o dílo je institut takzvané smluvní pokuty (nově označované jako tzv. utvrzení dluhu), tak, jak ji zná nový občanský zákoník ve svém § 2048 až 2052. Povinnost uhradit smluvní pokutu je vázána na porušení stanovené smluvní povinnosti, přičemž pro vznik nároku na smluvní pokutu se nevyžaduje zavinění. Ani okolnosti vylučující odpovědnost nemají proto vliv na povinnost platit smluvní pokutu, což znamená, že i když bylo porušení povinnosti způsobeno na vůli nezávislými nepředvídatelnými a nepřekonatelnými překážkami (vyšší moc), povinnost zaplatit smluvní pokutu stejně vznikne. Smluvním stranám je však ponecháno na vůli, aby si okolnosti, které vyloučí povinnost platit smluvní pokutu, vydefinovaly smluvně, stejně tak mohou podmínit její vznik zaviněným porušením povinnosti.

NOZ již nevyžaduje, aby smluvní pokuta byla sjednána jen písemně, z důvodu právní jistoty to však lze důrazně doporučit. Musí být vždy určena buď výše pokuty, anebo alespoň způsob jejího určení. Zaplacení smluvní pokuty neruší jakkoliv povinnost zhotovitele závazek splnit. Pokud vznikne škoda porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, věřitel není oprávněn požadovat její náhradu. To však platí pouze v případě (a tak je tomu v praxi téměř vždy), kdy si strany ve smlouvě nesjednají něco jiného, např. že se smluvní pokuta nedotýká nároku na náhradu škody, nebo že je věřitel oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu.

Podle důvodové zprávy k NOZ je nově přípustné sjednat rovněž tzv. nepravou smluvní pokutu. Může se jednat buď o ujednání, kdy zaplacením smluvní pokuty původní povinnost utvrzená (zajištěná) smluvní pokutou zanikne, anebo o případ, kdy si strany sjednají zaplacení určité částky v situaci, která není porušením smlouvy, ale výkonem práva (dříve by taková ustanovení byla zpravidla neplatná).

Podstatou ujednání o smluvní pokutě by vždy ve smluvním vztahu mezi smluvními stranami měla být její vzájemná vyváženost, tedy ne diametrální rozdíl v její výši pro jednu či druhou smluvní stranu. Takto nepřiměřeně sjednané smluvní pokuty jsou v poslední době předmětem celé řady dlouhotrvajících soudních řízení. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé porušením povinnosti (na rozdíl od dřívější občanskoprávní úpravy se zde tedy neposuzuje rozpor s dobrými mravy!).

2.4.6 Společná odpovědnost účastníků výstavby

Zcela novou úpravou je ustanovení § 2630 NOZ, které bylo převzato z občanského zákoníku kanadské provincie Québec a které zavádí společnou odpovědnost účastníků výstavby. Dochází tak za určitých okolností k prolomení obecného pravidla zakotveného v § 1935 NOZ, podle nějž dlužník, který plní pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám. V případě stavby jako předmětu díla je totiž spolu se zhotovitelem zavázán z vadného plnění společně a nerozdílně:

• poddodavatel (podzhotovitel, subdodavatel) zhotovitele, pokud neprokáže, že vadu způsobilo rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor;
• kdo dodal stavební dokumentaci, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci;
• kdo prováděl dozor nad stavbou, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobilo selhání dozoru.

Tyto osoby jsou vždy zavázány jen ve vztahu k tomu, co samy dodaly. Neodpovídají tedy za veškeré vady díla, nicméně objednatel má právo uplatňovat nároky z vady vedle zhotovitele vůči nim a bude na těchto osobách, aby prokázaly, že vada díla nevznikla jejich podílem na provádění díla.

Úprava na druhou stranu usnadňuje postavení zhotovitele, neboť ten se může zprostit odpovědnosti z vad, pokud prokáže, že vadu způsobila pouze chyba ve stavební dokumentaci nebo pouze selhání dozoru nad stavbou, který vykonávala osoba zvolená objednatelem (nikoliv podzhotovitel), tedy osoby, s nimiž není v přímém smluvním vztahu.

Ustanovení § 2630 NOZ je dispozitivní, nicméně při snaze o jeho vyloučení ze strany dotčených osob, tj. projektantů a stavebního dozoru, je třeba dávat pozor na to, aby nedošlo k zásahu do práv třetích osob (taková dohoda by byla neplatnou). Nelze tak podle našeho názoru např. vyloučit aplikaci § 2630 NOZ dohodou mezi objednatelem budoucího díla a projektantem, neboť takovou dohodou by došlo k zásadnímu zásahu do práva budoucího zhotovitele. Bylo by nutno uzavřít trojstrannou dohodu; to však v řadě případů možné nebude, neboť zhotovitel ještě nebude znám (zejména v případě děl zadávaných jako veřejné zakázky).

2.5 SMLOUVA PŘÍKAZNÍ

Nový občanský zákoník již nerozlišuje mezi smlouvou mandátní a smlouvou příkazní, a sjednotil tyto smluvní typy v § 2430 až 2444 pod názvem příkaz (smlouva příkazní). Podstatou příkazní smlouvy je závazek příkazníka obstarat záležitost příkazce. Byť to NOZ na rozdíl od dřívějšího obchodního zákoníku již neuvádí, může být jejím předmětem i nadále buď uskutečnění právního jednání, anebo uskutečnění jiné činnosti (pokud nebude spadat pod smlouvu o dílo) či jejich kombinace. Ustanovení o příkazní smlouvě se podle § 2444 NOZ použijí přiměřeně i v jiných případech, kdy má někdo podle smlouvy či zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Za zmínku stojí, že veškerá tato ustanovení (kromě základního ustanovení § 2430) mají dispozitivní charakter. Příkazní smlouva může být uzavřena i ústní formou.

Pokud někdo obstarává záležitosti jako podnikatel, je povinen dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere (tj. zda obstarání přijímá či nikoliv) či nikoliv (jinak odpovídá za tím vzniklou škodu). Příkazník je povinen plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností. Je přitom povinen použít každého prostředku, který povaha obstarávané záležitosti vyžaduje, a takového, který se shoduje s vůlí příkazce (avšak zákonného a v souladu s dobrými mravy). Od pokynů příkazce se může odchýlit, pokud je to nezbytné a nemůže včas obdržet souhlas příkazce. Obdrží-li příkazník pokyn zřejmě nesprávný, upozorní na to příkazce a pokyn splní jen tehdy, pokud na něm příkazce trvá.

Příkazce je povinen provést příkaz osobně. Pokud jeho provedení svěří jiné osobě, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám (i tyto podmínky si lze upravit odchylně). V případě, že příkazce povolil ustanovení náhradníka, vstupuje tento do postavení příkazníka a původní příkazník odpovídá jen za jeho chybnou volbu. Veškerý užitek z obstarané záležitosti je příkazník povinen přenechat příkazci. Příkazník je povinen příkazci na žádost podávat zprávy o postupu plnění příkazu. Po provedení příkazu je povinen předložit vyúčtování.

Příkazník má právo na odměnu za obstarání záležitosti, pokud byla ujednána nebo je obvyklá (zejména pokud je příkazník podnikatel). Nárok na odměnu příkazníkovi vznikne, i když očekávaný výsledek nenastal, pokud nebyl nezdar způsoben porušením povinnosti příkazníka (smluvně lze ale dosažení výsledku jako předmět smlouvy, resp. podmínku nároku na odměnu dojednat). Vedle takto smluvené odměny má příkazce povinnost uhradit příkazníkovi náklady účelně vynaložené při provádění příkazu. Na žádost příkazníka má příkazce povinnost poskytnout příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů (tj. nákladů splatných v průběhu provádění příkazu). Příkazník má dále nárok na náhradu škody, která mu vznikla při provádění příkazu. Naopak nárok na zálohu na odměnu příkazníka ze zákona neplyne a je třeba ho případně sjednat ve smlouvě.

Pokud obstarání záležitosti vyžaduje právní jednání, vystaví příkazce příkazníkovi plnou moc (§ 441 a násl. NOZ). Plná moc může být obsažena také ve smlouvě, avšak pouhé ujednané převzetí záležitosti plnou moc nenahrazuje, ani kdyby osoba, se kterou má být jednáno, o tom věděla.

Smlouvu lze jak ze strany příkazce, tak ze strany příkazníka vypovědět. Výpověď ze strany příkazce se nazývá odvolání příkazu (§ 2443 NOZ). Příkazce může příkaz odvolat podle libosti kdykoliv, částečně nebo v celém rozsahu. Není-li v odvolání daném příkazcem stanovena pozdější účinnost, nabývá účinnosti dnem, kdy se o ní příkazník dozvěděl nebo mohl dozvědět. Příkazník má v tomto případě nárok na úhradu nákladů, které do této doby měl, náhradu škody, pokud ji utrpěl, a část odměny přiměřené vynaložené námaze příkazníka. Režim výpovědi smlouvy ze strany příkazníka je nastaven tak, že tento může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena příkazci. Pokud však takto vypoví příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal na základě všeobecného pověření, je povinen nahradit škodu, která tím případně vznikne. Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli.

2.6 SMLOUVA O SMLOUVĚ BUDOUCÍ

Stále užívanějším institutem je ve smluvní praxi smlouva o uzavření budoucí smlouvy, a to především z titulu poskytnutí částečné jistoty, že vlastní smluvní vztah bude v budoucnu skutečně uzavřen.

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy je upravena v novém občanském zákoníku v § 1785 a násl. Touto smlouvou se minimálně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, smlouvu, jejíž obsah je určen alespoň obecným způsobem. Zavázané straně tedy vzniká povinnost konkrétní smlouvu (např. o dílo) poté bez zbytečného odkladu uzavřít, přičemž je možné ji přinutit k tomu (a to i soudní cestou), aby smlouvu skutečně uzavřela. V případě, že strana zavázaná nesplní závazek uzavřít smlouvu, může strana oprávněná požadovat, aby obsah smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Nárok na náhradu škody může potom oprávněná strana požadovat pouze v případě, kdy zavázaná strana neoprávněně odmítne jednat o uzavření smlouvy. NOZ již nevyžaduje, aby smlouva byla uzavřena písemnou formou, z praktických důvodů to však lze striktně doporučit.

Právo na určení obsahu budoucí smlouvy soudem, případně nárok na doplnění obsahu smlouvy, se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy oprávněná strana vyzvala zavázanou stranu k uzavření smlouvy (§ 634 NOZ). Jedná se v tomto případě o lhůtu promlčecí (nikoliv prekluzivní) a smlouvou lze stanovit její větší délku (max. 15 let), nikoliv však ji zkracovat (délka 1 rok je minimální). Jestliže oprávněná strana nevyzve zavázanou stranu ke splnění tohoto závazku v době určené ve smlouvě o uzavření budoucí smlouvy, závazek uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Závazek uzavřít budoucí smlouvu rovněž zanikne, jestliže okolnosti, z nichž strany vycházely při vzniku tohoto závazku, se do té míry změnily, že nelze na zavázané straně rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela.

3 OCHRANA VEŘEJNÉHO ZÁJMU Z HLEDISKA ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

3.1 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Jedním ze základních hledisek při výkonu činností autorizovaných osob při jakémkoli jejich působení v procesu výstavby je ochrana veřejného zájmu.

V právním řádu České republiky je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že … ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem.

Základní podmínky obecně platné ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

• předpisy EU (např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, resp. do 30. 6. 2013 směrnice Rady (EU) č. 89/106/EHS, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků);
• ustanovení SZ, týkajících se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158);
• souvisejících ustanovení AZ, ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
• ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
• ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a 153);
• ustanovení SZ upravujícího odpovědnost projektanta (§ 159);
• ustanovení SZ, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka podle § 152) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 a násl.);
• ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění firem k činnostem ve výstavbě;
• příslušných ustanovení dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě;
• příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• obecných ustanoveních NOZ;
• příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
• a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

Výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není ve své úplnosti možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace podniku, který příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.

Podle § 132 odst. 3 SZ se veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

• stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

a)   provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a 134);

b)  nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a 136);

c)   nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a 138);

d)  nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139);

e)   nařizovat vyklizení stavby (§ 140);

f)   ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§ 175 až 177) SZ. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Ve vztahu ke stavebním výrobkům (a jejich využití ve stavbách) byl do 30. 6. 2013 obsah veřejného zájmu upraven ve směrnici Rady č. 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, a to jako odpovědnost za to, aby pozemní a inženýrské stavby byly navrhovány a prováděny tak, aby

• neohrožovaly bezpečnost osob;
• neohrožovaly bezpečnost domácích zvířat a majetku;
• zajišťovaly ochranu zdraví;
• zajišťovaly trvanlivost;
• zajišťovaly úspory energie;
• zajišťovaly ochranu životního prostředí;
• případně další důležitá hlediska.

Tato směrnice byla přenesena do právního řádu České republiky mj. ustanovením § 156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby, včetně jejího bezbariérového užívání, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla (základní požadavky na stavby).

Uvedené základní požadavky na stavby (drobně modifikované) jsou rovněž obsaženy v příloze č. 1 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, jež vstoupilo v platnost dne 24. dubna 2011 (a je závazné a přímo použitelné ve všech členských státech EU), stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (v souvislosti s jeho přijetím došlo mj. k novelizaci zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zrušení nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů). S účinností od 1. 7. 2013 se mj. v příloze č. 1 původních výše uvedených šest základních požadavků na stavby rozšířilo o požadavek sedmý „udržitelné užívání přírodních zdrojů“ (jehož cílem je zaručit mj. opětovné využití nebo recyklovatelnost stavebních objektů, částí a materiálů po demolici, přiměřenou trvanlivost staveb a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí). Zároveň byl čtvrtý požadavek upraven na „bezpečnost a přístupnost při užívání“. V této souvislosti se k 30. 6. 2013 zrušila aplikovatelnost citované Směrnice Rady č. 89/106/EHS a nové úpravy byly promítnuty (adaptovány) do národních právních předpisů (zejména do SZ, zákona o technických požadavcích na výrobky a do příslušných prováděcích právních předpisů). V preambuli nařízení je mj. konstatováno, že zavedené požadavky na budovy a stavby nejen z hlediska jejich bezpečnosti, ale i ochrany zdraví, životnosti, úspory energie, ochrany životního prostředí a dalších jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a tyto mohou mít vliv na požadavky na stavební výrobky (včetně dopadu na fungování vnitřního trhu). Vychází se z toho, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu stavby, a po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí při běžné údržbě plnit v tomto nařízení specifikované základní požadavky na stavby (vyjadřující veřejný zájem), které jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků. Uvedené nařízení (při zachování obecného základního pravidla volného pohybu zboží) stanovuje právní rámec k vymezení harmonizovaných podmínek a požadavků spojených s uváděním stavebních výrobků na trh a zároveň též podmínky k tomu, aby stavební výrobek na základě svých deklarovaných vlastností mohl být správně navržen do konkrétní stavby a podílel se tak na naplnění základních požadavků na stavby.

V souvislosti s přijetím zákona č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován AZ, popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen Komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

3.2 AUTORIZOVANÉ OSOBY A JEJICH POSTAVENÍ V PROCESU VÝSTAVBY

Stavební zákon v § 158 odst. 1 výslovně stanovuje, že vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (autorizaci podle AZ). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Ve smyslu nositele zakázky působí tedy autorizované osoby ve výstavbě (ať již v příslušném postavení v rámci obchodní společnosti či osoby samostatně výdělečně činné, resp. v pozici svobodného povolání) jako:

• zhotovitelé dokumentace stavby, ve funkci projektantů, či hlavních projektantů nebo zhotovitelů dokumentace některé její části;
• zhotovitelé stavby nebo její části, jako účastníci výstavby, podílející se na realizaci stavby ve funkci stavbyvedoucího v souladu s dokumentací stavby nebo její příslušnou částí.

Projektant (podle § 22 odst. 4 SZ se jedná o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě), jenž provádí projektovou činnost, která je stavebním zákonem (§ 158) označena jako vybraná činnost ve výstavbě, je podle § 159 SZ zákona odpovědný za:

• správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány;
• správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle ní, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Stavební zákon stanovuje povinnost projektanta přizvat ke zpracování části projektové dokumentace, k jejímuž zpracování není způsobilý sám, osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci (s odpovědností této osoby za zpracovaný návrh). Projektant však vždy odpovídá za projektovou dokumentaci jako celek.

Odpovědnost za zpracování dokumentace staveb, která není považována za vybranou činnost ve výstavbě, není upravena zákonem a řídí se vzájemnými smluvně upravenými vztahy. Totéž se týká obchodních případů, kdy autorizovaná osoba působí na základě smlouvy obvykle se stavebníkem (investorem) jako obstaravatel inženýrských služeb, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností.

Podle § 160 odst. 1 SZ může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (není-li v § 160 odst. 3 a 4 SZ stanoveno jinak). Dále je stavební podnikatel povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Zhotovitel stavby je povinen podle § 160 odst. 2 SZ provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů (tedy příslušnou ochranu ve veřejném zájmu). Stavbyvedoucím (§ 134 odst. 2 SZ) je podle § 134 odst. 2 SZ osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ – autorizaci. Povinnosti stavbyvedoucího, stanovené v § 153 odst. 1 a 2 SZ, je tedy nutno chápat rovněž jako povinnosti k ochraně veřejných zájmů. Těmito povinnostmi jsou:

• řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací;
• zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů;
• zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 SZ), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem;
• v případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

Dále je stavbyvedoucí povinen:

• působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby;
• vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby;
• spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů a povinnosti autorizované osoby s tím související musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků účastníků výstavby. Proto je vhodné, aby se autorizovaná osoba účastnila přípravy a projednávání příslušné smlouvy mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, na základě, níž bude své povinnosti realizovat.

Pokud objednatel přichází se žádostí o současné zajištění inženýringu v etapě přípravy, resp. i realizace výstavby, obvykle tyto činnosti zajišťují rovněž autorizované osoby. Inženýrská činnost je podle živnostenského zákona živností volnou a k jejímu výkonu není třeba autorizace. Nutno podotknout, že podle novely živnostenského zákona již není dřívější inženýrská činnost ve výstavbě předmětem samostatného oboru, ale spadá pod obor č. 60 „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných posudků“ (kam podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou zařazeny mj. poradenské služby technického charakteru ve stavebnictví a architektuře – nepatří sem však vlastní realizace technických činností, projektování staveb a jejich provádění). Výkon technického dozoru stavebníka včetně provádění záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta, zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti je podle uvedeného nařízení vlády (poněkud nesystémově) součástí oboru č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizační a hospodářské povahy“.

3.3 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

Za základní principy spolupráce autorizovaných osob jsou považovány:

• princip výsledku díla, tj. že výsledkem spolupráce autorizovaných osob je dílo provedené vysoce profesionálně a v maximální možné kvalitě (§ 5 odst. 1 Profesního a etického řádu ČKAIT: „Člen Komory chrání zájmy svého klienta, vykonává práce na zakázce s vysokým profesionálním úsilím a na odpovídající úrovni s cílem zajistit vysokou kvalitu díla.“);
• princip kolegiality a zákazu vzájemného poškozování (§ 5 odst. 1 Profesního a etického řádu ČKAIT:

Další obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je stanoven v § 12 odst. 6 AZ kde je uvedeno: K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.

Spolupráce mezi autorizovanou osobou – stavbyvedoucím a autorizovanou osobou – projektantem se během provádění stavby uskutečňuje především v případě, pokud je předmětem díla zhotovitele také zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (které spadá pod vybrané činnosti ve výstavbě a může je vykonávat pouze autorizovaná osoba). Tato dokumentace může být zajištěna buď vlastním zaměstnancem podniku zhotovitele, nebo formou poddodávky. Stavbyvedoucí v rámci této spolupráce samozřejmě nesupluje povinnosti a odpovědnost projektanta, stanovené např. v § 159 odst. 2 SZ, ale spíše spolupůsobí při předávání podkladů a při kontrole, zda je navržené projektové řešení realizovatelné v souladu jednak s veřejnými zájmy, ale také s podmínkami smlouvy se stavebníkem a s možnostmi zhotovitele na racionální provedení stavby.

Stavbyvedoucí v průběhu provádění stavby rovněž spolupracuje s autorizovanou osobou – projektantem, vykonávajícím autorský dozor (je-li při výstavbě stavebníkem sjednán). Projednává s ním zejména případné návrhy na změny technického řešení nebo postupů výstavby, vyjadřuje se k jeho stanoviskům, zapsaným do stavebního deníku apod.

Ve vztahu k poddodavatelům je cílem zhotovitele stavby, aby poddodavatel zajistil odborné vedení (řízení) jím prováděných prací (části stavby) autorizovanou osobou s autorizací pro daný obor s převzetím příslušné odpovědnosti. V tomto případě probíhá na výše uvedených principech a v souladu s uzavřenou smlouvou úzká spolupráce mezi AO – stavbyvedoucím zhotovitele stavby a AO – stavbyvedoucím poddodavatele.

Nezbytná je dále spolupráce stavbyvedoucího s některými dalšími osobami, činnými při provádění stavby (je-li jejich působení stavebníkem sjednáno), a to zejména s technickým dozorem stavebníka, s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a s autorizovaným inspektorem. Součinnost se uskutečňuje kromě osobních jednání zejména prostřednictvím stavebního deníku, kontrolních porad; v případě koordinátora BOZP viz blíže zejména § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Konkrétní způsob a forma spolupráce stavbyvedoucího s těmito dalšími osobami v průběhu provádění stavby bude obsažena ve smlouvě o dílo (není však třeba opisovat zákon, ale uvést konkretizaci práv, povinností a postupů při této spolupráci).

V některých případech probíhá též spolupráce stavbyvedoucího se stavebním úřadem, zejména v rámci kontrolních prohlídek stavby (§ 133 SZ). Na výzvu stavebního úřadu je stavbyvedoucí povinen se kontrolní prohlídky zúčastnit (ve svém zájmu by se měl kontrolní prohlídky zúčastnit vždy, i když k tomu není výslovně vyzván, neboť podle § 153 odst. 2 SZ je povinen pro kontrolní prohlídky vytvářet podmínky). Spolupráce může nastat také v některých dalších specifických případech, např. dojde-li při provádění stavby k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, anebo k archeologickým nálezům. Postup je při řešení této situace stanoven § 176 SZ, přičemž některé své povinnosti (zejména ohlašovací a ochranné) může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele.

4 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUVNÍCH VZTAHŮ PŘI PŘÍPRAVĚ STAVEB

4.1 POSTUPY V NABÍDKOVÉM ŘÍZENÍ OBECNĚ

Vstup poptávky do podniku (projektové organizace) je okamžikem, kdy začíná kontakt mezi ní a zákazníkem. Následuje celá řada činností, na jejichž konci by mělo být realizované dílo a spokojenost všech účastníků tohoto procesu. Průběh celého tohoto procesu se dělí do samostatných fází. Každou tuto fázi nebo celý proces je nutno ošetřit v souladu se zásadami občanského zákoníku smluvně. V ideálním případě postačí jedno smluvní ujednání pro celou realizaci stavby, většinou však se řeší smluvní ujednání několikrát v jednotlivých fázích či úrovních projektové přípravy a realizace stavby. Záleží na způsobu řízení (managementu), kde existuje celá řada variant.

Obchodní činnost je předpokladem samotné existence obchodní společnosti. Základem je vybudování obchodních kontaktů, dobré jméno podniku, aktivní marketink (tj. oslovování potenciálních zákazníků), účast v soutěžích apod. Existenčním problémem je to pro nové společnosti, které teprve svou činnost začínají.

4.2 ZAKÁZKY FINANCOVANÉ ZE SOUKROMÝCH ZDROJŮ

4.2.1 Poptávka

Základem je poptávka zákazníka, kterou může být ústní či písemný projev (dopis, elektronická pošta, fax). Poptávkou je však též jakýkoliv podnět, který může vést k budoucímu získání zakázky. Vstupem do procesu získání zakázky je i stabilní kontakt s potenciálními zákazníky, výstupy z marketinku společnosti, sledování tisku, vyhlášení obchodních soutěží, informace z veřejné správy, úřadů apod.

Poptávky je nutno evidovat, např. počítačovou databází o potenciálních zákaznících, budoucích i minulých, o všech projevech zájmu o projektovou přípravu (např. sledování internetových stránek měst a obcí, informací o veřejných zakázkách ve Věstníku veřejných zakázek a profilech jednotlivých zadavatelů apod.) a důsledně zapisovat veškeré podněty v tomto směru.

Každý spolupracovník podniku, kterému byl sdělen jakýkoli projev vůle zákazníka obsahující poptávku, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat vedení podniku.

Pověřený pracovník zajišťující spisovou službu je povinen předat neprodleně poptávku, resp. objednávku došlou různými druhy spojení (pošta, e-mail, fax) vedení podniku.

Vedení podniku určí další postup v rámci své kompetence. Pokud je rozhodnuto, že o tuto zakázku je zájem, sjedná další nutný kontakt se zákazníkem.

4.2.2 Nabídkové řízení jako součást uzavírání smluvních vztahů

Součástí přípravy projektové zakázky v podniku je zpracování nabídky pro zákazníka, buď v rámci přímého obchodního jednání, nebo v rámci výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem, či účasti ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, vyhlášené podle § 1772 a násl. NOZ, resp. u veřejných zakázek podle ZZVZ (postup při zadávání veřejných zakázek je uveden v kap. 4.3).

V rámci příslušného postupu při zpracování nabídky autorizovaná osoba zajišťuje (organizuje) následující:

1. Při přímém zpracování nabídky projektových, příp. inženýrských prací

Nabídka je zpracována v těchto postupech:

• ověření rozsahu zakázky a stanovení postupu realizace;
• ověření předaných podkladů a rozsahu prací;
• orientační propočet investičních nákladů;
• ověření nákladů na vlastní projektové práce či inženýrskou činnost.

b)  Při zpracování nabídky na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku soukromým zadavatelem

Nabídkové řízení v případě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku podle NOZ (dříve veřejné obchodní soutěže podle již neplatného obchodního zákoníku) probíhá podle podmínek zadavatele. Ten je může adresovat:

• v rámci výzvy více zájemcům;
• jako veřejnou soutěž.

Nabídkové řízení probíhá podle soutěžních podmínek, předaných vyhlašovatelem. Po vyzvednutí (obdržení materiálu a podkladů soutěže) a po jejich prostudování je na poradě vedení podniku projednán názor na zpracování nabídky. Pokud vedení rozhodne o účasti v soutěži, je nabídka obvykle zpracována ve dvou částech: technické a ekonomické (přičemž je nutno respektovat požadavky vyhlašovatele na obsah nabídky).

Část technická (pokud je požadována) obvykle obsahuje

• jednoduché ověření řešení úlohy v rozsahu potřebném pro stanovení orientačního rozpočtu stavby;
• výkresy technického řešení (architektonický návrh); dokumentují se pouze, je-li to vyžadováno a neodporuje-li tato skutečnost etickým principům účasti v soutěži;
• technické řešení a nabídky v úvahu přicházejících dodavatelů (pro interní potřebu).

Část ekonomická

• propočet orientačních nákladů stavby (pro výchozí zpracování nákladů na projektové práce);
• informativní ceny dodavatelů kooperací (pro interní potřebu);
• propočet nákladů na projektové práce, resp. inženýrskou činnost;
• stanovení nabídkové ceny projektových prací.

Ekonomické podklady jsou opět projednány na poradě vedení podniku a na základě jejího rozhodnutí je stanoven definitivní návrh nabídkové ceny.

Výsledná nabídka je následně zkompletována do podoby, rozsahu a obsahu požadovaného vyhlašovatelem (včetně příloh), např.:

• krycí list nabídky (jeho skladba a další obsah nabídky musí odpovídat podmínkám soutěže);
• návrh smlouvy;
• doklad prokazující živnostenské oprávnění „Projektová činnost ve výstavbě“;
• kopie platného výpisu z obchodního rejstříku (pokud je do něj navrhovatel zapisován);
• doklad prokazující osvědčení o autorizaci odpovědného zástupce společnosti nebo zpracovatele dokumentace stavby;
• doklady o splnění požadovaných kvalifikačních předpokladů;
• kopie informačního materiálu organizace;
• soubor referencí o obdobných zakázkách z informační databáze společnosti;
• další přílohy podle požadavků vyhlašovatele;
• doklady o zajištění event. finančních podmínek soutěže (jistina, poplatky apod.).

Zkompletovaná nabídka je předložena k projednání vedení podniku a podepíše ji statutární orgán společnosti či jiná oprávněná osoba (na základě plné moci či v souladu se zákonným zmocněním podle § 430 NOZ). Po podpisu je předána vyhlašovateli v termínu podle podmínek soutěže.

4.2.3 Uzavření smluvních vztahů – konkrétní postupy

Autorizovaná osoba (hlavní projektant – pověřený pracovník podle § 113 SZ) vede postupnou přípravu zakázky. Postupy zde uvedené nutno modifikovat pro případy, kdy je nabídka (a následně obchodní smlouva) předkládána v rámci přímého jednání o nabídce, nebo kdy jsou nabídka a obchodní smlouva předkládány na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku (kap. 4.2.2, v níž je samostatně popsán obvyklý způsob a postup při zpracování nabídky). Postupy v případě veřejných zakázek jsou předmětem kap. 4.3.

Vstupní jednání se zákazníkem má za cíl:

• ujasnit jeho představu o budoucí zakázce – cílové řešení;
• ujasnit základní finanční představy zákazníka;
• prověřit rozhodující podklady, umožňující reálné zpracování (vlastnictví pozemku, zásady územního plánování v území, platnost předchozích rozhodnutí, územní rozhodnutí, vztahy v území);
• ujasnit časové představy;
• u neznámého zákazníka osobním stykem ověřit důvěryhodnost (samozřejmě i z jiných zdrojů).

Vedení podniku na základě vstupního jednání rozhodne o:

• zájmu o zakázku a popř. vydá pokyn k dalšímu jednání se zákazníkem, resp. zpracování nabídky;
• předpokládané výši předložené nabídkové ceny;
• zásadách pro zpracování smlouvy o dílo;
• pověření dalším zajištěním přípravy zakázky příslušného pracovníka (hlavního projektanta – AO).

Po kladném rozhodnutí, resp. potvrzení zájmu, pověřený pracovník podniku (hlavní projektant):

• prověří rozsah zakázky a stanoví postup práce;
• ověří předané podklady, resp. vyžádá si další potřebné podklady;
• provede předběžnou konzultaci s dalšími potenciálními zpracovateli (poddodavateli), resp. spolupracujícími osobami, pokud není zpracovatelem sám.

V této souvislosti je nutno zdůraznit, že při uzavírání smluvních vztahů v jakékoli fázi procesu výstavby je velmi důležité ujasnit specifikaci předmětu plnění (jako součást nabídky, resp. následně smlouvy). Nutno pečlivě specifikovat, které části bude dílo (dokumentace) obsahovat a do jakých podrobností bude vypracováno (s odkazem na příslušné právní předpisy či normy), dále sjednat jaké další služby a výkony, které souvisejí s projednáním a prováděním této dokumentace stavby, zhotovitel jako součást předmětu plnění objednateli poskytne (např. inženýrská činnost, autorský dozor apod.). Z tohoto komplexního pohledu je třeba vždy přistupovat k přípravě zakázky.

Hlavní projektant (pověřený pracovník podniku – AO) v případě přímého jednání o nabídce a smlouvě následně:

• zpracuje příslušnou přípravu projektové činnosti; plán zpracování navrhuje z hlediska tvůrčích, kapacitních a ekonomických možností projektového podniku;
• zpracuje ekonomické podklady pro řízení projektových prací a pro nabídku;
• zpracované podklady spolu s předloženým vzorem smluvního typu projedná se zákazníkem; v případě dosažení shody vypracuje ve spolupráci s právníkem návrh smlouvy;
• návrh smlouvy projedná a předá k přezkoumání podle typu zakázky vedení podniku, případně dalším určeným pracovníkům;
• před uzavřením smlouvy projedná budoucí smluvní vztahy u poddodávek – kooperací nutných z hlediska zajištění odborného kvalitního zpracování zakázky;
• pokud je vedením podniku pověřen (respektive je jejím statutárním zástupcem), uzavře smlouvu se zákazníkem; pokud není k tomu pověřen, předá návrh smlouvy k podpisu vedení podniku;
• smlouva se uzavírá v rozsahu odpovídajícím velikosti řešené zakázky. Doporučuje se použít pro zakázky:
• do 50 000 Kč (ve výjimečných případech u důvěryhodných zákazníků) – ústní dohodu;
• do 50 000 Kč (v ostatních případech) – potvrzenou objednávku;
• do 100 000 Kč – zjednodušenou variantu smlouvy o dílo (kap. 7.1.4);
• pro vyšší hodnoty – smlouvu o dílo podle kap. 7.1.1;
• u smluv o dílo se v souladu s obecně platnými právními předpisy návrh smlouvy předkládá druhé smluvní straně, která jej musí převzít jako celek; případné změny návrhu se pokládají za protinávrh. Podle nového občanského zákoníku je však odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, přijetím nabídky, pokud navrhovatel přijetí bez zbytečného odkladu neodmítne! Tuto možnost je však možno v nabídce vyloučit. Prakticky je nutné sporné články smlouvy projednat se zákazníkem a upravit před podpisem vzájemnou dohodou;
• pokud se návrh smlouvy zákazníkovi k podpisu zasílá, je nezbytné uvést v návrhu lhůtu jeho platnosti (do kdy je navrhovatel svým návrhem vázán);
• u zakázky o hodnotě vyšší než 500 000 Kč se doporučuje zpracovat návrh smlouvy ve spolupráci s právníkem společnosti, resp. návrh smlouvy mu předložit k posouzení a na základě jeho sdělení ji upravit před odesláním zákazníkovi;
• smlouvu o dílo po podepsání ze strany oprávněného zástupce podniku předkládá při osobním jednání nebo zasílá k podpisu zákazníkovi;
• originál smlouvy se zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
• po uzavření smlouvy s objednatelem (podle vnitřního organizačního předpisu) AO uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít předjednané kooperační (poddodavatelské) smlouvy s případnými poddodavateli.

V případě výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem, či účasti ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, vyhlášené podle § 1772 a násl. NOZ, je tento postup příslušně uzpůsoben podle pravidel vyhlášených zákazníkem (vyhlašovatelem) s využitím kap. 4.2.2.

4.3 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA

4.3.1 Zpracování nabídky u veřejné zakázky

V případě zadávání veřejných zakázek je postup stanoven ZZVZ (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Podle uvedeného zákona se v zadávacím řízení zadávají veřejné zakázky nadlimitní a podlimitní; veřejné zakázky malého rozsahu (u služeb s předpokládanou hodnotou nepřesahující 2 mil. Kč, u stavebních prací s předpokládanou hodnotou nepřesahující 6 mil. Kč), není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení podle ZZVZ, je však povinen při jejich zadávání dodržet obecné zásady zadávacího postupu, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.

ZZVZ rozlišuje 9 druhů zadávacích řízení, z nich jsou pro zadávání projektových služeb využitelné zejména: zjednodušené podlimitní řízení (podmínky použití § 52, postup § 53 – u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce může být použito, pokud jejich předpokládaná hodnota není větší než 50 mil. Kč), otevřené řízení (§ 57), užší řízení (§ 58) a jednací řízení s uveřejněním (podmínky použití § 60, resp. pro podlimitní veřejné zakázky § 52, postup § 61 a 62), výjimečně též jednací řízení bez uveřejnění (podmínky použití § 63 až 66, postup § 67) a soutěžní dialog (podmínky použití § 68 odst. 1, postup § 68 odst. 2 a § 69). Další 3 druhy zadávacích řízení, tj. zjednodušený režim, řízení o inovačním partnerství a koncesní řízení, nepřipadají kvůli podmínkám použití či z povahy věci v úvahu.

Zahájení zadávacího řízení se liší podle druhu zadávacího řízení:

• buď je zveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek – přístupný na internetových stránkách www.vestnikverejnychzakazek.cz (v případě otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním – až na výjimky – a u soutěžního dialogu) a u nadlimitních veřejných zakázek též v Úředním věstníku EU (v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním lze za podmínek § 58 odst. 5 zahájit zadávací řízení rovněž pomocí předběžného oznámení);
• je zveřejněna výzva k podání nabídek na profilu zadavatele (v případě zjednodušeného podlimitního řízení);
• provede zadavatel přímou výzvu k jednání či podání nabídky jednomu nebo více zájemcům, nebo s nimi zahájí jednání (při použití jednacího řízení bez uveřejnění).

Podle toho musí příslušný pracovník zhotovitele (zájemce o veřejnou zakázku) sledovat příslušné informační zdroje.

Podkladem pro podání nabídky jsou zadávací podmínky (§ 28 odst. 1 písm. a)), vyjádřené ve formě zadávací dokumentace (§ 28 odst. 1 písm. b)), jež sestává zejména z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, vlastní zadávací dokumentace (dokumentů uveřejňovaných podle § 98 na profilu zadavatele) a výzev podle přílohy č. 6 ZZVZ.

Dodavatel může po zadavateli požadovat písemně vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98. Jestliže je to pro zpracování nabídky vhodné, umožní zadavatel dodavatelům prohlídku místa plnění.

Předpokladem oznámení o výběru dodavatele a uzavření smlouvy je splnění podmínek účasti (§ 37), jimiž jsou podmínky kvalifikace (základní způsobilost, profesní způsobilost a technická kvalifikace; ekonomická kvalifikace není v případě projektových služeb povolena – § 78 odst. 6 ZZVZ), technické podmínky, smluvní podmínky a případně další zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn podle § 39 odst. 4 oprávněn „otočit“ pořadí posouzení a hodnocení, provést nejprve hodnocení nabídek a teprve následně posouzení splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatele (účastníka prvního v pořadí); u ostatních nabídek posouzení splnění podmínek účasti nemusí provádět.

Nabídky podávají jednotliví potenciální dodavatelé v průběhu lhůty pro podání nabídek v listinné nebo elektronické podobě v souladu s požadavky, uvedenými v zadávací dokumentaci. Listinné nabídky jsou u organizačních složek ČR připuštěny do 17. 4. 2017, u ostatních zadavatelů do 17. 10. 2018; po těchto datech bude možné jen elektronické podání nabídek prostřednictvím elektronického nástroje podle § 213 (uvedené neplatí pro veřejné zakázky malého rozsahu).

ZZVZ již nedefinuje minimální požadavek na obsah nabídky. Jejím obsahem musí proto nově být pouze to, co zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci (§ 28 odst. 1 písm. f)). Logicky musí nabídka obsahovat identifikační údaje účastníka a jako právní jednání musí být podepsána. Není již například nezbytné (pokud tak zadavatel nebude výslovně vyžadovat), aby součástí nabídky byl podepsaný návrh smlouvy; pokud zadavatel stanoví závazný vzor smluvních podmínek v zadávací dokumentaci, nemusí vyžadovat jeho replikování účastníky v nabídce. Zcela v takovém případě postačí, pokud zadávací dokumentace stanoví, že smlouva bude podepsána na základě stanoveného vzoru po doplnění identifikačních údajů, nabídkové ceny a případně dalších hodnoticích kritérií.

Pokud se nebude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, pak se v případě projektových služeb uplatní § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 ZZVZ, podle něhož nesmí být v případě projektových služeb (resp. služeb z oddílu 71 klasifikace CPV) použito kritérium nejnižší nabídkové ceny. Zadavatel tak musí použít ještě aspoň jedno tzv. kritérium kvality podle § 116 (např. organizaci, kvalifikaci nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, či lhůtu dodání).

Nabídky na projektové služby obsahují obvykle minimálně tyto části:

1 Obsah

2 Krycí list

3 Doklady k prokázání kvalifikace (neprokazuje-li se jindy)

4 Návrh smlouvy o dílo, pokud jej zadavatel vyžaduje (viz výše)

5 Nabídkovou cenu, včetně případného položkového rozpisu nabídkové ceny (je-li vyžadován)

6 Údaje nebo doklady pro hodnocení stanoveného kritéria kvality (viz výše), např. životopisy členů týmu či dobu plnění

7 Popis variant technického řešení (jsou-li varianty připuštěny)

8 Další údaje nebo doklady k nabídce (podle konkrétních podmínek zadávacího řízení stanovených zadavatelem)

Obecně není zadavatel oprávněn po podání nabídky v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, otevřeného řízení nebo užšího řízení s účastníky jednat.

Podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním byly novým ZZVZ významně liberalizovány. Může být využito bez podmínek při zadávání podlimitních veřejných zakázek (v tzv. podlimitním režimu) a pro sektorové veřejné zakázky. V případě nadlimitních veřejných zakázek (v tzv. nadlimitním režimu) je možné mj. tehdy, pokud je předmětem nabídky návrh či inovativní řešení. Změněn byl také postup v tomto druhu řízení – nejprve se jedná o nezávazných předběžných nabídkách, teprve následně se podává finální nabídka. Využití jednacího řízení s uveřejněním lze při zadávání projektových služeb doporučit – zadavatel může v jednání např. ověřovat zkušenosti členů týmu pro plnění veřejné zakázky, pokud bude toto kritérium hodnocení využito.

Postup jednání v jednacím řízení bez uveřejnění není zákonem výslovně upraven (musí být dodrženy základní podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení).

V rámci posuzování splnění podmínek účasti může hodnoticí komise v případě nejasností požádat uchazeče o objasnění nebo doplnění údajů a dokladů v nabídce. Doklady k prokázání kvalifikace lze doplňovat bez omezení, zbylé části nabídky mohou být doplněny, pokud doplnění nemá vliv na hodnoticí kritéria, a nesmí být měněny. Obsahuje-li nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnoticí komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění (§ 113).

Zadavatel rozhodne o výběru dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a dále postupuje k uzavření smlouvy postupem podle § 122 a násl. (vybraný dodavatel je mj. povinen doložit originály či úředně ověřené kopie dokladů ke kvalifikaci a pokud je právnickou osobou, tzv. skutečného majitele podle zákona č. 253/2008 Sb.).

4.3.2 Konkrétní postupy v zadávacím řízení včetně uzavření smluvního vztahu

Rovněž v případě veřejných zakázek by se autorizované osoby měly aktivně účastnit obchodního managementu v rámci nabídkového řízení, jakožto odborníci a příslušné odpovědné osoby (projektant, hlavní projektant). Je proto žádoucí, aby byla vedením podniku pro příslušnou „potenciální budoucí“ zakázku AO jmenována v předstihu a spolupodílela se na přípravě podkladů pro zpracování nabídky. To je nezbytné i vzhledem k tomu, že součástí prokazování kvalifikace je mj. doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele (osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje) a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob odpovědných za poskytování příslušných (projektových, resp. souvisejících) služeb.

Autorizovaná osoba uchazeče, resp. zájemce (projektant) spolupracuje s pověřenými pracovníky, kteří zpracovávají nabídku, zejména při:

• analýze a prověření zadávací dokumentace; v případě nejasností, zjištěných závad a neshod musí dát podnět k vyžádání vysvětlení zadávací dokumentace, AO by se měla rovněž zúčastnit prohlídky místa plnění;
• tvorbě ekonomických podkladů a nabídkové ceny (s využitím příslušných obecně užívaných podkladů, propočtů a kalkulací);
• programu kapacitního zajištění zakázky, včetně výběru případných poddodavatelů;
• sestavení případného harmonogramu postupu prací (je-li vyžadován) a stanovení nabídnutého termínu plnění;
• zpracování nabídnutého technického řešení (je-li vyžadováno, resp. v případě, kdy zadavatel připustil varianty nabídky a stanovil pro ně příslušné podmínky).

Postup prací v rámci nabídkové činnosti při zadávacím řízení veřejných zakázek na projektové práce může být (v závislosti na vnitřní organizační struktuře a interních kompetencích v podniku zhotovitele) následující:

• pracovník obchodního útvaru (resp. pověřený pracovník podniku) průběžně sleduje příslušné informační zdroje o uveřejňování výzev k veřejným zakázkám a předkládá vedení podniku vstupní podklady (dostupné údaje o zakázce od zadavatele) k rozhodnutí o tom, zda se zadávacího řízení zúčastnit a započít potřebné kroky ke zpracování a předložení nabídky – příslušný vedoucí pracovník zároveň určí autorizovanou osobu, která bude na zpracování nabídky spolupracovat (údaje o ní budou součástí doložení kvalifikačních předpokladů);
• v případě kladného rozhodnutí pracovník obchodního odboru (resp. pověřený pracovník podniku) připraví doklady, které prokazují splnění požadované kvalifikace; tyto doklady (podle druhu zadávacího řízení) předloží zadavateli v požadované lhůtě spolu se žádostí o účast v zadávacím řízení, nebo budou připraveny jako součást nabídky.

V dalších krocích pověřený pracovník obchodního útvaru podniku (ve vyznačených případech ve spolupráci s autorizovanou osobou):

• ověří (ve spolupráci s AO) předané zadávací podklady, v případě jejich nedostatečnosti či nejasností vyžádá (v zákonné lhůtě podle § 98 odst. 1 ZZVZ) vysvětlení zadávací dokumentace);
• spolu s AO se zúčastní prohlídky místa plnění (je-li zadavatelem uskutečněna);
• zajistí (ve spolupráci s AO) zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (jsou-li zadavatelem připuštěny varianty, resp. je-li předložení technického řešení požadováno), návrhu smlouvy o dílo a dalších dokladů, údajů a ukazatelů v souladu s požadavky zadavatele;
• v případě využití poddodavatelů předjedná s nimi (ve spolupráci s AO) potřebnou spolupráci (včetně dokladu o autorizaci těchto poddodavatelů, bude-li to pro plnění zakázky nezbytné); jestliže bude využíváno poddodavatelů k prokazování kvalifikace, zajistí od nich příslušné doklady, včetně dokumentů požadovaných v tomto případě zákonem (subdodavatelská smlouva či písemný závazek poddodavatele a další doklady – § 83 ZZVZ); bude-li zadavatel jako součást nabídky vyžadovat informace o uvažovaných poddodavatelích s určením jejich podílu na plnění veřejné zakázky, zajistí potřebné doklady (jejich seznam, identifikační údaje, obsahové a finanční vymezení podílu prací, případně další podklady oprávněně vyžadované zadavatelem);
• zajistí poskytnutí jistoty (§ 41 ZZVZ) – je-li zadavatelem požadována;
• zajistí vlastní zpracování nabídky, včetně příslušných doprovodných dokladů podle zadávací dokumentace zadavatele;
• nabídku projedná a odsouhlasí (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou potenciálně zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti);
• po odsouhlasení nabídku zkompletuje, tj. opatří ji všemi doklady, které nabídku tvoří, resp. jsou její součástí (ve stanovených případech včetně dokladů prokazujících splnění požadované kvalifikace), a to v rozsahu podle zákona a požadavků zadavatele, a předloží ji k podpisu statutárnímu zástupci podniku (resp. pracovníkovi výslovně písemně statutárním orgánem společnosti zmocněnému k podpisu nabídky, či jiné osobě oprávněné podle interních předpisů); nabídka musí být, jako právní jednání (právní úkon) podepsána; požadavek na podpis smlouvy již není stanoven, ale může vyplývat z požadavku zadavatele v zadávací dokumentaci; z povahy věci je vhodné podepsat také nejrůznější (čestná) prohlášení;
• nabídku předá zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek a zúčastní se (podle potřeby) otevírání obálek;
• ve spolupráci s AO zajistí podání případného objasnění či doplnění nabídky podle § 46 ZZVZ, bude-li to požadováno, zajistí předložení zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny;
• jestliže bude zakázka zadávána formou jednacího řízení s uveřejněním, zajistí (spolu s příslušnými odpovědnými pracovníky, resp. s AO) účast na zadavatelem organizovaných jednáních o předběžných nabídkách;
• je-li nabídka vybrána jako nejvhodnější, zabezpečí potřebnou součinnost k uzavření smlouvy, zejména předložení originálů či úředně ověřených dokladů ke kvalifikaci a dokladů o skutečném majiteli v návaznosti na výzvu podle § 122 odst. 3 ZZVZ;
• není-li nabídka vybrána jako nejvhodnější (nebo byl-li zhotovitel jako účastník zadávacího řízení vyloučen ze zadávacího řízení) a jeví se, že zadavatel použil nesprávných postupů, či porušil zákon, předloží k projednání do vedení podniku možnost případného použití příslušných zákonných prostředků (podání námitek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) a v případě rozhodnutí o jejich využití zajistí (obvykle spolu s právníkem společnosti) příslušné úkony;
• po uzavření smlouvy se originál zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centralní evidenci smluv;
• kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem.

5 Postupy autorizovaných osob při uzavírání smluvních vztahů v provádění staveb

5.1 Rozdělení postupů

Obsah smluvních závazků a postup při jejich uzavírání jsou ovlivněny zejména těmito faktory:

• subjekty vstupujícími do smluvního vztahu;
• okolností, zda se jedná o veřejnou zakázku nebo zakázku financovanou ze soukromých zdrojů;
• druhem a velikostí stavby;
• způsobem zajištění výstavby a managementu výstavby a zvoleným dodavatelským systémem;
• odpovědností za zajištění projektové dokumentace stavby;
• případným působením dalších osob na straně stavebníka v průběhu provádění stavby (autorský dozor, technický dozor, koordinátor BOZP, autorizovaný inspektor).

5.1.1 Rozdělení podle subjektů vstupujících do smluvního vztahu

Rekodifikací smluvního práva k 1. 1. 2014 došlo k sjednocení právního režimu smluv (dříve podléhajících režimu buď již neplatného obchodního či „starého“ občanského zákoníku). Nicméně i nová právní úprava zachovává určité dílčí odchylky podle toho, zda do závazkového vztahu se zhotovitelem stavby vstupuje občan (investor, stavebník, objednatel), který nevystupuje jako podnikatel, nebo fyzická či právnická osoba, která je podnikatelem (příp. stát či samosprávný územní celek). K tomu blíže kap. 2.1 a 2.2 této publikace.

5.1.2 Rozdělení podle toho, zda se jedná o veřejnou zakázku nebo zakázku financovanou ze soukromých zdrojů

Pro veřejnou zakázku platí postupy pro výběr zhotovitele podle ZZVZ a prováděcích předpisů k němu, zejména vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. U zakázky financované ze soukromých zdrojů se postupuje na základě dohody smluvních stran s využitím příslušných právních předpisů (zejména NOZ). Odlišnosti postupů jsou popsány v kap. 5.2.3 a 5.2.4.

5.1.3 Rozdělení podle druhu a velikosti stavby

Podle příslušných kritérií je možno rozlišovat např.:

• stavby pozemního stavitelství a stavby inženýrské (resp. jejich modifikace), stavby obsahující technologické zařízení (provozní soubory); zde jsou rozdíly kromě příslušných technických předpisů a norem např. v obsahu projektové dokumentace, způsobu vyzkoušení, sjednání zkušebního provozu apod.;

• stavby příslušných oborů; zde mohou být stanoveny příslušné oborové předpisy či normy (např. obchodní podmínky staveb pozemních komunikací, TKP staveb pozemních komunikací aj.); technické požadavky na stavby obecně i zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb (bytové domy, rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, garáže, servisy, opravy motorových vozidel a ČSPH, stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a pro zemědělské stavby) vymezuje vyhláška č. 268/2009 Sb.;
• stavby „klasické“, jednoduché, udržovací práce, bourací práce; odlišnosti jsou nejen ve způsobu jejich povolování a obsahu dokumentace, ale i ve vedení stavebního deníku či jednoduchého záznamu o stavbě, provádění kontrolních prohlídek, uvedení staveb do užívání (a případné účasti zhotovitele na příslušném postupu podle stavebního zákona – je-li vyžadován) a další.

5.1.4 Rozdělení podle zvoleného dodavatelského systému a způsobu výstavby

Dodavatelský systém stavby a způsob výstavby zvolený stavebníkem vyplývá především z charakteru stavby, jejího členění, schopnosti či ochoty stavebníka podílet se v příslušné míře na managementu provádění stavby a výkonu inženýrské činnosti. Odlišuje se též podle množství zapojení přímých smluvních partnerů stavebníka (objednatele): kompletní zajištění stavebního díla jediným zhotovitelem nebo stavební práce (části stavebních prací a dodávek stavby) zajišťované více přímými zhotoviteli. Různé možnosti a varianty vznikají rovněž ve vazbě na rozsah zajišťování projektové dokumentace zhotovitelem stavby. Tím vším jsou předurčeny vztahy mezi účastníky výstavby a úroveň jejich odpovědnosti. Používanými způsoby výstavby jsou zejména:

• Způsob výstavby na klíč – stavba je pořízena v souladu s nabídkovou dokumentací zhotovitele, zpracovanou podle požadavků objednatele, obvykle formulovaných prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci. Zhotovitel stavby v rámci předmětu svého díla zabezpečuje také potřebnou projektovou dokumentaci (obvykle projektovou dokumentaci pro povolení stavby, dopracovanou současně nebo postupně do úrovně dokumentace pro provádění stavby, následně dokumentace realizační a provozní). Při tomto způsobu výstavby je převaha inženýringu a managementu výstavby (tedy i odpovědnosti za uskutečnění investičního záměru) zabezpečována zhotovitelem stavby na klíč.
• Způsob výstavby podle nabídkové dokumentace několika zhotovitelů částí stavby, z nichž každý realizuje příslušnou část stavby podle realizační dokumentace návrhu (příslušné části dokumentace pro povolení stavby a pro její provádění), kterou v souladu se svou nabídkovou dokumentací zpracoval. V tomto případě je vhodné, aby jeden z nich zajišťoval funkci hlavního projektanta. Investor (stavebník) zabezpečuje koordinaci mezi zhotoviteli částí stavby – inženýring a management výstavby je rozvržen mezi jednotlivé zhotovitele částí stavby a mezi investora (stavebníka), který zabezpečuje koordinaci v rozsahu celé stavby.
• Způsob výstavby se zhotovitelem stavby, který stavbu realizuje v souladu s dokumentací návrhu investora (stavebníka), zhotovenou pro investora (stavebníka) projektantem a (obvykle) ověřenou stavebním úřadem, a v souladu s realizační dokumentací návrhu. Tento způsob může mít z hlediska zabezpečení projektové dokumentace pro provádění stavby 2 varianty:
• v první variantě dokumentaci pro provádění stavby zabezpečí investor (stavebník, objednatel) a zhotovitel zpracovává jen dodavatelskou dokumentaci;
• druhou variantou je zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem – DSP) zhotovitelem stavby (autorizovanou osobou) v rámci sjednaného předmětu díla (zhotovené stavby).

Odpovědnost za uskutečnění investičního záměru je zde rozvržena mezi stavebníka (odpovědnost za koordinaci prací projektanta a zhotovitele stavby), projektanta (odpovědnost za možnost uskutečnění záměru za předpokladu, že bude realizován v souladu s jím zpracovanou dokumentací) a zhotovitele stavby (odpovědnost za zhotovení stavby v souladu s dokumentací investora, zhotovenou projektantem).

U staveb financovaných z veřejných zdrojů (veřejných zakázek) však musí být investorem (zadavatelem) zabezpečena a jako součást zadávací dokumentace stavby zhotoviteli předložena dokumentace pro zadání stavebních prací (v rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby) včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (podle vyhlášky č. 169/2016 Sb.). Alternativně může být příslušná projektová dokumentace a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr nahrazena zcela nebo zčásti technickými podmínkami, vyjádřenými formou požadavků na výkon nebo funkci.

• Způsob výstavby se zhotoviteli částí stavby, kteří stavbu realizují podle dokumentace investora (stavebníka), zhotovené pro něj projektantem a (obvykle) ověřenou stavebním úřadem a v souladu s realizační dokumentací příslušné části návrhu (stavby). Rovněž zde jsou možné 2 varianty zabezpečení projektové dokumentace pro provádění stavby, obdobné jako u předchozího způsobu výstavby (u druhé varianty zhotovované každým ze zhotovitelů částí stavby). Investor (stavebník, objednatel) musí zabezpečit potřebnou koordinaci na úrovni stavby. Tomu odpovídá i příslušný rozsah inženýrské činnosti a managementu výstavby, zajišťovaný investorem.

V případě veřejné zakázky platí pro obsah zadávací dokumentace obdobné pravidlo jako u předchozího způsobu.

• Způsob výstavby investorský, kdy investor (stavebník) zadá projektantovi zpracování dokumentace návrhu (stavby) zajišťovaného tímto způsobem výstavby, včetně jejího dopracování současně nebo postupně do úrovně realizační dokumentace návrhu, a zabezpečuje pak (bez účasti vyššího zhotovitele stavby či zhotovitelů částí stavby) kompletační činnosti při provádění stavby.

Variabilnost postupů klade různorodé požadavky na činnost autorizovaných osob, které se musí umět v příslušných odlišnostech orientovat a v případě potřeby vzájemně komunikovat.

Pro postupy v nabídkovém řízení podle kap. 5.2 pro vzory smluv uvedené v přílohách této publikace je zvolena nejpoužívanější varianta výstavby, tj. způsob výstavby se zhotovitelem stavby, který stavbu provádí podle projektové dokumentace pro provádění stavby, předané mu objednatelem.

Jiné smluvní vztahy mezi účastníky výstavby

Mezi účastníky výstavby vzniká podle zvoleného dodavatelského systému a způsobu výstavby množství dalších smluvních vztahů, které je účelné rozvrhnout do skupin, přicházejících nejčastěji v úvahu. K nim patří zejména:

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k obstaratelům investorského či dodavatelského inženýringu, nebo k obstaratelům jednotlivých inženýrských činností, ať už ve fázi připravy či při provádění staveb. Zde lze obvykle využít smlouvy příkazní (kap. 7.1.2, resp. 7.1.3), nebo smlouvy nepojmenované.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům (poddodavatelům) částí dokumentace stavby

Používá se obvykle smlouva o dílo s tím, že jejím základem je základní smlouva mezi objednatelem dokumentace stavby (stavebníkem, investorem) a zhotovitelem dokumentace stavby (projektantem, hlavním projektantem).

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům stavebně montážních prací na stavbě. Jedná se o vztah objednatele ke zhotoviteli, který není zhotovitelem ucelené části stavby, tj. jednoho nebo několika stavebních objektů nebo souborů zařízení (pro něž se dříve užívalo označení vyšší dodavatel). Uzavírána je obvykle smlouva o dílo. Tento typ smlouvy i obchodní podmínky lze využít obvykle v případě, kdy předmětem smlouvy, definovaným případ od případu, jsou stavební nebo montážní práce na staveništi spolu s dodávkami souvisejících prvků, např. stavebních materiálů, stavebních dílců, výrobků potřebných pro rozvody (sítě) různých druhů, popř. dodávky různých zařízení nebo jejich částí, které mají být smontovány na staveništi apod.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům díla, které není součástí stavby, např. provádění průzkumů, zhotovení nebo úprava zařízení staveniště apod., popř. vztahy při zhotovení díla na staveništi mezi poddodavateli účastníků výstavby různých úrovní. Bude uzavřena smlouva o dílo a využity obchodní podmínky, pokud jsou zpracovány v jednotlivých oborech, nebo speciální firemní obchodní podmínky.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům zboží, které se uskutečňují převážně kupní smlouvou. Jedná se většinou o dodávky výrobků nejrůznějších druhů, pro které bývají zpracovány oborové obchodní podmínky, popř. speciální firemní obchodní podmínky příslušných výrobců či dodavatelů.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům služeb technického charakteru, např. dopravních, o pronájmu dopravního prostředku, nebo jiných nájemních, opravárenských, kontrolních, o úschově apod. Pro zabezpečení těchto služeb je možno využít smluvní typy příslušné pro každý druh služby, popř. upravit smlouvu nepojmenovanou. Pro obchodní podmínky platí totéž, co v předchozím případě.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům služeb sociálního charakteru, např. o přepravě osob, o ubytování, o stravování, nájemních nebo jiných. Pro zabezpečení těchto služeb je možno využít několika smluvních typů pro každý druh služby, popř. uzavřít smlouvu nepojmenovanou. Obchodní podmínky bývají zpracovány pro různé druhy těchto služeb, nebo jsou zpracovány obchodní podmínky podnikové.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k poskytovatelům práv, např. licencí, ale i práv užívání apod. Představitelem pro úpravu vztahů v této skupině může být např. licenční smlouva, ale také některá ze smluv o pronájmu nebo o tichém společenství apod. Pokud jde o obchodní podmínky, přicházejí obvykle v úvahu nanejvýš obchodní podmínky podnikové.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) v jiných situacích, které je možno různě kategorizovat, např. jde-li o smlouvy k uzavírání různých společenství či sdružení (nově tzv. společnost podle § 2716 a násl. NOZ), smlouvy vztahující se k ručení třetími osobami nebo k pojištění, smlouvy vztahující se k financování staveb nebo jejich částí, smlouvy týkající se personálních věcí a bezpečnosti podle zvláštních předpisů, nebo jiné smlouvy, na něž se vztahují zvláštní předpisy apod.

Mohou být uskutečňovány s využitím většiny smluvních typů podle občanského zákoníku. Mohou využívat také tzv. nepojmenovaný (inominátní) typ smlouvy. S ohledem na jejich různorodost nejsou uvedené smluvní vztahy v této publikaci blíže rozvedeny.

5.2 Postupy v nabídkovém řízení

5.2.1 Obecné zásady při uzavírání smlouvy o dílo na zhotovení stavby

Úplný obsah smlouvy (při použití příslušných právních předpisů, tj. dodržení kogentních a využití dispozitivních ustanovení NOZ, od nichž se mohou smluvní strany odchýlit, a doporučených obchodních standardů) je nutno vytvořit pro každou stavbu individuálně, a to tak, aby obstál při řešení případných sporů (soudní cestou, nebo jiným dohodnutým způsobem).

Za účelem vyvarování se případných problémů se při formulaci a sjednávání příslušných ustanovení ve smlouvě o dílo doporučuje dbát těchto zásad a základního obsahu jednotlivých částí smlouvy.

Definice pojmů

Vzhledem k tomu, že obecně závazné právní předpisy v řadě případů neobsahují definice některých pojmů, které smluvní strany hodlají ve smlouvě použít, a mohlo by v případě sporu dojít k nejasnostem při jejich výkladu, doporučuje se v obecných ustanoveních jednoznačně definovat obsah těchto použitých pojmů (např. zařízení staveniště, dodatečná plnění, vady a nedodělky aj.).

Předmět smlouvy

Při specifikaci předmětu plnění smlouvy se doporučuje přistupovat k této části smlouvy s co největší pečlivostí a pokusit se vždy předmět plnění popsat úplně a co nejobsáhleji, a to včetně souvisejících výkonů, které jsou smluvně sjednávány k provedení zhotovitelem – mnohdy i v podrobnostech, které by se mohly zdát být nadbytečnými.

Pro případ smlouvy o dílo na zhotovení stavby, resp. stavebních prací (podle dokumentace stavby zajišťované objednatelem) to znamená zejména konstatovat, že:

• předmětem díla je stavba nebo její část (její přesné označení);
• stavba bude provedena podle dokumentace stavby, na základě které bylo vydáno (kdy a kým) stavební povolení nebo byla stavba ohlášena podle § 105 a násl. SZ (resp. podle jednoznačně identifikované dokumentace pro provedení stavby);
• popis díla je obsažen v příslušných částech zmíněné dokumentace stavby;
• dílo je složeno z částí (zde je možno např. provést specifikaci díla na stavební objekty a provozní soubory nebo jiné části stavby).

Nutno vymezit činnosti, které zhotovitel zajišťuje v rámci zhotovování předmětu díla (např. zpracování příslušné projektové dokumentace, zajištění doplňujících průzkumů, zabezpečení podmínek stanovených ve stavebním povolení a příslušných akceptovaných vyjádřeních a stanoviscích), účast zhotovitele na potřebných jednáních se stavebním úřadem (např. při kontrolních prohlídkách) atd.

Dále je možno v předmětu plnění popsat i další skutečnosti, např. týkající se zařízení staveniště, zabezpečení dopravních opatření, zabezpečení výškových a směrových zařízení pozemních vedení v místě provádění díla, provedení všech předepsaných zkoušek a atestů a v závěru uvést (podle dohody smluvních stran), že zhotovitel připraví k předání díla dokumentaci jeho skutečného provedení, včetně geodetického zaměření.

V úvahu přichází rovněž definování účelu smlouvy, tzn. např. zasazení předmětu smlouvy do určitého širšího hospodářského kontextu, do kontextu s jinými smlouvami uzavíranými mezi týmiž stranami, apod. Účel smlouvy může sehrát významnou roli např. v souvislosti s promlčením práv ze smlouvy, při výkladu případných sporných ustanovení smlouvy, při posuzování zániku závazku pro nemožnost plnění atd.

Doba plnění

Sjednané termíny vycházejí z harmonogramu zakázky. Kromě konečného termínu mohou být sjednány i dílčí termíny plnění (dokončení a předání) jednotlivých částí díla (stavby). V případě více zhotovitelů mohou být ve smlouvě sjednány i dílčí termíny předání pracoviště dalšímu zhotoviteli (např. k provedení montáže technologického zařízení a zpětného převzetí pracoviště po montáži ke stavebnímu dokončení). Tyto termíny však nepředstavují lhůtu plnění (a nepodléhají sjednané sankci, zajišťující dodržení termínu splnění díla – případné smluvní pokuty za jejich nedodržení nutno sjednat samostatně). V případě smlouvy uzavírané na základě veřejné zakázky je doporučeno stanovovat dobu plnění spíše časovou lhůtou než pevným datem a definovat přesně okolnosti k jejímu prodloužení; změna doby plnění by jinak byla zpravidla nedovolenou podstatnou změnou ve smyslu § 222 odst. 1 a 3 ZZVZ.

Cena díla

Východiskem je kalkulace zakázky a její finanční rozdělení. Nutno počítat s částí ceny na krytí převzatého podílu kompletačních činností a režie vyššího zhotovitele spojené se zakázkou (obchodní režie, správní režie), na rezervu ke krytí rizik, spojených např. s poskytnutím záruk apod. Doporučuje se uvést, na základě jakých podkladů byla cena sjednána, co zahrnuje a jaké jsou podmínky pro její případnou změnu (dodatečná plnění, okolnosti na straně objednatele, výskyt nových skutečností, které nebyly v době uzavírání smlouvy známy a které zhotovitel nezavinil, nemohl je předvídat ani ovlivnit, případná inflační doložka apod.). Změna ceny díla u smlouvy uzavírané na základě veřejné zakázky musí splňovat podmínky ZZVZ (§ 100 a 222 ZZVZ).

Platební a fakturační podmínky

Ve smlouvě se sjedná způsob účtování a placení ceny díla (např. dílčí měsíční faktury, etapová fakturace, příp. poskytnutí záloh). Doba (lhůta) splatnosti je důležitým údajem smlouvy, který ve svém důsledku má vliv mj. i na cenu díla (zahrnutí úroků za případný překlenovací bankovní úvěr, poskytnutý do doby splatnosti fakturačních dokladů). Důležitá je rovněž výše případného zádržného a způsob jeho uvolňování s přihlédnutím např. k délce záruční doby, či možnost nahradit zádržné bankovní zárukou. Při stanovení doby splatnosti je nutno respektovat § 1963 NOZ (kap. 2.4.1).

Věci určené k provedení díla (podklady objednatele) a povinnosti a spolupůsobení smluvních stran

K povinnostem objednatele patří především předání příslušných podkladů pro zhotovení díla, poskytnutí konkrétně sjednané součinnosti, převzetí řádně provedeného díla a včasné provedení úhrady finančních nároků zhotovitele. Ve smlouvě je nezbytné (zejména z důvodu odpovědnosti) jednoznačně specifikovat všechny podklady a informace určené k provedení díla, které zhotovitel obdrží od objednatele. Doporučuje se podklady rozdělit na ty, které byly předány již při uzavření smlouvy (a ty ve smlouvě uvést přesnou citací, včetně např. data předání), a podklady, které mají být předávány postupně po uzavření smlouvy (včetně dohodnutých termínů jejich předání a sankcí za nedodržení těchto termínů). Pokud je dohodnuto, že některé materiály nebo výrobky zajišťuje přímo objednatel (nebo závazně určí některé podzhotovitele), je třeba ve smlouvě sjednat jeho odpovědnost za kvalitu, termín dodání, vliv na záruky apod.

V případě zhotovitele se jedná o základní povinnost provést dílo ve smluveném rozsahu a termínu. Dále jsou ve smlouvě sjednávány další povinnosti zhotovitele např. ve vztahu k výkonu technického a autorského dozoru (případně dalších osob, např. koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi nebo autorizovaného inspektora) působících na stavbě pro objednatele, povinnosti z hlediska pojištění díla a odpovědnosti za škodu. Samostatně bývají stanoveny povinnosti smluvních stran ve vztahu ke staveništi (předání staveniště objednatelem, vybudování zařízení staveniště a podmínky užívání staveniště zhotovitelem, včetně jeho vyklizení po dokončení stavby). Z hlediska provádění stavby bývá sjednána mj. kontrola provádění prací (včetně povinnosti zhotovitele vyzvat objednatele ke kontrole prací, které budou dalším postupem výstavby zakryty nebo znepřístupněny), dodržování konkrétních opatření k ochraně veřejných zájmů, podrobnosti k vedení stavebního deníku či jednoduchého záznamu o stavbě (upřesňující zásady jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., např. způsob a lhůty vyjadřování se k zápisům), organizace kontrolních dnů a kontrolních prohlídek stavby. V této části jsou obvykle určovány i povinnosti (zejména zhotovitele) v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví, životního prostředí apod.

Ustanovení k předání a převzetí díla

Obsahují zejména ujednání k organizaci předání díla (na základě výzvy zhotovitele), specifikaci dokladů zhotovitele nezbytných k předání a převzetí díla, náležitosti protokolu o předání a převzetí díla, důsledky neúspěšného předání, dohodu o předávání a přejímání díla po částech, podmínky případného předčasného užívání aj.

Odpovědnost za vady a záruční doba

Vady stavby specificky upravuje § 2629 NOZ. Ve smlouvě by měla být dohodnuta délka záruční doby přiměřeně druhu díla (stavby) a životnosti příslušných prvků. Doporučuje se též stanovit, kdy zhotovitel za vzniklé vady díla neodpovídá (přestože zásady jsou obsaženy v NOZ): např. kromě nevhodných pokynů a věcí předaných objednatelem také v případě neoprávněného užívání, neoprávněných zásahů objednatele nebo z důvodu vyšší moci (jejíž účinky je vhodné ve smlouvě specifikovat). Dále se obvykle sjednává způsob uplatňování reklamací a lhůty pro odstranění vad.

Smluvní pokuty

Měla by být dodržována zásada rovných vztahů mezi objednatelem a zhotovitelem, která by se měla promítnout i do přiměřenosti a vzájemné vyváženosti smluvních pokut (pro případ neplnění povinností zhotovitele, např. nedodržení termínu dokončení díla, nesplnění dílčích termínů, termínů odstranění případných vad apod. na straně jedné, a pro případ neplnění povinností objednatele, např. prodlení s plněním finančních závazků ve lhůtách splatnosti, pozdní předávání podkladů a neplnění sjednaného spolupůsobení se zhotovitelem aj. na straně druhé). V této souvislosti je důležité i ustanovení o náhradě škody. Sjednat lze též lhůtu splatnosti smluvních pokut a případné liberační důvody (okolnosti, za nichž smluvní strana není povinna smluvní pokutu platit, přestože utvrzenou povinnost nesplnila).

Další ujednání

Tato ujednání by měla obsahovat veškeré specifické podmínky plnění příslušné zakázky, které nebylo vhodné řešit v předchozích částech, a dále závěrečná obecná ustanovení, např.:

• podmínky a postup pro změnová řízení a změnu smlouvy – odsouhlasení návrhů změn a forma jejich sjednání (akceptací písemného návrhu na změnu smlouvy jejím dodatkem); samostatně mohou být dohodnuty postupy v případě změn v množství nebo kvalitě prací, či v případě změn hmot nebo výrobků a vedení evidence změn (např. změnové listy); u veřejných zakázek je však nutno dodržovat postupy stanovené ZZVZ (přípustné jsou předem přesně definované změny podle § 100 ZZVZ (např. inflační doložka, tzv. měřená cena, tj. fakturace podle skutečného objemu provedených prací apod.), které pak podle § 222 odst. 2 nejsou změnou smlouvy, ale jejím plněním; ostatní změny musí splnit podmínky § 222 ZZVZ);
• podmínky odstoupení od smlouvy;
• způsob řešení rozporů apod.

5.2.2 Stručná charakteristika postupu a standard výkonu autorizované osoby

Autorizované osoby, které působí při provádění staveb, by se měly aktivně účastnit smluvního managementu jako odborníci příslušné oblasti výstavby, kteří ponesou v průběhu provádění stavby plnou odpovědnost za plnění svých povinností. Proto by se měly spolupodílet (zejména u větších firem jako součást týmu, zabezpečujícího smluvní management) na přípravě podkladů pro zpracování nabídek, navrhování a projednávání textů smluv, sledování plnění smluv, včetně případného navrhování příslušných změn uzavřené smlouvy.

V rámci přípravy nabídky spolupracuje autorizovaná osoba s pověřenými pracovníky (v rámci vnitřní organizační struktury podniku) na analýze, resp. tvorbě podkladů, na základě nichž je zpracována, zejména:

• nabídková cena;
• nabídnuté termíny;
• nabídnuté technické řešení (jsou-li připuštěny varianty, nebo je-li technické řešení součástí nabídky).

Jedná se zejména o:

• analýzu a prověření vstupních podkladů zákazníka (předložená projektová dokumentace, stavební povolení a jiné doklady); prověření provede AO zejména z hlediska nezávadnosti ve vztahu k ochraně veřejných zájmů, vyřešení majetkových záležitostí (staveniště, přístupy, skládky, práva třetích osob, věcná břemena apod.), podmínek stavebního povolení, včetně vyjádření účastníků řízení a dotčených orgánů a organizací, technického řešení, technologie a rentability provádění apod. – to vše také ve vztahu nejen k technickým nárokům, ale i k časové a finanční náročnosti stavby; uvede případné neshody a zajistí jejich projednání s objednatelem (u veřejných zakázek v rámci požadování vysvětlení k zadávací dokumentaci);
• předběžný časový plán, který by měl vycházet ze ZOV (a základních údajů pro připravovaný POV), při jeho sestavení nutno proto přihlédnout mj. též k technickým možnostem výstavby a její organizace (včetně řešení zařízení staveniště), ke kapacitním možnostem zhotovitele, resp. uvažovaných podzhotovitelů, možnostem nasazení mechanismů, náročnosti technologické přípravy apod.; ze základního časového harmonogramu vyjde nabízená doba plnění (není-li čas plnění objednatelem pevně zadán), časový harmonogram může být podle požadavku zákazníka také součástí nabídky;
• předběžnou výrobní kalkulaci, včetně předběžného ekonomického a finančního plánu zakázky – slouží pro zpracování nabídkové ceny; vychází zejména z projektové dokumentace předložené objednatelem, soupisu provedených stavebních prací, dodávek a služeb (výkazu výměr) – je-li objednatelem předán, z možností řešení zařízení staveniště a POV a z dalších podmínek objednatele (např. požadavek na záruční dobu, splatnost faktur, spolupůsobení, resp. zajišťování některých činností objednatelem atd.); předběžný ekonomický a finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady, obvykle za základního předpokladu, že výnosy musí pokrývat náklady (včetně nákladů výrobní a správní režie) a vytvořit přiměřený zisk (o jeho výši rozhodne obvykle vedení podniku či příslušného útvaru podniku zhotovitele);
• zásady řešení zařízení staveniště a POV (s výše uvedenou vazbou na časový plán a předběžnou výrobní kalkulaci, resp. předběžný ekonomický a finanční plán zakázky).

Autorizovaná osoba při tomto svém spolupůsobení dbá na hájení zájmů podniku i zájmů veřejných (v souladu s příslušnými právními předpisy).

5.2.3 Zakázky financované ze soukromých zdrojů

Aktivní obchodní činnost podniku a jeho dobré jméno a postavení na trhu je základním předpokladem dosahování příznivých hospodářských výsledků. Bez vybudování obchodních kontaktů, aktivního marketinku, účasti v soutěžích i osobních kontaktů nelze zakázky získávat.

Kontakt mezi podnikem (zhotovitelem) a zákazníkem začíná zpravidla okamžikem doručení poptávky, resp. podnětu k zahájení smluvních jednání. Následuje řada činností (v mnohém se zapojením autorizované osoby), na jejichž konci by mělo být realizované dílo a spokojenost účastníků výstavby.

Poptávka

Obvyklým základem je poptávka zákazníka, za kterou lze považovat (kromě oficiálních dokumentů doložených dokladovou částí) i libovolný ústní či písemný projev (dopis, elektronická pošta, fax) či jakýkoliv podnět, který může vést k budoucímu získání zakázky. Zdrojem potřebných informací je mj. i stabilní kontakt s potenciálními zákazníky, odezvy na marketing podniku, sledování tisku, vyhlášení obchodních soutěží, údaje z příslušných veřejných informačních systémů apod.

Možnosti budoucích zakázek podniku eviduje např. prostřednictvím počítačové databáze o potenciálních zákaznících (budoucích i minulých), o všech projevech zájmu o provádění stavby resp. stavebních prací, a to zájmů již existujících a vyjádřených nebo i předpokládaných v budoucnosti (např. vědomosti o projektové přípravě staveb v daném oboru, lokalitě, či u příslušného investora, které jsou ve sféře zájmu podniku) a důsledně podchycuje veškeré podněty v tomto směru.

Pracovník podniku, který se dozví o jakémkoli projevu zákazníka, který by mohl obsahovat poptávku či generovat zakázku, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat vedení podniku, resp. příslušný obchodní či marketingový útvar.

Poptávku, resp. objednávku došlou různými druhy spojení (pošta, e-mail, fax), je povinen pověřený pracovník podniku zajišťující spisovou službu předat neprodleně podle spisového řádu příslušnému útvaru či vedení podniku. Vedení podniku (obvykle na podnět obchodního či marketingového útvaru) nebo příslušný útvar podniku v rámci své kompetence určí další postup. Je-li rozhodnuto, že o zakázku má podnik zájem, je určena osoba (resp. útvar) pověřená dalším jednáním se zákazníkem. Je vhodné, aby byla již v této fázi stanovena konkrétní autorizovaná osoba, která se bude na přípravě nabídky a smluvních jednáních podílet.

Uzavření smluvních vztahů

Pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou) vede postupnou přípravu zakázky (u složitějších zakázek a větších firem obvykle vede tým pracovníků, kteří se podílejí na přípravě k získání zakázky). Podle občanského zákoníku může pro uzavření smlouvy postačovat ústní akceptace nabídky, resp. její odsouhlasení méně formalizovanou cestou (typicky e-mail), přičemž s ohledem na § 430 NOZ může za podnikatele jednat jakákoliv osoba, u níž je to s ohledem na její funkční zařazení obvyklé. V průběhu vyjednávání je třeba dávat velký pozor, aby určitá komunikace nebyla druhou stranou vykládána jako přijetí nabídky (pro tento účel se využívají např. různé doložky v e-mailech apod.).

Vstupní jednání se zákazníkem má za cíl:

• ujasnit jeho představu o budoucí zakázce – cílové řešení;
• prověřit základní rozsah zakázky;
• prověřit rozhodující podklady, umožňující provedení zakázky (dokumentace, povolení stavby, majetkoprávní záležitosti apod.);
• ujasnit časové představy a možnosti realizace díla;
• upřesnit představu o kapacitních možnostech realizace zakázky;
• konzultovat základní cenové představy zákazníka (včetně jeho finančních zdrojů);
• u neznámého zákazníka ověřit jeho důvěryhodnost (osobním stykem či z jiných zdrojů).

Vedení podnikatele (resp. kompetentní vedoucí pracovník) na základě vstupního jednání rozhodne:

• o zájmu o zakázku, resp. dá pokyn k pokračování jednání se zákazníkem (za případně předběžně stanovených podmínek);
• o předpokládané výši (limitu) předložené nabídkové ceny;
• o předpokládané době plnění zakázky;
• o zásadách obchodních podmínek pro zpracování smlouvy o dílo;
• o autorizované osobě, která se bude podílet na přípravě a realizaci zakázky.

Po rozhodnutí o potvrzení zájmu pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou – kap. 5.2.2):

• upřesní rozsah zakázky a stanoví postup práce;
• ověří předané podklady, resp. vyžádá jejich upřesnění či doplnění;
• na základě kapacitních možností vlastního podniku ověří věcné a cenové možnosti případných poddodávek;
• zajistí zpracování podkladů pro předložení návrhu na provedení zakázky (nabídky) z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (není-li jednoznačně zákazníkem stanoveno) a dalších podmínek provádění zakázky, včetně návrhu smluvních podmínek;
• případně podle organizační struktury podniku pověří dalším zajištěním přípravy zakázky příslušného pracovníka;
• zpracované podklady spolu s návrhem smluvních podmínek projedná se zákazníkem; v případě dosažení shody dohodnou smluvní strany vypracování návrhu smlouvy či použití příslušných všeobecných obchodních podmínek; zkušenější zákazníci obvykle předkládají návrh smlouvy sami, menší investoři či soukromé osoby nechávají vypracovat návrh smlouvy zhotoviteli – podle toho se odvíjí další postup.

Varianta I – návrh smlouvy předkládá zhotovitel:

Pověřený pracovník podniku:

• ve spolupráci s AO (a obvykle v součinnosti s právníkem společnosti) zpracuje návrh smlouvy o dílo;
• návrh smlouvy projedná (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti – pokud se přímo nepodílel na zpracování návrhu smlouvy) a po jeho odsouhlasení jej předá pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám);
• před uzavřením smlouvy v případě potřeby a kapacitních možností podniku projedná zajištění rozhodujících poddodávek – kooperací, nutných z hlediska zajištění kvalitního odborného zpracování zakázky – při zajištění určité důvěrnosti v této fázi sjednávání zakázky;
• smlouvu o dílo po podepsání ze strany podniku předkládá při osobním jednání nebo zasílá k podpisu zákazníkovi; pokud není smlouva zákazníkem podepsána přímo při osobním jednání (což je málo obvyklé), je nezbytné uvést v návrhu smlouvy lhůtu jeho platnosti (do kdy je navrhovatel svým návrhem vázán);
• u smluv o dílo se v souladu s obecně platnými právními předpisy návrh smlouvy předkládá druhé smluvní straně; podle § 1740 odst. 3 NOZ je akceptací i odpověď s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, avšak navrhovatel je může bez zbytečného odkladu odmítnout; tuto možnost je možné v nabídce také vyloučit, pak platí, že změny a odchylky se považují za novou nabídku (protinávrh).

Varianta II – návrh smlouvy předkládá zákazník (objednatel):

Pověřený pracovník podniku:

• návrh smlouvy předložený objednatelem projedná s AO a (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti); po jeho odsouhlasení jej předá pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám) a zašle příslušný počet vyhotovení oboustranně podepsané smlouvy objednateli; je zcela nezbytné (zejména u smluv na veřejné zakázky, které předkládá zpravidla zadavatel jako součást zadávací dokumentace a které nelze vyjednáváním měnit, či v případě jednání se silnější stranou, např. velkým developerem), provést tzv. risk management smlouvy, tj. ověřit si, že se podnik zavazuje k plněním, který je reálně schopen splnit, a naopak, že mu nehrozí sankce, které by mohly být v krajním případě až likvidační (např. nepřiměřená výše smluvních pokut);
• v případě akceptace s dodatkem či odchylkou či předložení protinávrhů platí poslední odrážka Varianty I.

Po uzavření smlouvy s objednatelem (podle Varianty I nebo II):

• se originál smlouvy zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv; kopie je předána zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (obvykle AO), spolu s výrobním příkazem;
• pověřený pracovník podniku (podle vnitřního organizačního předpisu) uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.

Nabídkové řízení

Jestliže je získání zakázky zákazníkem podmíněno předložením nabídky (buď v rámci přímého obchodního jednání, nebo v rámci výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem), je postup následující:

1. Přímé zpracování nabídky na zhotovení stavby nebo její části:

Platí obdobný postup, popsaný v části této kapitoly, týkající se uzavření smlouvy, s tím, že po vstupním ověření a rozhodnutí o účasti v nabídkovém řízení pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou – kap. 5.2.2):

• ověří předané podklady, v případě jejich nedostatečnosti projedná se zákazníkem jejich doplnění, resp. upřesnění;
• zajistí v rámci podniku zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (není-li jednoznačně zákazníkem stanoveno) a dalších podmínek provádění zakázky;
• v případě potřeby a kapacitních možností podniku projedná zajištění rozhodujících poddodávek – kooperací, nutných z hlediska zajištění kvalitního odborného zpracování zakázky; pokud to zákazník vyžaduje, uvede požadované údaje o kooperacích v nabídce;
• zajistí zpracování nabídky v rozsahu podle požadavků zákazníka (obvykle včetně návrhu smlouvy o dílo – za případné součinnosti právníka);
• nabídku projedná (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti – pokud se nepodílel na její přípravě) a po jejím odsouhlasení předá nabídku (včetně návrhu smlouvy, je-li vyžadován) pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám);
• nabídku předá zákazníkovi; podle jím stanovených pravidel se účastní případného projednání nabídky;
• je-li nabídka shledána přijatelnou (zhotovitel je vybrán k realizaci zakázky), je buď podepsán návrh smlouvy předložený současně s nabídkou, resp. upravený na základě projednání nabídky, nebo jedna ze smluvních stran (podle dohody) předloží druhé smluvní straně návrh smlouvy, zpracovaný v souladu s přijatými podmínkami stanovenými v nabídce; druhá smluvní strana pak (po případném projednání a odsouhlasení jí navržených změn) návrh smlouvy podepíše a zašle jej protistraně, čímž je kontrakt uzavřen;
• v případě předložení protinávrhů platí poslední bod Varianty I, uvedený v předchozí části této kapitoly, pojednávající o uzavření smluvních vztahů;
• po uzavření se originál smlouvy zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
• po uzavření smlouvy s objednatelem (podle vnitřního organizačního předpisu) uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.

b) Zpracování nabídky na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku soukromým zadavatelem

Nabídkové řízení v případě vyhlášení veřejné obchodní soutěže o nejvhodnější nabídku podle § 1772 a násl. NOZ probíhá podle podmínek vyhlašovatele. Ten je může adresovat:

• v rámci výzvy více zájemcům;
• jako veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku.

Nabídkové řízení probíhá podle soutěžních podmínek předaných vypisovatelem (vyhlašovatelem). Po vyzvednutí (obdržení materiálů a podkladů soutěže) a po jejich prostudování je (obvykle na poradě vedení podniku) projednán názor na zpracování nabídky. Pokud vedení rozhodne o účasti v soutěži, je nabídka zpracována obdobným postupem, jako u nabídkového řízení pod bodem a). Zpracování nabídky může být požadováno ve dvou částech: technické a ekonomické.

Technické a ekonomické podklady jsou projednány a odsouhlaseny na poradě vedení podniku (nebo podle vnitřního organizačního předpisu podniku příslušným vedoucím manažerem podniku) a na základě tohoto rozhodnutí je stanoven definitivní návrh nabídkové ceny.

Výsledná nabídka je následně zkompletována do podoby, rozsahu a obsahu požadovaného vyhlašovatelem (včetně příloh), např.:

• krycí list nabídky (jeho skladba musí odpovídat podmínkám soutěže);
• návrh smlouvy;
• doklad prokazující živnostenské oprávnění pro příslušný obor podnikání;
• kopie platného výpisu z obchodního rejstříku (pokud je v něm navrhovatel zapsán);
• doklad prokazující osvědčení o autorizaci osoby pověřené řízením stavby;
• doklady o splnění případně požadovaných kvalifikačních předpokladů;
• kopie informačního materiálu podniku;
• soubor referencí o obdobných zakázkách z informační databáze podniku;
• další přílohy podle požadavků vyhlašovatele;
• doklady o zajištění, popř. finančních podmínek soutěže (jistina, poplatky apod.).

Zkompletovaná nabídka je předložena k projednání vedení podniku a podepíše ji statutární orgán podniku (nebo jím písemně pověřená osoba, nebo osoba oprávněná na základě vnitřních předpisů). Podepsaná nabídka je předána vyhlašovateli v termínu podle podmínek soutěže.

5.2.4 Specifika zadávání veřejných zakázek

Průřez zákonnými ustanoveními ve vztahu k podávání nabídky

V případě zadávání veřejných zakázek je postup stanoven ZZVZ. Podle tohoto zákona se zadávají veřejné zakázky nadlimitní (limit je stanoven v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., u stavebních prací s předpokládanou hodnotou bez DPH od 142 668 000 Kč), a podlimitní (u stavebních prací bez DPH nad 6 mil. Kč, ale méně než 142 668 000 Kč – limity jsou platné do 31. 12. 2017). Veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou menší nebo rovnou 6 mil. Kč bez DPH jsou veřejnými zakázkami malého rozsahu, které zadavatel není povinen zadávat podle ZZVZ, zadavatel je však povinen při jejich zadávání podle § 31 dodržet obecné zásady zadávacího postupu, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.

Zákon rozlišuje 9 druhů zadávacích řízení, z nich jsou pro zadávání stavebních prací využitelné zejména:

• zjednodušené podlimitní řízení (podmínky použití § 52, postup § 53 – u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce může být použito, pokud jejich předpokládaná hodnota není větší než 50 mil. Kč);
• otevřené řízení (§ 57);
• užší řízení (§ 58) a jednací řízení s uveřejněním (podmínky použití § 60, resp. pro podlimitní veřejné zakázky § 52, postup § 61 a 62).

výjimečně též:

• jednací řízení bez uveřejnění (podmínky použití § 63 až 66, postup § 67);
• soutěžní dialog (podmínky použití § 68 odst. 1, postup § 68 odst. 2 a § 69).

Další 3 druhy zadávacích řízení, tj. zjednodušený režim, řízení o inovačním partnerství a koncesní řízení, nepřipadají kvůli podmínkám použití či z povahy věci v úvahu.

Zahájení zadávacího řízení se liší podle druhu zadávacího řízení:

• buď je zveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek – přístupný na internetových stránkách www.vestnikverejnychzakazek.cz (v případě otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním – až na výjimky – a u soutěžního dialogu) a u nadlimitních veřejných zakázek též v Úředním věstníku EU (v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním lze za podmínek § 58 odst. 5 zahájit zadávací řízení rovněž pomocí předběžného oznámení);
• je zveřejněna výzva k podání nabídek na profilu zadavatele (v případě zjednodušeného podlimitního řízení);
• provede zadavatel přímou výzvu k jednání či podání nabídky jednomu nebo více zájemcům, nebo s nimi zahájí jednání (při použití jednacího řízení bez uveřejnění).

Podle toho musí příslušný pracovník zhotovitele (zájemce o veřejnou zakázku) sledovat příslušné informační zdroje.

Podkladem pro podání nabídky jsou zadávací podmínky (§ 28 odst. 1 písm. a)), vyjádřené ve formě zadávací dokumentace (§ 28 odst. 1 písm. b)), jež sestává zejména z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, vlastní zadávací dokumentace (dokumentů uveřejňovaných podle § 98 na profilu zadavatele) a výzev podle přílohy č. 6 ZZVZ.

ZZVZ již neobsahuje svodně obsah zadávací dokumentace, lze jej však dovodit z jednotlivých ustanovení zákona – u veřejných zakázek na stavební práce zadávací dokumentace obsahuje zpravidla alespoň:

• požadavky na kvalifikaci;
• obchodní podmínky;
• technické podmínky;
• požadavky na varianty (jsou-li připuštěny);
• podmínky průběhu zadávacího řízení;
• pravidla pro hodnocení nabídek (požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny a uvedení dalších hodnoticích kritérií, způsob hodnocení nabídek);
• formu a způsob podání nabídek (v listinné či elektronické podobě);
• doporučený způsob zpracování nabídky;
• další podmínky pro uzavření smlouvy podle § 104 (např. předložení bankovní záruky za řádné plnění);
• dokumentaci pro zadání stavebních prací stanovenou prováděcím právním předpisem (vyhláškou č. 169/2016 Sb.), v rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby;
• soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb., zpracovaný v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací.

Poznámka:
Poslední dva body obsahu zadávací dokumentace platí pro veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí není zpracování příslušné části projektové dokumentace stavby. Na tento případ se vztahují postupy uvedené v následujícím textu této části publikace.

V případě veřejných zakázek na stavební práce, jejichž součástí je i projektová činnost (zakázky typu Design/Build), může být projektová dokumentace stavby a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr zcela nebo částečně nahrazeny technickými podmínkami, vyjádřenými formou požadavků zadavatele na výkon nebo funkci předmětného díla. V tomto případě bývá součástí nabídky i tzv. „předběžný návrh“ dodavatele, na němž je jeho nabídka postavena a který prokazuje splnění požadavků zadavatele na výkon nebo funkci podle zadávací dokumentace.

Technické podmínky jsou podle § 89 ZZVZ požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím:

a)   parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny;

b)  odkazu na normy nebo technické dokumenty, a to v pořadí nejprve norem evropských či mezinárodních a teprve při jejich neexistenci norem českých (§ 90 ZZVZ);

c)   odkazu na štítky.

Dodavatel může po zadavateli požadovat písemně vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98. Jestliže je to pro plnění veřejné zakázky (zpracování nabídky) vhodné, umožní zadavatel dodavatelům prohlídku místa plnění (u stavebních zakázek to přichází v úvahu často).

Předpokladem oznámení o výběru dodavatele a uzavření smlouvy je splnění podmínek účasti (§ 37), jimiž jsou podmínky kvalifikace (základní způsobilost, profesní způsobilost, ekonomická kvalifikace a technická kvalifikace), technické podmínky, smluvní podmínky a případně další zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky. Zadavatel je podle § 39 odst. 4 oprávněn „otočit“ pořadí posouzení a hodnocení, provést nejprve hodnocení nabídek a teprve následně posouzení splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatele (účastníka prvního v pořadí); u ostatních nabídek posouzení splnění podmínek účasti nemusí provádět.

Splnění základní způsobilosti a profesní způsobilosti (v rozsahu, v jakém pokrývají požadavky zadavatele) může dodavatel prokázat výpisem ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (který vede MMR). Splnění kvalifikačních předpokladů lze prokázat rovněž certifikátem, vydaným akreditovanou osobou v rámci Systému certifikovaných dodavatelů. Certifikát nahrazuje splnění kvalifikace v rozsahu a míře v něm uvedeném (zahrnuje v podstatě všechny druhy kvalifikačních předpokladů). Správcem Systému certifikovaných stavebních dodavatelů (schváleného MMR) je Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR.

Vedení podniku (s přihlédnutím k počtu a nákladnosti podávaných nabídek a předpokládaných vzniklých úspor) rozhodne, zda zhotovitel požádá o zápis do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, nebo zajistí vydání certifikátu v rámci Systému certifikovaných stavebních dodavatelů.

Nabídky podávají jednotliví potenciální dodavatelé v průběhu lhůty pro podání nabídek v listinné nebo elektronické podobě v souladu s požadavky, uvedenými v zadávací dokumentaci. Listinné nabídky jsou u organizačních složek ČR připuštěny do 17. 4. 2017, u ostatních zadavatelů do 17. 10. 2018; po těchto datech bude možné jen elektronické podání nabídek prostřednictvím elektronického nástroje podle § 213 (uvedené neplatí pro veřejné zakázky malého rozsahu).

ZZVZ již nedefinuje minimální požadavek na obsah nabídky. Jejím obsahem musí proto nově být pouze to, co zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci (§ 28 odst. 1 písm. f)). Logicky musí nabídka obsahovat identifikační údaje účastníka a jako právní jednání musí být podepsána. Není již například nezbytné (pokud tak zadavatel nebude výslovně vyžadovat), aby součástí nabídky byl podepsaný návrh smlouvy; pokud zadavatel stanoví závazný vzor smluvních podmínek v zadávací dokumentaci, nemusí vyžadovat jeho replikování účastníky v nabídce. Zcela v takovém případě postačí, pokud zadávací dokumentace stanoví, že smlouva bude podepsána na základě stanoveného vzoru po doplnění identifikačních údajů, nabídkové ceny a případně dalších hodnoticích kritérií.

Obvykle obsahují nabídky na veřejné zakázky na stavební práce, zhotovované podle projektové dokumentace objednatele, minimálně tyto části:

1 Obsah

2 Krycí list

3 Doklady k prokázání kvalifikace (neprokazuje-li se jindy, např. v užším řízení)

4 Návrh smlouvy o dílo, pokud jej zadavatel vyžaduje (viz výše)

5 Oceněný soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr

6 Popis variant technického řešení (jsou-li varianty připuštěny)

7 Další údaje a dokumenty (podle konkrétních podmínek zadávacího řízení stanovených zadavatelem)

Obecně není zadavatel oprávněn po podání nabídky v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, otevřeného řízení nebo užšího řízení s účastníky jednat.

Podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním byly novým ZZVZ významně liberalizovány. Může být využito bez podmínek při zadávání podlimitních veřejných zakázek (v tzv. podlimitním režimu) a pro sektorové veřejné zakázky. V případě nadlimitních veřejných zakázek (v tzv. nadlimitním režimu) je možné mj. tehdy, pokud je předmětem nabídky návrh či inovativní řešení. Změněn byl také postup v tomto druhu řízení – nejprve se jedná o nezávazných předběžných nabídkách, teprve následně se podává finální nabídka. Využití jednacího řízení s uveřejněním lze při zadávání projektových služeb doporučit – zadavatel může v jednání např. ověřovat zkušenosti členů týmu pro plnění veřejné zakázky, pokud bude toto kritérium hodnocení využito.

Postup jednání v jednacím řízení bez uveřejnění není zákonem výslovně upraven (musí být dodrženy základní podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení).

V rámci posuzování splnění podmínek účasti může hodnoticí komise v případě nejasností požádat uchazeče o objasnění nebo doplnění údajů a dokladů v nabídce. Doklady k prokázání kvalifikace lze doplňovat bez omezení, zbylé části nabídky mohou být doplněny, pokud doplnění nemá vliv na hodnoticí kritéria, a nesmí být měněny. Obsahuje-li nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnoticí komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění (§ 113).

Zadavatel rozhodne o výběru dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a dále postupuje k uzavření smlouvy postupem podle § 122 a násl. (vybraný dodavatel je mj. povinen doložit originály či úředně ověřené kopie dokladů ke kvalifikaci a pokud je právnickou osobou, tzv. skutečného majitele podle zákona č. 253/2008 Sb.).

Konkrétní postupy

Také u zakázek financovaných z veřejných zdrojů (veřejných zakázek) je žádoucí, aby příslušná autorizovaná osoba podniku pro potenciální budoucí zakázku (stavbu) byla určena vedením podniku již v počáteční fázi tak, by se aktivně spolupodílela na zpracování podkladů pro podání nabídky jakožto odborník a odpovědná osoba za průběh provádění stavby. Její jmenování již ve fázi nabídky je nezbytné i proto, že součástí prokazování kvalifikace je mj. doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele (osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje) a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob odpovědných za provádění stavebních prací.

Autorizovaná osoba (stavbyvedoucí, v určitých případech i projektant) spolupracuje s pověřenými pracovníky, kteří zpracovávají nabídku, obdobně jako v případech uvedených v kap. 5.2.3, a to zejména při:

• analýze a prověření zadávací dokumentace (zadávacích podmínek); v případě nejasností, zjištěných závad a neshod musí dát podnět k vyžádání vysvětlení zadávací dokumentace; AO by se měla též zúčastnit prohlídky místa plnění;
• tvorbě nabídkové ceny (na základě předběžné výrobní kalkulace), vycházející zejména z projektové dokumentace předložené objednatelem, soupisu stavebních prací, dodávek a služeb (s výkazem výměr), možností řešení zařízení staveniště a POV a dalších dokumentů stanovených zadavatelem;
• sestavení harmonogramu prací (je-li vyžadován) a stanovení nabídnutého termínu plnění; přitom nutno vycházet zejména ze ZOV (a základních údajů pro připravované POV) a přihlédnout mj. k technickým možnostem výstavby a její organizace (včetně řešení zařízení staveniště), ke kapacitním možnostem zhotovitele, resp. uvažovaných podzhotovitelů, možnostem nasazení mechanismů, náročnosti technologické přípravy apod.;
• zpracování nabídnutého technického řešení (ve spolupráci s AO – projektantem); to platí především v případě, kdy zadavatel připustil varianty nabídky a stanovil pro ně příslušné podmínky, nebo v případě zadání stavby (včetně zpracování projektové dokumentace) na základě technických podmínek, vyjádřených formou požadavků na výkon nebo funkci díla.

V prvotní fázi probíhá v podniku zhotovitele proces vyhledávání vhodných veřejných zakázek. Při něm pracovník obchodního útvaru, resp. útvaru pověřeného nabídkovou činností:

• průběžně sleduje příslušné informační zdroje o uveřejňování výzev k veřejným zakázkám a předkládá vedení podniku vstupní podklady vypsaných zakázek od příslušných zadavatelů k rozhodnutí, zda se zadávacího řízení zúčastnit a započít příslušné kroky k předložení nabídky – v této fázi bude zároveň určena autorizovaná osoba, která bude na zpracování nabídky spolupracovat (údaje o ní budou součástí doložení kvalifikačních předpokladů);
• v případě kladného rozhodnutí připraví doklady, které prokazují splnění požadované kvalifikace; tyto doklady (podle druhu zadávacího řízení) předloží zadavateli v požadované lhůtě spolu se žádostí o účast v zadávacím řízení (u dvoukolových řízení), nebo budou připraveny jako příloha nabídky.

V dalším platí obdobný postup, popsaný v kap. 5.2.3 s tím, že pracovník obchodního útvaru podniku (ve vyznačených případech ve spolupráci s autorizovanou osobou a ostatními členy týmu), který je pověřen přípravou nabídky:

• ověří (ve spolupráci s AO) předané zadávací podklady (zejména projektovou dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, požadavky na kvalifikaci aj.), v případě jejich nedostatečnosti či nejasností vyžádá (v zákonné lhůtě podle § 98 odst. 1 ZZVZ) vysvětlení zadávací dokumentace;
• spolu s AO se zúčastní prohlídky místa plnění;
• zajistí (ve spolupráci s AO) zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny (oceněný výkaz výměr), termínu (včetně případného harmonogramu dílčího plnění), případně technického řešení (jsou-li zadavatelem připuštěny varianty, resp. je-li předložení technického řešení požadováno), návrhu smlouvy o dílo a dalších dokladů, údajů a ukazatelů v souladu s požadavky zadavatele;
• vznikne-li na základě analýzy vlastních kapacitních možností potřeba využití subdodavatelů, předjedná s nimi (ve spolupráci s AO) potřebnou spolupráci, tj. rozsah jejich prací, požadované termíny apod. (včetně dokladu o autorizaci těchto subdodavatelů, bude-li to pro plnění zajišťované části veřejné zakázky nutné); jestliže bude využíváno subdodavatelů k prokazování kvalifikace, zajistí od nich příslušné doklady včetně dokumentů požadovaných v tomto případě zákonem (subdodavatelská smlouva či písemný závazek poddodavatele a další doklady – § 83 ZZVZ); bude-li zadavatel jako součást nabídky vyžadovat informace o uvažovaných subdodavatelích s určením jejich podílu na plnění veřejné zakázky, zajistí potřebné doklady (jejich seznam, identifikační údaje, obsahové a finanční vymezení podílu prací, případně další podklady oprávněně vyžadované zadavatelem); v případě využití subdodavatelů nutno připomenout novou zákonnou povinnost dodavatele, a to předložit zadavateli podle § 105 odst. 3 ZZVZ identifikační údaje poddodavatelů, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o výběru dodavatele, pokud jsou mu známi, jinak před zahájením plnění veřejné zakázky příslušným poddodavatelem (povinnost lze splnit zápisem do stavebního deníku);
• zajistí u příslušného útvaru podniku poskytnutí jistoty (§ 41 ZZVZ) – je-li zadavatelem požadována;
• zajistí a zkoordinuje konečné zpracování nabídky, včetně příslušných doprovodných dokumentů a dokladů podle zadávacích podmínek zadavatele;
• projedná a odsouhlasí obsah nabídky s příslušnými útvary podniku, které budou potenciální zakázku provádět, resp. na ní spolupracovat, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti);
• interně projednanou a odsouhlasenou nabídku zkompletuje, tj. opatří ji všemi doklady, které nabídku tvoří, resp. jsou její součástí (ve stanovených případech včetně dokladů prokazujících splnění požadované kvalifikace), a to v rozsahu podle ZZVZ a požadavků zadavatele, a předloží ji k podpisu statutárnímu zástupci podniku (resp. pracovníkovi výslovně písemně statutárním orgánem podniku zmocněnému k podpisu nabídky, či jiné osobě oprávněné podle interních předpisů); nabídka musí být, jako právní jednání (právní úkon) podepsána; požadavek na podpis smlouvy již není stanoven, ale může vyplývat z požadavku zadavatele v zadávací dokumentaci; z povahy věci je vhodné podepsat také nejrůznější (čestná) prohlášení;
• nabídku předloží stanoveným způsobem zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek a zúčastní se otevírání obálek;
• ve spolupráci s AO, resp. s pověřeným pracovníkem podniku zajistí podání případného vysvětlení nabídky, v relevantním případě zajistí předložení zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny;
• bude-li zakázka zadávána formou jednacího řízení s uveřejněním, zajistí (spolu s příslušnými odpovědnými pracovníky, resp. s AO) účast na zadavatelem organizovaných jednáních o předběžných nabídkách;
• bude-li nabídka vybrána jako nejvýhodnější, zabezpečí potřebnou součinnost k uzavření smlouvy, zejména předložení originálů či úředně ověřených dokladů ke kvalifikaci a dokladů o skutečném majiteli v návaznosti na výzvu podle § 122 odst. 3 ZZVZ;
• nebyla-li nabídka vybrána jako nejvýhodnější (nebo byl-li zhotovitel jako uchazeč vyloučen ze zadávacího řízení) a jeví se, že zadavatel použil nesprávných postupů, či porušil zákon, předloží k projednání vedení podniku možnost případného použití příslušných zákonných opravných prostředků (podání námitek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) a v případě rozhodnutí o jejich využití zajistí (obvykle spolu s právníkem podniku) příslušné úkony;
• po uzavření smlouvy se originál zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací veřejné zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
• po uzavření smlouvy se zadavatelem uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.

6 VYUŽITÍ OBCHODNÍCH PODMÍNEK A SMLUVNÍCH VZORŮ

6.1 OBCHODNÍ PODMÍNKY

Smluvní praxe dříve vycházela z dlouholeté tradice i zvyklostí minulých desetiletí v ČR, kdy výstavba byla přímo řízena státem cestou závazných právních předpisů. V současné době se praxe výstavby v ČR postupně vyvíjí k úrovni, se kterou se setkáváme ve styku se zahraničními subjekty, tj. k úrovni, která postupně odpovídá vyspělému tržnímu prostředí a prostředí vnitřního trhu EU. Právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).

Dřívější podrobné právní předpisy jsou nahrazovány doporučenými standardy (obchodní podmínky, doporučené standardy metodické a doporučené standardy technické) a profesními kodexy (pravidly chování – etickými řády aj.).

V posledních letech se v obchodně závazkových vztazích stále častěji využívá institut obchodních podmínek. To platí i pro kontrakty při přípravě nebo provádění staveb. Obchodní podmínky jsou vydávány v souladu s § 1751 NOZ, který v odst. 1 větě první stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle odstavce 1 věty druhé pak platí, že odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek. Podle odst. 3 lze mezi podnikateli určit část obsahu smlouvy i pouhým odkazem na obchodní podmínky, vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.

Zákon tedy rozlišuje:

• obchodní podmínky, např. obchodní podmínky určitého podniku – využívají je někteří zadavatelé a velké stavební podniky;
• obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi (veřejně publikované; ve smluvním styku mezi podnikateli je možné na ně jen odkázat, jinak musí být přiloženy).

Strany mohou odkázat na obchodní podmínky jako na celek, nebo na jejich část, s možností vyloučit platnost určitých ustanovení textu obchodních podmínek, nebo se od nich výslovnou dohodou ve smlouvě odchýlit – sjednat si něco jiného. Odchylná úprava určitých bodů obchodních podmínek se provádí buď formou tzv. „zvláštních obchodních podmínek“ (smluvní dokumenty pak tvoří: krátký text smlouvy, všeobecné obchodní podmínky a zvláštní obchodní podmínky), nebo přímým uvedením odchylného, doplněného nebo vypuštěného znění příslušného ustanovení ve smlouvě.

Je třeba zdůraznit, že na použití příslušných obchodních podmínek se musí smluvní strany dohodnout a jejich použití v běžných vztazích dvou soukromých subjektů nelze vynucovat. Jiná situace je v případě veřejných zakázek, u nichž obchodní podmínky stanoví zadavatel, a stávají se součástí zadávací dokumentace stavby. Při podání nabídky se od těchto obchodních podmínek v podstatě nelze odchýlit (s výjimkou jednání v jednacím řízení s uveřejněním, pokud zadavatel jednání o návrhu smlouvy připustí).

6.1.1 Obchodní podmínky při přípravě staveb

Z dokumentů používaných mezinárodními organizacemi lze využít mj. vzorové smlouvy vydané FIDIC:

• Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 3. vydání, 1998. (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – Bílá kniha) (angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 3rd edition 1998. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – The White Book).

Jedná se o vzorovou smlouvu např. na vypracování projektové dokumentace stavby nebo poskytnutí jiných služeb (inženýrské činnosti ve výstavbě, technické asistence, supervize apod.). Tento dokument je doplněn dvěma dalšími, a to vzorovou smlouvou mezi konzultantem a jeho subkonzultantem a vzorovou smlouvou pro uzavření sdružení (JV) na zhotovení projektových prací nebo poskytnutí služeb.

• Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 4. vydání, 2006. (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – Bílá kniha) (angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 4rd edition 2006. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – The White Book).

Aktualizovaná verze s dílčími úpravami.

V ČR jsou pro obor pozemních komunikací užívány Obchodní podmínky pro poskytování konzultačních služeb pro stavby pozemních komunikací (Všeobecné obchodní podmínky. Zvláštní obchodní podmínky. Přílohy A, B, C. Vzor smlouvy), MD-OPK, č.j. 11/2015-120-TN/2 ze dne 5. 2. 2015, s účinností od 6. února 2015, se současným zrušením Obchodních podmínek pro poskytování konzultačních služeb pro stavby PK, schválených MD-OI, č.j. 321/08-910-IPK/1 ze dne 9. 4. 2008.

6.1.2 Obchodní podmínky při provádění staveb

Postupně se též v ČR prosazuje používání obchodních podmínek FIDIC, a to zejména:

• Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel, 1. vydání, 1999 (Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek, vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Červená kniha).

(angl.: Conditions of Contract for Construction, 1st edition 1999. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Red Book).

Jde o nejběžnější případ zajišťování projektů, kdy investor (stavebník) v samostatném kroku zajistí fázi projektové a inženýrské přípravy díla a na základě jím připravené zadávací dokumentace vyhlašuje výběrové řízení na zhotovení stavby – jedná se o tzv. měřený kontrakt.

• Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel – MDB harmonizované vydání, 2005 (Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Vzorové formuláře – Červená kniha – harmonizovaná verze).

(angl.: Conditions of Contract for Construction, MDB Harmonised Edition 2005. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Particular Conditions, Sample Forms – The Red Book – MDB Harmonised Edition 2005).

Jedná se o Červenou knihu doplněnou o určitá ustanovení, která vyplynula z požadavků a projednání standardních obchodních podmínek s 9 mezinárodními financujícími institucemi (bankami). Tyto obchodní podmínky mohou být použity výlučně pro projekty, které tyto banky spolufinancují. Aktualizované verze zveřejněny v roce 2006 a 2010.

• Obchodní podmínky pro dodávky a stavby, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel, 1. vydání, 1999 (pro elektrická a strojní vybavení a pro stavební a inženýrské práce, jejichž projektovou přípravu zajišťuje zhotovitel. Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Žlutá kniha).

(angl.: Conditions of Contract for Plant & Design-Build, 1st edition 1999. For Electrical & Mechanical Plant & for Building & Engineering Works Designed by the Contractor. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Yellow Book).

Jsou použitelné pro případy, kdy na základě vyhlášených „požadavků objednatele“ zhotovitel nabízí dodání stavby, včetně vypracování a dodání projektové dokumentace. Rozhodujícím kritériem je, aby dílo po svém zhotovení a odstranění případných vad splňovalo svůj předem definovaný účel.

• Obchodní podmínky staveb na klíč, 1. vydání 1999. (Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Stříbrná kniha).

(angl.: Conditions of Contract for EPC Turnkey Projects, 1st edition 1999. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Silver Book).

• Obchodní podmínky pro projekty DBO (navrhni, postav a provozuj), 1. vydání 2008 – Zlatá kniha.

(angl.: Conditions of Contract for Design, Build and Operate Projects, 1st edition 2008. General Conditions; Particular Conditions Part A – Contract Data. – The Gold Book).

Vztahují se obvykle na rozsáhlé investiční celky, realizované jako „stavby na klíč“ (typu BOT: postav – provozuj – převeď). Zhotovitel zajišťuje komplexní přípravu a realizaci stavby podle vstupního záměru investora a přebírá plnou odpovědnost za přípravnou a projektovou dokumentaci, inženýrské práce a zhotovení stavby. Dílo zhotovitel splní až uvedením kompletně dokončené (a vyzkoušené) stavby do provozu a průkazem dosažení sjednaných parametrů. Zhotovitel přejímá na svou stranu prakticky veškerá rizika spojená se zajištěním celého procesu přípravy a realizace výstavby. Zvláštním druhem jsou akce typu PPP (Public Private Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru), u nichž zhotovitel dále přejímá závazek provozovat tyto stavby (obvykle pro veřejnost) za stanovených podmínek.

• Obchodní podmínky jednoduchých staveb, 1. vydání, 1999 (Smlouva. Všeobecné podmínky. Pravidla řešení sporů. Poznámky jako průvodce – Zelená kniha).

(angl.: The Short Form of Contract, 1st edition 1999. Agreement, General Conditions, Rules for Adjudication and Notes for Guidance – The Green Book).

Zjednodušené obchodní podmínky se zjednodušenými postupy uzavření smlouvy i realizace projektu, vhodné pro jednoduché projekty bez větších subdodávek, projekty opakovaných prací, projekty nepřesahující jednu stavební sezonu, anebo projekty nepřesahující hodnotou řádově cca 25 mil. Kč.

Je však třeba připomenout, že obchodní podmínky FIDIC v určitých oblastech nereagují (ani nemohou reagovat) na některá ustanovení právního řádu ČR (např. SZ, NOZ, ZZVZ apod.) a obchodní zvyklosti v ČR; proto je nutno při jejich použití text obvykle modifikovat tzv. zvláštními obchodními podmínkami.

Z obchodních podmínek FIDIC vycházejí Obchodní podmínky resortu dopravy pro stavby pozemních komunikací:

• Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Obecné podmínky (na základě Červené knihy FIDIC) a Zvláštní podmínky; schválené MD – OPK č.j. 5/2016-120-TN/1 s účinností od 1. 2. 2016;
• Obchodní podmínky staveb PK menšího rozsahu ( Smlouva o dílo, všeobecné obchodní podmínky, zvláštní obchodní podmínky, vzorové formuláře záruk (na základě Zelené knihy FIDIC)), schválené MD – OI č.j. 321/08-910-IPK/1 s účinností od 1. 5. 2008.

V době přípravy publikace byly dále dokončovány smluvní podmínky založené na Žluté knize FIDIC.

Při provádění staveb se v ČR dříve používaly všeobecné obchodní podmínky, vydané nevládními organizacemi, např. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku, vydané S.I.A. ČR – Radou výstavby a Hospodářskou komorou ČR, v nakladatelství IKAS, s.r.o., v roce 2007. Po nabytí účinnosti NOZ však vyžadují zásadnější přepracování, což se v současné době připravuje.

6.2 SMLUVNÍ VZORY

Vzory smluv reagují na běžnou praxi v přípravě i při provádění staveb. V praxi se ovšem objevují i složitější vztahy, vyžadující náročnější smluvní zajištění mimo rámec vzorů uvedených v této publikaci.

K používání smluvních vzorů je nutno zdůraznit, že jakýkoliv vzor, tedy i vzor smluvní, je bezesporu určitým zjednodušením a mohl by svádět k formálnímu mechanickému používání. Před takovýmto způsobem užití nezbývá, než důrazně varovat. Každý kontrakt, byť ve většině případů vychází z některého smluvního typu uvedeného v NOZ, je de facto originálem, který musí reagovat na konkrétní podmínky, za nichž je účastníky sjednáván a uzavírán. Ani sebeuniverzálnější smluvní vzory proto v investiční výstavbě nemohou postihnout složitost a veškeré souvislosti příslušného obchodního případu.

6.2.1 Smluvní vzory pro zajišťování projektové a inženýrské činnosti

Vzory smluv nejčastěji používané v projektové činnosti a v souvisejících inženýrských činnostech. K jednotlivým smluvním vzorům, kap. 7.1.1 až 7.1.4, je uvedena jejich stručná charakteristika a předpokládaný způsob využití:

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby a obstarání souvisejících výkonů

Jedná se o smlouvu na zhotovení dokumentace stavby a na obstarání souvisejících výkonů. Při jejím využití bude vhodné smluvní vztah precizovat v případě většího rozsahu předpokládaného plnění.

Vzor smlouvy příkazní na zajištění inženýrské činnosti související s dokumentací stavby a při její realizaci

Jedná se o smlouvu příkazní, kterou se příkazník zavazuje příkazci k tomu, že pro něho zařídí inženýrskou činnost jak ve fázi přípravy, tak ve fázi realizace stavby. Smlouva se použije zejména při zajištění investorského inženýringu.

Vzor smlouvy příkazní pro zajištění úkonů v rámci přípravy stavby

Smlouva příkazní, kterou se příkazník zavazuje příkazci, že jeho jménem provede veškeré potřebné úkony v rámci přípravy stavby.

Vzor zjednodušené smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby, jejích doplňků a změn

Jde o zjednodušenou formu smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby (projektu). Tento smluvní vzor bude možné užít v případech malého rozsahu sjednávaného plnění, například pro zhotovení dokumentace změn dokončených staveb.

6.2.2 Smluvní vzory pro zhotovení staveb

V kap. 7.2.1 až 7.2.5 jsou obsaženy následující smluvní vzory, které lze využít pro sjednávání obchodních smluv na zhotovení (provádění) stavby:

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek (obecný)

Jde o obecný vzor, který je možno použít při využití jakýchkoli obchodních podmínek. Je však třeba odkázat na citaci obchodních podmínek, jejichž aplikaci si smluvní strany sjednaly.

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek FIDIC

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (např. bytového domu)

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (jednodušší verze – měřený kontrakt)

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (rozšířená verze)

V souvislosti s uvedenými vzory je však třeba varovat před jejich mechanickým formálním používáním, neboť jakýkoli vzor v sobě zahrnuje určité zjednodušení. Každá smlouva je však de facto originálním unikátem a musí citlivě reagovat na konkrétní specifika a podmínky příslušné zakázky, které si smluvní strany výslovně sjednají.

7 POUŽÍVANÉ ZNĚNÍ SMLUVNÍCH VZORŮ

7.1 SMLUVNÍ VZORY PRO ZAJIŠŤOVÁNÍ PROJEKTOVÉ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

7.1.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby a obstarání souvisejících výkonů

7.1.2 Vzor smlouvy příkazní na zajištění inženýrské činnosti související s dokumentací stavby a při její realizaci

7.1.3 Vzor smlouvy příkazní pro zajištění úkonů v rámci přípravy stavby

7.1.4 Vzor zjednodušené smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby, jejích doplňků a změn

7.2 SMLUVNÍ VZORY PRO ZHOTOVENÍ STAVEB

7.2.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek (obecný)

7.2.2 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek FIDIC

7.2.3 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (např. bytového domu) podle občanského zákoníku

7.2.4 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby podle občanského zákoníku (jednodušší verze – měřený kontrakt)

7.2.5 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby podle občanského zákoníku (rozšířená verze)

Stav: kontrola 2022, aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Společné části Standardů služeb inženýrů, techniků a architektů obsahuje pomůcka A 4.1. Tato pomůcka popisuje standardy a způsob oceňování profesních služeb a souvisejících činností pro obor pozemní stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Tento oddíl řeší stavby, kde je pro stavbu určující její stavební část.

Pozemní stavby lze rozdělit do následujících skupin a podskupin:

stavby pro bydlení

• obytné domy (bytové domy, rodinné domy);
• stavby pro individuální rekreaci (chaty, rekreační domy).

občanské stavby

• stavby pro zdravotní a sociální péči (nemocnice, jesle…);
• školské stavby (školy, mateřské školy…);
• sportovní stavby (tělocvičny, sportovní haly, hřiště stadiony…);
• stavby pro kulturu (divadla, kina, kostely, výstaviště…);
• stavby pro služby a obchod (obchodní domy, restaurace…);
• stavby pro dočasné ubytování (hotely, penziony, ubytovny…);
• budovy pro dopravu (odbavovací haly nádraží, letišť…);
• administrativní budovy.

průmyslové stavby

• výrobní haly, vícepodlažní výrobní budovy, skladovací objekty…

zemědělské stavby

• stáje, seníky, skleníky, sklady,…

1.1 Fáze služeb FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně PZ

Příprava zakázky je předprojektovou přípravou stavby.

Příprava zakázky má pomoci klientovi (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) definovat záměr a konkretizovat funkci a účel stavby.

Prací projektanta je případně formulovat zadání a předběžně prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz. Využívají se např. Feasibility study, Prefeasibility study, Oportunity study a další.

Výsledkem přípravy zakázky je jednoznačné definování zadání pro smlouvu a následnou projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi klienta a projektanta, na obstaravatelskou činnost a na speciální odborné činnosti.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza zakázky

• zhodnocení vstupních údajů;
• zjištění identifikačních údajů.

Specifikace potřebných podkladů

• zhodnocení vstupních podkladů;
• specifikace dalších potřebných podkladů (regulačních podmínek, průzkumů, zaměření, rozborů apod.).

Předběžná analýza investorského záměru

• zhodnocení záměru; časový plán.

Předběžná analýza území stavby

• rekognoskace předpokládaného staveniště;
• zjištění regulačních podmínek území;
• soulad s územně plánovací dokumentací.

Specifikace předpokládaných projektových prací

• potřebné fáze služeb;
• profesní zastoupení.

Návrh smlouvy

• specifikace předmětu plnění, času plnění a odměny (honoráře);
• podpis smlouvy.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Spolupráce na sestavení investorského záměru:

• určení funkce;
• velikost, kapacity;
• provozní vazby;
• orientační odhad investičních nákladů;
• sestavení harmonogramu stavby a projektových prací.

Zajištění potřebných podkladů:

• archivní materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území, ochranná pásma, inundace, poddolování, geologie, seismicita, hydrogeologie, radon, zeleň, převažující směr větrů, oslunění, osvětlení;
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• zajištění meteorologických a klimatických a environmentálních podmínek.

Zajištění výkresové dokumentace:

• situační výkres se zakreslením současného stavu, čísel parcel, hranic území a rozsahu staveniště (v měřítku katastrální mapy) předmětného objektu.

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o:

• podmínkách využívání území, umístění stavby;
• ochranných pásmech, změna využití území;
• současném stavu, stavební uzávěře.

Obstaravatelská činnost

Marketingový plán a studie proveditelnosti:

• zdůvodnění účelu, základní idea;
• hmotné výstupy, kapacity, stavební záměr;
• charakteristika prostředí, ochranná pásma;
• technické řešení;
• energie, lidské zdroje, rozloha, velikostní údaje;
• finanční a ekonomická analýza;
• harmonogram realizace projektu a stavby.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti, (energie, voda, kanalizace, dopravní síť);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• spisové materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• urbanisticko-hmotová, dispoziční;
• materiálová + výtvarná, interiérová;
• hluková, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Zajištění dokumentace pro ÚPI podle § 21 SZ a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci;
• stanovení nároků na napojení inženýrských sítí a dopravy.

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisová a předchozí dokumentace;
• podklady z katastru nemovitostí.

Zajištění potřebných dokladů:

• přístup na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu zadání;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení investorského záměru a zadání:

Odsouhlasení

• 1. fáze služeb;
• expertního posouzení;
• dalšího postupu projektových prací.

Návrh smlouvy

• součinnost;
• podpis.

1.1.1 Rozsah a obsah dokumentace přípravy zakázky

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o klientovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území; (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, regulačními podmínkami, cíli a úkoly územního plánování;
• předběžný seznam souvisejících a podmiňujících investic;
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí);
• meteorologické, klimatické a environmentální data a údaje.

A.4 Předběžná analýza území stavby

• zjištění regulačních podmínek v území.

A.5 Předběžná analýza záměru

• charakteristika záměru.

A.6 Specifikace údajů o záměru

• nová stavba, změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační investiční náklady.

B Neobsazeno

C Situační výkresy

• orientační zákres stavby do katastrální mapy.

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující např. speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření.

D Neobsazeno

Dokladová část

• zadání klienta.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

1.1A Fáze služeb fs 1A – Dokumentace studie proveditelnosti záměru FEA) ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně FEA

Studie proveditelnosti záměru je předprojektovou přípravou stavby.

Studie proveditelnosti má pomoci investorovi definovat záměr, konkretizovat funkci a účel stavby a ověřit jeho realizovatelnost z hlediska společenské potřeby, z hlediska finančního, časového a zejména z hlediska zhodnocení efektivnosti využití potenciálně vložených prostředků.

Studie proveditelnosti podle pravidel Ministerstva kultury se povinně zpracovává pro investiční záměry s investicí vyšší než 100 mil. Kč bez DPH z veřejných prostředků.

Vypracování studie proveditelnosti je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Prací zpracovatele Studie proveditelnosti záměru je na základě zadání prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

Studie proveditelnosti dává stavebníkovi ve variantách konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby ve FEA zároveň umožňuje zhodnotit ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Hlavním účelem FEA je pomoci investorovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru a sledování možných účelů, k jejichž „zefektivnění“ by mělo realizací záměru dojít. Tímto by investor mohl vykazovat efektivitu vynaložených prostředků (měřeno v relativních hodnotách – např. stupnice) např. pro vybrané účely:

• edukativní a vzdělávací činnost;
• vědecká, výzkumná, badatelskou činnost;
• zajištění veřejných kulturních služeb (koncerty, semináře, výstavy);
• prezentace a ochrana sbírkového fondu a související muzejní činnost;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj kulturního dědictví pro zachování příštím generacím;
• zachování, interpretace, rozvoj, vytváření a prezentace živého umění a jeho uchovávání pro další generace;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj svěřeného majetku;
• plnění dalších úkolů, činností a poslání dané zřizovacími listinami nebo statusem organizace, např. jiná činnost.

Výsledkem studie proveditelnosti záměru je i jednoznačné definování zadání pro výběr zpracovatele dokumentace projektu a následnou předprojektovou a projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi investora a projektanta.

Dokumentace studie proveditelnosti záměru by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu navrhované stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů:

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace studie proveditelnosti záměru na základě zadání investora:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• výkresová dokumentace.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• zpracování orientačního odhadu ceny přípravné, projektové a realizační etapy záměru;
• posouzení orientačních provozních nákladů na provoz a užívání stavby;
• návrh harmonogramu projektových prací a realizace stavby;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Variantní řešení:

• zpracování FEA ve variantách;
• ve spolupráci s investorem vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Formulování požadavků:

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií v dalších fázích přípravné a projektové etapy záměru.

Projednání dokumentace s investorem.

Spolupráce na sestavení zadání dalších projektových prací včetně jejich harmonogramu.

Další možná projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatel:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• hluk a znečištění ovzduší, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• památky, archeologie;
• zajištění fotodokumentace lokality.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• posouzení energetické náročnosti záměru;
• komplexní hodnocení stavby;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• vizualizace a animace;
• 3D modely;
• marketinková dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Právní služby

Součinnost investora

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu FEA;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Právní služby

Zajištění oponentního expertního posouzení FEA

Odsouhlasení:

• dokumentace studie proveditelnosti záměru;
• expertního posouzení FEA;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.1A.1 Rozsah a obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Projektová činnost – NADSTANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o investorovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území, (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí).

A.4 Základní údaje o stavbě

• nová stavba / změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. rozhodující časové údaje o projektu a realizaci stavby, členění na etapy, milníky);
• orientační investiční náklady na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru;
• orientační provozní náklady na provoz a užívání stavby.

A.5 Členění stavby na objekty (pozemní a inženýrské stavební objekty) a technická a technologická zařízení (provozní soubory)

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika stavebního pozemku;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma, regulační podmínky území;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné/trvalé);
• územně technické podmínky (možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• meteorologické, klimatické a environmentální údaje.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Účel užívání stavby

• funkční náplň stavby;
• základní kapacity funkčních jednotek.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní popis stavebního a konstrukčního řešení

B.2.7 Technická a technologická zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Zásady hospodaření s energiemi

Kritéria tepelně technického hodnocení.

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí a způsob nakládání s nimi.

B.7 Ochrana obyvatelstva

B.8 Analýza základních předpokladů výstavby (např. rozhodující časové údaje o zpracování projektu a realizaci záměru, členění stavby na etapy a objekty, rámcový harmonogram projektových prací a realizace stavby včetně stanovení rozhodujících milníků,);

B.9.1 Propočet investičních nákladů stavby ve členění nákladů na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru.

Rozdělení předpokládaných nákladů na projektové práce na standardní a nadstandardní projektovou činnost a ostatní náklady v jednotlivých fázích předprojektové a projektové přípravy záměru.

Rozdělení předpokládaných investičních nákladů stavby na etapy, pozemní a inženýrské stavební objekty a provozní soubory (technického a technologického zařízení) v kompletech jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

B.9.2 Odhad provozních nákladů spojených s provozem stavby jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Celkový situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků;
• hranice řešeného území;
• základní výškopis a polohopis;
• navržené stavby;
• stanovení nadmořské výšky a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb; u budov nadmořská výška 1. NP (±0,00);
• komunikace a zpevněné plochy;
• plochy vegetace;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.3 Neobsazeno

C.4 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby.

C.5 Speciální situační výkres (podle konkrétní potřeby)

D Výkresová dokumentace

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

D.3 Základní pohledy

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1. Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli a správci veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.2 Fáze služeb FS 2 – Dokumentace návrhu / studie stavby (DNS)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně DNS

Vypracování studie – dokumentace návrhu stavby – je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Dává mu konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby v DNS zároveň naznačí ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Dalším hlavním účelem DNS je pomoci klientovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru při konzultacích s dotčenými orgány a dalšími institucemi.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace návrhu stavby

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• posouzení orientačních investičních nákladů;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Formulování požadavků

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Spolupráce na sestavení zadání

• výčet objektů, kapacit a místností.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Variantní řešení:

• zpracování DNS ve variantách;
• vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• marketingová dokumentace;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán a studie proveditelnosti.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DNS;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení DNS

Odsouhlasení:

• FS 2;
• expertního posouzení;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.2.1 Rozsah a obsah dokumentace návrhu stavby/studie stavby

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby:

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání:

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha;
• a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení:

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby:

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu:

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, studie, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1 Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.3 FÁZE SLUŽEB FS 3 – DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (DÚR)

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí vychází z odsouhlasené dokumentace návrhu stavby a poskytuje dostatečné informace o konkrétním umístění stavby v dané lokalitě, o souladu s územně plánovací dokumentací a dává přehled o zabezpečení veřejných zájmů v daném území.

Z dokumentace jednoznačně vyplývá polohopisné a výškové umístění stavby, vazby na okolní výstavbu a okolní infrastrukturu.

DÚR též stanoví koncepci napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu lokality a charakterizuje majetkoprávní vztahy budoucí výstavby.

Na základě této dokumentace stavební úřad rozhoduje o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a vydává územní rozhodnutí.

Lze zpracovat i společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a prověření podmínek:

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení předběžných stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení souladu s ÚPD a OTP;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DÚR.

Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situační výkresy;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury.

Formulování požadavků:

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem.

Čistopis DÚR:

• zapracování podmínek projednání s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury;
• zapracování podmínek pro územní rozhodnutí;
• předání čistopisu DÚR klientovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků klienta:

• dodatečné a změněné požadavky;
• variantní řešení (jedná se o „vnitřní“ detailní varianty řešení). Teprve podle nich klient může rozhodnout, kterou z variant dopracovat pro definitivní žádost o ÚR.

Zajištění potřebných podkladů:

• pro územní řízení:
  • proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (proces posuzování EIA viz další text), ve znění pozdějších předpisů;
  • potřebné speciální dokumentace.
• pro přípravu dokumentace:
  • geologie, hydrogeologie, radon, zeleň, doprava, památky, archeologie, likvidace odpadů, hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• studie interiéru;
• koordinace profesí požadovaná klientem.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• na základě výsledku odvolacího řízení proti rozhodnutí o umístění stavby;
• pro územní rozhodnutí podle zvláštních požadavků dotčených orgánů;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání územního rozhodnutí;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění potřebných dokladů pro územní řízení;
• zajištění vyvěšení zahájení ÚŘ na pozemku;
• jednání o podmínkách vynětí ze zemědělského půdního fondu;
• jednání o podmínkách závazných stanovisek DO a SAMS.

Obstarání vydání územního rozhodnutí:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání ÚR;
• umístění stavby nebo zařízení;
• změnu využití území;
• změnu vlivu užívání stavby na území;
• dělení nebo scelování pozemků;
• ochranné pásmo.

Podání žádosti o územní rozhodnutí:

• účast při jednáních v rámci územního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti ÚR.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
  • digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluk, rozptyl, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů:

• zpracování dokumentace EIA pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí a získání Závěru zjišťovacího řízení nebo Stanoviska;
• studie v rámci dokumentace EIA;
• zpracovatelem dokumentace EIA může být pouze osoba odborně způsobilá podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• předmětem posuzování podle tohoto zákona a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., jsou záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• vyjádření k podmínkám ÚR (přijmutí/odmítnutí);
• vyjádření k podmínkám DO.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DÚR;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci územního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti ÚR.

Zajištění oponentního expertního posouzení DÚR

Odsouhlasení:

• FS 3;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků ÚR;
• Určení dalšího postupu projektových prací.

1.3.1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Viz příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby;
• u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní technický popis staveb

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí.

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, technická seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Tato dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nejsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí odpovídat podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a charakteru navrhované změny.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o území

• navrhovaná změna využití území;
• místo (katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (druh, účel záměru).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis a zhodnocení území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou využití území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny využití území

• podrobné údaje o záměru, jeho účincích a vlivech na okolí;
• zdůvodnění změny vzhledem k současnému způsobu užívání dotčeného území;
• celková výměra území dotčeného změnou;
• požadavky na kapacity dopravní a technické infrastruktury;
• zásady zajištění technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska předpokládaného způsobu využití území;
• zásady ochrany dotčeného území před negativními účinky vnějšího prostředí (povodně, záplavy, eroze a sesuvy půdy, poddolování, seizmicita, radon, hluk, emise, odpady apod.);
• předpokládaná lhůta realizace změny využití území.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.5 Řešení vegetace

B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení vztahu dotčeného území k urbanistické struktuře území a umístění v sídle.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení hranic území s novým využitím;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých záměrů 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající a navrhovaný výškopis a polohopis;
• vyznačení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu využití území (výkresy v dostatečně přehledném měřítku, dokumentující celkové urbanistické a architektonické řešení navržené změny využití území; základní svislé řezy, dokumentující navržené terénní úpravy, úroveň stávajícího a upraveného terénu s vyznačením hladiny spodní vody; zákres řešení odvodnění území v případě změn odtokových poměrů apod.).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese

4. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

5. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu změny na životní prostředí a charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, stávající
  a navrhovaný účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

A.3 Zdůvodnění změny vlivu užívání stavby na území

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice, požadavky na vydání jiných rozhodnutí nebo opatření;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou vlivu užívání stavby na území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny vlivu užívání stavby na území

B.2.1 Základní charakteristika stavby a změny v jejím užívání

• trvalá nebo dočasná stavba; u změny stavby údaje o jejich současném stavbu, závěry stavebně technického případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• stávající a navrhovaný účel užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• zásady ochrany území před negativními účinky vyvolanými změnou vlivu užívání stavby;
• navrhovaná změna parametrů stavby (např. užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.;
• posouzení technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska změny v užívání stavby;
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy).

B.3 Nové nároky na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Nové nároky na dopravní infrastrukturu

• popis dopravního řešení, včetně bezbariérového řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Úpravy terénu a řešení vegetace v souvislosti se změnou vlivu užívání stavby na území

Údaje o vyvolaných protihlukových opatřeních – terénní valy, protihlukové stěny apod.

B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Popis změny vlivu užívání stavby na bezbariérové užívání stavby

B.8 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby s novým účelem užívání;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Celkový situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• hranice řešeného území;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu v užívání stavby (půdorysy s vyznačením stávajícího a navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, řezy, pohledy).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace.

1.4 Fáze služeb FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DSP

Projektová dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby, podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) – je dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení, podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Hlavním účelem DSP je dostatečné definování stavby tak, aby stavební úřad mohl posoudit soulad s vydaným územním rozhodnutím, s obecnými technickými podmínkami a s veřejným zájmem v dané lokalitě.

Na základě DSP se ohlašuje stavba nebo stavební úřad vydává stavební povolení.

Projektová dokumentace musí vyhovět ustanovením stavebního zákona a ostatním zvláštním předpisům, např. požární ochrany, civilní ochrany apod.

DSP musí vždy poskytovat jednoznačnou urbanistickou, architektonickou, konstrukční, dispoziční, provozní a materiálovou charakteristiku stavby.

Ze zpracované projektové dokumentace je možné zpřesnit odhad nákladů stavby, způsob provedení a časové možnosti budoucí výstavby.

Projektová dokumentace pro ohlášení je zpracována jako DSP, přiměřeně charakteru, funkci a velikosti stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat jednostupňovou projektovou dokumentaci (JPD).

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Projektová činnost standardní

Analýza a prověření podmínek ÚR

• dosavadních projektových prací;
• prověření stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení připomínek účastníků řízení;
• zhodnocení územního rozhodnutí a jeho podmínek;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DSP

Koncepční koordinace projektu

• koordinační činnost.

Zpracování dokumentace pro stavební povolení

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace jednotlivých pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s DO a SAMS.

Formulování požadavků

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů a speciálních studií.

Projednání dokumentace s investorem

Čistopis DSP

• zapracování podmínek projednání s DO a SAMS;
• zapracování podmínek z průběhu stavebního řízení;
• předání čistopisu DSP investorovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• alternativní řešení;
• jejich vyhodnocení a zapracování do dokumentace.

Zpracování speciální dokumentace:

• návrh řešení organizace výstavby;
• dopravně inženýrská opatření;
• protokol o určení vnějších vlivů;
• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, firemní značení (vlajky, znaky, logo), světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• koordinační výkresy profesí požadované zadavatelem;
• vypracování předběžných stavebně technických specifikací (tabulky);
• vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zpracování speciální dokumentace pro stavební povolení k tzv. integrovanému povolení IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) pro vybraná technologická zařízení stavby podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu;
• na základě výsledku odvolacího řízení;
• vypracování podkladů pro expertní a speciální jednání nebo posuzování.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání stavebního povolení;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění dalších potřebných dokladů pro stavební řízení.

Obstarání vydání stavebního povolení:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání SP;
• podání žádosti o stavební povolení;
• účast při jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti SP.

Obstarání vydání dalších povolení a rozhodnutí:

• podání žádosti o udělení výjimky pro stavbu;
• podání žádosti o vynětí z půdního fondu;
• podání žádostí o další řízení (např. vodoprávní řízení, povolení kácení dřevin, připojení na komunikaci…).

Poznámka:
Podle § 4 SZ se mají tato další řízení přednostně spojit a projednat v režimu hlavní stavby.

• účast při jednáních v rámci těchto řízení.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů

Zajišťuje se v rámci nadstandardní projektové činnosti pro projektovou přípravu:

• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• památky, archeologie;
• doprava;
• likvidace odpadů;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• potřebné speciální dokumentace pro stavební řízení.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
• digitalizace podkladů.

Průzkumy:

• stavebně technický průzkum;
• statické ověření stávajících konstrukcí;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS nebo DÚR.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisové a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci k zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DSP;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti SP;
• zajištění oponentního expertního posouzení DSP.

Odsouhlasení:

• FS 4;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků SP;
• vyjádření ke SP, přijmutí (odmítnutí) podmínek.

Určení dalšího postupu projektových prací.

1.4.1 Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení

Viz příloha č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

SpD vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Společná dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Společná dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli společné dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace; ČKA nebo ČKAIT;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje a provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgán;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.);ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. její novela č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1: 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.4.2 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby

Podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Projektová dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.); ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1 : 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.5 Fáze služeb FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Viz příloha č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DPS

Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) vychází ze schválené DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

DPS je prohloubená a rozšířená dokumentace předchozího projektového stupně (obvykle DSP) do té míry, že jednoznačně definuje základní požadavky na kvalitu stavby (standard, kvalita materiálů a provedení).

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské stavební objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Na jejím základě je možné zpracovat SPD (viz FS 6) a stavbu jednoznačně ocenit, vybrat zhotovitele stavby a uzavřít s ním smlouvu o dílo.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, u staveb financovaných z veřejných zdrojů, musí být zpracovaná tak, aby také splňovala požadavky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 147/2017 Sb., a vyhlášky č. 169/2016 Sb.

DPS je podkladem pro zpracování dodavatelské dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Fáze zpracování DDS není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) a doplnění jí lze u méně rozsáhlých staveb použít jako „jednostupňovou projektovou dokumentaci“ i pro stavební řízení.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a vyhodnocení podmínek

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení stavebního povolení a jeho podmínek;
• zhodnocení opatření a řešení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování SPD a DDS

Projektová dokumentace pro provádění stavby obsahuje

• A Průvodní zpráva;
• B Souhrnná technická zpráva;
• C Situační výkresy.

Části A – C mohou být převzaty z DSP

• D Dokumentace jednotlivých pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů):
  • rozhodující detaily, skladby a vlastnosti konstrukcí;
  • tabulky výrobků a prací;
  • požadavky na provedení povrchů;
  • dokumentace technických a technologických zařízení stavby.
• Dokladová část

Koordinace projektu:

• stanovení jednotných výchozích podmínek a parametrů pro výpočty a posouzení;
• koordinační činnost: funkční a prostorová koordinace projektu po objektech a mezi SO a PS.

Projednání dokumentace s investorem

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• zapracování alternativních řešení;
• vyhodnocení a zapracování požadavků zhotovitele stavby do dokumentace.

Zpracování dalších podrobností:

• koordinační výkresy profesí;
• vytyčovací výkresy;
• v architektonicko-stavební části:
  • detaily;
  • podrobné výkresy atypických výrobků;
  • spárořezy dlažeb a obkladů;
• v konstrukčně statické části:
  • podrobné výkresy výztuže;
• v části technická a technologická zařízení stavby:
  • alternativní a nadstandardní řešení;
  • vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
  • ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
  • zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů.

Zpracování speciální dokumentace:

• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, vlajky, znaky, logo světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení prostorové akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• speciální členění dokumentace;
• návrh provozních řádů a dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Zajištění podkladů pro výběrové řízení:

• kontrola stanovisek a podmínek ze stavebního řízení a jejich promítnutí do dokumentace DPS;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• podklady od dodavatelů stavebních výrobků a materiálů a technických a technologických zařízení.

Speciální odborné činnosti

Součinnost klienta

Průběžná součinnost

• při zpracování návrhu DPS;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení DPS

Odsouhlasení

• FS 5;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu projektových prací.

Poznámka:
Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, podrobné výkresy výztuže a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace (DDS).

Součástí standardní DPS není dokumentace zařízení staveniště.

1.5.1 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Viz příloha č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon část A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

V dokladové části jsou obsaženy doklady, které potřebuje projektant k řádnému zpracování DPS – zajišťování těchto dokladů je standardní činností projektanta. Některé další doklady musí pro schválení DPS zajistit/doložit stavebník. Pokud tuto činnost uplatní u projektanta (a ten smluvně souhlasí), jedná se pro projektanta o nadstandard.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Společné zásady

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební pozemní a inženýrské objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Vychází ze schválené projektové dokumentace DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací. Je-li zakázka zadávána v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí obsah dokumentace splňovat jeho podmínky, např. neuvádět názvy výrobků, technologií a materiálů.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace stavby (DDS).

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb. V příloze č. 5 tohoto NV jsou specifikovány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán. Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předepisuje příloha č. 6 tohoto NV.

Plán může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

A Průvodní zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo obchodní firma nebo název (právnická osoba), identifikační číslo osob, adresa sídla;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jejichž základě byla stavba povolena (označení stavebního úřadu, jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření);
• základní informace o dokumentaci nebo projektové dokumentaci, na jejímž základě byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

• požadavky na zpracování dodavatelské dokumentace stavby;
• požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby apod.;
• ochrana životního prostředí při výstavbě.

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů – geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.;
• ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

C Situační výkresy

Výkresy jsou převzaty z předchozího stupně dokumentace. Příslušné údaje budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb od hranic pozemků, od sousedních staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických nebo technologických zařízení se zpracovává po objektech a souborech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby; celkové provozní řešení, technologie výroby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika – hluk, vibrace – popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí; požadavky na požární ochranu konstrukcí; údaje o požadované jakosti navržených materiálů a o požadované jakosti provedení; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele stavby; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy, půdorysy výkopů a základů – nejsou-li obsaženy v části D.1.2, půdorysy jednotlivých podlaží s rozměrovými kótami všech konstrukcí, otvorů v konstrukcích, s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí, s popisem nebo označením výrobků a s odkazy na podrobnosti; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí; dílčí řezy v potřebném rozsahu a měřítku; výkresy střech případně krovu; pohledy na všechny plochy fasády s výškovými kótami základního výškového řešení vztaženými ke stávajícímu terénu, s vyznačením barevnosti a charakteristiky materiálů povrchů).
• Dokumenty podrobností (skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků, detaily bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů; definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci; údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu – stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.; údaje o požadované jakosti navržených materiálů; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; zajištění stavební jámy; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; v případě změn stávající stavby – popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat; požadavky na požární ochranu konstrukcí; seznam použitých podkladů – předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod.; požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy).
• Podrobný statický výpočet (statický výpočet musí být kontrolovatelný, tzn. musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model.

Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provádění stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí).

Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci předchozího stupně projektové dokumentace; použité podklady – normy, předpisy, literaturu, výpočetní programy apod.; statické schéma konstrukce; údaje o materiálech a technologiích; rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace; výpočetní modely, výpočetní schémata; návrh a posouzení všech nosných prvků; výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí; návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňují bezpečnost konstrukce; postup výroby – betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.

• Výkresová část (výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1 : 50, výjimečně 1 : 100, včetně sklopených řezů; odpovídající řezy, pohledy a podrobnosti s potřebnou přesností zobrazení; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a podrobností; výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů; detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 10 nebo 1 : 5; výkresy sestavy, podrobností a kotvení prefabrikovaných stavebních dílců, dílců kovových, kompozitních nebo dřevěných konstrukcí; výkresy umístění konstrukcí obsahující půdorysy a modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností konstrukce a jejího kotvení; rozměrový/obrysový výkres prefabrikovaných stavebních dílců; výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, případně počet vložek příslušného profilu; výkres uspořádání vyztužení slouží na základě podrobného statického výpočtu jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže – dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Revize a doplnění dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení revize a doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, včetně vyznačení změn v požárně bezpečnostním řešení zpracovaném v dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povoleni ani ohlášení v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• plynová odběrná zařízení;
• vzduchotechnika;
• vytápění;
• chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika včetně ochrany před bleskem;
• elektronické komunikace a další.

Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad. Rozsah a obsah dokumentace je uveden jako rámcový a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení a vazbě na výše uvedenou profesi. Pokud se některá část ve stavbě nevyskytuje, nebude v dokumentaci obsažena. Organizační uspořádání dokumentace profesí je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby a dodavatelského zajištění. Je proto možné sloučení profesí do jedné části.

Obecně (ve vztahu k profesím) dokumentace obsahuje:

• Technickou zprávu (technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese – bilance potřeby médií resp. energií, tlakových poměrů, druhů připojení a sítí, typy poskytovaných služeb, množství odpadů vzniklých provozem včetně odpadních vod apod.; popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, ochrana proti hluku a vibracím, hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí; zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání).
• Výkresovou část (situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese; rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností; umístění jednotlivých strojů a zařízení; výkresy půdorysů potrubních případně i kabelových tras v jednotlivých podlažích; potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech; instalační výkresy a schémata; výkresy potrubních a kabelových tras včetně připojení koncového zařízení a instrumentace k obvodům měření a regulaci nebo řídicího systému; přehledové schéma napájení, schéma uzemňovací a jímací soustavy a další; uspořádání, vazby a komunikace systémů; související podrobnosti, pokud jsou nutné).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace, včetně seznamu použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky.

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Technologické zařízení staveb a veřejná technická infrastruktura:

• nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení včetně jejich elektrických přípojek;
• podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu (případně hořlavých kapalin) a související technologické objekty, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• rozvody tepelné energie a související technologické objekty včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• stavby pro výrobu a transformaci energie s výjimkou stavby vodního díla;
• vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení;
• zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny nebo hořlavé kapaliny;
• zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny;
• zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv;
• nádrže na vodu, pokud nejde o vodní díla;
• vodovodní sítě, vodárny, stokové a kanalizační sítě, čistírny odpadních vod, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Nevýrobní technologická zařízení jsou například:

• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární výtahy;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých provozních nebo funkčních souborech (technických a technologických zařízení).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem).
• Výkresovou část (obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy potrubních a kabelových rozvodů a jejich případné řezy, umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů; požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy a řezy ve vhodném měřítku).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů, např.

1. Vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů

2. Projekt zpracovaný báňským projektantem

1.6 Fáze služeb FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

SPD nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně SPD

Projektová činnost STANDARDNÍ

Sestavení soupisu prací a dodávek

Soupis prací a dodávek (dále SPD) uvádí, v přímé návaznosti na dostupnou projektovou dokumentaci, nejlépe však na dokumentaci pro provádění stavby (DPS – FS 5) položky soupisu prací, dodávek a služeb nezbytných k úplné realizaci zamýšleného stavebního díla.

Položkou popisu prací se rozumí buď popis každé jednotlivé práce, dodávky a služby, nebo položka může, po dohodě s investorem, zahrnovat agregované práce, dodávky a služby. Stupeň agregace položek by měl být smluvně stanoven před zahájením zpracování SPD.

Při sestavování SPD je možno použít odkazy na cenovou soustavu, ale vždy jen na jednu pro celý soupis.

Sestavení výkazů výměr

Výkaz výměr stanoví množství prací, dodávek a služeb v jednotlivých položkách SPD.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
• zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů;
• spolupráce při výběru zhotovitele stavby.

Součinnost klienta

• stanovení rozsahu agregace položek SPD;
• vyloučení, nebo schválení možnosti odkazů na cenovou soustavu.

Průběžná součinnost

• při zpracování návrhu SPD;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení SPD

Odsouhlasení:

• FS 6;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu prací.

1.6.1 Rozsah a obsah dokumentace soupisu prací a dodávek

Viz vyhláška č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Struktura soupisu prací a dodávek (dále SPD)

1) SPD je zpracován v členění na stavební objekty, (pozemní a inženýrské objekty) a provozní soubory (technických a technologických zařízení) v souladu s příslušnou dokumentací, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

2) Každý stavební pozemní objekt, inženýrský objekt a provozní soubor, definovaný příslušnou dokumentací má vlastní SPD, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

3) SPD obsahuje jednotlivé, nebo agregované položky veškerých stavebních, nebo montážních prací, dodávek materiálu a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu a provozního souboru. Použití agregovaných položek se doporučuje projednat s investorem. SPD obsahuje i položky vedlejších a ostatních nákladů ve smyslu výše uvedené vyhlášky buď samostatné, nebo integrované do ostatních položek.

4) SPD může být v rámci každého stavebního objektu a provozního souboru členěn do stavebních, nebo funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

5) SPD musí mít celkovou rekapitulaci a rekapitulace stavebních, funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

6) SPD zahrne i požadavky, které vyplývají z konkrétních podmínek realizace stavby a nejsou přímo obsahem jednotlivých položek.

7) Pokud je stavba popsána ve více soupisech, musí být zpracována celková rekapitulace všech soupisů.

Obsah položek soupisu prací a dodávek

Položka SPD obsahuje:

1) Pořadové, nebo kódové číslo položky zvolené zpracovatelem SPD.

2) Označení položky v projektové dokumentaci.

3) Číselné zatřídění položky, pokud je vůbec možné danou položku zatřídit s označením cenové soustavy, pokud je tato použita.

4) Popis jednotlivé, nebo agregované položky vymezující druh a kvalitu prací, dodávky, nebo služby.

5) Měrnou jednotku.

Výkaz výměr

Výkaz výměr doplní každou položku SPD o:

1) Množství v měrných jednotkách.

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek a výkazu výměr

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek SPD a výkazu výměr musí mít takový otevřený volně dostupný formát, který umožní transfer dat.

1.7 Fáze služeb FS 7 – Autorský dozor projektanta při realizaci STAVBY (AD)

AD by měla vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT. U stavby financované z veřejného rozpočtu musí AD vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Pokud AD vykonává osoba bez autorizace ČKA nebo ČKAIT, nemůže být výkon AD komplexní a plnohodnotný (např. je problematické vyžadování odpovědnosti v plném rozsahu činností, vykonávaných AD).

Popis náplně činnosti autorského dozoru projektanta

Autorský dozor projektanta – při realizaci stavby

Hlavní náplní této fáze služby zpracovatele projektové dokumentace je kontrola dodržování poslední dokumentace schválené stavebním úřadem a případné schválení odchylek a úprav při realizaci stavby.

Technická pomoc zpracovatele projektové nebo dodavatelské dokumentace při realizaci stavby, pokud se nejedná o výkon autorského dozoru projektanta podle předchozího odstavce.

Výkon AD může mít charakter trvalý nebo občasný v rozsahu, který je stanoven smlouvou. Podle § 152 odst. 4 SZ je u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou s oprávněním podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Na výzvu se AD účastní na kontrolních prohlídkách stavby vedených stavebním úřadem a na závěrečné kontrolní prohlídce stavby.

Při dokončení stavby se AD účastní na uvedení stavby a jejích technických a technologických zařízení do provozu a spolupracuje při odevzdání a převzetí stavby nebo její části.

AD poskytuje klientovi součinnost a spolupráci při převzetí stavby, odstraňování vad a nedodělků a při případných reklamačních řízeních.

AD je oprávněn provádět kontroly stavebního deníku a pořizovat zápisy AD do stavebního deníku.

Projektová činnost

STANDARDNÍ činnost AD:

Vyhodnocení zadání AD

• dohoda o rozsahu AD;
• vyhodnocení platné PD;
• kontrola dodavatelské dokumentace stavby.

Kontrola souladu stavby s platnou PD

• soulad s ÚR, SP a příslušnými právními předpisy;
• soulad stavby s platnou PD z hlediska AD;
• soulad se standardem, daným zadávací dokumentací (viz FS 5 a FS 6) a SOD;
• odsouhlasení použitých materiálů a výrobků se srovnávacím standardem daným FS 5 a FS 6;
• kontrola dodržování opatření a řešení environmentálních podmínek.

Účast na jednáních v rámci realizace stavby

• účast na kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na kontrolních dnech stavby;
• spolupráce s klientem při přijímání rozhodnutí o případných změnách.

Při dokončení stavby

• účast na přejímkách stavby;
• účast při uvedení stavby do provozu;
• účast při uvádění technologických a technických zařízení do provozu;
• účast při kontrole odstranění vad a nedodělků;
• účast při případných reklamačních řízeních.

NADSTANDARDNÍ činnost AD

Řešení odchylek stavby:

• účast na jednáních o změnách stavby vyvolaných investorem nebo zhotovitelem stavby;
• vypracování alternativních řešení;
  • technických řešení;
  • dispozičních řešení;
  • detailů a provedení;
• analýza důsledků změn;
• vyvolané změny stavby před dokončením;
• vyhodnocení dopadů skutečnosti doplňkových průzkumů;
• posouzení změn;
  • technického řešení;
  • materiálového řešení;
  • estetického řešení v průběhu stavby.

Obstaravatelská činnost

Zejména:

• analýza projektové dokumentace z hlediska stavebně technického;
• respektování podmínek projektu organizace smlouvy a smlouvy se zhotovitelem stavby;
• určení způsobu výkonu TDS, určení podmínek;
• rozhodování při technických, materiálových, estetických, alternativních řešeních v průběhu stavby z hlediska technického, materiálového a ekonomického;
• provádění zápisů do stavebního deníku vedeného zhotovitelem stavby z hlediska TDS;
• odsouhlasování dílčích faktur za provedené práce;
• spolupráce při ekonomickém vyhodnocení stavby;
• zajištění revizních zpráv od zhotovitelů;
• zajištění návodů k provozu a údržbě stavby a zařízení (např. vzduchotechnika, ústřední topení), požárně bezpečnostní zařízení, požární a evakuační plány, technologické režimy atd.;
• zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů pro užívání stavby při vydání kolaudačního souhlasu;
• zajištění geometrického plánu zaměření stavby pro katastr nemovitostí;
• účast při reklamačních řízení.

Speciální odborné činnosti

Zejména:

• Spolupráce a kontrola přípravy certifikace stavby.

Součinnost klienta

Zejména:

• předání staveniště zhotoviteli (pověření technického dozoru stavebníka – TDS);
• smlouva se zhotovitelem, fakturační pořádek, postupy;
• stanovení podmínek pro výkon autorského dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka – uzavření smlouvy;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby a přijímání závazných rozhodnutí;
• úhrada faktur.

Průběžná součinnost

• účast na kontrolních dnech projektu.

1.8 Další dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.

1.8.1 Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)

DSPS nevyžaduje autorizaci, pokud se současně nejedná o dokumentaci změny stavby před dokončením.

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládané s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ (§ 121 SZ), musí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

V případech, kdy dokumentace skutečného provedení stavby není u již užívané stavby k dispozici, nařídí stavební úřad zpracování této dokumentace, popř. pasportu (§ 125 SZ). Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitosti, zajistí stavebník geometrický plán.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby viz příloha č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo;
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace), pokud se dochovala;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

• popis území stavby (ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• popis stavby:
  • účel užívání stavby;
  • trvalá nebo dočasná stavba;
  • ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
  • parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby – (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• technický popis stavby a jejího technického zařízení;
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Situační výkresy

C.1 Koordinační situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• stávající objekty a zákres povrchových znaků technické infrastruktury;
• stávající výškopis a polohopis;
• stanovení nadmořské výšky, výška objektů;
• okótované odstupy staveb;
• stávající komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• stávající vzrostlá vegetace;
• ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Výkresová dokumentace

Stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s charakteristickými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr.

Součástí výkresové dokumentace je geodetická část

Číselným a grafickým vyjádřením výsledků zaměření stavby, polohopisem s výškopisnými údaji, měřickými náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek, a technickou zprávou podle jiného právního předpisu.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

1.8.2 Zjednodušená dokumentace stavby (PASPORT STAVBY)

Zjednodušená dokumentace stavby nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad podle § 125 odst. 3 SZ pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

Rozsah a obsah zjednodušené dokumentace stavby (pasportu stavby) viz příloha č. 14 část 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Zjednodušený situační nákres

D Zjednodušená výkresová dokumentace

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo;
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace), pokud se dochovala;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

• popis území stavby (ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• popis stavby:
  • účel užívání stavby;
  • trvalá nebo dočasná stavba;
  • ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. – kulturní památka apod.);
  • parametry stavby (např. – zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
  • základní bilance stavby – (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• technický popis stavby a jejího technického zařízení;
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Zjednodušený situační náčrt

Zjednodušený situační nákres v měřítku podle použité katastrální mapy s vyznačením stavby.

D Zjednodušená výkresová dokumentace

Zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností.

1.8.3 Dokumentace bouracích prací (DBP)

DBP by měla zpracovávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu. Zpracování DBP není vybraná činnost podle § 158 odst. 2 SZ. Pokud se ale jedná podle § 128 odst. 1 SZ o dokumentaci stavby, která by vyžadovala při povolování ohlášení nebo stavební povolení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), pak musí zpracovat dokumentaci bouracích prací autorizovaná osoba (§ 158 odst. 2 písm. a) a b) SZ. Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem – viz § 2 odst. 2 písm. c) SZ.

Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje SP, může její vlastník odstranit svépomoci – viz § 160 odst. 3, 4 SZ, pokud zajistí provádění stavebního dozoru.

Rozsah a obsah dokumentace bouracích prací

viz příloha č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání bouracích prací.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Členění odstraňované stavby

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území, ve kterém se odstraňovaná stavba nachází, a zastavěného stavebního pozemku;
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv odstranění stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv odstranění stavby na odtokové poměry, vliv odstranění stavby na požární bezpečnost okolních staveb a pozemků;
• zhodnocení kontaminace prostoru stavby látkami škodlivými pro životní prostředí v případě jejich výskytu;
• požadavky na kácení dřevin;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam sousedních pozemků podle katastru nemovitostí nezbytných k provedení bouracích prací.

B.2 Celkový popis stavby

• druh a účel užívání odstraňované stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana odstraňované stavby podle jiných právních předpisů (např. – informace o zrušení prohlášení věci za kulturní památku apod.);
• stávající parametry odstraňované stavby (např. – zastavěná plocha, obestavěný prostor, počet funkčních jednotek; u stavby obsahující byty – celková podlahová plocha budovy, počet a velikost zanikajících bytů, obytná a užitková plocha zanikajících bytů);
• základní předpoklady pro odstranění stavby – (např. časové údaje o průběhu prací, členění na etapy, orientační náklady, předpokládaný způsob odstranění stavby);
• stručný popis stavebních nebo inženýrských objektů a jejich konstrukcí;
• stručný popis technických nebo technologických zařízení;
• výsledky stavebního průzkumu, přítomnost azbestu ve stavbě.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky;
• způsob odpojení.

B.4 Úpravy terénu a řešení vegetace po odstranění stavby

• terénní úpravy po odstranění stavby;
• použité vegetační prvky, biotechnická opatření.

B.5 Zásady organizace bouracích prací

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv odstraňování stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště;
• maximální zábory;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při odstraňování stavby, nakládání s odpady, zejména s nebezpečným odpadem, způsob přepravy a jejich uložení nebo dalšího využití anebo likvidace;
• ochrana životního prostředí při odstraňování stavby;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání staveb dotčených odstraněním stavby;
• zásady pro dopravně inženýrská opatření.

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 500 až 1 : 50 000, u odstranění stavby, jejíž prohlášení za kulturní památku bylo zrušeno, a u odstranění stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení odstraňovaných stavebních a inženýrských objektů;
• vyznačení vlivů bouracích prací na okolí.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace odstraňovaných stavebních nebo inženýrských objektů se zpracovává po objektech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

• Technická zpráva (popis technologického postupu bouracích prací a odstranění technických nebo technologických zařízení; upozornění na zvláštní, neobvyklé konstrukce, konstrukční detaily, technologické postupy apod.).
• Výkresová část (dokumentace stávajícího stavu s vyznačením vazeb na sousední stavby, schematické výkresy postupu bouracích prací, pokud nepostačí údaje v technické zprávě).
• Statické posouzení (statický, popř. dynamický výpočet k posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací, případně pro navržení dočasných podpěrných konstrukcí). Pokud je nutné statické posouzení, měla by jej vždy dělat autorizovaná osoba. Doplnit do vyhlášky, případně do zákona.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb. nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

2.1 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu odpojení

2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

3. Projekt zpracovaný báňským projektantem

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.8.4 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě

Viz příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Ve stavebním deníku se doporučuje vyžadovat otisk autorizačního razítka zpracovatele dokumentace – projektanta, hlavního projektanta (§ 22 a § 113 SZ), podle které se stavba realizuje a vyžaduje se dále otisk stavbyvedoucího (§ 134 SZ). Záznamy je oprávněna provádět osoba vykonávající autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta.

Odborné vedení provádění staveb je podle § 158 SZ tzv. vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby s autorizací ČKAIT.

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) stavebník.

Stavební deník

Náležitosti a způsob vedení:

A Identifikační údaje

• název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací;
• místo stavby;
• obchodní firma, IČ, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení):
  • zhotovitele stavby (resp. zhotovitelů částí stavby);
  • stavebníka (investora);
  • projektanta;
  • poddodavatelů;
• jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 stavebního zákona s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti;
• jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta (jsou-li tyto dozory zřízeny);
• jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona;
• údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.);
• změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby.
  

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby.

B Záznamy ve stavebním deníku

1. Pravidelné denní záznamy obsahují:

• jména a příjmení osob pracujících na staveništi;
• klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav;
• popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup;
• dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování;
• nasazení mechanizačních prostředků.
  

2. Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech:

• předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli stavby);
• zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek;
• nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů;
• seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích;
• údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí;
• zvláštní opatření při bouracích pracích, pracích ve výškách a za provozu, v ochranných pásmech apod.;
• manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady;
• geodetická měření;
• montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí;
• provoz a užívání mechanizačních prostředků;
• výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly);
• opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod.;
• provádění a výsledky kontrol všech druhů;
• souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.);
• odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace;
• skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (vícepráce, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.);
• dílčí přejímky ukončených prací;
• provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.);
• škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření;
• předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí;
• odstranění vad a nedodělků;
• výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a § 134 stavebního zákona);
• výsledky činnosti autorizovaného inspektora;
• zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště;
• nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, anebo archeologické nálezy.

C Vedení stavebního deníku

1. Stavební deník

• se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám;
• obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa.
  

2. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Jednoduchý záznam o stavbě

U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Náležitosti a způsob vedení:

A Obsah

1. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje:

• název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací;
• jméno, příjmení a trvalý pobyt stavebníka, obchodní firmu, IČ, místo podnikání nebo sídlo projektanta a zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby); není-li projektant zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení;
• údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.);
• záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech, ovlivňujících zhotovení díla;
• záznamy o mimořádných událostech během výstavby.

2. Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti, které mají vliv na:

• postup prací a použití materiálů;
• zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby;
• bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby;
• revize elektro zařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod.;
• podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci;
• plnění ujednání obchodních smluv;
• ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod.;
• dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní.

B Vedení jednoduchého záznamu o stavbě

1. Jednoduchý záznam o stavbě

• vede se od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby.

2. Část C bod 2 této přílohy platí pro vedení jednoduchého záznamu o stavbě obdobně.

1.9 SOUPIS NADSTANDARDNÍCH SLUŽEB

Nadstandardní služby jsou činnosti, které nejsou součástí standardních služeb v dané fázi služeb. Může se jednat zejména o:

F1 Stanovení orientačních investičních nákladů (propočet)

F2 Výkaz výměr, soupis prací, dodávek a služeb

F3 Návrh řešení organizace výstavby

F4 Dopravně inženýrské opatření

F5 Protokol o určení vnějších vlivů (po stavebních objektech, provozních souborech)

F6 Průkaz energetické náročnosti budovy

F7 Interiér a výtvarné řešení

F8 Vizualizace, animace

F9 Prostorová a funkční koordinace

F10 Komplexní hodnocení budovy

F11 Ostatní účelová dokumentace (speciální odborné studie, obchodní dokumentace apod.)

F12 Kniha místností

F13 Dodavatelská dokumentace stavby (dokumentace zhotovitele stavby)

F14 Spolupráce při výběru zhotovitele stavby

F15 Sestavení kontrolního rozpočtu

F16 Použití metody BIM

F17 Příprava údajů pro certifikaci stavby, certifikace stavby

F18 Plán kontrolních prohlídek (§ 110 odst. 2 písm. c) a § 133 SZ)

F19 Plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (§ 110 odst. 2 písm. c) SZ)

F20 Plán udržovacích prací (podle § 139 odst. 2 SZ)

F21 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zákon č. 309/2006 Sb., příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., a příloha č. 5, 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.)

1.10 STANDARDY PRACNOSTÍ – METODIKA STANOVENÍ PRACNOSTI VÝKONŮ

1.10.1 Úvod

Projektové práce jsou především službou. Jedná se o službu, jejíž úroveň a kvalita nezáleží jen na splnění daných požadavků a na rozsahu dokumentace, ale především na vložené duševní činnosti konkrétních osob, jejich znalostech a schopnostech. Tato skutečnost neplatí jen pro samotného autora (hlavního inženýra, architekta), ale i pro většinu osob, podílejících se na všech částech návrhu stavby. Konečná hmotná podstata návrhu – dokumentace nebo projektová dokumentace, je pouze formou, kterou se předchozí duševní činnost předá a převede do prakticky použitelného zadání pro projednání, povolení a realizaci stavby.

Metodika určení pracnosti je pomůckou pro účastníky investičního procesu, která uvádí doporučený způsob, jak dospět ke smluvní ceně. Je založena na principu stanovení doporučujícího počtu normohodin pro standardní projektové činnost pro různé druhy a náklady staveb a různá kritéria jejich náročnosti.

Autorský kolektiv se snažil zpracovat pomůcku tak, aby sloužila k základní a rychlé orientaci jejích uživatelů a aby stanovená pracnost a nezbytné ostatní náklady spojené s projektovou činností byly dostatečně průkazným podkladem ke stanovení celkového honoráře, jehož skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Metodika stanovení pracnosti zahrnuje všechny profesní výkony, které činí architekti, inženýři a technici při výkonu svého povoláni, přičemž přímá vazba zpracovatele dokumentace na klienta (investora, objednatele, stavebníka) dává klientovi řadu možností pro výběr důvěryhodného partnera a zpracovateli dokumentace (architektovi, inženýrovi, technikovi) odpovídající zázemí k řádnému a nezávislému plnění zakázky.

Pracnost a další náklady se stanovují odděleně pro standardní projektové činnosti, nadstandardní činnosti a ostatní náklady v souladu s metodikou Standardů služeb architektů a inženýrů uvedenou v předchozích kapitolách.

Pracnost výkonů zahrnuje časovou náročnost nezbytnou pro zpracování všech standardních činností příslušné fáze služeb uvedených v kap. 1.1 až 1.9 těchto Standardů. Nejedná se jen o pracnost potřebnou ke zhotovení příslušné podoby dokumentace, zahrnuje také duševní činnost potřebnou k vytvoření návrhu stavby a všech jejich součástí.

Uplatněná hodinová sazba pak odráží náročnost všech prováděných činností, které jsou nezbytnou součástí projektových prací. Předpokládá se, že výsledný produkt (realizovaná stavba) bude svou kvalitou odpovídat kvalitě vložené duševní práce a kvalitě (kvalifikovanosti, zkušenostech) konkrétní osoby, která projektovou činnost vykonává.

Součástí hodinové sazby jsou veškeré náklady na projektové práce, tzn. náklady na pracovní sílu, na celoživotní odborné vzdělávání této pracovní síly, na materiální a softwarové vybavení potřebné pro práci a provoz, a i náklady spojené s odpovědností za projektovou činnost především v rozsahu § 159 SZ.

Samotný fakt, že dokumentace nebo projektová dokumentace jsou zpracovány podle příslušné vyhlášky a nevykazují vady, neznamená, že stavba je navržena správně. Definice optimálního návrhu není nikdy jednoznačná. Návrh kombinuje požadavky estetické, funkční a technické a ekonomické. Váha těchto požadavků je pro každou stavbu i klienta jiná a součástí kvalitní práce projektanta je zjistit a správně aplikovat tyto požadavky klienta. Plnění požadavků legislativy je pokládáno za samozřejmé.

1.10.2 Všeobecná část

1.10.2.1 Rozsah použití

1.10.2.1.1 Metodika standardů pracnosti v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., § 23 odst. 6 písm. i) stanovuje metodické zásady stanovení pracnosti výkonů autorizovaných osob. Umožňuje klientovi (objednateli) dohodnout smluvní cenu díla s oprávněnou osobou, která je povinně pojištěna podle § 16 zákona č. 360/1992 Sb., je povinna se dále vzdělávat a může být za porušení svých povinností disciplinárně postižena. Ustanovení metodiky standardů odpovídají minimálně nutné časové náročnosti pro vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace stavby, provozního souboru nebo zařízení, stavebního objektu a dalších činností.

1.10.2.2 Pojmy

• Metodika standardů pracnosti zpracovatele dokumentace (architekta, inženýra nebo technika) je postup pro stanovení potřebného počtu pracovních hodin, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo dohodnutého cíle.
• Kategorie náročnosti staveb pro účely této metodiky slouží k rozlišení staveb podle nároků, které jsou kladeny na jejich provedení a míry pracnosti standardních projektových prací a souvisejících činností při jejich navrhování.
• Kategorie náročnosti provozních souborů pro účely této metodiky slouží k rozlišení provozních celků a provozních souborů podle nároků, které jsou kladeny na jejich provedení a míry pracnosti standardních projektových prací a souvisejících činností při jejich navrhování.
• Započitatelné náklady – pro účely této metodiky to jsou předpokládané náklady na stavbu navrhovaných pozemních a inženýrských stavebních objektů a provozních souborů (technického a technologického zařízení) bez DPH. Slouží jako jeden z podkladů pro stanovení pracnosti standardních projektových činností. Stanovují se bud“ odhadem, podle propočtu nákladů na stavbu nebo podle rozpočtu.
• Standardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedeném v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Nadstandardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu nad rámec stanovený vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedený v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Ostatní náklady v oblasti projektové činnosti jsou pro každou fázi služeb podrobně popsány v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů.).
• Celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti je součtem jednotlivých honorářů za standardní projektové činnosti, nadstandardní projektové činnosti a ostatní náklady. Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

1.10.2.3 Platební podmínky a vyúčtování

1.10.2.3.1 Smluvní strany si mohou sjednat postupné a konečné vyúčtování na základě provedených služeb.

1.10.2.3.2 Zpracovatel má nárok na uhrazení 90 – 95 % honoráře za jím provedené služby v dílčích splátkách s pozastávkou v rozmezí 5 až 10 %. Pozastávka musí být uhrazena ihned po kolaudaci stavby. Služby a dokumentace provedené zpracovatelem se stanou majetkem klienta až po jím provedené úhradě celého smluvního honoráře.

1.10.2.3.3 Faktura jako daňový doklad předkládaný klientovi k proplacení obsahuje kromě obvyklých náležitostí zpravidla tyto položky:

• celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti v členění na:
  • honorář za standardní projektové činnosti;
  • honorář za nadstandardní projektové činnosti;
  • ostatní náklady.

Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

Celkový smluvní honorář se může dělit na dílčí honoráře za jednotlivé stavby nebo jejich části, popř. profese.

• daň z přidané hodnoty podle platného daňového zákona.

1.10.2.3.4 Pokud příčiny nedokončení služby nevznikly na straně zpracovatele, vzniká zpracovateli nárok na zaplacení honoráře. V případě, že nebyly provedeny všechny dohodnuté služby nebo fáze služeb, účtuje se jen dílčí honorář, odpovídající skutečně provedeným službám. Tím není dotčeno právo zpracovatele na náhradu vzniklé škody za podmínek stanovených zákonem.

1.10.2.3.5 V případě nepředvídaného přerušení nebo značného zpoždění zakázky má zpracovatel nárok na náhradu škody, která mu tím vznikla z příčin, které nevznikly na straně zpracovatele.

1.10.2.3.6 Pokud obnovení prací vyžaduje přepracování stávajících podkladů, je nutno vyplatit za tyto další služby zvláštní honorář.

1.10.2.4 Daň z přidané hodnoty

Je-li zpracovatel plátcem daně z přidané hodnoty, má nárok na její vyúčtování. Je nutné v příslušné smlouvě o dílo uvést, že DPH bude k dohodnuté částce účtována.

1.10.2.5 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

1.10.2.5.1 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.

1.10.2.5.2 Autorská práva zpracovatele [architekta/inženýra/technika] jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1.10.2.5.3 Klient má právo užít autorského díla zpracovatele [architekta/inženýra/technika] výlučně se souhlasem autora a pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro provedení autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.

1.10.2.5.4 Autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných klientových publikacích, popřípadě publikacích třetích osob.

1.10.2.5.5 Připouští-li jednotlivě rozsah zakázky nebo její charakter uzavření smlouvy pouze na jednotlivé fáze služeb nebo na výkony redukovaného rozsahu několika fází služeb, a jedná-li se zároveň o dílo, požívající ochrany autorského zákona, popřípadě dalších právních předpisů ochrany práv k duševnímu vlastnictví, musí být součástí smluvního ujednání ustanovení o ochraně práv autorských, resp. dalších práv k duševnímu vlastnictví zpracovatelů, zejména svolení k užití autorského díla (licenční ujednání).

1.10.2.6 Uložení dokumentu

1.10.2.6.1 Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím zpracovatele. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma disposice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi zpracovatelem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací.

1.10.2.6.2 Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby není dovoleno předávat dokumentaci ve zdrojové podobě. Dokumentace v elektronické podobě může být předána pouze ve formě pro elektronické prohlížení a archivaci, neumožňující úpravu kopií.

1.10.3 Metodika stanovení pracnosti a nákladů projektových činností

1.10.3.1 Kategorie náročnosti

1.10.3.1.1 Pozemní stavby vyjmenované v oddílu 1 Standardů služeb byly zařazeny do jednotlivých kategorií náročnosti podle jejich charakteristik. Metodika rozeznává kategorie náročnosti I. až V., odpovídající pěti kategoriím složitosti staveb, stavebních objektů, provozních celků, resp. provozních souborů. Jejich charakterizující popisy jsou uvedeny v jednotlivých následujících kapitolách. Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení pracnosti. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

Kategorie náročnosti pozemních a krajinářských staveb

Kategorie náročnosti I

Stavby jednoduché jednopodlažní s minimálním technickým vybavením:

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení pro údržbu zemědělských pozemků bez napojení na technickou infrastrukturu;
  • oddechové haly a herny;
  • kryté promenády a shromažďovací haly;
  • přístavky;
  • spojovací chodby;
  • jednoduché tribuny;
  • přístřešky;
  • jedno podlažní zemědělské, průmyslové a skladové haly bez jeřábových drah, typizovaných stavebně-konstrukčních systémů bez nároků na zateplení.
• podle technického vybavení:
  • chaty v zahrádkářské kolonii;
  • malé rekreační stavby bez možnosti celoročního pobytu;
  • vybavení stavebních buněk;
  • vybavení dočasných kanceláří;
• krajinářské stavby:
  • okolí průmyslových a zemědělských staveb;
  • rekultivace těžebních, skládkových a jinak devastovaných ploch;
  • turistické trasy včetně vybavení.

Kategorie náročnosti II

Stavby jednoduché a nízkopodlažní s jednoduchým standardem technického vybavení:

• pozemní stavby:
  • jednopodlažní administrativní a obytné budovy;
  • garáže;
  • skleníky a stavby s jednoduchým standardem technického vybavení a minimálními nároky na profese;
  • jednopodlažní dílny bez jeřábových drah;
  • jednopodlažní zemědělské, vodohospodářské, průmyslové a skladové haly z typizovaných stavebně-konstrukčních systémů;
  • loděnice;
  • vrátnice a šatny;
  • ošetřovny;
  • hudební pavilóny;
  • vícefunkční zemědělské skladovací haly;
  • venkovní bazény se standardním technickým vybavením;
  • veřejná prostranství v nově zastavovaných územích bez nároků na řešení dopravní a technické infrastruktury.
• podle technického vybavení:
  • malé rekreační stavby s možností občasného pobytu v zimním období;
  • rekreační stavby s možností celoročního pobytu;
  • bytové domy s nízkým stupněm standardu, elektrické vytápění, bez chlazení, bez rekuperace, s vysokým stupně opakovatelnosti;
  • středně metrážní byty, bez architektonických ambicí;
  • bytové domy s nízkým stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, bez chlazení, bez rekuperace tepla při větrání, s vysokým stupněm opakovatelnosti;
  • malometrážní byty bez architektonických ambicí;
  • administrativní plochy s nízkým stupněm standardu, elektrické vytápění, bez chlazení, bez ambicí architektonického řešení;
  • administrativní plochy s nízkým stupněm standardu centrální teplovodní vytápění, bez chlazení, podlahové větrání, bez ambicí architektonického řešení;
  • ubytovací prostory s nízkým stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou TV, bez chlazení, s podtlakovým větráním v nejnutnější míře, s vysokým stupněm opakovatelnosti; malometrážní ubytovací jednotky, nízký stupeň architektonického řešení (hostely, domovy důchodců apod.).
• krajinářské stavby:
  • okolí sportovních a rekreačních areálů;
  • naučné stezky; části příměstských rekreačních zón;
  • příměstské rekreační lesy a parky;
  • lokální biocentra a lokální biokoridory.

Kategorie náročnosti III

Stavby středně složité se středním standardem technického vybavení

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení administrativní;
  • ubytovny;
  • penziony;
  • stavby pro bydlení a bytové domy se standardním vybavením a průměrnými nároky; mateřské školy, jesle a základní školy;
  • zdravotní střediska, polikliniky a léčebny dlouhodobě nemocných;
  • jednopodlažní nákupní centra, obchodní pasáž;
  • veletržní a výstavní pavilóny;
  • požární stanice;
  • jednoduchá kulturní zařízení a kina;
  • tělocvičny a sportovní zařízení;
  • patrové garáže;
  • výrobní budovy lehkého průmyslu;
  • tiskárny;
  • chladírny;
  • zemědělské stavby pro chov a ustájení zvířat;
  • veřejná prostranství sídel i v nově zastavovaných územích s průměrnými nároky na řešení dopravní a technické infrastruktury.
• podle technického vybavení:
  • malé rodinné domy s nízkými nároky na vnitřní vybavení technologiemi;
  • standardní rodinné domy 2–3 podlažní se standardními nároky (plynový kotel, bez chlazení);
  • bytové domy se středním stupněm standardu centrální teplovodní vytápění a přípravou TV, bez chlazení, centrální větrání s rekuperací, se středním stupněm opakovatelnosti, střední architektonický záměr, s počtem podlaží do 5, podzemní parking;
  • bytové domy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, s centrální přípravou TV, bez chlazení, lokální větrání s rekuperací tepla se středním stupněm opakovatelnosti s počtem podlaží do 7 podlaží, podzemní parking;
  • administrativní plochy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, nucené větrání s rekuperací tepla, příprava na chlazení;
  • administrativní plochy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, chlazení pomocí chladivových systémů, nucené větrání s rekuperací tepla, architektonické řešení ve středním standardu; ubytovací prostory s relativně nízkým stupněm standardu, s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, bez chlazení, převážně s podtlakovým větráním, vysokým stupněm opakovatelnosti, střední stupeň architektonického řešení (lůžkové části místních nemocnic);
  • ubytovací prostory se středním stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, chlazení pomocí jednoduchých chladivových systémů s převážně podtlakovým větráním event. větrání pomocí centrálního systému s rekuperací tepla z odváděného vzduchu a jeho chlazením, lokální chlazení v tomto případě není, vysoký stupeň opakovatelnosti, střední stupeň architektonického řešení (hotelové pokoje 2–3 hvězdy).
• krajinářské stavby:
  • areály obytných souborů a vnitrobloky se standardním vybavením;
  • prostranství občanského vybavení;
  • areály mateřských a základních škol;
  • hřiště pro děti a mládež.

Kategorie náročnosti IV

Stavby velmi složité s vysokým standardem technického vybavení a nároky na jeho koordinaci

• pozemní stavby:
  • vícepodlažní stavby a zařízení administrativy;
  • stavby pro bydlení s nadprůměrnými požadavky, s méně obvyklými konstrukcemi a s dalšími doplňkovými funkcemi; střední a vysoké školy se speciálními učebnami, laboratořemi a přednáškovými sály;
  • polikliniky, nemocnice, odborné léčebny rehabilitační, lázeňská a rekreační zařízení s velkou kapacitou a nadprůměrnými nároky; multifunkční obchodní a nákupní centra; hotely a jiná velkokapacitní ubytovací zařízení s nadprůměrnými nároky;
  • správní budovy (banky spořitelny a podobně);
  • kaple;
  • stadióny a sportovní areály;
  • zábavní a naučná centra;
  • wellness centra;
  • aquaparky a kryté bazény s vodními atrakcemi;
  • kulturní víceúčelová zařízení;
  • obřadní síně a krematoria;
  • oborová muzea a galerie;
  • knihovny a archivy;
  • budovy pro vývoj a výzkum se speciálním vybavením;
  • průmyslové a inženýrské budovy a stavby s náročnými konstrukcemi a speciálním vnitřním vybavením nebo technologií;
  • zemědělské budovy se zvláštní technologií a vybavením;
  • speciální vojenské stavby, veřejná prostranství sídel s vysokými požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nebo v obtížné urbanistické situaci.
• podle technického vybavení:
  • rodinné domy vyššího standardu (nucené větrání, podlahové vytápění, plynový kotel, vnější bazén); rodinné domy vyššího standardu a nároků (umělé větrání, tepelné čerpadlo, chlazení, vnější bazén, solární kolektory); bytové domy s vyšším stupněm standardu, s centrálním teplovodním vytápěním, s centrální či lokální přípravou TV, příprava chlazení v části bytových jednotek s počtem nad 7 podlaží, podzemní parking s odvodem kouře a tepla;
  • bytové domy s vyšším stupněm standardu, nízkoenergetický standard, vytápění pomocí tepelných čerpadel a centrální či lokální příprava TV, příprava chlazení pro všechny byty, výška objektu nad 7 podlaží, podzemní parking s OTK a havarijní větrání;
  • administrativní plochy s vyšším stupněm standardu, centrální vytápění, chlazení pomocí chladivových systémů s proměnným průtokem chladiva, popř. nižší stupeň kapalinového systému chlazení, nucené větrání s rekuperací SHZ, EPS;
  • administrativní plochy s vyšším stupněm standardu, centrální vytápění, chlazení pomocí kapalinových systémů, nucené větrání s rekuperací tepla a řízením vlhkosti vzduchu, SHZ, EPS, vyřešení datových sítí, vyšší stupeň řízení; ubytovací prostory s vyšším stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, chlazení pomocí chladivových systémů s proměnným průtokem chladiva, nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, SHZ a EPS na pokojích, vyšší stupeň architektonického řešení, (hotelové pokoje 3–4 hvězdy);
  • ubytovací prostory s vyšším stupněm technického a architektonického standardu, centrální příprava teplé vody a teplovodní vytápění, chlazení pomocí kapalinových okruhů s jednoduchou výrobou chladu (chladicí jednotka + suché chladiče či chladicí věže), chlazení a vytápění ubytovacích kapacit většinou pomocí 4 trubkových FCU, nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, stavba je řešena jako nízkoenergetická, SHZ a EPS na pokojích vč. CCTV, únikové cesty vybavené nuceným požárním větráním (hotelové pokoje 4 hvězdy).
• krajinářské stavby:
  • areály obytných souborů a vnitrobloky s nadprůměrným vybavením a požadavky;
  • botanické a zoologické zahrady, hřbitovy a parky celoměstského významu;
  • lázeňské areály;
  • vegetace na konstrukcích;
  • střešní zahrady.

Kategorie náročnosti V.

Stavby mimořádně náročné s nejvyšším standardem technického vybavení a nároky na jeho koordinaci

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení obytné pro individuální bydlení s nejvyšším standardem;
  • nemocniční areály a nemocniční budovy s nejvyššími nároky a speciálním vnitřním vybavením; univerzitní kliniky významné a speciální správní budovy (soudy parlamenty radnice a podobně);
  • kostely;
  • víceoborová muzea, koncertní haly a divadla;
  • speciální knihovny a archivy výzkumná vědecká a naučná centra;
  • ústavy se speciálními laboratořemi;
  • rozhlasová, televizní a divadelní studia;
  • letiště a dopravní terminály;
  • speciální objekty těžkého průmyslu a energetiky (ocelárny, koksovny, jaderné elektrárny a podobně;
  • veřejná prostranství sídel s náročným městským komunikačním systémem a složitou technickou infrastrukturou s velmi vysokými dopravně technickými nároky ve velmi složité dopravní a urbanistické situaci.
• podle technického vybavení:
  • rodinné domy s vysokými standardy (vnitřní bazén, tepelné čerpadlo, nucené větrání, chlazení);
  • rodinné domy s velmi vysokými nároky na technické řešení, vybavení a architektonické řešení interiéru;
  • bytové domy s nejvyšším stupněm standardu (jak technicky, tak i architektonicky) nízkoenergetický standard, vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel, s centrální či lokální přípravou TV, chlazení všech bytů, výška objektu bez omezení, nucené větrání s rekuperací, podzemní parking s OTK a s havarijním větráním;
  • bytové domy s nejvyšším stupněm standardu (jak technicky, tak i architektonicky) pasivní standard, vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel, solární kolektory, příprava TV lokálně či centrálně, chlazení všech bytů, výška budovy bez omezení, nucené větrání s rekuperací, podzemní parking s OTK a s havarijním větráním, SHZ v bytech s napojením na EP;
  • administrativní plochy s vysokým stupněm standardu, budova v nízkoenergetickém standardu, využívání odpadního tepla z provozu budovy pomocí tepelných čerpadel umožňující reverzní chod, nucené větrání s vysokou účinností zpětného získávání tepla a řízením obsahu vlhkosti v přiváděném vzduchu, SHZ, EPS, vyřešení datových sítí, vysoký stupeň řízení a komunikace;
  • administrativní plochy s nejvyšším stupněm technického a architektonického standardu, budova v pasivním standardu, využívání odpadního tepla z provozu budovy, tepelná čerpadla s reverzním chodem, nucené větrání s vysokou účinností zpětného získávání tepla a řízením obsahu vlhkosti v přiváděném vzduchu (standard vnitřního prostředí 1. podle ČSN EN 15251), EPS, SHZ, vyřešení datových sítí, vysoký stupeň řízení a komunikace;
  • ubytovací prostory s vysokým stupněm technického a architektonického standardu. Centrální příprava teplé vody a tepla pomocí tepelných čerpadel s možností reverzního chodu. Teplota v pokojích řešena buď FCU s EC motory nebo bezkondenzační systém, popř. VAV systém. Doplňkové zdroje tepla a chladu jako duální systém. Budova řešena jako nízkoenergetická. Větrání nucené s rekuperací tepla a vysokým standardem dodržení hlukových parametrů. SHZ, EPS, CCTV, koncové systémy. Nucené větrání CHÚC. (Hotelové pokoje 4–5 hvězdiček, nemocniční pokoje vysokého standardu). Vysoký stupeň architektonického řešení;
  • ubytovací prostory s vysokým stupněm technického a stavebního standardu. Centrální příprava teplé vody a tepla pomocí tepelných čerpadel s možností reverzního chodu. Využívání solární energie. Vnitřní prostředí zajišťováno většinou alternativními systémy (vytápění a chlazení stropy a podlahy). Budova řešena jako nízkoenergetická, popř. pasivní. Dodržení vysokého akustického standardu. Větrání řízené s rekuperací tepla. EPS, EZS, SHZ, CCTV, koncové systémy, kabelové systémy. Nucené větrání CHÚC. Vysoký stupeň architektonického řešení. (hotelové pokoje standardu 5–6 hvězdiček);
• krajinářské stavby:
  • obnova historických zahrad a parků;
  • zahradnické výstavy;
  • soukromé zahrady obytného charakteru s nejvyšším standardem.

1.10.3.1.2 Stanovení kategorie náročnosti stavby podle charakteristiky staveb

Při určování kategorie náročnosti navrhované stavby podle charakteristiky se navrhovaná stavba porovná se stavbami uvedenými v kap. 1.10.3.1.1. a zatřídí do příslušné kategorie podle obdobného charakteru a srovnatelné náročnosti.

Zařazení stavby do kategorie náročnosti podle staveb obdobného charakteru se srovnatelnou pracností a srovnatelnou náročností podle kap. 1.10.3.1.1 má přednost před zařazením podle bodového hodnocení. Pokud ale stavbu nelze zařadit do kategorie náročnosti podle kap. 1.10.3.1.1, provede se zařazení do kategorie náročnosti podle bodového hodnocení podle tabulky v 1.10.3.1.3.

1.10.3.1.3 Stanovení kategorie náročnosti staveb podle bodového hodnocení

Při určování kategorie náročnosti navrhované stavby podle bodového hodnocení se navrhovaná stavba se zařadí do kategorie náročnosti podle součtu bodového ohodnocení jednotlivých kritérií navrhované stavby.

Bodování podle kritérií

Řazení do kategorií náročnosti podle dosažených bodů

1.10.3.2 Započitatelné náklady

1.10.3.2.1 Započitatelné náklady na stavbu jsou:

• náklady souboru staveb (sestavené z nákladů samostatných provozních souborů a stavebních objektů) pro stanovení honoráře za soubor staveb;
• náklady jednotlivé stavby nebo dílčí části stavby pro stanovení honoráře za tuto jednotlivou stavbu nebo dílčí část stavby (jsou-li řešeny samostatně);
• náklady samostatné profesní dodávky pro stanovení honoráře za příslušnou profesní část stavby podle požadavků klienta (jsou-li řešeny samostatně).
  

1.10.3.2.2 Princip stanovení nákladů na pozemní stavby (pozemní a inženýrské stavební objekty a provozní soubory).

Obsahuje-li stavba více stavebních objektů nebo provozních souborů, účtují se honoráře pro každý provozní soubor a stavební objekt zvlášť. Takto nelze postupovat, pokud se jedná o stejné nebo podobné stavební objekty nebo provozní soubory co do typu, objemu, konstrukce apod. Zde je možné účtovat pouze dohodnutý podíl z celkového standardního honoráře.

Do započitatelných nákladů na stavby se nezahrnuje DPH.

1.10.4 Pracnost STANDARDNÍCH projektových činností

1.10.4.1 Metodika stanovení pracnosti standardních činností

1.10.4.1.1 Základním podkladem pro stanovení honoráře za standardní projektové činnosti je stanovení pracnosti těchto služeb.

1.10.4.1.2 Pracnost standardních projektových činností se stanovuje na základě stanovené úrovně pracnosti konkrétní stavby (podle kategorie náročnosti) a na základě výše započitatelných nákladů na stavbu.

Pro pozemní stavby rozeznává tato metodika 5 kategorií náročností.

1.10.4.1.3 Pracnost standardních projektových výkonů vyjadřuje počet pracovních normohodin, potřebných pro provedení příslušných služeb s přihlédnutím na výši nákladů na stavbu a kategorii její náročnosti.

1.10.4.1.4 Shrnutí postupových kroků ke způsobu určení honoráře za standardní projektové služby pro celou stavbu:

• vyhledat ve výčtu kategorií náročnosti staveb v kap. 1.10.3.1.1 zařazení předmětné stavby, v které kategorii I až V pro daný obor se nachází (ne všechny obory staveb jsou zařazeny ve všech kategoriích I až V);
• pokud předmětnou stavbu nelze ve výčtu oboru pozemních staveb nalézt, ani ji přiřadit jako stavbu obdobného charakteru nebo obdobně složitou a se srovnatelnou pracností, nebo obor stavby není ve výčtu oborů v kategoriích náročnosti I až V zařazen a stavbu také nelze obdobně zařadit podle ostatních oborů staveb zařazených ve výčtech staveb ostatních oborů, pak provést zařazení stavby do kategorie náročnosti I až V podle bodového hodnocení;
• vzít v úvahu započitatelné náklady na stavbu;
• vyhledat v tabulce pracnosti v kap. 1.10.4.2 pro dané započitatelné náklady na stavbu a vyhledanou kategorii náročnosti rozsah pracnosti minimum a maximum. V daném rozsahu si stanovit podle svých zkušeností skutečně očekávanou a obhajitelnou pracnost. Tuto pracnost a zdůvodnění její výše projednat se zadavatelem a dohodnout její hodnotu jako výchozí hodnotu k ocenění standardních projektových prací;
• pokud jsou započitatelné náklady na stavbu odlišné oproti hodnotám v tab. 1.10.4.2, provede se výpočet minima a maxima pracnosti interpolací;
• stanovit si výši hodinové sazby projektové hodiny vztažené k normohodině pracnosti k jednání a odsouhlasení klientem. Celkové ocenění standardních projektových prací se stanoví jako součin obou hodnot – dohodnuté pracnosti v hodinách a ocenění hodinové sazby projektové normohodiny;
• v každé fázi služeb může být navržena jiná výše hodinové sazby;
• alternativou může být i jen předložení cenové nabídky s oceněním vypočteným jako celková cena za standardní projektové práce pro předmětnou stavbu s využitím těchto standardů pracností nebo i bez použití těchto standardů pracnosti, pokud je nabízená cena pro klienta přijatelná a klient netrvá na přeložení tvorby ceny. Oboustranně sjednaná cena za standardní projektové činnosti je vždy věcí smluvního vztahu.

1.10.4.2 Výše pracnosti standardních projektových činností pro jednotlivé kategorie náročnosti a náklady na pozemní stavby

Tabulka pracností standardních projektových služeb

Hodnoty v tabulce jsou uvedeny pro celé stavby. Pro stavby se započitatelnými náklady pod 1 mil. Kč a nad 2 000 mil. Kč se pracnosti stanoví individuálně s přihlédnutím k hodnotám uvedeným v příslušné tabulce.

Pracnost mezi dolní a horní mezí téže kategorie náročnosti se upravuje a stanovuje s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům klienta, např. použití zvláštních materiálů, technologických zařízení a konstrukcí, nebo s přihlédnutím k podmínkám realizace stavby, k rekonstrukcím, modernizacím nebo změně stavby. Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení honoráře. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

Pracnost pozemních staveb, jejichž výše započitatelných nákladů není v tabulce přímo uvedena, se stanovuje lineární interpolací mezi nejbližší nižší a vyšší hodnotou těchto nákladů.

Nadstandardní projektové činnosti a jejich pracnost se řeší podle kap. 1.10.5. Nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracností za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

Pracnost speciálních odborných činností a jejich oceňování se řeší podle kap. 1.10.6. Speciální odborné činnosti nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

Pracnost obstaravatelských činností a jejich oceňování se řeší podle kap. 1.10.7. Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

1.10.4.3 Podíl pracnosti v jednotlivých fázích služeb

Celková pracnost standardních činností stanovená podle kap. 1.10.4.2 se dělí na jednotlivé dílčí pracnosti pro fáze služeb 1 až 7. Každé ze sedmi fází služeb (1 až 7) odpovídá podíl z celkové pracnosti, vyjádřený v procentech takto:

1.10.4.4 Stanovení pracnosti standardních činností ve zvláštních případech

1.10.4.4.1 Smlouva na vypracování a provedení úplné, správné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace pozemní stavby, jejímž předmětem jsou služby podle tohoto dokumentu, zahrnuje standardně výkon všech fází služeb.

Rozsah a obsah projektové dokumentace je přesně specifikován prováděcím právním předpisem Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), tj. vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní případy stanovení pracnosti jsou definovány pro případ, kdy výše uvedený prováděcí předpis SZ není možné použít, resp. pro případ, kdy není možné plně použít Standardy pracnosti, anebo kdy dochází k odchýlení od postupů předpokládaných zákonem či prováděcím předpisem. Pro tyto případy se vychází ze smluvních ujednání obsažených ve Smlouvě o dílo uzavřené mezi klientem a zpracovatelem s možností použití jiných právních předpisů.

Při stanovení pracnosti v těchto případech se vychází z individuální kalkulace, která zohlední jejich skutečnou pracnost a ostatní náklady.

Zvláštní případy stanovení pracnosti jsou zejména:

1.10.4.4.2 Výběr z fází služeb nebo vynechání fáze služeb

Je-li smlouva o dílo uzavřena pouze na jednotlivé fáze služeb případně na několik fází služeb, přihlédne se při výpočtu pracnosti i k výkonům, které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivé fáze služeb, resp. které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivých fází služeb.
Pokud nebyla objednána některá z fází služeb 1 až 5, může být dohodnuto zvýšení procentního podílu pro každou fázi, která jako první následuje po neobjednané fázi takto:

• fáze služeb FS 2 až na 14 %;
• fáze služeb FS 3 až na 21 %;
• fáze služeb FS 4 až na 33 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 2 a FS 3 až na 42 %);
• fáze služeb FS 5 až na 47 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 3 a FS 4 až na 59 %);

z celkového honoráře za standardní činnosti, přičemž se procentní podíl u ostatních fází nemění.

Pokud nebylo objednáno více z fází služeb 1 až 5, musí být dohodnuto zvýšení procentního podílu pro každou fázi, která jako první následuje po neobjednaných fázích.

1.10.4.4.3 Změna pořadí zpracování jednotlivých fází služeb

V případě, že FS 6 – Soupis prací a dodávek je zpracováván před FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby, je vhodné rozpracovat FS 5 tak, aby takto zpracovaná dokumentace byla dostatečným podkladem pro soupis prací a dodávek. Honorář za zpracování rozpracované projektové dokumentace pro provádění stavby ve výši 13–22 % se připočte k honoráři 5 % za zpracování soupisu prací a dodávek – FS 6.

Dopracování projektové dokumentace provedení stavby podle podmínek výběrového řízení podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti, obvykle ve výši 22 – 13 %, bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.

1.10.4.4.4 Projekty změn dokončené stavby a údržby stavby

Při projektech změn dokončené stavby (nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce) a při projektech údržby stavby (modernizaci) se zvyšuje standardní honorář o 20 až 33 %.

1.10.4.4.5 Změna zpracovatele dokumentace

Pokud zpracovatel dokumentace navazuje na činnost, resp. dokumentaci, kterou zpracovával v předchozích FS jiný zpracovatel, může si dohodnout navýšení honoráře o 10 – 30 % z první zpracovávané FS. Toto navýšení pracnosti zahrnuje zejména seznámení s předanými podklady a jejich kontrolu.

1.10.4.4.6 Rozdělení dokumentace

Pokud zpracovatel dokumentace na základě požadavku klienta rozdělí zpracování projektové dokumentace (FS 4, FS 5) na jednotlivé stavby anebo stavební objekty a zpracování anebo jejich projednávání probíhá v oddělených časových úsecích, může si zhotovitel s klientem dohodnout navýšení honoráře za každou samostatně zpracovávanou část. Toto navýšení pracnosti zahrnuje zejména zvýšení administrativní náročnosti projektových prací a zvýšení časové náročnosti obstaravatelské činnosti.

1.10.4.4.7 Opakování projektu. Zpracování typového projektu pro více staveb, stavebních objektů nebo provozních souborů.

Byl-li pro tentýž stavební objekt, provozní soubor nebo část stavby z popudu klienta použit projekt opakovaně, pak mohou být první z nich účtovány plné výši, opakované obvykle 70 % z části, která na tuto fázi připadá.

V případě zpracování opakované dokumentace lze stanovit honorář bud:

• pevnou paušální částkou;
• procentuálním podílem z honoráře pro každou jednotlivou část stavby;
• kombinovaně paušální částkou a podílem z honoráře pro každou jednotlivou část stavby;
• paušální částkou za každou opakující se část nebo sérii staveb;
• kombinovaně paušální částkou a podílem z honoráře pro každou opakující se sérii staveb.

1.10.4.4.8 Změny projektu

Bylo-li pro tutéž stavbu, stavební objekt, provozní soubor nebo část stavby z popudu klienta (např. změna vstupních údajů) zhotoveno více návrhů ve smyslu FS 2 nebo projektů ve smyslu FS 3 – FS 6 těchto Standardů pracnosti, pak může být nejobsáhlejší z nich účtován v plné výši, a každý další samostatně, podle rozsahu změn, které byly klientem objednány.

1.10.4.4.9 Za zvláštní případ pro stanovení pracnosti projektových služeb se považuje i:

• Vypracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 10 – 15 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 10–15 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 25–30 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování jednostupňové dokumentace v rozsahu a obsahu podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti je 40–50 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Dopracování projektové dokumentace provedení stavby podle podmínek výběrového řízení podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace skutečného provedení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. – procentní podíl na celkové pracnosti je 1–3 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace skutečného provedení podle rozsahu a obsahu dohodnutém v SOD – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování pasportu stavby podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace bouracích prací podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.

1.10.5 Náklady NADSTANDARDNÍCH projektových činností

1.10.5.1 Pracnost nadstandardních činností

Nadstandardní část honoráře se poskytuje za nadstandardní projektové služby. Stanovuje se individuálně s doporučeným využitím hodinových sazeb. Rozsah nadstandardních projektových činností pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

Za nadstandardní projektové služby se považuje i:

• Zpracování dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí podle předpisu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• Zpracování dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby podle podmínek výběrového řízení – pracnost zpracování bývá dohodnuta individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
  

1.10.5.2 Výpočet honoráře podle hodinových sazeb

1.10.5.2.1 Podkladem pro výpočet honoráře podle hodinových sazeb jsou individuální hodinové sazby stanovené podle charakteru činností, resp. podle funkcí, a časová náročnost jednotlivých úkonů. Podkladem ke stanovení honoráře jsou hodinové sazby, jejichž skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Kategorie odborných činností

1.10.5.2.2 Práce podle hodinových sazeb je třeba průkazně evidovat v přehledu, ke kterému má klient přístup, jejich vyúčtování se provádí pravidelně.

1.10.6 Ostatní náklady

Cena ostatních nákladů se stanovuje individuálně s doporučeným využitím hodinových sazeb. Rozsah ostatních nákladů pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

Ostatní náklady se účtují paušálně nebo podle jednotlivých dokladů o jejich vynaložení.

Smluvní strany se dohodnou, co bude za ostatní náklady pokládáno.

Specifikace obvyklých ostatních nákladů:

• Poplatky za poštovné, telefon aj. sdělovací prostředky mimo místní poplatky v místě pracoviště zpracovatele.
• Náklady na rozmnožování dokumentace (výkresů, zpráv a dokladů), na zhotovení filmů, fotografií, maket a modelů nad obvyklý rámec. Metoda určení ceny služeb autorizovaných osob podle Standardů pracnosti zahrnuje vždy cenu jednoho tištěného paré čistopisu dokumentace.
• Náklady na kancelář pro autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka včetně jejího zařízení a provozních nákladů.
• Cestovní náhrady za cesty podle platných předpisů.
• Náklady na překlady z cizích jazyků a do cizích jazyků.
• Odměny za činnosti nepříslušející zpracovateli, které však zpracovatel se souhlasem klienta zadal třetí osobě (např. zaměření, průzkumy, mapové podklady atp.).
• Správní poplatky, místní poplatky, kolky apod.

1.10.7 Oceňování obstaravatelských činností

Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) se oceňují podle dohody s klientem buď individuální kalkulaci nebo hodinovou sazbou podle sjednaného rozsahu obstaravatelských činností. Orientačně lze jejich celkovou pracnost podle dohodnutého rozsahu uvažovat do výše 40 % hodnoty z celkové pracností všech projektových služeb. Jejich skutečná výše je věcí smluvního vztahu.

Rozsah obstaravatelské činnosti pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

1.10.8 Smluvní honorář

Smluvní honorář je součtem dílčích honorářů, které odpovídají rozsahu a podílu dohodnutých, resp. zpracovaných standardních projektových služeb, nadstandardních projektových činností, ostatních nákladů a dalších dohodnutých služeb, např. obstaravatelské činnosti. Zpravidla se dělí na dílčí honoráře po jednotlivých fázích služeb.

Navýšení honoráře za činnost zpracovatele pověřeného koordinací činností při přípravě a v průběhu realizace stavby (hlavního dříve generálního projektanta) obvykle za tuto činnost činí 10 % z celkového honoráře (za stavbu nebo ze součtu honorářů jím koordinovaných celků, pozemních a inženýrských stavebních objektů a provozních souborů) vypočteného podle této metodiky.

Stav: kontrola 2022, aktualizace 2018

Anotace:
Tato pomůcka poskytuje některé informace z oblasti smluvních vztahů vznikajících při uzavírání poddodavatelských kontraktů, a to jak v rámci zhotovování příslušné dokumentace stavby, tak při realizaci stavby a dále pak kupních smluv vyplývajících ze souvisejících činností. Jednotlivé kroky a postupy v procesu nakupování jsou popsány s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob vůči vlastní firmě, vůči zákazníkovi (stavebníkovi) i vůči poddodavateli, a to podle obecně platných právních předpisů, smluvních ujednání, obchodních zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Tato metodická pomůcka je součástí soustavy metodických pomůcek k činnosti autorizovaných osob. Úkolem jejich zpracování byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese. Cílem této pomůcky je pokusit se poskytnout autorizovaným osobám některé informace z oblasti smluvních vztahů vznikajících při uzavírání poddodavatelských kontraktů, a to jak v rámci zhotovování příslušné dokumentace stavby, tak při provádění stavby, a dále pak kupních smluv, vyplývajících z činností souvisejících. Přiměřeně může být též použita pro pořízení dalších materiálových či nemateriálových zdrojů (např. pořízení provozních strojů a zařízení, kancelářských potřeb apod.).

Jednotlivé kroky a postupy v procesu nakupování jsou popsány s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob vůči vlastní firmě, vůči zákazníkovi (stavebníkovi) i vůči poddodavateli, a to podle obecně platných právních předpisů, smluvních ujednání, obchodních zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši honoráře, neboť jsou objektivně nutné pro zajištění komplexnosti plnění zakázky. Jejich ocenění je součástí obchodní přípravy zakázky.

Obsahem řešené problematiky této metodické pomůcky  částečně navazuje na metodickou pomůcku A 3.21 a publikaci „Smluvní vztahy ve výstavbě“, vydanou IC ČKAIT v roce 2017. Neklade si za cíl postihnout celou problematiku nakupování poddodávek, která je značně obsáhlá a do značné míry závislá na konkrétních obchodních a technických podmínkách příslušné zakázky a komplexnosti kapacitního vybavení jejího zpracovatele. Účelem je proto pouze přenést základní zkušenosti z této oblasti pro ty, kteří do procesu teprve vstupují, a upozornit na etické a právní limity výkonu profese na tomto úseku.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav požadavků a představy o působení autorizovaných osob při přípravě a provádění staveb. Nemohou proto být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Projektant

V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby (§ 22 odst. 4 SZ) vykonávající činnost podle § 158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou (podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku) nebo pod svým jménem.

Projektant podle § 159 stavebního zákona odpovídá za:

• správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány;
• správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle ní, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Stavební zákon stanovuje povinnost projektanta přizvat ke zpracování části projektové dokumentace, k jejímuž zpracování není způsobilý sám, osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci (s odpovědností této osoby za zpracovaný návrh). Projektant však vždy odpovídá za projektovou dokumentaci jako celek.

Stavební zákon v § 113 odst. 2 vymezuje pojem hlavní projektant. Jedná se o projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.

Zhotovitel stavby

V textu jde o stavebního podnikatele – firmu či fyzickou osobu podnikající v živnosti, Provádění staveb, jejich údržba a odstraňování, ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 stavebního zákona. Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení stavby stavbyvedoucím. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Poddodávka (subdodávka)

Dílčí dodávka projektových či stavebních prací, dodávek a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem na základě smluvního ujednání. Může jít též o poddodávku části projektové dokumentace, k jejímuž zpracování není projektant způsobilý a má podle stavebního zákona povinnost přizvat k jejímu zpracování osobu s příslušným oprávněním.

Poddodavatel (subdodavatel)

Termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem (jsou-li zajišťovány na základě smlouvy o dílo, může být též označován jako podzhotovitel nebo zhotovitel poddodávky). Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Poznámka:
Jako smluvní strana je však v přiložených smluvních vzorech, týkajících se smlouvy o dílo, poddodavatel uváděn vždy jako zhotovitel, který zhotovuje dílčí část díla pro projektanta nebo zhotovitele stavby (jenž je v tomto smluvním vztahu v pozici objednatele).

Pojem poddodavatel používá i zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. I když jej přímo nedefinuje, upravuje zejména požadavky na prokázání kvalifikace poddodavatele (§ 85), využití poddodavatele (§ 105) a platby poddodavatelům (§ 106), jakož i způsob prokázání kvalifikace dodavatele prostřednictvím jiných osob (§ 83).

Obchodní firma

Pro účely pojmosloví veškerých metodických pomůcek (dále MP) je využíváno slovní spojení obchodní firma, které však nelze zaměňovat s pojmem obchodní firma tak, jak ho definuje nový občanský zákoník v § 423 až § 428. Obchodní firmou v rámci MP rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou příkazní či smlouvou o dílo). Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Pracovník

Pojem je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).

Smlouva o dílo

Jeden ze základních pojmenovaných smluvních typů, uzavíraných podle ustanovení § 2586 a násl. občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.).

Smlouva kupní

Jeden ze základních pojmenovaných smluvních typů, uzavíraných podle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.).

NOZ či (nový) občanský zákoník 

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014)

SZ nebo stavební zákon

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ZZVZ

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

(účinný od 1. 10. 2016).

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC

 Výchozím právním předpisem pro danou problematiku je od 1. 1. 2014 zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, a to zejména jeho ustanovení pojednávající o smlouvě o dílo a o smlouvě kupní.

Došlo ke zrušení dvojkolejnosti právní úpravy některých typů smluv (kupní smlouva a smlouva dílo, resp. příkazní a mandátní smlouva v občanském a obchodním zákoníku). Právní úprava je jednotná, nadále tedy neexistuje zvláštní komplexní úprava pro podnikatele na straně jedné a pro vztahy mezi občany a podnikateli na straně druhé. Určitá ustanovení se však aplikují jen, pokud je účastníkem smluvního vztahu určitý subjekt (podnikatel, spotřebitel, slabší strana apod.).

Nový občanský zákoník zdůrazňuje podstatně více než doposud princip autonomie vůle (smluvní svobody) smluvních stran. Tato skutečnost se projevuje v § 1 odst. 2 NOZ, podle něhož si strany mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od textu zákona, pokud to není výslovně zakázáno a pokud odchýlením nejsou porušovány dobré mravy, veřejný pořádek a práva týkající se osob. Nový občanský zákoník tedy nepřebral výčtovou metodu kogentních ustanovení, od nichž se nelze dohodou odchýlit, jako byla upravena v § 263 obchodního zákoníku. Posouzení toho, která ustanovení jsou kogentní, se bude postupně vyvíjet na základě právní teorie a judikatury, v současné době však můžeme předpokládat, že téměř všechna ustanovení v části týkající se smluvního práva jsou dispozitivní, a tudíž umožňují odchýlení.

Nový občanský zákoník také v určitých směrech zvyšuje odpovědnost odborníků oproti laikům. V obecné rovině je to upraveno v § 5 NOZ, který od takové osoby očekává schopnost jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním či stavem spojena, jinak to jde k jeho tíži (zpravidla v podobě odpovědnosti za škodu). K nastoupení těchto následků přitom není třeba nějakého „úředního“ prohlášení za odborně způsobilou osobu, postačí, když se osoba veřejně či vůči jiné osobě přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu. Specifickým projevem je § 2950 NOZ, který zakotvuje odpovědnost za škodu, kterou způsobí ten, kdo se přihlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu, neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu. Tato odpovědnost se tedy jistě může týkat i autorizovaných osob.

Obecná úprava uzavírání smluv je obsažena v § 1721 až 2054 NOZ, konkrétní smluvní typy jsou pak upraveny v § 2055 a násl. NOZ (koupě – § 2079 a násl., dílo – § 2586 a násl., příkaz – § 2430 a násl.). Při uzavírání smluv je však třeba také přihlédnout k některým dalším ustanovením z obecné části zákoníku, zejména úpravě právního jednání (dříve právních úkonů) obsažené v § 545 a násl. NOZ (včetně ustanovení o neplatnosti v § 574 a násl. NOZ).

Ač je proces uzavírání smluv upraven podstatně podrobněji než doposud, zůstávají základní postupy (jako do jisté míry obecná pravidla) zachovány. Je však třeba upozornit na některé novinky. Zejména jde o skutečnost, že nová právní úprava je podstatně méně formální, a tudíž může dojít k uzavření smlouvy snadněji než podle úpravy dosavadní.

Jde jednak o skutečnost, že k uzavření smlouvy může obecně stačit i ústní dohoda stran (pak je samozřejmě otázkou prokázání této skutečnosti) či relativně málo formální písemný způsob (např. výměna e-mailů). Přitom je třeba mít na zřeteli, že za určitou společnost mohou jednat i jiné osoby než jen statutární orgány (viz § 430 NOZ, dříve § 15 obchodního zákoníku, podle kterého je osoba pověřená určitou činností při provozování podniku oprávněna zastupovat podnikatele při všech činnostech, ke kterým při takové činnosti obvykle dochází; podnikatele přitom zavazuje jednání takové osoby, i pokud překročí své oprávnění, pokud druhá strana o překročení nevěděla nebo nemusela s ohledem na okolnosti vědět). Z tohoto důvodu jsou dnes často e-maily i jiné písemnosti opatřeny výhradou, která vylučuje, aby jejich obsah byl považován za návrh smlouvy či jeho přijetí. Smlouva uzavřená v písemné podobě může být dále nově měněna i v podobě ústní. Výjimkou jsou smlouvy na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky, u nichž je podle § 51 odst. 3 ZZVZ vyžadována povinně písemná podoba (tudíž i pro jejich změny).

Dále se jedná o skutečnost, že k uzavření smlouvy může nově dojít, aniž by byl zcela dojednán úplný obsah smlouvy. Podle § 1726 NOZ může být smlouva uzavřena, i když si strany neujednaly ve smlouvě veškeré náležitosti, které měly (dříve byl nutný konsensus na celém obsahu); tento následek je však možno vyloučit tak, že vyjednávající strana dá najevo, že dohoda o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy. Ještě zásadnější je ustanovení § 1740 odst. 3 NOZ, podle kterého se za akceptaci nabídky považuje i odpověď s nepodstatnými odchylkami, tj. s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky (dříve by byla považována za novou nabídku). Tomuto následku však může navrhovatel předejít tím, že je bez zbytečného odkladu odmítne; může ho vyloučit také již rovnou v nabídce.

NOZ zavádí v § 1728 a 1729 rovněž tzv. předsmluvní odpovědnost (latinsky culpa in contrahendo). Strany mají sice volnost vést jednání o smlouvě a rozhodnout se ji neuzavřít, avšak nesmí se tak dít úmyslně (např. s cílem získat od druhé strany citlivé obchodní informace). Pokud však dospěje jednání tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, je ukončení vyjednávání bez spravedlivého důvodu považováno za nepoctivé jednání, z něhož vzniká povinnost nahradit škodu v rozsahu odpovídající ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (může se jednat zejména o náklady vynaložené na vyjednávání a ušlý zisk).

1.2.1 Smlouva o dílo

Dílem se podle § 2587 občanského zákoníku rozumí zhotovení určité věci (např. subdodávky stavby), nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem (např. subdodávka projektové dokumentace). Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Definice je téměř shodná s definicí díla v § 536 odst. 2 obchodního zákoníku, zásadní změnou je však vypuštění pojmu montáž. Do 31. 12. 2013 byla smlouva obsahující montáž automaticky smlouvou o dílo, nově je třeba ji posoudit podle § 2086 odst. 2, podle něhož Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činností. Aby se jednalo o smlouvu o dílo, je nutné, aby podíl činnosti (montáže) byl, vyjádřeno ve finančním objemu, vyšší než podíl dodávek (nejedná-li se o stavbu). Na druhou stranu se za kupní smlouvu vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutno sestavit či vytvořit (§ 2086 odst. 1). Nová právní úprava obsahuje specifický oddíl 3 (§ 2623 až 2630), který upravuje stavbu jako předmět díla, a oddíl 4 (§ 2631 až 2635), které se uplatní pro díla s nehmotným výsledkem. V případě díla s nehmotným výsledkem se již nevyžaduje jeho hmotné zachycení (předání na hmotném nosiči), ale postačí jeho zpřístupnění objednateli (např. v elektronické podobě, v určité databázi či úložišti). Smlouvou o dílo se zhotovitel (poddodavatel) zavazuje takové dílo provést a naopak objednatel (zhotovitel kompletního díla) se zavazuje za jeho provedení zaplatit. Dílem je tedy určitá činnost a výčet takovýchto činností, které mohou být dílem, je v občanském zákoníku pouze příkladný.

Pokud dochází k uzavírání smlouvy o dílo mezi podnikateli, přihlíží se při výkladu právních jednání (tedy i smlouvy o dílo) k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně nebo v určitém odvětví, pokud to nevylučuje zákon nebo smlouva (§ 558 odst. 2 NOZ). Nově mají obchodní zvyklosti přednost i před ustanoveními NOZ, které nemají donucující účinky (tj. nejsou kogentní). S ohledem na širokou dispozitivnost ustanovení nového smluvního práva tak mohou obchodní zvyklosti mezi podnikateli vyloučit téměř jakákoliv ustanovení zákona a je proto nanejvýš důležité věnovat ve smlouvě detailní pozornost úpravě otázek, které by mohly být obchodními zvyklostmi dotčeny, případně příslušné obchodní zvyklosti (může se jednat i o např. určité jinak právně nezávazné dokumenty) výslovně vyloučit.

Cena, kterou se objednatel zavazuje zhotoviteli za zhotovení díla zaplatit, musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, anebo být určena alespoň odhadem, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Nicméně pro potřeby uzavírání smluv v oblasti výstavby bude zřejmě vždy žádoucí cenu ve smlouvě sjednat, případně stanovit způsob jejího určení formou tzv. měření (viz níže).

Nový občanský zákoník přejal víceméně ustanovení o ceně, ale částečně je více rozpracoval. Cena může být ujednána pevnou částkou, která je ve smlouvě o dílo dohodnuta jako neměnná cena díla či stavebních prací, jež jsou podrobně specifikovány v předmětu díla. Smlouvy s pevnou cenou mohou obsahovat cenové doložky, které stanovují možnost úpravy ceny v závislosti na výskytu sjednaných skutečností (např. inflační doložka). V případě, že účastníci smlouvy uvedou smluvní cenu pevnou částkou, nebo uvedou, že byla sestavena na základě rozpočtu, nelze jednostranně požadovat změnu ceny zhotovitelem ani objednatelem proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo náklady, než bylo předpokládáno, z čehož tedy vyplývá, že takto sjednanou cenu lze měnit pouze dohodou obou účastníků. Nově však § 2620 odst. 2 NOZ umožňuje, aby zhotovitel v případě zcela mimořádné nepředvídatelné okolnosti požádal soud, aby rozhodl o spravedlivém zvýšení ceny za dílo nebo zrušení smlouvy a vypořádání stran; tato možnost však není dána, pokud některá ze stran převzala nebezpečí změny okolností nebo výslovně prohlásila, že některá okolnost nenastane. Nový občanský zákoník dále nově rozlišuje zadání podle rozpočtu pevného a podle rozpočtu úplného (se zaručenou úplností). V prvém případě nemá zhotovitel právo jednostranně požadovat zvýšení ceny, pokud dojde k překročení rozpočtu kvůli většímu rozsahu práce či nákladů. V případě rozpočtu se zaručenou úplností nemá právo na zvýšení ceny ani tehdy, pokud bude třeba k dokončení díla dalších prací. Častější však bude případ, kdy smluvní strany považují rozpočet za závazný, ale nezaručují jeho úplnost nebo jde o rozpočet s výhradou, anebo ho považují za nezávazný. V takovém případě je zhotovitel oprávněn se domáhat (při splnění zákonem stanovených předpokladů) přiměřeného zvýšení ceny za podmínky, že požadavek na zvýšení ceny oznámí objednateli bez zbytečného odkladu (v prvém případě má nárok na úhradu činností nepředvídatelných v době uzavírání smlouvy, v druhém případě na nevyhnutelné účelně vynaložené náklady převyšující původní rozpočet). Pokud zhotovitel požaduje cenu vyšší o více než 10 % oproti ceně stanovené rozpočtem, může objednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. V tomto případě má objednatel povinnost uhradit zhotoviteli část ceny, odpovídající částečně provedenému dílu podle rozpočtu. Pro stavby pak dále platí § 2625 NOZ, který se týká určení ceny díla s odkazem na skutečný rozsah práce nebo hodnotu použitých věcí. V takovém případě je zhotovitel na žádost objednatele vyúčtovat dosavadní postup i vynaložené náklady.

V této souvislosti stojí za zmínku, že zvláštní pravidla pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (mj. ve vztahu k původní hodnotě, tedy ceně zakázky) stanovuje § 222 ZZVZ.

V praxi (zejména u smluv uzavřených na základě ZZVZ) se stále více prosazují (zejména pod vlivem tzv. Červené knihy FIDIC) tzv. měřené smlouvy, u nichž není stanovena pevná (paušální) cena, ale pouze cena odhadnutá na základě závazných jednotkových cen, avšak pouze odborně odhadnutých množství. V průběhu plnění pak dochází (u všech či vybraných položek) stanoveným způsobem k doměření skutečného množství položek, na jejich základě pak dochází k fakturaci. Měření není změnou (dodatkem) smlouvy, ale pouze naplněním stanoveného způsobu stanovení ceny. Z pohledu ZZVZ pak jde o tzv. vyhrazenou změnu smlouvy podle § 100 ZZVZ, u níž není nutno aplikovat důvody pro změnu smlouvy podle § 222 odst. 4 až 7 ZZVZ.

Právo na zaplacení ceny díla vzniká podle § 2610 NOZ jeho provedením, v případě provádění díla po částech pak provedením příslušné části, jímž se podle § 2604 NOZ rozumí jeho dokončení (tj. předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu) a předání. V případě díla s nehmotným výsledkem se dílo považuje za předané, pokud je dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho využití. Při převzetí stavby je třeba přihlížet k § 2628 NOZ, který pro stavby odchylně stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojitosti s jinými nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Z povahy smlouvy o dílo (na rozdíl např. od smlouvy pracovní) vyplývá, že zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad a nebezpečí. Tento princip byl nově doplněn přímo do základního ustanovení v § 2586 odst. 1 NOZ. Způsob provádění díla pak v obecné rovině upravují § 2589 až 2595 NOZ, ve vztahu ke stavbám dále § 2626 a 2627 NOZ. Zhotovitel provede dílo buď osobně, anebo je nechá provést pod svým vedením. Pokud však provedení díla není vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí, může pověřit provedením díla jinou osobu (obecné připuštění subdodávek). Možnost subdodávek však může být omezena smluvně. V případě, že zhotovitel pověří provedením díla osobu jinou, tato odpovídá za porušení právních povinností při provádění díla pouze zhotoviteli, nikoliv objednateli; výjimkou je však v případě stavby spoluodpovědnost podzhotovitele podle § 2630 NOZ (viz dále).

Zhotovitel je povinen provést dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstarat vše, co je k jeho provedení potřeba. Pokud není doba plnění ujednána, je zhotovitel povinen provést dílo v době přiměřené jeho povaze. Zásadně však lze doporučit, aby smlouva o dílo určení doby plnění, včetně případných dílčích milníků či etap vymezila. Není-li stanoveno jinak, je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele, tj. zhotovitel může dílo provést i před sjednanou lhůtou.

Z povahy smlouvy o dílo oproti závislé činnosti dále vyplývá, že zhotovitel postupuje při provádění díla zásadně samostatně. Příkazy objednatele je proto vázán jen tehdy, pokud to bylo dohodnuto, anebo to plyne ze zvyklostí. NOZ nicméně objednateli určitá oprávnění ve vztahu k provádění díla poskytuje. Jedná se především o právo objednatele kontrolovat provádění díla. Umožňuje objednateli zasahovat do provádění díla již v průběhu jeho provádění a tím předcházet hrozícím vadám. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a dále dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak ani v přiměřené lhůtě neučiní a jeho postup by nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy (§ 2593 NOZ).

V praxi není neobvyklé, že věci potřebné k provedení díla opatřuje nikoliv zhotovitel, ale objednatel. V takovém případě se má ze zákona za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla (§ 2597 NOZ). Pokud objednatel neopatří uvedené věci včas, může mu zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je pak povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá.

Zhotovitel je také povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí od něj převzatých, nebo příkazu daného mu objednatelem k provedení díla (§ 2594 NOZ). Jestliže nevhodné věci nebo příkaz jsou překážkou v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny příkazu objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daného příkazu. O dobu, po kterou bylo z těchto důvodů nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Pokud zhotovitel postupuje výše uvedeným způsobem, nemá objednatel práva z vady díla, která vznikla v důsledku nevhodnosti věci či vadného příkazu. Pokud objednatel trvá na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu či s použitím nevhodné věci i po oznámení zhotovitele, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. V případě veřejných zakázek je za příkaz považována také zadávací dokumentace.

Provedení díla a způsob jeho předání je upraven v § 2604 až 2608 NOZ, pro stavby pak dále specificky v § 2628 a 2629 NOZ a pro díla s nehmotným výsledkem v § 2632 NOZ. Podle obecné úpravy splní zhotovitel svou povinnost provést dílo dokončením a předáním. Dokončením se rozumí předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu. Objednatel může dokončené dílo převzít s výhradou či bez výhrad. V případě převzetí bez výhrad pak objednatel ztrácí právo na uplatnění práv ze zjevných vad, pokud tak zhotovitel namítne. Dílo lze předávat a přebírat i po částech, pokud lze jednotlivé stupně odlišit. Pokud je předmětem díla movitá věc nebo hmotně zachycený výsledek určité činnosti, uplatní se pro předání pravidla platná pro kupní smlouvu. Není-li místo předání dohodnuto a smlouva zahrnuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla (např. dokumentaci stavby), uskutečňuje se předání předmětu díla jeho předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení. Pokud smlouva nestanoví místo předání ani povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje se předání díla v místě, v němž se podle smlouvy mělo dílo provádět. Jestliže toto místo není ve smlouvě určeno, uskuteční se předání díla v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy, že v něm bude zhotovitel dílo provádět.

V případě díla s nehmotným výsledkem (dílo spočívající v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci) je podle § 2631 NOZ zhotovitel povinen postupovat tak, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Výsledek své činnosti odevzdá objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a umožní-li zhotovitel objednateli jeho užití. Není tedy již třeba jako doposud předání díla ve hmotně zachycené podobě, ale postačí např. udělení přístupu k němu (např. předání přístupových údajů k počítačové databázi) nebo předání dokumentace stavby v elektronické podobě (tj. postačí např. umožnění přístupu k ní v datovém úložišti).

Provedením díla (jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli, resp. umožněním užití díla s nehmotným výsledkem) splní zhotovitel svůj závazek (povinnost provést dílo). Pokud však provedené dílo neodpovídá smlouvě, má vady a objednateli vznikají práva a zhotoviteli povinnosti z vadného plnění. Uplatní se zde úprava kupní smlouvy (§ 2099 a násl. NOZ) s tou výjimkou, že objednatel není oprávněn požadovat zhotovení náhradního díla, pokud předmět díla nelze vzhledem k jeho povaze vrátit zhotoviteli. Pro vznik povinnosti zhotovitele z vadného plnění je rozhodující okamžik předání (zpřístupnění) díla, pokud však k přechodu nebezpečí na objednatele dochází později, je rozhodující tento moment. Pro převzetí stavby platí specifické ustanovení § 2628 NOZ, podle kterého nemá objednatel právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Soud nepřizná vady z vadného plnění, pokud zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně, pokud objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti měl zjistit, nejpozději však do dvou let od předání díla. Pro skryté vady stavby, projektové dokumentace a jiných osobních plnění však platí speciální ustanovení § 2629 NOZ, které stanoví lhůtu pěti let od převzetí. Tato doba může být prováděcím předpisem pro některé části stavby zkrácena na maximálně dva roky (dosud nebyl vydán) nebo se na jejím zkrácení mohou strany dohodnout, pokud objednatel není slabší stranou (spotřebitel, právnická osoba činná mimo oblast stavebnictví apod.).

 Ustanovení § 2619 odst. 1 NOZ odkazuje ohledně záruky za jakost na kupní smlouvu (§ 2113 a násl. NOZ). Záruční doba začíná běžet předáním (zpřístupněním) díla. Pokud zhotovitel záruku poskytne, zavazuje se tím, že dílo bude po stanovenou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti a zavazuje se k bezplatnému odstranění vad, ke kterému jej bez zbytečného odkladu objednatel vyzve.

 Obvyklým ujednáním ve smlouvě o dílo je institut takzvané smluvní pokuty (nově označované jako tzv. utvrzení dluhu), tak, jak ji zná nový občanský zákoník ve svém § 2048 až 2052. Povinnost uhradit smluvní pokutu je vázána na porušení stanovené smluvní povinnosti, přičemž pro vznik nároku na smluvní pokutu se nevyžaduje zavinění. Ani okolnosti vylučující odpovědnost nemají proto vliv na povinnost platit smluvní pokutu, což znamená, že i když bylo porušení povinnosti způsobeno na vůli nezávislými nepředvídatelnými a nepřekonatelnými překážkami (vyšší moc), povinnost zaplatit smluvní pokutu stejně vznikne. Smluvním stranám je však ponecháno na vůli, aby si okolnosti, které vyloučí povinnost platit smluvní pokutu, vydefinovaly smluvně, stejně tak mohou podmínit její vznik zaviněným porušením povinnosti.

NOZ již nevyžaduje, aby smluvní pokuta byla sjednána jen písemně, z důvodu právní jistoty to však lze důrazně doporučit. Musí být vždy určena buď výše pokuty, anebo alespoň způsob jejího určení. Zaplacení smluvní pokuty neruší jakkoliv povinnost zhotovitele závazek splnit. Pokud vznikne škoda porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, věřitel není oprávněn požadovat její náhradu. To však platí pouze v případě (a tak je tomu v praxi téměř vždy), kdy si strany ve smlouvě nesjednají něco jiného, např. že se smluvní pokuta nedotýká nároku na náhradu škody, nebo že je věřitel oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu.

Zcela novou úpravou je ustanovení § 2630 NOZ, které zavádí společnou odpovědnost účastníků výstavby. Dochází tak za určitých okolností k prolomení obecného pravidla zakotveného v § 1935 NOZ, podle nějž dlužník, který plní pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám. V případě stavby jako předmětu díla je totiž spolu se zhotovitelem zavázán z vadného plnění společně a nerozdílně:

• poddodavatel (podzhotovitel, subdodavatel) zhotovitele, pokud neprokáže, že vadu způsobilo rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor;
• kdo dodal stavební dokumentaci, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a;
• kdo prováděl dozor nad stavbou, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobilo selhání dozoru.

Tyto osoby jsou vždy zavázány jen ve vztahu k tomu, co samy dodaly. Neodpovídají tedy za veškeré vady díla, nicméně objednatel má právo uplatňovat nároky z vady vedle zhotovitele vůči nim a bude na těchto osobách, aby prokázaly, že vada díla nevznikla jejich podílem na provádění díla.

Úprava na druhou stranu usnadňuje postavení zhotovitele, neboť ten se může zprostit odpovědnosti z vad, pokud prokáže, že vadu způsobila pouze chyba ve stavební dokumentaci nebo pouze selhání dozoru nad stavbou, který vykonávala osoba sjednaná objednatelem (nikoliv podzhotovitel), tedy osoby, s nimiž není v přímém smluvním vztahu.

Ustanovení § 2630 NOZ je dispozitivní, nicméně při snaze o jeho vyloučení ze strany dotčených osob, tj. projektantů a stavebního (technického) dozoru, je třeba dávat pozor na to, aby nedošlo k zásahu do práv třetích osob (taková dohoda by byla neplatnou). Nelze tak podle našeho názoru např. vyloučit aplikaci § 2630 NOZ dohodou mezi objednatelem budoucího díla a projektantem, neboť takovou dohodou by došlo k zásadnímu zásahu do práva budoucího zhotovitele. Bylo by nutno uzavřít trojstrannou dohodu, to však v řadě případů možné nebude, neboť zhotovitel ještě nebude znám (zejména v případě děl zadávaných jako veřejné zakázky).

1.2.2 Smlouva kupní

Jednou z nejčastěji uzavíraných smluv mezi podnikateli při výkonu jejich činnosti je smlouva kupní, nyní upravená v § 2079 a násl. nového občanského zákoníku. Základním obsahem tohoto smluvního typu a jeho podstatnou náležitostí je závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě, a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní, přičemž kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit prodávajícímu cenu. Formulace se v dílčích aspektech odlišuje od předchozí definice v obchodním a občanském zákoníku jednak v důsledku sjednocení smluvního typu, jednak s ohledem na odlišnou koncepci nabývání vlastnictví v novém občanském zákoníku. Kupní smlouva podle nového občanského zákoníku tak upravuje:

• obecná ustanovení;
• koupi movité věci (mezi něž patří nově i věci nehmotné);
• koupi nemovité věci;
• vedlejší ujednání při kupní smlouvě;
• zvláštní ustanovení o koupi zboží v obchodě;
• zvláštní ustanovení o koupi závodu.

Pouze smlouva o koupi nemovité věci musí být (stejně jako doposud) uzavřena v písemné formě, v obchodním styku však lze doporučit uzavírání také smluv o koupi věcí movitých písemně.

V ustanoveních § 1099 a násl. NOZ je upraven odlišně od dosavadní právní úpravy způsob převodu vlastnického práva následovně:

• movitá věc určená jednotlivě – již samotnou smlouvou! – je zde tedy opuštěn dosavadní princip převodu vlastnictví až předáním (tzv. tradicí), což má zásadní dopady na okamžik přechodu nebezpečí na věci, běh záruční doby apod.; smluvní strany si však mohou ujednat přechod vlastnictví odlišně (předáním, úplným zaplacením kupní ceny apod.); uvedené platí rovněž pro převod nemovitých věcí, které se nezapisují do katastru nemovitostí;
• movitá věc určená podle druhu – nejdříve dostatečným odlišením od ostatních věcí téhož druhu (např. oddělením předmětné části písku z hromady);
• movitá věc zapsaná ve veřejném seznamu – zápisem do tohoto seznamu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (např. letecký rejstřík, rejstřík ochranných známek, nikoliv však Registr silničních vozidel);
• nemovitá věc zapsaná ve veřejného seznamu – zápisem do takového seznamu (katastru nemovitostí).

Při definování kupní smlouvy je významné rozhraničení se smlouvou o dílo, neboť v řadě případů transakce zahrnují jak dodání zboží, tak určitou činnost; pravidla jsou popsána výše v kap. 1.2.1. Zároveň platí, že smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se posoudí jako kupní smlouva s výjimkou případu, kdy ten, komu má být věc dodána je povinen dodat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci třeba.

Podstatnou náležitostí kupní smlouvy je sjednání kupní ceny, a to buď jejím celkovým výslovným uvedením, nebo pomocí měrných jednotek (např. kusů), nebo odkazem na ceník (pokud je v době uzavření smlouvy kupujícímu znám). Cena musí být sjednána v penězích, protože pokud by protihodnota za převedení vlastnického práva k věci movité byla vyjádřena nepeněžně, šlo by o výměnu věci za věc, tedy nikoliv o smlouvu kupní, ale smlouvu směnnou. Platí, že kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Rovněž je možné, aby se smluvní strany dohodly pouze na stanovení způsobu dodatečného určení ceny, či dokonce takovou smlouvu uzavřít i bez dohody o ceně souhlasným projevem vůle o této věci (byť tato možnost není již v občanském zákoníku výslovně uvedena, vyplývá z obecné dispozitivnosti právní úpravy). Potom je kupující povinen zaplatit cenu tzv. přiměřenou, čímž se rozumí v čase a místě obvyklá cena stejného nebo podobného zboží.

Lze tedy říci, že podstatnými náležitostmi kupní smlouvy je určení kupní ceny, specifikace předmětu koupě a převod vlastnického práva k předmětu prodeje. Ostatní náležitosti kupní smlouvy již podstatné nejsou, jako např. určení dodací lhůty ke zboží. Přesto i k tzv. nepodstatným náležitostem smlouvy (o koupi věci movité) zde učiníme několik poznámek, protože i jejich sjednání je v konkrétním případě z titulu právní jistoty smluvních stran hodné doporučení.

Povinností prodávajícího je dodat straně kupující smluvené zboží ve stanoveném termínu a sjednaném místě a umožnit mu nabýt vlastnické právo ke zboží – výsledkem čehož je, že kupující má právo i faktickou možnost zbožím disponovat a užívat je. Z tohoto důvodu proto zákon ukládá prodávajícímu, aby spolu se zbožím předal kupujícímu příslušné doklady, které se ke zboží vztahují, čímž rozumíme jednak doklady nutné k převzetí zboží (např. dodací list), a rovněž tak doklady nutné k užívání zboží (certifikáty, návody k obsluze, resp. užívání apod.), popř. další doklady, sjednané ve smlouvě.

Ve smlouvě se dále zpravidla sjednává určení doby plnění smlouvy prodávajícím, ustanovení o jakosti a provedení zboží, stanovení množství zboží (pokud není obsaženo již ve specifikaci předmětu plnění).

Důležitá jsou též ustanovení, která řeší vztah kupujícího a prodávajícího v případě faktické nebo právní vadnosti dodaného zboží, rozsah zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady, záruku za jakost ze strany prodávajícího, či nároky kupujícího vzniklé z odpovědnosti za vady.

Zákon rovněž upravuje řadu tzv. vedlejších ujednání v souvislosti s kupní smlouvou, jako např. institut koupě na zkoušku, která vzniká uzavřením kupní smlouvy s podmínkou, že kupující do uplynutí zkušební lhůty zboží schválí. Pokud tato zkušební lhůta není výslovně sjednána, má se za to, že činí 3 dny od uzavření smlouvy (u nemovitostí 1 rok).

Zákon dále pamatuje na tzv. cenovou doložku, která stranám umožňuje dohodnout při určení ceny, že její výše má být dodatečně upravena s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li strany, které složky výrobních nákladů jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin, potřebných k výrobě prodávaného zboží.

Dalšími vedlejšími ujednáními jsou výhrada vlastnického práva (např. kupující se stane vlastníkem až úplným zaplacením kupní ceny), výhrada zpětné koupě, výhrada zpětného prodeje, předkupní právo a výhrada lepšího kupce (se lhůtou 3 dny u movitých věcí a 1 rok u nemovitostí).

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU Z HLEDISKA TEMATIKY MP

Nepochybně jedním ze základních hledisek při výkonu činností autorizovaných osob, ať už se jedná o projektovou činnost nebo vedení realizace staveb, a to jak v přímých dodávkách, tak v poddodávkách, je ochrana veřejného zájmu.

V právním řádu České republiky je pojem ochrana veřejného zájmu poměrně často užíván, avšak jeho definování v právním předpisu postrádáme. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28.3.1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že … ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem.

V rámci přijetí zákona č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

Základní obecně platné podmínky ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

• ustanovení stavebního zákona (SZ), týkající se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ);
• souvisejících ustanoveních autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
• ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
• ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a § 153 SZ);
• ustanovení SZ upravujícím odpovědnost projektanta (§ 159 SZ);
• ustanovení stavebního zákona, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka – § 152 SZ) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 SZ a násl.);
• nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation – CPR); návazné ustanovení § 156 SZ, upravující navržení a použití výrobků, materiálů a konstrukcí pro stavby;
• ustanovení živnostenského zákona týkající se oprávnění k činnostem ve výstavbě;
• příslušných ustanoveních dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě, zejména těch, které upravují činnost dotčených orgánů hájících veřejné zájmy;
• příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• obecných ustanoveních občanského zákoníku;
• příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
• a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

Úplný výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace firmy, která příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.

Podle § 132 SZ se veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

• stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

a) provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a § 134),

b) nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a § 136),

c) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a § 138),

d) nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139),

e) nařizovat vyklizení stavby (§ 140),

f) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§ 175–§ 177) stavebního zákona. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Odpovědnost projektanta (při hájení veřejných zájmů) je dána ustanovením § 159 stavebního zákona – viz kap. 1.1 této MP. Přitom je mj. povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

Jednou z povinností právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy podle § 169 SZ je při územně plánovací a projektové činnosti a provádění staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu. Těmito požadavky jsou obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanové prováděcími právními předpisy (vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb. a vyhláška č. 398/2009 Sb.)

Veřejný zájem je upraven také ve vztahu ke stavebním výrobkům (a jejich využití ve stavbách). Podle § 156 odst. 1 stavebního zákona mohou být pro stavbu navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby stanovené v příloze č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation – CPR). Těmito požadavky jsou: mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost a přístupnost při užívání stavby, ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla; udržitelné využívání přírodních zdrojů. V preambuli předmětného nařízení je konstatováno, že tyto zavedené základní požadavky na stavby jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků. Vychází se z toho, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu stavby a po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí při běžné údržbě plnit v tomto nařízení specifikované základní požadavky na stavby (vyjadřující veřejný zájem), které jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků. Ustanovení § 156 odst. 2 SZ stanoví, že výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, v platném znění).

Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků.

1.4 PODDODÁVKY U VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

V případě veřejných zakázek stanovuje ZZVZ některá pravidla pro využívání poddodávek. Týká se to především prokazování kvalifikace v zadávacím řízení, možnosti zadavatele omezit poddodávky, resp. vyžadovat o nich informace a případně stanovení tzv. přímých plateb subdodavatelům.

V zásadě platí, že dodavatel je oprávněn prokázat určitou chybějící část kvalifikace v rozsahu, pro který není kvalifikován sám (s výjimkou základní způsobilosti a výpisu z obchodního rejstříku), prostřednictvím poddodavatele (§ 83 ZZVZ) či jiné osoby (např. v případě prokazování obratu či pronájmu určitého stroje nejsou tyto osoby poddodavatelem). V takovém případě je poddodavatel povinen předložit zadavateli kromě dokladu prokazujícího chybějící část kvalifikace rovněž svůj výpis z obchodního rejstříku a nově též doklady prokazující splnění základní způsobilosti. Doklady o kvalifikaci se do nabídky předkládají v prosté kopii, zároveň mohou být nahrazeny čestným prohlášením (pokud je zadavatel nevyloučil, což nesmí učinit ve zjednodušeném podlimitním řízení) nebo vyplněným formulářem tzv. jednotného evropského osvědčení podle § 87 ZZVZ. Samozřejmě lze využít také výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo certifikát systému certifikovaných stavebních dodavatelů, je-li v něm poddodavatel zapsán, resp. je-li jeho držitelem. V neposlední řadě musí být zadavateli předložen písemný závazek poddodavatele (stačí jednostranné prohlášení, není nutná smlouva), jímž se zaváže k poskytnutí plnění, případně věcí či práv pro plnění veřejné zakázky. Nový ZZVZ zde přejal dosavadní judikaturu a vyžaduje, aby obsahem závazku byl závazek k provádění předmětných činnosti (stavebních prací či služeb) při plnění veřejné zakázky, pokud poddodavatel prokazuje místo dodavatele reference (§ 79 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ) nebo požadavky na člena týmu (§ 79 odst. 2 písm. c) a D) ZZVZ). Nepostačí tedy jen opsat dikci § 83 ZZVZ, nelze ani „přenášet“ kvalifikaci jinak (např. pomocí určitého dozoru, kontroly jakosti apod.). V případě jiné kvalifikace pak může být závazek formulován i jinak a je ho možno nahradit prohlášením o solidární odpovědnosti za plnění veřejné zakázky. Nelze v tomto případě opomenout také § 107 odst. 4 ZZVZ, podle nějž dodavatel, který podal nabídku, nesmí být současně v tomtéž zadávacím řízení osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci. Jeden subjekt tedy nesmí být současně účastníkem, který podá nabídku, a zároveň osobou, prostřednictvím níž ve stejném zadávacím řízení jiný subjekt prokazuje kvalifikaci.

Zadavatel si může v zadávací dokumentaci (s výjimkou veřejných zakázek na dodávky, které nezahrnují umístění či montáž) vyhradit požadavek, aby určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem (§ 105 odst. 2 ZZVZ). Tato výhrada pak zpravidla fakticky vylučuje rovněž možnost prokázat příslušnou část kvalifikace vztahující se k této části (např. určité konkrétní reference) pomocí poddodavatele.

Kromě toho může zadavatel v zadávací dokumentaci po účastníkovi požadovat, aby ve své nabídce uvedl ty části veřejné zakázky, které hodlá zadat plnit pomocí poddodavatelů, případně předložil jejich seznam s uvedením části veřejné zakázky, kterou bude plnit, avšak za předpokladu, že jsou účastníkovi v této fázi již známi (účastník tedy nemá povinnost mít poddodavatelský systém zajištěn již při podání nabídky).

U veřejných zakázek na stavební práce a u těch služeb, které jsou realizovány u zadavatele, je vybraný dodavatel povinen předložit zadavateli identifikační poddodavatelů stavebních prací či služeb, a to:

• do 10 dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (tedy ještě před uzavřením smlouvy!!!), pokud jsou mu již tito poddodavatelé známi;
• před zahájením jejich plnění u ostatních poddodavatelů.

Uvedenou povinnost lze splnit rovněž zápisem do stavebního deníku podle § 157 SZ.

Dojde-li k uvedeným případům, resp. požadavkům je v rámci přípravy realizace takovéto veřejné zakázky v procesu nakupování nezbytné tyto podmínky respektovat.

Nově může zadavatel v zadávací dokumentaci také stanovit podmínky, za nichž bude mít poddodavatel právo na přímou úhradu odměny za provedené činnosti od zadavatele. Bližší podmínky ZZVZ nestanoví, a proto je v případě využití této možnosti ve smlouvě podrobně popsat podmínky a postup uplatnění a domyslet veškeré občanskoprávní dopady (zejména do vztahu mezi dodavatelem a tímto poddodavatelem).

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

Za základní principy spolupráce autorizovaných osob jsou považovány:

• princip výsledku díla, tedy, že výsledkem spolupráce autorizovaných osob je dílo provedené vysoce profesionálně a v maximální možné kvalitě (§ 3 odst. 1 Profesního a etického řádu ČKAIT: Člen Komory je povinen chránit zájmy svého klienta, vykonává práce na zakázce s vysokým profesionálním úsilím a na odpovídající úrovni s cílem zajistit vysokou kvalitu díla.);
• princip kolegiality a zákazu vzájemného poškozování (§ 5 Profesního a etického řádu ČKAIT):
  • Člen Komory nesmí svým jednáním poškodit přímo nebo nepřímo dobré jméno jiného člena Komory, kritizovat veřejně jiného člena Komory způsobem dotýkajícím se jeho dobrého jména, zejména jeho cti a občanské důstojnosti. Tím není dotčeno právo zhotovovat zejména odborné posudky, expertizy a recenze prací svých kolegů, jakož tím není dotčena ani svoboda slova.
  • Člen Komory nesmí převzít rozpracovanou zakázku bez vědomí jejího předchozího zhotovitele.
  • Člen Komory je povinen uvádět na dokumentaci jména spoluautorů, kteří se na ní podíleli, a uvést jmenovitě části dokumentace, které zpracovali.
  • Členové Komory jsou povinni si v rámci společné zakázky poskytovat navzájem odborné konzultace, zejména v těch případech, kdy je to v zájmu či z pokynu klienta.
  • Člen Komory je povinen vyvarovat se poškozování zájmů jiných členů Komory nepřiměřeně nízkými cenovými nabídkami, které nejsou v souladu s cenami v místě a čase obvyklými, nebo jsou v rozporu s platnými obecně závaznými předpisy, dobrými mravy či etikou.
  • Člen Komory, jestliže se zřetelem na svůj poměr k věci, k účastníkům, nebo k jejich zástupcům dospěje po svém odborném uvážení k závěru o své podjatosti, nesmí vykonávat odbornou činnost, pokud by zjištěna podjatost mohla mít jakkoliv vliv na objektivitu, odbornost a správnost vykonávané činnosti.

Další obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je dán ustanovením § 12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se stanovuje: K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.

Určitou „povinnou spolupráci“ autorizovaných osob ukládá též ustanovení § 159 odst. 2 stavebního zákona, podle kterého je projektant povinen přizvat ke zpracování části projektové dokumentace, k jejímuž zpracování není způsobilý sám, osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci. Přitom však odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Oprávnění autorizované osoby ve vztahu ke stavebnímu zákonu (vybraným činnostem ve výstavbě), obory a specializace autorizovaných osob (vč. jejich rozsahu a součástí), působnost autorizované osoby podle autorizačního zákona, jakož i další podstatné informace k činnosti autorizovaných osob jsou obsaženy v publikaci Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby, kterou vydalo Informační centrum ČKAIT, nebo v pomůcce A 2.1.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

2.1 ROZDĚLENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁKLADNÍCH A DOPORUČENÝCH POSTUPŮ

2.2 PROCES NAKUPOVÁNÍ PODDODÁVEK

Vstupem do procesu je požadavek (zaměstnance odpovědného za zakázku), v němž je specifikován předmět poddodávky, nutný ke splnění smlouvy se zákazníkem. Výstupem z procesu je poddodávka odevzdaná poddodavatelem. Poddodávka může být nehmotná (např. inženýrská služba, konzultační služba) nebo hmotná, resp. s hmotně či jinak zachyceným výsledkem činnosti (např. příslušná část dokumentace stavby, dodávka zboží, výrobků či materiálů, poddodávka části stavby apod.).

Proces nakupování poddodávek lze rozdělit na tyto dílčí kroky:

• výběr poddodavatele;
• uzavření smlouvy s poddodavatelem;
• mezioperační kontrola (kontrola koncepce řešení, kontrola technické a věcné správnosti);
• výstupní kontrola a převzetí poddodávky.

2.2.1 Dokumenty pro nakupování

Za dokumenty pro nakupování se považují:

a) požadavek na nákup poddodávky (předávaný zpravidla písemnou formou, v jednoduchých případech po dohodě i ústně).

Požadavek uplatňuje u projektové činnosti zpravidla autorizovaná osoba, resp. hlavní projektant, v případě realizace staveb zpravidla technik odpovědný za přípravu stavby, resp. manažer stavby ve spolupráci s autorizovanou osobou. Požadavek je uplatňován obvykle u osoby provádějící smluvní zajišťování akce, resp. u obchodního nebo zásobovacího útvaru firmy (v závislosti na vnitřní organizaci obchodní firmy). Předkladatel požadavku na nákup odpovídá za to, aby nakupovaná poddodávka vyhovovala požadavkům specifikovaným ve smlouvě se zákazníkem (stavebníkem). Navrhuje optimální postup při výběru poddodavatele (v souladu s vnitřními organizačními postupy firmy) tak, aby byla co nejefektivněji a nejkvalitněji zajištěna příslušná část zakázky podle podmínek sjednaných ve smlouvě se stavebníkem.

Požadavek na nákup zpravidla obsahuje:

• číslo a název zakázky, odvolávku na základní smlouvu se stavebníkem;
• přesnou specifikaci předmětu poddodávky;
• požadovaný termín plnění, resp. časový harmonogram průběhu plnění;
• návrh ceny (resp. cenového limitu, bude-li prováděno výběrové řízení);
• podklady a pokyny pro plnění (zhotovení nebo dodání) poddodávky;
• technické a obchodní podmínky pro zpracování a dodání poddodávky (včetně technických norem a norem systému řízení jakosti);
• požadavky na kontrolu poddodávky;
• další podmínky a požadavky na plnění poddodávky;
• příslušnou část projektové dokumentace k realizaci části stavby, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb – u poddodávky na realizaci části stavby;
• návrh poddodavatele (půjde-li o specifickou poddodávku bez výběrového řízení), resp. návrh poddodavatelů k provedení výběrového řízení nebo poddodavatelů, u nichž bude uplatněna;
• poptávku, včetně kritérií výběru.

Vypracování tohoto dokumentu odpadá, zajišťuje-li si autorizovaná osoba (zejména v rámci organizační struktury projektového ateliéru, nebo je-li OSVČ) poddodávky sama;

b) poptávka, výzva k předložení nabídky

Zpracovává ji zpravidla osoba provádějící smluvní zajišťování akce, nebo technik odpovědný za přípravu stavby (podle dělby činnosti v rámci vnitřní organizace obchodní firmy).

Obsahuje zejména:

• číslo a název zakázky;
• jednoznačnou specifikaci předmětu poddodávky, u poddodávky na realizaci části stavby doloženou obvykle příslušnou částí projektové dokumentace k realizaci předmětu poddodávky, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb;
• požadovaný termín plnění, resp. časový harmonogram průběhu plnění (není-li předmětem nabídky);
• technické a obchodní podmínky (vč. např. platebních podmínek, záruk, smluvních pokut apod.);
• další podmínky a požadavky na plnění poddodávky;
• požadavky na vypracování nabídkové ceny.

c) návrh smlouvy nebo objednávka

Vzory uvedených dokumentů jsou uvedeny v příloze, kap. 4.

Forma smlouvy, resp. objednávky, je volena zejména s ohledem na velikost a složitost řešené zakázky a vybraného poddodavatele.

U projektových činností se doporučuje dodržovat tyto limity:

• do 20 tis. Kč: ve výjimečných případech u důvěryhodných poddodavatelů ústní dohoda; v tomto případě odpovědná osoba zpravidla pořizuje o této ústní dohodě písemný záznam;
• do 50 tis. Kč: lze použít formu potvrzené písemné objednávky, která (má-li náležitosti obchodní smlouvy) může nahradit obchodní smlouvu;
• do 100 tis. Kč: na základě písemné smlouvy (zjednodušená verze – viz příloha č. 1);
• nad 100 tis. Kč: na základě písemné smlouvy (rozšířená verze – viz příloha č. 2).

U poddodávky v hodnotě vyšší než 300 000 Kč se doporučuje zpracovat návrh smlouvy ve spolupráci s právníkem firmy, resp. návrh smlouvy mu předložit k posouzení a zapracovat do ní jeho připomínky.

Dodatky ke smlouvám se zpracovávají ve stejném režimu jako základní smlouva.

U poddodávek na realizaci části stavby se doporučuje použít písemnou formu smlouvy vždy.

V případě, že se jedná o veřejnou zakázku zadávanou podle ZZVZ, u níž dodavatel jakožto účastník hodlá prokazovat část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, je uzavření písemné smlouvy (zpravidla smlouvy o smlouvě budoucí, resp. smlouvy s podmíněnou účinností) na příslušnou poddodávku alespoň v rozsahu, v jakém poddodavatel prokazuje za dodavatele splnění kvalifikace, povinné, a tato smlouva musí být uzavřena před podáním nabídky (je její zákonem předepsanou součástí); místo smlouvy postačí nově pro nabídku také jednostranný závazek poddodavatele s obdobným obsahem, vlastní smlouva by se pak uzavírala až v případě úspěchu v zadávacím řízení – viz též subkapitola 2.2.2.

Originál smlouvy na poddodávku se zapisuje a zakládá do centrální evidence smluv, kopii obdrží zaměstnanec pověřený realizací zakázky.

2.2.2 Výběr poddodavatele

Při rozhodování o nákupu příslušné poddodávky se vychází z vlastních kapacitních možností, odborné způsobilosti a vybavenosti (zejména u speciálních druhů prací a dodávek), potřeb plnění časového harmonogramu zakázky a z ekonomických kritérií.

U projektové činnosti autorizovaná osoba (ve spolupráci s příslušnými organizačními útvary firmy, např. s obchodním nebo zásobovacím útvarem či útvary specializovaných činností) v rámci přípravy zakázky provede v souladu se smlouvou se stavebníkem základní věcné, časové a finanční rozdělení akce podle jednotlivých dílčích částí, oborů, profesí a navržených zpracovatelů. Zakázku věcně rozdělí na projektové práce a související činnosti, které:

• provede sám, resp. v rámci skupiny zaměstnanců, které řídí;
• zadá ke zpracování jiné autorizované nebo neautorizované osobě v obchodní firmě;
• zajistí prostřednictvím poddodavatelů.

Toto rozdělení zakázky lze evidovat (a průběžně aktualizovat) na listu zakázky, jehož vzor je uveden v příloze č. 8.

V souladu s postupy uvedenými v MP 1 se autorizovaná osoba při přípravě zakázky účastní procesu nakupování tím, že (v závislosti na organizaci obchodní firmy po konzultaci s jejím vedením):

• v případě rozhodnutí o přímém zadání poddodávky určenému poddodavateli (na základě výsledku předběžného projednání podmínek převzetí poddodávky) dá pokyn k uzavření smlouvy o dílo s příslušným poddodavatelem;
• účastní se výběrových řízení na výběr poddodavatelů, organizovaných podle vnitřních pravidel firmy);
• předá sjednaným poddodavatelům potřebné podklady.

V rámci přípravy provádění stavby stavbyvedoucí konzultuje výběr poddodavatelů a zpracovává podklady pro případná výběrová řízení na poddodavatele stavby. Cílem je, aby poddodavatel u příslušné jím realizované části stavby zabezpečil odborné vedení autorizovanou osobou. Základním věcným, časovým a finančním podkladem pro sjednávání poddodávek je návrh výstupu přípravy postupu provádění stavby, zahrnující především technologickou přípravu (včetně sestavení technologického postupu provádění stavby), časový plán výstavby (včetně nasazení poddodavatelů a plánu materiálně technického zásobování), finanční plán stavby a výrobní kalkulace a návrh zařízení staveniště, viz MP 2 Provádění staveb.

Pro výběr poddodavatelů je vhodné využít seznam (databáze) doporučených způsobilých poddodavatelů, do něhož se zařazují dodavatelé podle odborného profesního zaměření. Seznam (členěný na jednotlivé profese) by měl obsahovat kromě názvu, sídla a identifikačních údajů jednotlivých poddodavatelů a jejich odpovědných pracovníků též údaje a poznatky z již realizovaných poddodávek, zejména týkající se přístupu k dosavadní spolupráci, spolehlivosti z hlediska plnění termínů a kvality (např. zda nedocházelo k prodlení či k reklamacím), komplexnosti vybavení, případných cenových relací pro příslušné dodávky, práce a služby apod. Je nezbytné, aby tento seznam byl průběžně aktualizován a aby osoby zodpovědné za zakázku (AO, hlavní inženýr projektu, manažer stavby apod.) předávaly útvaru odpovědnému za vedení tohoto seznamu (obvykle obchodní nebo zásobovací útvar) veškeré relevantní poznatky z realizovaných poddodávek.

Na základě této databáze odpovědní zaměstnanci provádějí výběr poddodavatelů. Při výběru poddodavatelů jsou hlavními kritérii (při splnění požadavků na předmět poddodávky a další závazné technické a obchodní podmínky) zejména míra zabezpečení kvality poddodávky a cena (ve vymezených případech, není-li stanoveno přesnými závazným harmonogramem, i doba plnění).

Firma může s poddodavateli, od nichž nakupuje poddodávky ve větších objemech nebo častěji, uzavřít též pro příslušnou komoditu rámcové smlouvy.

Postup při nakupování materiálových zdrojů a podrobnosti k zajišťování poddodávek jsou uvedeny v MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb, MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

Jedná-li se o veřejnou zakázku zadávanou podle ZZVZ, musí být výběr poddodavatelů proveden vždy před podáním nabídky dodavatele, jestliže dodavatel jakožto účastník hodlá prokazovat část kvalifikace prostřednictvím příslušného poddodavatele; v tomto případě musí být s tímto poddodavatelem uzavřena písemná smlouva (zpravidla smlouva o smlouvě budoucí, resp. smlouva s podmíněnou účinností) na příslušnou poddodávku alespoň v rozsahu, v jakém poddodavatel prokazuje za dodavatele splnění kvalifikace; místo smlouvy postačí nově pro nabídku také jednostranný závazek poddodavatele s obdobným obsahem, vlastní smlouva by se pak uzavírala až v případě úspěchu v zadávacím řízení – viz § 83 odst. 1 písm. d) a odst. 2 ZZVZ.

2.2.3 Obecné zásady při uzavírání smluv s poddodavateli

Základním dokumentem pro přípravu smlouvy s poddodavatelem je příslušný smluvní dokument, uzavřený mezi pořizovatelem (obvykle objednatelem nebo kupujícím) poddodávky a stavebníkem (obvykle smlouva o dílo, někdy je používán pojem „řídicí smlouva“). Jednotlivá ujednání ve smlouvě s poddodavatelem musí z této smlouvy vycházet a zabezpečovat plnění podmínek realizace zakázky v ní sjednaných.

Při formulaci a sjednávání příslušných ustanovení ve smlouvě s poddodavatelem se doporučuje dbát těchto zásad:

Smluvní strany

Poddodavatele je nutno přesně identifikovat, např. v souladu se zápisem v obchodním rejstříku, popř. jiným úředním záznamem o fyzické osobě poddodavatele (např. registrem živnostenského oprávnění nebo průkazem svobodného povolání). U oprávněných osob označit funkci nebo odkaz na příslušné oprávnění, u autorizovaných osob též číslo autorizace. Název akce a označení stavebníka (investora) převzít z „řídicí smlouvy“.

Předmět smlouvy

Přesně a úplně specifikovat předmět poddodávky, včetně souvisejících výkonů, které jsou smluvně přenášeny na poddodavatele. U poddodávky dokumentace stavby se bude jednat např. o povinnost opatřit některé chybějící průzkumy, povinnost předávat závazné podklady dalším poddodavatelům objednatele, povinnost projednat dokumentaci v určitém stupni rozpracovanosti a v závěru prací a dohodnutým způsobem zapracovat výsledky tohoto projednání, povinnost předat podklady pro zpracování finančního propočtu (rozpočtu) stavby, podklady pro zpracování POV apod. Vlastními kapacitami a smlouvami s poddodavateli musí být pokryt předmět plnění podle „řídicí smlouvy“ v plném rozsahu.

Doba plnění

Sjednané termíny vycházejí z harmonogramu zakázky s určitou časovou rezervou (u jednotlivých poddodávek). U poddodávek dokumentace stavby nutno počítat s časovým obdobím na kompletaci finálního díla pro stavebníka, resp. na projednání celého díla s ním, příp. s orgány a organizacemi podle sjednaného smluvního závazku, nebo i na poštovní styk (není-li sjednáno předání díla osobně v sídle objednatele) – konečné termíny poddodavatele musí být o tuto dobu kratší. U poddodávek na provádění stavby je třeba dobu plnění sjednat v souladu s harmonogramem výstavby (mj. ve vazbě na případné navazující práce dalších subjektů, realizujících další části stavby). U poddodávek na plnění veřejných zakázek je třeba mít na paměti, že termíny vyplývající z řídící smlouvy lze měnit jen za podmínek vyplývajících z § 222 ZZVZ.

Cena díla

Východiskem je kalkulace zakázky a její finanční rozdělení. Nutno ponechat část ceny na krytí kompletačních činností a režii objednatele poddodávky spojené se zakázkou (obchodní režie, správní režie) a rezervu na krytí nepředvídaných prací a činností, které nebude možno vyúčtovat stavebníkovi.

Způsob zpracování a místo předání díla

Tento článek je důležitý především u poddodávky projektových prací. Je nezbytné přesně specifikovat:

• technické podmínky pro zpracování dokumentace (např. odkaz na TKP, technické normy, specifické požadavky stavebníka apod.);
• způsob digitálního zpracování a předání dokumentace (v souladu s požadavky a technickými prostředky objednatele a stavebníka, přičemž je třeba dávat pozor na skutečnost, že podle nového občanského zákoníku je zpřístupnění díla v elektronické podobě jeho předáním, není-li dohodnuto jinak);
• počet paré tištěné verze dokumentace – vycházet z požadavků stavebníka + příslušný počet paré navíc pro objednatele („0“ paré, příp. další paré pro projednání s dotčenými orgány a organizacemi – je-li toto projednání sjednáno ve smlouvě se stavebníkem);
• způsob předání díla (např. náležitosti protokolu o převzetí poddodávky).

U poddodávky na provádění stavby je účelné sjednat případnou účast poddodavatele při předání dokončeného díla nebo jeho části stavebníkovi.

Platební a fakturační podmínky

Doba splatnosti obvykle vychází ze lhůty sjednané se stavebníkem, s úměrnou časovou rezervou zahrnující dobu na kompletaci finálního díla a na bankovní převod platby od stavebníka. Pokud jsou obě lhůty splatnosti (vůči stavebníkovi i vůči poddodavateli) stejně dlouhé, resp. lhůta vůči poddodavateli je sjednána kratší, nutno v rámci režijních nákladů objednatele poddodávky uvažovat s položkou případné úrokové ztráty.

V této souvislosti je však třeba upozornit na ustanovení § 1963 NOZ, které stanoví v případě závazku mezi podnikateli nebo závazku mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, jehož předmětem je dodání zboží nebo služby (službou se zde rozumí i provedení stavebních prací – jde o transpozici směrnice EU 2011/7/EU), splatnost 30 dnů od doručení faktury nebo od převzetí (ověření řádného splnění) zboží či služby. Mezi podnikateli je možno sjednat si dobu splatnosti delší, přičemž přesáhnout 60 dnů může jen tehdy, pokud to není vůči zhotoviteli hrubě nespravedlivé.

Případné zádržné se většinou sjednává v intencích „řídicí smlouvy“ se stavebníkem, někdy však i s přihlédnutím k poskytnutým dalším zajištěním závazku poddodavatele, k délce záruční doby poddodavatele, resp. k ceně poddodávky. Je možno připustit též nahrazení zádržného bankovní zárukou.

Věci určené k provedení díla (podklady objednatele)

Ve smlouvě je nezbytné (zejména z důvodu odpovědnosti) specifikovat všechny podklady a informace určené k provedení díla. Doporučuje se podklady rozdělit na předané již při uzavření smlouvy (a ty ve smlouvě uvést) a podklady, které mají být předávány postupně po uzavření smlouvy (včetně termínu jejich předání).

Smluvní pokuty

Obvykle se vychází z „řídicí smlouvy“ se stavebníkem. Při sjednávání smluvních pokut je třeba si oboustranně uvědomit, že zpozdí-li poddodavatel svou poddodávku (byť někdy menšího rozsahu), může to mít za následek prodlení objednatele poddodávky vůči stavebníkovi se splněním celého díla s příslušnými sankčními dopady (obvykle odvozenými z ceny celého díla). K této skutečnosti je třeba přihlédnout v případě, že je smluvní pokuta za prodlení se splněním termínu předání díla sjednávána procentní sazbou z ceny díla. U smluvních pokut v poddodavatelských smlouvách je proto důležité i ustanovení o náhradě škody.

Odpovědnost za vady a záruční doba

U poddodávky projektových prací i poddodávky části stavby se délka záruční doby sjednává obvykle tak, aby pokrývala celé období záruky poskytnuté objednatelem poddodávky stavebníkovi (tj. i mezidobí mezi převzetím poddodávky a předáním konečného díla stavebníkovi) a dobu od přijetí reklamace od stavebníka do jejího „přenesení“ na poddodavatele. Je-li záruční lhůta s poddodavatelem sjednána (z jakéhokoli důvodu) tak, že celou dobu záruky vůči stavebníkovi nepokrývá, nutno příslušná rizika, která mohou vzniknout zhotoviteli projektové dokumentace nebo zhotoviteli stavby z titulu odpovědnosti za vady poddodávky, a která již nebude možno uplatnit u poddodavatele, zahrnout do nákladů na rizika zakázky (tj. ponechat na jejich případné pokrytí v kalkulaci zakázky příslušnou finanční rezervu).

Pro úplnost je třeba upozornit, že na poddodavatele se v řadě případů bude vztahovat režim § 2630 NOZ, který nově stanovil společnou odpovědnost účastníků výstavby. Objednatel stavby tak může práva z vad uplatňovat vedle zhotovitele rovněž vůči jeho poddodavateli, a to ve vztahu k jím prováděné části díla (přičemž poddodavatel se zprostí odpovědnosti pouze tehdy, pokud prokáže, že vadu způsobilo pouze rozhodnutí zhotovitele nebo zanedbání dozor), a dále vůči projektantovi, jenž se může této odpovědnosti opět zprostit jen tehdy, pokud prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci.

Další ujednání

Tato ujednání by měla obsahovat veškeré specifické podmínky plnění příslušné zakázky, které vyplývají zejména ze smlouvy mezi objednatelem poddodávky a stavebníkem, ale i zvláštní podmínky sjednané ve vztahu mezi zhotovitelem dokumentace, resp. zhotovitelem stavby, a jeho poddodavatelem (např. koordinace prací s ostatními poddodavateli, způsob předávání dílčích výsledků, předání staveniště, resp. pracoviště, spolupráce, vztahy a povinnosti smluvních stran na staveništi, požadavky na pojištění, podmínky kontroly rozpracovaného díla atd.). Je zde možno sjednat též např. podmínky odstoupení od smlouvy, postup při změnových řízeních, způsob řešení rozporů apod.

2.2.4 Kontrolní činnost při nakupování poddodávek

Mezioperační kontrola

U projektové činnosti se provádí zpravidla kontrola koncepce řešení a kontrola technické a věcné správnosti. V průběhu provádění poddodávky (před jejím předáním a převzetím) probíhá obvykle kontrola a projednání dílčích výstupů na výrobních výborech. V rámci mezioperační kontroly se uplatňují kontrolní a související činnosti, nezbytné pro zjištění, zda poddodávka splňuje specifikované požadavky. Pokud má být vykonáváno ověřování u poddodavatele, musí to být dohodnuto ve smlouvě.

Mezioperačními kontrolami při provádění stavby se prověřuje dodržování ustanovení smlouvy s poddodavatelem, respektování projektové dokumentace, technických norem, technologických a montážních pokynů. Účelem je, aby se neshody a vady z předchozích výrobních postupů nepřenášely do následujících. Týkají se i kontrol zakrytých částí. Více viz MP 2 Provádění staveb, MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb. MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

Výstupní kontrola a převzetí poddodávky

Jednotlivé poddodávky projektové činnosti jsou přebírány a hodnoceny zaměstnanci odpovědnými za zakázku (obvykle autorizovanou osobou, resp. hlavním projektantem) z hlediska splnění smluvních, technických a jakostních požadavků. Kontrola je zaměřena zejména na splnění předmětu poddodávky a jeho úplnost, soulad zpracovaného díla se smluvními podmínkami, splnění obsahových náležitostí vyžadovaných obecně platnými předpisy a uzavřenou smlouvou, úplnost dokladové části, zpracování ve sjednané formě, včetně digitální verze, provedení sjednaného rozsahu projednání dokumentace a zapracování výsledků projednání do dokumentace apod. V případě zjištění neshod nebo nesplnění těchto požadavků pořídí tito zaměstnanci záznam, který je součástí databáze informací o subdodavatelích.

U nakupovaných poddodávek materiálů, dílců, konstrukcí a zařízení je při realizaci stavby prováděna jejich vstupní kontrola a převzetí – více viz MP 2 Provádění staveb, MP 2.1 Vedení právádění pozemních staveb, MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

Každá poddodávka realizovaná na stavbě musí projít kontrolou a přejímacím řízením na stavbě. Pro provádění výstupní kontroly poddodávek částí stavby platí blíže postupy obsažené ve výše uvedených MP. Postup řešení v případě neshody s poddodavatelem je stanoven v MP 2 Provádění staveb.

2.3 SOUVISEJÍCÍ POSTUPY A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PROCESU NAKUPOVÁNÍ

2.3.1 Postupy a povinnosti poddodavatelů projektových prací

Poddodavatelé na základě předaných podkladů zpracovávají řešení příslušné části dokumentace. Tyto podklady získávají:

• od autorizované osoby;
• od ostatních zpracovatelů dokumentace (dílčí část řešení);
• od stavebníka v rozsahu podle smlouvy;
• od poddodavatelů a dodavatelů výrobků a materiálů;
• od externích organizací na základě smluvních nebo jiných vztahů (např. know-how, výsledky výzkumu, geotechnický průzkum, geodetická měření, dokumentace stávajícího stavu apod.).

Podklady přezkoumá zpracovatel (poddodavatel) po stránce kompletnosti a případně si vyžádá doplnění chybějících podkladů. Získané podklady i jejich doplnění dokumentuje z hlediska věcného i termínového. O neúplných, nejednoznačných, protichůdných nebo zjevně chybných podkladech informuje autorizovanou osobu (vedoucího projektanta) a řeší problémy s osobami odpovědnými za jejich zpracování. V průběhu zpracování dílčích částí dokumentace předává výsledky řešení (podklady) zpracovatelům jiných dílčích částí dokumentace, a to i s ohledem na postupy CAD systému a další dohody. O předání vždy informuje AO (vedoucího projektanta) zakázky.

Zpracovatel dílčí části je odpovědný za to, že předá prokazatelně, včas podle časového plánu a úplně ostatním zpracovatelům nebo AO (hlavnímu, popř. vedoucímu projektantovi) všechny požadavky na funkce nebo podmínky, jejichž zabezpečení v rámci jiné části dokumentace je nezbytné pro správnou funkci jeho části díla. Dokumentaci zpracovává v nezbytném rozsahu podle charakteru díla.

Dokončenou dokumentaci určeného druhu opatří vlastním podpisem. Dokumentaci, která není dokončená a slouží jako podklad jiným zpracovatelům, zřetelně označí. Dokončenou dokumentaci předloží ke kontrole s náležitým předstihem před konečným termínem plnění. Tím se rozumí, že pro účely ověření a odstranění závad musí být poskytnut (sjednán ve smlouvě) potřebný časový úsek. Zpracovatel zároveň předloží ke kontrole všechny podklady a informace, na jejichž základě byla dokumentace zpracována. V průběhu zpracovávání zabezpečuje kompletnost a koordinovanost jím zajišťované ucelené části projektové dokumentace a kompletnost předávaných podkladů. Spolupracuje úzce s hlavním, popř. vedoucím projektantem – autorizovanou osobou.

2.3.2 Postup autorizované osoby při přejímání projektových prací od poddodavatelů

Autorizovaná osoba přejímá dokončené části dokumentace od dílčích zpracovatelů. Při přejímce provádí nezbytnou kontrolu a koordinaci. O předání a převzetí si vede písemné záznamy. Tyto záznamy mají význam z hlediska odpovědnosti AO za výsledek díla. Spoluodpovědnost dílčích zpracovatelů (i neautorizovaných) je nezpochybnitelná.

Dbá na to, aby každá část projektové dokumentace (titulní stránka svazku, seznam dokumentace, technická zpráva, seznam strojů a zařízení, samostatné výpočty, tabulky, výkresy apod.) byla označena číslem a identifikací, včetně podpisů všech zpracovatelů. Pokud do dokumentace zařazuje dílčí části, které zpracovávají autorizované osoby, kontroluje, zda je dokumentace řádně označena a ve smyslu vnitřních předpisů ČKAIT opatřena autorizačním razítkem, podpisem AO a datem.

Převezme části projektové dokumentace od poddodavatelů, zkontroluje jejich úplnost a soulad se smlouvou. V případě, že dokumentace není úplná nebo není v souladu se smlouvou, vyžádá si její doplnění, resp. její změnu. Při přejímání dokumentace si nechá od poddodavatele potvrdit, zda dokumentace neobsahuje cizí práva a pokud ano, jak je možné s nimi nakládat. Prověří, zda jsou tyto skutečnosti uvedeny v dokumentaci (příslušné podmínky by měly být řešeny již v uzavřené smlouvě). Zkontroluje, zda byla u dodavatele ověřena správnost řešení (podpis v rubrice ověřil, kontroloval nebo přezkoušel, popř. zda byla tato osoba autorizována).

2.3.3 Povinnosti stavbyvedoucího

Stavbyvedoucí (nebo manažer stavby) zajišťuje v průběhu prací na stavbě ve vztahu k poddodávkám zejména tyto činnosti:

• řídí nákup, dodávku a skladování materiálů a výrobků;
• stanoví požadavky na jakost;
• stanoví požadavky na zajištění poddodávek a jejich koordinaci v průběhu realizace stavby;
• předává poddodavatelům staveniště a stavební připravenosti;
• organizuje zajištění podmínek pro práci poddodavatelů na staveništi v souladu se smlouvou o dílo;
• koordinuje a kontroluje činnost poddodavatelů na stavbě;
• zajišťuje provádění vstupních kontrol materiálu a poddodávek;
• zajišťuje provedení mezioperačních kontrol a výstupních kontrol, včetně kontrol prací, které budou dalším postupem zakryty;
• kontroluje, zda do stavebního díla nebyly zabudovány výrobky, u kterých byly zjištěny neshody při vstupní kontrole;
• v rámci své kompetence řeší neshody a vícepráce a uplatňuje případné reklamace;
• provádí přejímací řízení a přejímky prací poddodavatelů v souladu s časovým plánem stavby.

Podrobněji viz MP 2 Provádění staveb, MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb., MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

2.3.4 Povinnosti a odpovědnost poddodavatelů při provádění staveb

Poddodavatelé odpovídají zejména za:

• včasné, úplné a kvalitní provedení své dodávky v souladu se smlouvou, projektovou dokumentací, technickými normami, právními předpisy a technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
• vybavení pracoviště a svých pracovníků potřebnou mechanizací, pomůckami a ochrannými prostředky;
• bezpečnost a proškolení svých pracovníků z předpisů BOZP a dodržování podmínek BOZP, PO a ochrany životního prostředí těmito pracovníky na stavbě;
• včasné schválení případných změn a víceprací (technické i cenové);
• vedení dokumentace o své dodávce, včetně stavebního (příp. montážního) deníku;
• splnění výkonových parametrů svých zařízení;
• splnění svých závazků a dalších ujednání podle uzavřené smlouvy s objednatelem poddodávky;
• předání technické, výrobní a provozní dokumentace svých poddodávek, včetně zachycení jejich změn;
• případné škody, vzniklé z jejich činnosti.

Pro realizaci příslušných oborů staveb viz MP 2.1 Vedení realizace pozemních staveb, MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

3 VYUŽITÍ OBCHODNÍCH PODMÍNEK A SMLUVNÍCH VZORŮ

Při sjednávání obchodních smluv s poddodavateli je využití obecně známých obchodních podmínek poněkud omezené. Vzhledem k tomu, že při uzavírání smluvního vztahu s poddodavatelem části dokumentace stavby nebo části prováděné stavby musí být vždy respektována smlouva uzavřená mezi objednatelem poddodávky a stavebníkem (řídicí smlouva), lze aplikovat příslušné všeobecné obchodní podmínky pouze u zakázek, u nichž tyto obchodní podmínky jsou základem pro uzavření řídicí smlouvy.

3.1 VŠOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

Běžně jsou, zejména v případě staveb realizovaných zahraničními investory, používány obchodní podmínky FIDIC, a to zejména:

• Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel, 1. vydání, 1999 (Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu. Zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – „Červená kniha“).

(angl.: Conditions of Contract for Construction, 1^st edition 1999. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Red Book) – český překlad viz http://cace.cz/order-form1-red.php.

Jde o nejběžnější případ zajišťování projektů, kdy investor (stavebník) v samostatném kroku zajistí fázi projektové a inženýrské přípravy díla a na základě jím připravené zadávací dokumentace vyhlašuje výběrové řízení na zhotovení stavby.

• Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel – MDB harmonizované vydání, 2005 (Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Vzorové formuláře– „Červená kniha – harmonizovaná verze“).

(angl.: Conditions of Contract for Construction, MDB Harmonised Edition 2005. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Particular Conditions, Sample Forms – The Red Book – MDB Harmonised Edition 2005).

Jedná se o Red Book doplněný o určitá ustanovení, která vyplynula z požadavků a projednání standardních obchodních podmínek s 9 mezinárodními financujícími institucemi (bankami). Tyto obchodní podmínky mohou být použity výlučně pro projekty, které tyto banky spolufinancují.

• Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel („Červená kniha“), 2. vydání, 2017;
• Obchodní podmínky pro dodávky a stavby, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel, 1. vydání, 1999(pro elektrická a strojní vybavení a pro stavební a inženýrské práce navržené zhotovitelem. Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – „Žlutá kniha“) – český překlad viz http://cace.cz/order-form2-yellow.php.

(angl.: Conditions of Contract for Plant & Design-Build, 1st edition 1999. For Electrical & Mechanical Plant & for Building & Engineering Works Designed by the Contractor. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Yellow Book).

Použitelné pro případy, kdy na základě vyhlášených požadavků objednatele zhotovitel nabízí dodání stavby, včetně vypracování a dodání projektové dokumentace. Rozhodujícím kritériem je, aby dílo po svém zhotovení a odstranění případných vad splňovalo svůj předem definovaný účel.

• Obchodní podmínky pro dodávky a stavby, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel („Žlutá kniha“), 2. vydání, 2017.

Důležitým dokumentem k těmto dvěma druhům obchodních podmínek je oficiální Komentář viz http://cace.cz/order-form5-komentar.php

• Obchodní podmínky staveb na klíč, 1. vydání 1999 (Všeobecné podmínky, Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek, Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – „Stříbrná kniha“).

(angl.: Conditions of Contract for EPC Turnkey Projects, 1st edition 1999. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Silver Book).

Jejich doporučené užití se vztahuje na rozsáhlé a komplexní investiční celky realizované (převážně pro soukromé investory) jako stavby na klíč (typu BOT: postav – provozuj – převeď). Zhotovitel zajišťuje komplexní přípravu a realizaci stavby jen podle vstupního záměru investora a přebírá plnou odpovědnost za přípravnou a projektovou dokumentaci, inženýrské práce a zhotovení stavby. Dílo zhotovitel splní až uvedením kompletně dokončené (a vyzkoušené) stavby do provozu a průkazem dosažení sjednaných parametrů. Zhotovitel přejímá na svou stranu podstatně více rizik (prakticky veškerá rizika spojená se zajištěním celého procesu výstavby), než podle Červené či Žluté knihy. Těmto rizikům však odpovídá i předem sjednaná (většinou pevná) cena, která je avšak s přihlédnutím ke zvýšené míře rizika vyšší, než při běžném zhotovení stavby podle podkladů objednatele. Zvláštním druhem jsou akce typu PPP (Public Private Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru, u nichž zhotovitel dále přejímá závazek provozovat tyto stavby (obvykle pro veřejnost) za stanovených podmínek.

• Obchodní podmínky staveb na klíč („Stříbrná kniha“), 2. vydání 2017;
• Obchodní podmínky jednoduchých staveb, 1. vydání,1999 (Smlouva. Všeobecné podmínky. Pravidla řešení sporů. Poznámky jako průvodce – „Zelená kniha“) – český překlad viz http://cace.cz/order-form3-green.php.

(angl.: The Short Form of Contract, 1st edition 1999. Agreement, General Conditions, Rules for Adjudication and Notes for Guidance – The Green Book).

Zjednodušené obchodní podmínky se zjednodušenými postupy uzavření smlouvy i realizace projektu, vhodné pro jednoduché projekty bez větších subdodávek, projekty opakovaných prací, projekty nepřesahující jednu stavební sezonu, anebo projekty nepřesahující hodnotou řádově cca 25 mil. Kč.

• Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 3. vydání, 1998 (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – „Bílá kniha“).

(angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 3rd edition 1998. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – The White Book).

Jedná se o vzorovou smlouvu např. na vypracování projektové dokumentace stavby, nebo poskytnutí jiných služeb (technická asistence, supervize apod.). Tento dokument je doplněn dvěma dalšími, a to vzorovou smlouvou mezi konzultantem a jeho subkonzultantem a vzorovou smlouvou pro uzavření sdružení (JV) na zhotovení projektových prací nebo poskytnutí služeb.

• Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 4. vydání, 2006. (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – „Bílá kniha“) – český překlad viz http://cace.cz/order-form4-white.php.

(angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 4rd edition 2006. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – „The White Book“).

Aktualizovaná verze s dílčími úpravami.

• Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb „Bílá kniha“, 5. vydání, 2017.

OP FIDIC zahrnují též:

• Obchodní podmínky subdodávek pro stavební část (1. vydání, 2011).

Pro pozemní a inženýrské stavby, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel.

(angl.: Conditions of Subcontract for Construction (First Edition, 2011). For building and engineering works designed by the Employer.)

Tyto obchodní podmínky se však v tuzemské praxi využívají poměrně zřídka.

Je však třeba připomenout, že obchodní podmínky FIDIC v určitých oblastech nereagují (ani nemohou reagovat) na některá ustanovení právního řádu ČR (např. stavební zákon, občanský zákoník apod.) a obchodní zvyklosti v ČR; proto je nutno při jejich použití jejich text modifikovat tzv. zvláštními obchodními podmínkami.

Standardně jsou využívány obchodní podmínky FIDIC (OP FIDIC) v rezortu dopravy pro přípravu a pro provádění staveb pozemních komunikací, staveb železnic a vodních cest. Základem jsou české překlady OP FIDIC, k nimž připojí schválené „Zvláštní podmínky“ pro příslušné obory dopravních staveb. Takto jsou vydány:

• Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Zvláštní podmínky, první vydání 2016, schválené MD – OPK dne 27. 1. 2016 pod č.j. 5/2016-120-TN/1, s účinností od 1. února 2016 (platí pro stavby, u nichž je investorem Ředitelství silnic a dálnic). Zahrnují Obecné podmínky, které tvoří součást FIDIC „Smluvních podmínek pro výstavbu“, 1. vydání, 1999, vydaných v českém překladu Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) jako první vydání v roce 2015 a Zvláštní podmínky, které obsahují úpravy a doplnění těchto OP FIDIC.
• Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Zvláštní podmínky pro stavby Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, první vydání 2017, schválené Centrální komisí Ministerstva dopravy ČR dne 6.6.2017 pod č.j. 78/2017-910-IZD/1, s účinností od 26. června 2017. Zahrnují Obecné podmínky, které tvoří součást FIDIC „Smluvních podmínek pro výstavbu“, 1. vydání, 1999, vydaných v českém překladu Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) jako první vydání v roce 2015 a Zvláštní podmínky, které obsahují úpravy a doplnění těchto OP FIDIC.
• Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Zvláštní podmínky pro výstavbu vodních cest České republiky, první vydání 2017, schválené  Ministerstvem dopravy ČR dne 6. 6. 2017 pod č.j. 9/2018-910-IVD/2. Zahrnují Obecné podmínky, které tvoří součást FIDIC „Smluvních podmínek pro výstavbu“, 1. vydání, 1999, vydaných v českém překladu Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) jako první vydání v roce 2015 a Zvláštní podmínky, které obsahují úpravy a doplnění těchto OP FIDIC.
• Smluvní podmínky pro dodávku technologických zařízení a projektování – výstavbu elektro a strojně technologického díla a pozemních a inženýrských staveb projektovaných zhotovitelem – Zvláštní podmínky, první vydání 2016, schválené Centrální komisí Ministerstva dopravy ČR dne 6. 12. 2016 pod č.j. 401/2016-520-DOP/1, s účinností od 8. prosince 2016 (platí pro stavby, u nichž je investorem Ředitelství silnic a dálnic). Zahrnují Obecné podmínky, které tvoří součást FIDIC „Smluvních podmínek pro dodávku technologických zařízení a projektování – výstavbu“, 1. vydání, 1999, vydaných v českém překladu Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) jako první vydání v roce 2015 a Zvláštní podmínky, které obsahují úpravy a doplnění těchto OP FIDIC.
• Smluvní podmínky pro dodávku technologických zařízení a projektování – výstavbu elektro a strojně technologického díla a pozemních a inženýrských staveb projektovaných zhotovitelem – Zvláštní podmínky pro stavby Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, první vydání 2018, schválené Centrální komisí Ministerstva dopravy dne 17. 7. 2018 pod č.j. 224/2018-520-DOP/1, s účinností od 3. srpna 2018. Zahrnují Obecné podmínky, které tvoří součást FIDIC příslušných „Smluvních podmínek“, 1. vydání, 1999, vydaných v českém překladu Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) jako první vydání v roce 2015 a Zvláštní podmínky, které obsahují úpravy a doplnění těchto OP FIDIC.
• Smluvní podmínky pro stavby menšího rozsahu – Zvláštní podmínky, první vydání 2017, schválené Centrální komisí Ministerstva dopravy ČR dne 16. 5. 2017 pod č.j. 48/2017-520-DOP/3, s účinností od 1. června 2017, se současným zrušením Obchodních podmínek staveb pozemních komunikací menšího rozsahu, schválených Ministerstvem dopravy pod č.j. 321/2008-910-IPK/1. Zahrnují Obecné podmínky, které tvoří součást FIDIC „Smluvních podmínek pro stavby menšího rozsahu“, 1. vydání, 1999, vydaných v českém překladu Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) jako první vydání v roce 2016 a Zvláštní podmínky, které obsahují úpravy a doplnění těchto OP FIDIC.

Pro oblast přípravy staveb a inženýrské činnosti ve výstavbě jsou Ministerstvem dopravy ČR vydány obchodní podmínky s využitím Bílé knihy FIDIC, a to:

• Obchodní podmínky pro zeměměřické a průzkumné práce a dokumentaci staveb pozemních komunikací (Všeobecné obchodní podmínky. Zvláštní obchodní podmínky. Přílohy A, B, C. Vzor smlouvy o dílo), schválené MD-OPK pod č. j. 11/2015-120-TN/1 dne 5.2.2015, s účinností od 6. února 2015, se současným zrušením Obchodních podmínek pro zeměměřické a průzkumné práce a dokumentaci staveb PK, schválených MD – OPK pod č.j. 636/03-120-RS/1 dne 19.12.2003.

První základní část tvoří „Všeobecné obchodní podmínky“ (VOP-D), které lze použít pro každou zakázku tohoto typu. Druhá, doplňující část – „Zvláštní obchodní podmínky“ (ZOP-D) – obsahuje konkrétní údaje, na něž odkazují články VOP-D a ostatní specifické podmínky, vztahující se k příslušné zakázce. Zvláštní obchodní podmínky umožňují články VOP-D podle potřeby změnit či doplnit anebo vypustit ty jejich články, které se předmětu díla netýkají. Přílohy ZOP-D shrnují: Rozsah služeb, včetně jejich ocenění (Příloha A), Personál, podklady, zařízení a služby třetích stran poskytnuté objednatelem (Příloha B) a Platby a platební podmínky (Příloha C). Všeobecné obchodní podmínky a Zvláštní obchodní podmínky tvoří spolu Obchodní podmínky.

• Obchodní podmínky pro poskytování konzultačních služeb pro stavby pozemních komunikací (Všeobecné obchodní podmínky. Zvláštní obchodní podmínky. Přílohy A, B, C. Vzor smlouvy) schválené MD-OPK pod č. j. 11/2015-120-TN/2 dne 5. 2. 2015, s účinností od 6. února 2015, se současným zrušením Obchodních podmínek pro poskytování konzultačních služeb pro stavby PK, schválených MD-OI, č.j. 321/08-910-IPK/1 dne 9. 4. 2008. Jsou zpracovány na obdobném principu jako Obchodní podmínky pro zeměměřické a průzkumné práce a dokumentaci staveb pozemních komunikací.

Obchodní (smluvní) podmínky Ministerstva dopravy jsou postupně aktualizovány a doplňovány.

3.2 SMLUVNÍ VZORY

V přílohách této MP jsou zahrnuty smluvní vzory, které lze využít pro sjednávání příslušných typů poddodávek. Jsou zde uvedeny vzory smluv o dílo na poddodávky projektové dokumentace (s výjimkou poddodávky projektové dokumentace pro provádění stavby, u níž je objednatelem poddodávky zhotovitel stavby), kupní smlouvy pro nakupování materiálu nebo zboží resp. kusové poddodávky strojů a zařízení pro stavbu a rámcové smlouvy na hromadný nákup výrobků či zboží.  

V souvislosti s uvedenými vzory je třeba zdůraznit, že pro smluvní zajišťování poddodávek platí v dvojnásobné míře varování před jejich mechanickým formálním používáním, např. uvedené v pomůcce A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě resp. v publikaci „Smluvní vztahy ve výstavbě“ (D. Dvořák, P. Serafín, vydalo IC ČKAIT 2017). V případě sjednávání příslušných smluvních podmínek při nákupu poddodávky je nezbytné důsledně vycházet z uzavřené řídící smlouvy mezi objednatelem poddodávky a stavebníkem, čímž se stává každá poddodavatelská smlouva svým způsobem neunifikovatelným unikátem. Proto do této MP nebyl zařazen vzor smlouvy na poddodávku části stavby, která musí kromě obchodních a technických specifik konkrétní zakázky reagovat také na zvolený způsob dodavatelského systému. Z tohoto důvodu nutno konstatovat, že vzor smlouvy na poddodávku projektové dokumentace není vhodný pro poddodávku dokumentace, která je součástí zakázky na zhotovení stavby, u níž je objednatelem poddodávky zhotovitel stavby – zde musí být důsledně uplatněna základní smluvní ujednání ze smlouvy o dílo na zhotovení stavby, vč. příslušných ustanovení nového občanského zákoníku, týkajících se zhotovení stavby jako předmětu díla např. sdílená odpovědnost za vadné plnění, odpovědnost za skryté vady stavby aj. Rovněž příkazní smlouvu na poddodávku inženýrské činnosti nutno sjednávat případ od případu (např. s využitím obecného vzoru příkazní smlouvy, obsaženého v pomůcce A 3.21.

Tato pomůcka obsahuje následující smluvní vzory, k nimž je uveden jejich předpokládaný způsob využití:

Příloha 4.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení poddodávky projektové dokumentace (jednoduchá verze)

Využije se pro poddodávky dokumentace stavby menšího rozsahu s jednoduchým předmětem plnění, odevzdávaným v jednom termínu.

Příloha 4.2 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení poddodávky projektové dokumentace (rozšířená verze)

Lze ji použít pro rozsáhlejší poddodávky projektové dokumentace s obsáhlejšími povinnostmi poddodavatele, nebo s několika dílčími plněními a dalšími souvisejícími výkony.

Příloha 4.3 Vzor objednávky nahrazující smlouvu o dílo na zhotovení poddodávky projektové dokumentace

Jak již je obsaženo v názvu, jde o úplnou objednávku poddodávky projektových prací obsahující náležitosti obchodní smlouvy, která po jejím potvrzení poddodavatelem může nahradit obchodní smlouvu.

Příloha 4.4 Vzor jednoduché kupní smlouvy na pořízení zboží

Je využitelná pro jednorázový drobný nákup materiálu nebo zboží (např. i kancelářského vybavení apod.). Neobsahuje bližší specifikace obchodních podmínek, záruk, smluvních pokut apod. (platí zde obecná ustanovení občanského zákoníku).

Příloha 4.5 Vzor kupní smlouvy na dodávku zboží (výrobků)

Propracovaný vzor kupní smlouvy s využitím pro dodávky materiálu, resp. kusové poddodávky strojů a zařízení pro stavbu.

Příloha 4.6 Vzor rámcové kupní smlouvy

Může být použita v případě poddodavatelů, od nichž jsou nakupovány poddodávky výrobků či zboží příslušné komodity ve větších objemech pro více akcí.

Přiložené smluvní vzory jsou doplněny o:

Příloha 4.7 Vzor předávacího protokolu o předání a převzetí poddodávky projektové dokumentace

O předání a převzetí díla (nebo jeho části) bude vyhotoven písemný protokol, potvrzený oprávněnými zástupci obou smluvních stran.

Pro protokol o předání a převzetí dokončené poddodávky části pozemní stavby lze přiměřeně použít vzor zápisu o předání a převzetí dokončených staveb, který je uveden v příloze 3.3 MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb.

Příloha 4.8 Vzor zakázkového listu

Využití listu je především u zakázky na poddodávku dokumentace stavby.

4 PŘÍLOHY

4.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení poddodávky projektové dokumentace (jednoduchá verze)

SMLOUVA O DÍLO
na zhotovení poddodávky projektové dokumentace
uzavřená podle ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku

I.
Smluvní strany

Objednatel:
Sídlo:
IČO:
DIČ:
Zapsaný/á v obchodním rejstříku vedeném u soudu v
Oddíl Vložka^x/
Zastoupený/á (jméno, příjmení, funkce^xx/):
Bankovní spojení:

a

Zhotovitel:
Sídlo:
IČO:
DIČ:
Zapsaný/á v obchodním rejstříku vedeném u soudu v
Oddíl Vložka^x/
Zastoupený/á (jméno, příjmení, funkce^xx/):
Odpovědný zástupce – autorizovaná osoba:
Bankovní spojení:

Poznámka:
Smluvní strany je nutno identifikovat naprosto přesně v souladu se zápisem v obchodním rejstříku, popř. příslušným úředním záznamem o každé z nich.

^x/ V případě, že smluvní stranou bude fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku, je nutno uvést odkaz na průkaz živnostenského oprávnění, resp. svobodného povolání.

^xx/ Uvede se označení funkce nebo odkaz na oprávnění, resp. funkci opravňující k podpisu smlouvy a současně opravňující provést změnu smlouvy, tj. podepsat dodatek ke smlouvě. Pokud je smluvní stranou fyzická osoba, řádek se zpravidla nepoužije (není-li zastoupena na základě plné moci).

uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku následující smlouvu o dílo na poddodávku projektové dokumentace pro akci ……………………………………

II.
Předmět smlouvy

1. Objednatel je zhotovitelem projektové dokumentace pro ……………………………………………………………
(přesná specifikace projektové dokumentace, stavby a jejího umístění, investora (stavebníka), účel zpracování dokumentace apod.).

2. Zhotovitel se zavazuje vypracovat pro objednatele na svůj náklad a za podmínek ujednaných v této smlouvě tyto dílčí součásti v předchozím odstavci zmíněné projektové dokumentace (dále jen „dílo“):
……………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………
(přesně specifikovat rozsah a obsah dokumentace, která je předmětem poddodávky)

3. Zhotovitel předá předmět díla objednateli v níže uvedené formě a počtu vyhotovení:

a) v tištěné formě v počtu …………… vyhotovení
b) v digitální formě v počtu …………… vyhotovení na nosiči …………… ve formátu …………… .

4. Objednatel se zavazuje dokončené dílo převzít a zaplatit zhotoviteli za jeho provedení cenu sjednanou v čl. III. této smlouvy.

III.
Cena

1. Cena za provedení díla podle čl. II. odst. 2 je stanovena dohodou smluvních stran a činí ………………. Kč (slovy:………………………………).

2. Zhotovitel není plátcem DPH.
(Je-li plátcem DPH, použít text: K ceně díla bude připočtena DPH podle daňových předpisů, platných v době uskutečnění zdanitelného plnění.)

IV.
Čas a místo plnění

1. Zhotovitel se zavazuje dokončit a předat dílo specifikované v čl. II. odst. 2 do …………………………………

2. Místem plnění, tj. místem předání dokončeného díla objednateli, je adresa sídla objednatele.

V.
Přechod vlastnického práva k dílu

Vlastnictví ke zhotovenému dílu, jakož i nebezpečí škody na něm, přechází ze zhotovitele na objednatele jeho předáním.

VI.
Odpovědnost za vady

Zhotovitel poskytuje na dílo záruku v trvání ……… měsíců, počínaje dnem následujícím po dni předání díla objednateli, čímž zaručuje, že dílo bude mít po celou výše uvedenou dobu smluvené vlastnosti a bude způsobilé k použití pro sjednaný účel.

Poznámka:
Je vhodné délku záruky uzpůsobit záruce, kterou poskytuje objednatel investorovi (stavebníkovi) za dokumentaci jako celek.

VII.
Platební podmínky

1. Objednatel se zavazuje zaplatit zhotovitel za provedení díla cenu sjednanou v čl. III. této smlouvy, a to na základě faktury (daňového dokladu), vystavené zhotovitelem po předání řádně dokončeného díla objednateli.

Poznámka:
Sjednání „daňového dokladu“ se použije v případě, je-li zhotovitel plátcem DPH.

2. Lhůta splatnosti faktury se sjednává na ……… dnů ode dne jejího doručení objednateli.

VIII.
Spolupůsobení objednatele

1. Objednatel se zavazuje předat zhotoviteli následující podklady pro zhotovení díla v těchto termínech:
……………………………………………………..do……………………………………………………
……………………………………………………..do……………………………………………………
……………………………………………………..do……………………………………………………

IX.
Ujednání o smluvních pokutách

1. V případě prodlení zhotovitele s termínem dokončení a předání díla v čase plnění sjednaném v čl. IV. zavazuje se tento uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši …% z ceny předmětu plnění za každý započatý den prodlení. Strany se dohodly, že sjednáním a uplatněním smluvní pokuty není dotčeno právo objednatele uplatnit u zhotovitele nárok na náhradu škody, vzniklé v důsledku včasného nesplnění jeho smluvních závazků a povinnost zhotovitele ji uhradit.

2. V případě prodlení objednatele se spolupůsobením sjednaným v čl. VIII. této smlouvy (i v jednotlivém případě) je tento povinen zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu ve výši ……… Kč za každý započatý den prodlení.

Poznámka:
Tato smluvním pokuta může být sjednána i pevnou částkou v Kč za každý započatý den prodlení.

3. V případě prodlení objednatele s úhradou faktury je tento povinen zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu ve výši ……% dlužné částky za každý započatý den prodlení.

X.
Ujednání všeobecná

1. Objednatel je oprávněn použít dílo (předmět této smlouvy) výlučně pro účely vyplývající z této smlouvy.

2. Tuto smlouvu lze změnit nebo zrušit pouze smluvním ujednáním, podepsaným oprávněnými zástupci obou smluvních stran.

3. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem obou smluvních stran.

4. Tato smlouva je sepsána ve …… vyhotoveních, z nichž každá ze smluvních stran obdrží ………… výtisky s platností originálu.