Autoři: Karel Pastuszek, Ing. Jindřich Pater
Stav: vydání 2022
Anotace:
Pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb – Zdvihací zařízení, je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob (dále AO), která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru zdvihacích zařízení (ZZ). Popisuje vazby na obecně závazné platné právní předpisy, týkající se ZZ, vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další právní předpisy. Popisuje obvyklé výkony AO TZSp – ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení.
Dává základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých fázích realizace výkonu při navrhování zdvihacích zařízení a souvisejících konstrukcí ZZ ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování projektové dokumentace a projednávání. Je také pomůckou k přehledu požadavků souvisejících se zařazováním vyhrazených zdvihacích zařízení, jejich montáží, opravám, revizím a provozováním.
K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:
- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb. - zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
Účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č. 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024. - zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024. - zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.
Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.
OBSAH
ÚVOD
Metodická pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb – Zdvihací zařízení (dále jen ZZ ve smyslu pojmů této kapitoly MP 1.5.5) navazuje na metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS, vztahující se k vyhrazeným technickým zařízením.
Každá společnost si uvědomuje, že existují technická zařízení, která svým charakterem a podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, představují zvýšená nebezpečí pro zdraví a bezpečnost podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají osoby při jejich montáží, opravách, revizích a provozování. Jsou to vyhrazená technická zařízení, mezi nějž jsou zařazena i zdvihací zařízení. Ke snížení rizik jsou vydávány příslušné právní předpisy. Posledními takovými předpisy, do nichž jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie, jsou zákon č. 250/2021 Sb. a navazující nařízení vlády pro zdvihací zařízení č. 193/2022 Sb. s účinností od 1. 7. 2022. V nich jsou uplatněny jednak požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochrany zdraví při práci po dobu jejich používání, na výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu, na práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, na předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu.
S NV pro VTZ úzce souvisí i NV pro vyhrazená elektrická zařízení č. 190/2022 Sb.
Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu.). Jedná se o Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a pověřenou organizaci Technická inspekce České republiky (TIČR).
Metodická pomůcka MP 1.5.5 popisuje obvyklé výkony AO TZSp – ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení. Vychází ze stavebního zákona (dále SZ) č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z prováděcích předpisů č. 499/2006 Sb., č. 500/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do této metodické pomůcky není zapracován nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., ani změnový zákon č. 284/2021 Sb. (viz upozornění v úvodu pomůcky).
Tématu MP 1.5.5 Zdvihací zařízení se věnuje také Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Zákon č. 90/2016 Sb. zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, nařízení vlády č. 122/2016 Sb.) ve zvláštním ustanovení.
1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽITÉ ZKRATKY
1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH STAVEB
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – podmínky a činitelé, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.
Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) – stav pracovních podmínek zabraňujících působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance, popřípadě na další osoby. BPTZ je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracoviště (uspořádání, vybavení), bezpečností technických zařízení, vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy, požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců.
Bezpečnost ve výstavbě – obecně ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu provádění i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu).
Dokumentace – obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a realizací stavby.
Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu této pomůcky použit ve významu:
- dozor autorský (projektanta, případně hlavního projektanta), který je dozorem autorizované osoby na základě samostatného smluvního vztahu. Podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je stavebník je povinen autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací;
- technický dozor stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona (dále AZ); výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle AZ o ,,další odbornou činnost autorizované osoby“;
- stavební dozor je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.
Generální oprava – všechny modernizační a údržbářské činnosti na základě Zvláštního posouzení, které je požadováno pro zvýšení bezpečné životnosti jeřábu.
Hlavní projektant – pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).
Projektant – pojem projektanta je uveden v § 22 odst. 4 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.
Projektování ve výstavbě – vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů nebo změn. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO nebo osoba zapsaná do seznamu registrovaných osob podle AZ s příslušným oprávněním nebo jiná osoba splňující požadavky na vzdělání vymezené živnostenským zákonem. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v AZ, ve znění pozdějších předpisů.
Projektovaná pracovní perioda – pracovní perioda specifického skutečného množství práce, kterým se docílí projektovaný výkon.
Jeřáb – stroj pro cyklickou činnost určený ke zvedání nebo přemísťování břemene v prostoru, přičemž břemeno je zavěšeno na háku nebo uchopeno jiným prostředkem (mobilní, věžový, výložníkového typu, mostový, portálový jeřáb).
Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. Posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno provést podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v podle přílohy č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení , dále v podle přílohy č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení.
Plán organizace výstavby (POV) – tento pojem není ve SZ uveden, jedná se o dokument zhotovitele stavby vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Jeho zpracování vychází ze zásad organizace výstavby (ZOV), které jsou součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení podle přílohy č. 8 a přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno specifikovat podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, část B písm. b)). Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy citované vyhlášky. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Práce na technickém zařízení – montáž, demontáž, obsluha, oprava a údržba technického zařízení.
Prohlídka – činnost, kterou se ověřuje, zda technické zařízení odpovídá provozním podmínkám, není-li viditelně poškozeno, nevykazuje-li zjevnou závadu a zda jeho provozem není ohrožena bezpečnost práce a provozu.
Používání jeřábu – jakákoliv činnost prováděná pomocí jeřábu nebo na jeřábu, např. přeprava, montáž, demontáž, údržba, manipulace s břemenem. Zahrnuje prakticky vše, co se s jeřábem nebo na jeřábu provádí a co je jeho výrobcem dovoleno nebo požadováno.
Provozní dokumentace – soubor dokumentů organizace tvořený řádem prohlídek, údržby a zkoušek, místním provozním bezpečnostním předpisem a provozní knihou; provozní dokumentace obsahuje také pracovní postupy a požadavky průvodní dokumentace upravené na místní podmínky. Provozní dokumentace není součástí projektové dokumentace, pokud není toto uvedeno a dohodnuto ve smluvním vztahu uzavřeném na zpracování projektové dokumentace.
Provozní kniha – kniha s očíslovanými stránkami, do které se zapisují údaje o provozu zařízení, výsledky prohlídek, zjištěné závady a jejich odstranění a provedení zkoušek a revizí.
Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS), obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.
Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.
Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určená projektovou dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.
Revize zařízení – celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, případně i měřením zajišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize zařízení jsou výchozí a provozní. Revizi může provádět jen revizní technik s platným oprávněním ke kontrolám, revizím a zkouškám zdvihacích zařízení.
Revizní technik – technik, který musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem státního odborného dozoru na základě vykonané zkoušky.
Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby ve smyslu § 152 SZ. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby.
Stavba technologická – stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.
Technologické zařízení – soubor zařízení (případně systémový celek), zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťující speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravy) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie, rozvody elektronických komunikací atd.).
Těžiště – bod, ve kterém je soustředěna celková hmotnost břemene nebo bod, vůči němuž jsou vyváženy jednotlivé části břemene.
Uvedení technického zařízení do provozu – okamžik, kdy po provedení předepsané revize technického zařízení nebo jeho kontroly ke zjištění jeho stavu a vlivu na okolí a na pracovní prostředí a po zhodnocení dosažených výsledků bylo technické zařízení uznáno schopným trvalého používání a bezpečného provozu,
Vyhrazené technické zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.
Základní jednotka (ZJ) – finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně–technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka) má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.
Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby musí být vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha 1, příloha č. 5 popř. příloha č. 8. Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).
Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. § 2 odst. 2 písm. b) SZ používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.
Zhotovitelem stavby může být:
- stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se o vázanou živnost Provádění staveb, jejich změn a odstraňování;
- dodavatel nebo zhotovitel – v obchodních vztazích;
- stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle § 160 odst. 3 a 4 SZ).
Pro účely zákona o VTZ se rozumí:
a) vyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob,
b) revizním technikem odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona,
c) revizí posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy,
d) montáží činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montáží se rozumí i demontáž a zpětná montáž,
e) opravou zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení,
f) údržbou činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravu nebo montáž vyhrazeného technického zařízení,
g) průvodní dokumentací soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení,
h) provozní dokumentací soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
i) rekonstrukcí nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace.
Pro účely nařízení vlády k VTZ ZZ se rozumí:
a) podstatnou změnou zařízení takový zásah do vyhrazeného zdvihacího zařízení, při kterém dojde k zásadním změnám, které odstraní zjištěná provozní rizika nebo nahradí stávající nevyhovující části, a ke změně technických parametrů a charakteristik nebo bezpečnostních parametrů zařízení,
b) uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu okamžik, kdy je nové nebo vyhrazené zdvihací zařízení, které prošlo podstatnou změnou, po provedení předepsané ověřovací zkoušky zařízení a uznání jeho způsobilosti k trvalému používání a bezpečnému provozu, uvedeno do provozu; s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle jiného právního předpisu,
c) odbornými úkony k prověření technického stavu vyhrazeného zdvihacího zařízení provádění předepsaných prohlídek, odborných prohlídek, kontrol, revizí, zkoušek, odborných zkoušek, ověřovacích zkoušek a inspekčních prohlídek ke zjištění provozních rizik,
d) odbornými úkony k navrácení vyhrazeného zdvihacího zařízení do stavu zajišťujícího bezpečný provoz soubor činností, jejichž cílem je odstranění zjištěných provozních rizik provedením podstatné změny vyhrazeného zdvihacího zařízení,
e) zkouškou po opravě zkouška ověřující funkčnost, spolehlivost a bezpečnost vyhrazeného zdvihacího zařízení po provedené opravě nebo po odstranění závad zjištěných revizí nebo zkouškou,
f) ověřovací zkouškou zkouška vykonaná v rozsahu stanoveném v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě též technickými podmínkami výrobce, před uvedením do provozu, po rekonstrukci nebo podstatné změně vyhrazeného zdvihacího zařízení,
g) místním provozním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní a technologické postupy pro používání vyhrazeného zdvihacího zařízení a pravidla pohybu tohoto zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele,
h) systémem bezpečné práce předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti jeřábu,
i) pracovním systémem předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m,
j) mimořádnou zkouškou zkouška vyhrazeného zdvihacího zařízení provedená ve stanovených případech za účelem ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a bezpečnosti,
k) vázáním břemen činnost předcházející manipulaci a následující po manipulaci s břemenem za použití vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen.
Zkratky použité v pomůcce
| AO (NAO) | Autorizovaná osoba (neautorizovaná osoba) |
| AO TZSp | AO pro navrhování technologických zařízení staveb |
| AZ | Autorizační zákon |
| BPTZ | Bezpečnost práce a technických zařízení |
| BOZP | Bezpečnost a ochrana zdraví při práci |
| ČKAIT | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě |
| ČSN | Česká technická norma |
| ČSN EN ISO | Převzata mezinárodní norma |
| ČÚBP | Český úřad bezpečnosti práce |
| DOSS | Dotčený orgán státní správy |
| EV | Elektrický vrátek |
| MP | Metodická pomůcka |
| OK | Ocelové konstrukce |
| OP | Obchodní případ |
| OTZZ | Odborný technik zvedacího zařízení |
| PBS | Požární bezpečnost staveb |
| PC | Provozní celek |
| PD | Projektová dokumentace |
| PJ | Provozní jednotka |
| PO | Požární ochrana |
| POV | Plán organizace výstavby zhotovitele stavby |
| PS | Provozní soubor |
| RTEZ | Revizní technik elektrického zařízení |
| RTZZ | Revizní technik zvedacího zařízení |
| SBP | Systém bezpečné práce |
| SZ | Stavební zákon |
| TD | Technický dozor |
| TDP | Technicko-dodací podmínky |
| TPS | Technika prostředí staveb |
| VOP | Všeobecné obchodní podmínky |
| TZS | Technologická zařízení staveb |
| ZJ | Základní jednotka |
| ZZ | Zdvihací zařízení |
| ŽP | Životní prostředí |
2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) – ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ (ZZ)
2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSp PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS
2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)
Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:
Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující jak definuje základní knižnice odborných činností ve výstavbě v pomůcce A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby v kap. 2.2.1.5. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZSp při navrhování, tak i pro realizaci TZS.
2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.5
Pomůcka se vztahuje na AO TZSp – Zdvihací zařízení (ZZ) v procesu vypracování dokumentace staveb nebo její části pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provádění stavby a další druhy dokumentace v tomto oboru.
Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje AZ ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle tohoto zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).
Vybrané činnosti jsou definovány v § 158 SZ.
Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ.
2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU PROJEKTOVÁNÍ
Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky a zezávazněné normové hodnoty ČSN). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit při činnosti autorizované osoby při navrhování TZS, kterému se snaží nápomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.
V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.
Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení je právní základna na úrovni předpisů:
- závazných – zákonů, nařízení vlády a vyhlášek;
- nezávazných – českých technických norem (ČSN), metodických a informačních pomůcek ČKAIT (MP, IP), technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP).
Základní schéma předpisového zajištění:
- zákony;
- podzákonné normy;
- nezávazné předpisy – normativní dokumenty;
- veřejný zájem – základní požadavky na stavbu:
- pro stavbu mohou být navrženy a použity jen výrobky, materiály a konstrukce splňující požadavky § 156 SZ ve vazbě na nařízení Evropské parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 na:
- mechanickou odolnost a stabilitu;
- požární bezpečnost;
- hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí;
- bezpečnost při udržování a užívání stavby;
- ochranu proti hluku;
- úsporu energie a ochranu tepla;
- udržitelné využívání přírodních zdrojů.
- pro stavbu mohou být navrženy a použity jen výrobky, materiály a konstrukce splňující požadavky § 156 SZ ve vazbě na nařízení Evropské parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 na:
Významnou úlohu mají v procesu projektování doporučené standardy a technické normy.
Závaznými se normy stávají:
- obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty (např. plnění opatření v prevenci rizik § 102 odstavec 1 zákoníku práce (ZP), což podle § 349 odstavec 1 ZP je i plněním požadavku norem k zajištění ochrany života a zdraví);
- v rozsahu, který je stanoven předpisem;
- pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů;
- rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOSS).
Další právní vymezení je citováno v kap. 2.2 a 2.3 MP 1.5 Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost.
Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp.
O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4.
Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a MP 1.5.
V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant. Stavebník – zadavatel stavby je převážně i uživatelem – provozovatelem stavby se zájmem bezproblémově a bezpečně provozovat budoucí stavbu.
2.3 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA
2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci
Rozsah působnosti autorizovaných / registrovaných osob stanovuje část třetí autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto ustanovení je autorizovaná / registrovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které ji byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat jím zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.
SZ považuje za vybrané činnosti ve výstavbě, ovlivňující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, projektovou činnost a vedení provádění stavby nebo její změny. Jedná se o projektovou činnost ve výstavbě pro vymezené druhy dokumentace a projektové dokumentace a pro odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ, ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost.
Dokumenty z této činnosti, pokud mají charakter veřejných listin, mohou autorizované osoby označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku AO ČKAIT.
Rozsah působnosti autorizovaného inženýra – projektanta vymezuje § 18 AZ ve znění pozdějších předpisů.
Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a požární bezpečnost staveb (PBS). Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZ a AZ ve znění pozdějších předpisů.
Rozsah působnosti autorizovaného technika – projektanta vymezuje § 19 autorizačního zákona ve znění pozdějších předpisů.
Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní projektové dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro kterou je autorizován.
Autorizaci podle AZ musí mít autorizovaný inženýr – projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který vypracovává u staveb s převažující technologickou částí:
- územně plánovací dokumentaci, územní studie, dokumentaci pro uzemní rozhodnutí nebo územní souhlas;
- projektovou dokumentaci staveb povolovaných, vymezeně ohlašovaných staveb, změn staveb a nezbytných jejich úprav;
- statické a dynamické výpočty staveb;
- stavebně-technické nebo inženýrské průzkumy;
- zkoušení a diagnostiku staveb;
- vydává odborná stanoviska;
- provádí geodetická měření pro projektovou činnost;
- provádí autorský dozor (AD) nebo technický dozor (TD) nad realizací stavby;
- zastupuje stavebníka při územním a stavebním řízení nebo v řízení k vydání kolaudačního souhlasu.
Autorizaci podle AZ nemusí mít projektant, který vypracovává:
- přípravné práce;
- průzkumy a rozbory;
- dokumentaci staveb a zařízení nevyžadující ohlášení ani stavební řízení;
- dokumentaci vymezených ohlašovaných jednoduchých staveb a jejich změn;
- dokumentaci skutečného provedení stavby (podle § 125 SZ);
- dokumentaci bouracích prací (s výjimkou výskytu azbestu);
- dokumentaci k souhlasu s užíváním stavby;
- dokumentaci pro užívání stavby;
- dodavatelskou/zhotovitelskou/realizační dokumentaci;
- provozní a průvodní dokumentaci.
Je třeba, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisících, zejména výkonu autorského dozoru při provádění stavby. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.
Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu.
Stejně tak se u nich povinně zabezpečuje technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Je nanejvýš žádoucí, aby AO TZSp taktéž vyvíjela úsilí, aby při realizaci stavby podle jí vypracované projektové dokumentace vykonávala autorský dozor. A to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud ji sama nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a trvalého provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti se bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu.
2.3.2 Chráněná práva
SZ a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Z tohoto důvodu jsou v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.
Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona č. 121/2000 Sb., zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích č. 527/1990 Sb., zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech č. 478/1992 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů.
Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky – specialisty.
2.4 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (BPTZ) V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI
Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování konstrukcí, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP). Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).
OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (viz dále v textu). Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k SZ (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a účinků budoucího užívání stavby.
Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou:
- práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
- práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
- práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
- práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečí utonutí;
- práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
- práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení;
- studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
- práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
- práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
- práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových; betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb;
- celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
- celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.
Zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.
V případě, že nenastanou podmínky týkající se objemu nebo zvýšeného ohrožení je vhodné uvést důvod nezpracování „plánu“. Zhotovitel stavby je povinen zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.
V případech, kdy budou konkrétní definovanou stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů stavby a je nezbytný koordinátor během přípravy stavby, tento zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.
Stanovená opatření v oblasti BPTZ musí být vždy konkrétní. Za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace odpovídá projektant podle SZ. Dotčeným orgánem státní správy (DOSS) při posuzování PD z hlediska BPTZ je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem o inspekci práce č. 251/2005 Sb.
Zásady výběru projektových dokumentací k dozoru a vyjádření
Podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, se OIP vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
Ve smyslu uvedeného ustanovení vybírají OIP k vyjádření pouze projektové dokumentace staveb, jejich změn a změn v užívání staveb:
- určených pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob;
- určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace;
- se shromažďovacím prostorem (§ 41 vyhlášky č. 268/2009 Sb.);
- určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (zákon č. 350/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
- vícepodlažních hromadných garáží;
- jaderných elektráren;
- kotelen I. a II. kategorie (vyhláška č. 91/1993 Sb.);
- určených pro obchod (§ 42 vyhlášky č. 268/2009 Sb.);
- čerpacích stanic LPG/CNG;
- bioplynových stanic.
O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací objekty pod 20 osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).
OIP se vyjadřují podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení. K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.
Veřejný zájem by měl být ze strany OIP zajišťován i posouzením projektové dokumentace z hlediska vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.
Při posouzení se ověřuje zejména:
- zda projektová dokumentace obsahuje:
- zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není specifikován v této vyhlášce, ale je zpracováván v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požadavky na jeho zpracování musí projektová dokumentace specifikovat podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Plán se ale musí zpracovávat i jako nedílná součást projektové dokumentace leteckých staveb pro vydání stavebního povolení. Plán se musí zpracovávat i jako nedílná součást projektové dokumentace dalších dopravních, tj. staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro vydání stavebního povolení;
- údaje o technickém nebo výrobním zařízení stavby;
- řešení dopravy a skladování;
- údaje o zdrojích a parametrech energií;
- zásady řešení stavby z hlediska její údržby a životnosti;
- způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz;
- přívod (odvod) energií, odpadů, emisí a produktů;
- zda v celkové situaci stavby jsou zakreslena:
- prostorová označení všech stávajících základních prostředků;
- ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti stávajících a navrhovaných staveb;
- polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby, včetně napojení na pozemní a inženýrské stavby a provozní soubory;
- zda dokumentace obsahuje:
- odkazy na platné předpisy (obecně závazné, technické normy, pravidla apod.);
- řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu;
- dispoziční řešení (prostorové, plošné a výškové uspořádání stavby, ZZ, rozmístění vnitřních zařízení, technologií apod.);
- údaje o řešení technického vybavení a zařízení stavby (vytápění, elektrické rozvody a zařízení apod.);
- zda stať pro staveniště a provádění výstavby obsahuje:
- údaje o způsobu provádění stavby v rozsahu stanoveném zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů, tj. nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
- a splňuje požadavky na bezpečnost a vlastnosti stavby podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
- konkrétní opatření pro práce za mimořádných podmínek;
- způsoby řešení stavebních prací;
- návrhy a zakreslení provozních zařízení stavenišť;
- způsoby řešení dopravy a manipulace s materiálem;
- důležité údaje (podklady) pro zpracování dodavatelské dokumentace;
- zda v dokumentaci technologie je řešeno:
- umístění a prostorové uspořádání strojů a zařízení;
- zabezpečovací, pojistné a regulační zařízení;
- vhodné signalizování výskytu škodlivin (plynů, par apod.).
3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)
Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby. Touto funkcí může pro celý proces nebo pro jednotlivé dílčí části pověřit svého zástupce.
Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast AO je nutná v určitých etapách předepsaných SZ. Žádoucí ovšem je, aby AO, autor díla byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu.
3.1 POSTUPY V PŘÍPRAVĚ STAVBY
3.1.1 Příprava zakázky
Postup řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním ujednáním. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, AO, se podle svého postavení v obchodní společnosti na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního.
V rámci postupu 3.1.1 se AO spoluúčastní přípravy zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.
Po dohodě se stavebníkem může být příprava zakázky rozšířena o další výkony:
- analýza dílčího souboru zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
- předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel, ověření souladu s územním plánováním;
- specifikace potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
- zadání různých druhů studií;
- předběžné vymezení a upřesnění potřebných dílčích projektových prací ve speciálních profesích a určení rozsahu těchto prací;
- shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a spolupráce při tvorbě podkladů pro uzavření smlouvy se stavebníkem či dodavatelem komplexní projektové dokumentace;
- sestavení funkčního a prostorového dílčího programu stavby a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
- provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými AO z pověření objednatele (klienta);
- soupis požadavků objednatele;
- předběžná finanční analýza jako podklad pro stanovení dílčí smluvní ceny.
Na základě pokynů vedení obchodní společnosti AO v průběhu přípravy zakázky konzultuje se stavebníkem podrobnosti, týkající se projektové dokumentace a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.
Výstupem postupu jsou podklady konzultované s autorizovanou osobou (AO) pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní firmou na další přípravu dokumentace stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem podle postupu A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.
3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby
Vstupem do postupu jsou veškeré předchozí analýzy a záměry stavebníka citované v kap. 3.1.1 této pomůcky. Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), návrh řešení stavby se zdvihacím zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo se zdvihacím zařízením a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii stavby zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování AO, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.
Studie stavby většinou řeší návrh a vývoj složitých technologických staveb s ZZ. Jedná se např. o zařízení obsahující zdvihací zařízení pro výrobu, občanské a veřejné stavby, lanové dráhy, lyžařské vleky, staveništní zdvihací zařízení, plošiny, těžební zařízení, případně další obdobná díla. Studie může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována autorizovanou osobou.
V rámci postupu projektant ZZ provádí zejména:
- analýzu podkladů, vypracování a stanovení cílů (cílových představ);
- vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem;
- varianty řešení, blokové technologické schéma;
- koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků;
- vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních urbanistických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
- koncepci řešení systému řízení technologického procesu;
- návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí;
- základní energetické spotřeby ve vazbě k vlastnímu zdroji nebo k veřejné síti;
- umístění stavby, koncepce stavební části;
- zdrojovou analýzu;
- předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich stanoviska ke stavbě;
- součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva;
- shrnutí dosažených předchozích výsledků;
- předběžný odhad investičních nákladů;
- zpracování variant řešení;
- postupné ověřování návrhu, konzultace k návrhu.
Studie stavby, návrh řešení stavby ZZ obsahuje zpravidla jen koncepci technologické části:
- výrobní program, hlavní výrobní činnosti, navrhovaná kapacita, roční časový fond, vytížení rozhodujících strojů a zařízení, výrobní nebo jiná kooperace;
- popis celkového technologického postupu výroby podle toku materiálu s objasněním funkčních vazeb příslušných PS a základní požadavky na pomocné provozy;
- koncepci manipulace s materiálem, vnitrozávodní a venkovní dopravy a skladování surovin, materiálů a výrobků;
- řízení technologických a výrobních procesů;
- požadavky na automatizaci řízení technologických a výrobních procesů (údaje o koncepci), případně požadavky vyplývající z vyšších úrovní řízení;
- požadavky na související investice;
- vliv na životní prostředí (ŽP);
- vliv na odpadové hospodářství;
- energetické hospodářství;
- zdůvodnění zvolené výrobní technologie a porovnání její úrovně s průměrnou a světovou špičkovou úrovní:
- údaje o technické úrovni, kvalitě a užitkové hodnotě výrobků a porovnání s průměrnou a světovou špičkovou úrovní;
- možnosti intenzifikace, rozšíření výroby (provozu).
Výstupem postupu je technická studie, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie stavby slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.
Stavebníkem odsouhlasený návrh se stává vstupem do dalšího postupu prací. Poslouží stavebníkovi k rozhodnutí o rozpracování obchodního případu do úrovně dokumentace pro územní řízení. V případě, že není na zakázce pokračováno, studie se uchová ve spisovně a vyhodnotí se její neúspěšnost.
3.1.3 Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí, případně územního souhlasu
Celý proces činnosti autorizované osoby v období vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost, kap. 2.2.1 a v MP 1.5 Technologická zařízení staveb – obecné zásady činností AO TZS pro projektovou činnost, kap. 2.3.1 a 3.1.3. K zahájení územního řízení přikládá stavebník podle § 86, odst. 2., písm. d) SZ dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (DÚR). Vypracování dokumentace záměru, jakožto dokumentace přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí, je součástí přípravy stavby.
Vstupem postupu je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (kap. 3.1.1) a studie stavby, návrhy řešení stavby, (kap. 3.1.2). Podle SZ lze umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Územní rozhodnutí, které je výsledkem správního řízení, je označováno jako územní řízení. Bez vypracování a doložení dokumentace záměru pro územní řízení nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení v období projektové přípravy stavby (kap. 3.2.1).
Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými SZ a prováděcími předpisy. Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na životní prostředí, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní životní prostředí. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.
Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.
Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.
Uspořádání a obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace předinvestiční přípravy stavby, ale zároveň ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Závazný rozsah dokumentace záměru je stanoven vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení SZ o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření. Hlavní části této dokumentace, blíže rozvedené ve vyhlášce, tvoří:
A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
Dokladová část
Pro technologické stavby se uvádí obsahová část, zaměřená na TZS.
Základní údaje o provozu, popřípadě výrobním programu a technologii:
- popis navrhovaného provozu, popřípadě výrobního programu;
- předpokládané kapacity;
- popis technologií, výrobního programu, případně manipulace s materiálem, vnitřního i vnějšího dopravního řešení, systému skladování a pomocných provozů;
- návrh řešení dopravy v klidu;
- odhad potřeby materiálů, surovin;
- řešení likvidace odpadů nebo jejich využití (recyklace apod.), řešení likvidace splaškových a dešťových vod;
- odhad potřeby vody a energií pro výrobu;
- řešení ochrany ovzduší;
- řešení ochrany proti hluku;
- řešení ochrany stavby před vniknutím nepovolaných osob.
Výstup – DÚR dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) – slouží stavebníkovi k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a v případě jeho vydání k dopracování dokumentace do úrovně projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení.
Územní řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)
Požadavek na zpracování způsobu zajištění BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz není povinnou součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí. V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde ale být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (např. inženýrských sítí…), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště, a to jsou již údaje důležité pro BPTZ.
Výstupem postupu je dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu.
Dozorový orgán pro oblast BOZP, tj. OIP, zásadně dokumentaci pro územní řízení neposuzuje.
3.2 POSTUPY V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ
Pro TZS – ZZ není v této fázi obvykle zařazováno zpracování dokumentace záměru pro územní řízení, ale pouze následná projektová dokumentace přikládaná k žádosti o stavební povolení (bližší rozbor kap. 3.1.3).
MMR spolu s TIČR (Technická inspekce ČR) vydalo v roce 2011 pracovní pomůcku pro činnost stavebních úřadů v oblasti vyhrazených technických zařízení – elektro, plynová a tlaková zařízení. Tato pomůcka neřeší problematiku ZZ, přesto jsou z ní dále vytaženy základní pokyny týkající se postupu a posice TIČR ve výstavbě, neboť většina ZZ je osazena elektrorozvody.
Mezi zařízení pod dohledem TIČR patří vymezená tlaková, plynová a elektrická zařízení, kdy k předání odběrateli jako podmínka je stanoveno, že zařízení musí být odborně posouzeno TIČR a o této skutečnosti musí být vyhotoven dokument „Odborné a závazné stanovisko“, jehož součástí je i Stanovisko – Inspekční zpráva. Ke kolaudaci povolující užívání stavby nestačí pouze revizní zprávy.
V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizními techniky, ale je požadováno vydání Odborného a závazného stanoviska vydaného organizací státního odborného dozoru. Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat/ předat do užívání.
Zdvihací zařízení vymezená jako VZ jsou stanovenými vyhrazenými zařízeními i s hlediska vyhrazených elektrických zařízení pokud spadají podle vyhlášky č. 190/2022 Sb. o stanovení jejich zařazení do tříd a skupin z hlediska jejich bezpečnosti. Půjde zejména o zařízení při zařazení do třídy 1 D “ zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více jak 200 osob“ nebo i jiné zařazené do 1. třídy projektantem nebo podle charakteru stavby do ní spadající.
Posuzuje se celá stavba a projektovaný počet nad 200 osob.
Například se jedná o:
- kancelářské budovy;
- školy všeho druhu;
- budovy sloužící pro ubytování osob;
- budovy pro kulturu, restaurace, kulturní domy, musea;
- budovy pro sport;
- nákupní centra, obchodní domy;
- autobusová nádraží;
- obytné domy.
3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení nebo k ohlášení stavby
Vstupem do postupu je provedená příprava obchodního případu v rozsahu návrhu řešení a územní informace (územní rozhodnutí nebo územní souhlas) vydané stavebním úřadem (pokud nejde o dokumentaci pro sloučené řízení).
Projektová dokumentace stavby přikládaná k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ, podle § 105 odst. 5 SZ k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ, podle § 137 pro nezbytné úpravy nebo, k veřejnoprávní smlouvě podle § 116, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 116 a § 117 odst. 2 SZ řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze č. 12, popř. č. 8 vyhlášky.
Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
U staveb obsahujících technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání nebo dodržení podmínek stavebního povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.
Nositelem postupu je vždy AO. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 SZ.
Rozvedení statě o obsahu projektové dokumentace přikládané ke stavebnímu řízení je vhodné zde doplnit jen pro technologickou část stavby nad rámec uvedený v revidované MP 1.5 podle SZ, kde je uveden nezbytný rozsah a obsah a uspořádání této dokumentace v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Základní členění PD pro vydání stavebního povolení je následující:
A – Průvodní zpráva
B – Souhrnná technická zpráva
C – Situační výkresy
D – Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část
Zpřesnění pro část TZS u technologické stavby; skladba ostatních částí projektové dokumentace je uvedeno v MP 2.
Zásady organizace výstavby (ZOV)
Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří součást projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení, zejména u staveb se zvláštními nároky na provádění. Zásady organizace výstavby (ZOV) prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na zařízení staveniště (ZS), skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanizmů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečnosti, vlivu stavby a požadavky na ochranu životního prostředí (ŽP).
Zásady organizace výstavby (ZOV) jsou podkladem pro zpracování zvláštních podmínek a požadavků na organizaci staveniště a provádění prací na něm, které se zpracovávají v projektové dokumentaci podle přílohy č. 12, popř. přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B .8 popř. přílohy č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., u dopravních staveb (tj. leteckých, drážních a na dráze a pozemních komunikací).
Stavební řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)
Tento stupeň PD je pro posouzení způsobu řešení BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz rozhodující. Posuzuje se soulad předkládané PD s platnými předpisy.
Připomínky a požadavky DOSS musí žadatel o stavební povolení splnit a jejich splnění v žádosti doložit.
Ústních jednání nařízených příslušným stavebním úřadem ve věci územního, nebo stavebního řízení se OIP, až na výjimky nezúčastňuje.
Výstupem postupu je projektová dokumentace předkládaná k žádosti o stavební povolení; po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení (MP 1 a MP 2).
3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby
Dodržení podmínek pro provádění stavby, které stanovil stavební úřad ve stavebním povolení, může být prokázáno dalším dopracováním projektové dokumentace, popřípadě i částí dokumentace pro provádění stavby. Dokumentaci pro provádění stavby může SÚ nařídit. Dokumentaci zajišťuje stavebník buď na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ, nebo z vlastní iniciativy. Její rozsah lze však upravit, musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Zpracovávají se pouze ty části dokumentace pro provádění, které nejsou dostatečně definovány pro provedení projektovou dokumentací pro stavební řízení, nebo pro zkrácené stavební řízení.
Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 SZ činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona, i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby podle § 133 SZ. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.
U staveb podle § 103 odst. 1 písm. e) body 4. až 8. Musí být dokumentace pro provádění stavby nařízená SÚ vždy.
Tato dokumentace, pokud se vypracovává, slouží zhotoviteli a dodavatelům stavby jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení, u staveb financovaných z veřejných prostředků k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru zhotovitele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.
Mimo případy zpracování projektové dokumentace projektantem v souvislosti s investorským způsobem výstavby, nebývá projektová dokumentace pro provádění stavby zpracovávána v rozsahu stavby, ale ve struktuře organizace činnosti na stavbě přiřazených obvykle jednotlivým vyšším zhotovitelům.
Tato projektová dokumentace je pak obvykle zpracována na základě smlouvy o zhotovení příslušné části stavby a je součástí plnění zhotovitele pro potřeby provádění díla podle této smlouvy.
Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je popsán v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb:
Základní členění PD pro provádění stavby je následující:
A – Průvodní zpráva
B – Souhrnná technická zpráva
C – Situační výkresy
D – Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část
Dokumentace je zpracovávána samostatně pro:
Stavební objekty
Inženýrské objekty
Technická nebo technologická zařízení
Dokumentace technických nebo technologických zařízení se zpracovává zásadně po jednotlivých provozních souborech (PS, DPS). Každý PS je podle svého rozsahu a charakteru zpracován v samostatných částech.
Každá část obsahuje:
- technickou zprávu;
- výkresovou část;
- seznam strojů a zařízení (výkaz výměr), který je současně specifikací k rozpočtu.
Příklad dalšího detailnějšího členění dokumentace pro provádění technologické stavby je následující:
C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy
1.1 Technická zpráva
- stručný popis a parametry hlavních zařízení;
- seznam použitých podkladů;
- výrobní program, respektive program činností (sortiment výrobků nebo druh činností, požadované technické parametry, provedení a zvláštní vybavení, stanovená kapacita pro jednotlivé výrobky nebo činnosti, patentové a licenční nároky);
- popis technologie výroby nebo provozní činnosti;
- látková bilance;
- charakteristika a potřeba surovin, materiálů a pomocných látek a odpadů, energií, technické podmínky, kontrola a způsob zásobování;
- požadavky na dopravu do a z provozního souboru, systém skladování (suroviny, materiály, pomocné látky, polotovary, subdodávky, rozpracované výrobky, hotové výrobky);
- popis dispozičního řešení;
- stanovení vnějších vlivů;
- zabezpečení provozu stávajících technologických zařízení po dobu výstavby;
- bilance potřeby energií, jejich parametry, kategorizace spotřeby, technické podmínky pro připojení na rozvodné sítě;
- bilance potřeby vody, její parametry, technické podmínky pro připojení na rozvodnou síť;
- bilance škodlivin a odpadů, jejich charakteristika (složení), způsob jejich využití, ukládání nebo zneškodnění, technické podmínky pro připojení na příslušnou síť;
- požadavky na požární signalizaci;
- požadavky na povrchovou ochranu a barevné řešení včetně bezpečnostních a protiúrazových nátěrů;
- druh a způsob provedení tepelných izolací;
- zvláštní požadavky na výrobu a montáž technologického zařízení;
- požadavky na průkaz kvality a výkonových parametrů technologického zařízení;
- požadavky na komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, případně garanční zkoušky, podmínky pro náběh výroby nebo stanovené činnosti;
- požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí.
2 Výkresová část
- technologické schéma;
- provozní schéma;
- dispozice technologického zařízení v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s řešením jejich umístění, vzájemných vazeb a vazeb na okolí a s označením položek strojů a zařízení (půdorysy, pohledy, řezy);
- výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí technologického zařízení;
- dispozice s vyznačenými vnějšími vlivy a pásmy s nebezpečím výbuchu a ochrannými pásmy.
3 Seznam strojů a zařízení
- stroje a technologická zařízení;
- kovové konstrukce;
- potrubí;
- nátěry.
C. 2 Systém řízení technologických procesů a zařízení měření a regulace
1 Technická zpráva
- popis systému řízení, jeho funkce a jeho jednotlivých prvků;
- přehled řízených veličin, zahrnující pracovní rozsah příslušné veličiny, způsob a požadovanou přesnost jejího měření a provozní rozsah;
- charakteristika provozu a prostředí;
- popis napájení systému;
- požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ochranu životního prostředí.
2 Výkresová část
- funkční schéma systému řízení;
- montážní výkresy v potřebném rozsahu;
- výkresy, nutné pro provoz systému v potřebném rozsahu;
- výkresy, doplňující specifikaci prvků systému.
3 Seznam strojů a zařízení
Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v hloubce, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:
- soupis jednotlivých okruhů s uvedením parametrů;
- soupis všech prvků systému včetně jejich charakteristiky;
- způsob řešení odběru.
C. 3 Napájecí a provozní rozvod silnoproudu
1 Technická zpráva
- proudové soustavy a napětí, způsob napojení, počáteční a koncový bod provozních rozvodů;
- údaje o celkové maximální soudobé spotřebě a přehled spotřeb v jednotlivých proudových soustavách rozdělených podle napětí, instalovaný příkon;
- výsledky výpočtu zkratových proudů, řešení ochrany proti zkratu;
- řešení ochrany proti přetížení a proti nebezpečnému dotykovému napětí;
- úbytky napětí a kompenzace účiníku;
- způsob uzemnění;
- zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů;
- požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí;
- popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace.
2 Výkresová část
- přehledové schéma zapojení;
- jednopólová, případně vícepólová schémata rozvaděčů;
- schéma nebo tabulky vnějších spojů, vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezu kabelů a vodičů;
- dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu;
- výkresy tras kabelových rozvodů.
3 Seznam strojů a zařízení
Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení, a to v následujícím členění jednotlivých položek dodávek:
- rozvaděče;
- skříňky ovládací, přechodové, svorkovnicové;
- transformátory;
- případné další položky;
- soupis silových a ovládacích kabelů a vodičů s uvedením typu, průřezu a délky, způsobu zakončení a způsobu uložení, obsahující značení kabelů v souladu s dispozičními výkresy a případně obvodovými schématy.
C. 4 Provozní potrubí
1 Technická zpráva
- popis jednotlivých druhů potrubí s uvedením propojovaných míst (začátek a konec provozního potrubí);
- základní parametry potrubí a protékajících látek;
- povrchová ochrana a barevné řešení;
- druh a způsob provedení tepelných izolací;
- požadavky na vyzkoušení;
- požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technologických zařízení;
- zvláštní požadavky na výrobu a montáž, údržbu zařízení.
2 Výkresová část
- potrubní schéma včetně měření a regulace s označením potrubních větví;
- dispozice v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s vyznačením potrubí včetně armatur a dalších prvků potrubního systému;
- izometrická schémata.
3 Seznam strojů a zařízení
- rozpis potrubních součástí, potrubních částí a kovových konstrukcí;
- specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:
- seznam potrubních větví;
- rozpis potrubních částí, armatur a ostatních potrubních prvků pro jednotlivé potrubní větve;
- kovové konstrukce, které jsou součástí potrubních rozvodů;
- izolace a nátěry.
C. 5 Provozní vzduchotechnika
1 Technická zpráva
- popis jednotlivých vzduchotechnických okruhů;
- charakteristika jednotlivých zařízení a výpočet zvolených výkonů vzduchotechnických zařízení;
- povrchová ochrana a barevné řešení;
- volba způsobu provedení tepelných izolací;
- požadavky na výrobu, montáž a vyzkoušení.
2 Výkresová část
- celkové schéma;
- dispozice v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s vyznačením potrubí, vzduchotechnických zařízení a dalších prvků a jednotlivých vzduchotechnických okruhů.
3 Seznam strojů a zařízení
- specifikace strojů a zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:
- seznam vzduchotechnických okruhů;
- vzduchotechnická zařízení pro jednotlivé okruhy;
- rozpis potrubních částí a potrubních prvků pro jednotlivé vzduchotechnické okruhy;
- kovové konstrukce, které jsou součástí vzduchotechnických okruhů;
- nátěry;
- izolace.
C. 6 Aktivní ochrana před korozí a bludnými proudy
1 Technická zpráva
- popis způsobu řešení ochrany proti bludným proudům;
- specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení.
2 Výkresová část
- schéma systému ochrany;
- dispozice úložných zařízení s vyznačením jednotlivých prvků aktivní ochrany;
- dispozice jednotlivých prvků ochrany.
3 Seznam strojů a zařízení
- specifikace zařízení včetně montáže v podrobnostech odpovídajících způsobu dodávky a montáže.
C. 7 Elektronická komunikační zařízení, slaboproudá zařízení a rozvody
1 Technická zpráva
- popis a zdůvodnění koncepce řešení s vazbou na technologická zařízení;
- vazby na stávající zařízení.
2 Výkresová část
- schéma rozvodů;
- dispozice s rozmístěním zařízení a zakreslením kabelových tras.
3 Seznam strojů a zařízení
- specifikace zařízení včetně kabelů a montáže.
C. 8 Zařízení pro údržbu technologického zařízení
1 Technická zpráva
- zásady provádění údržby;
- určení a řešení ploch, prostorů a přístupových cest pro demontáž zařízení a jeho uzlů;
- potřebné úpravy stavebních konstrukcí;
- přístupnost a podmínky zaměnitelnosti součástí a uzlů;
- zásady technologických postupů a podmínek pro provádění údržby a oprav vybraných zařízení;
- požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí.
2 Výkresová část
- výkresy v obdobném rozsahu jako v části C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy.
3 Seznam strojů a zařízení
- specifikace zařízení v obdobném rozsahu jako v části C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy.
Plán kvality, plán zkoušek, plán kontrol kvality
Plán kvality obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování kvality a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě. Skládá se obvykle z průběhu OP včetně matice odpovědnosti. Může být doložen plánem zkoušek, plánem kontrol kvality, seznamem či kopiemi certifikátů kvality hlavních dodavatelů stavby, kontaktními osobami s telefonními čísly apod. Plán kvality je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řídících činností, odpovědnosti osob, řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:
- podmínkami sjednanými ve smlouvě o dílo;
- obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
- platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu.
Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly kvality na dodávaný výrobek nebo službu od zhotovitelů.
Plán kontrol kvality je dokument, zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti. Zaznamenává se v něm účast zhotovitelů, kontrolních orgánů a zákazníka při inspekčních činnostech. Podle zvyklostí zhotovitelů může mít odlišné provedení i název.
3.3 DOKUMENTACE VE FÁZI PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY
3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu
V rámci postupu se zpracovává dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení užívání stavby stavebnímu úřadu nebo k vydání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby.
V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvádění stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky na provedení individuálních zkoušek, přípravy ke komplexnímu vyzkoušení zkušebního provozu a provedení garančních zkoušek a pro zpracování průvodní a provozní dokumentace, vztahující se k přehledu významných předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby.
Výsledky této činnosti jsou pak zachyceny v dokumentaci skutečného provedení (§ 121 SZ), kterou stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení vždy.
Výstupem postupu je dokumentace potřebná pro užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby a k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.
Dokumentace skutečného provedení stavby
Dokumentace skutečného provedení stavby (§ 121 SZ) zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby oproti ověřené projektové dokumentaci, při provedených a vyhodnocených zkouškách předepsaných zvláštními právními předpisy. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám vyžadujících změnové řízení. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1 : 100). Je využívána při řízení o užívání stavby od oznámení záměru započetí s užíváním stavby přes kontrolní prohlídky, splnění stanovených podmínek pro užívání stavby nebo části stavby schopné samostatného užívání a ke kolaudačnímu souhlasu užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem.
Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládá stavebník spolu s oznámením o užívání stavby, případně se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace jsou specifikovány v § 118 odst. 7 SZ.
Podle § 125 SZ je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Není-li třeba dokumentaci skutečného provedení doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu podle § 121 SZ. Z toho vyplývá, že dokumentace skutečného provedení je nutno vždy předat stavebníkovi ve dvojím vyhotovení. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví příloha č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu a typu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro období uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů definovaných v jim zpracované dokumentaci.
Zkoušky před dokončením stavby
Montáž technologické části stavby je ukončena zkouškami smontovaného zařízení, předepsanými v Plánu zkoušek na jednotlivá zařízení (stavební zkouška, tlaková zkouška apod.).
Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:
- individuální vyzkoušení;
- příprava ke komplexnímu vyzkoušení – specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení;
- komplexní vyzkoušení – vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu).
Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve tehdy, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.
Pro tyto zkoušky se stanoví:
- rozsah zkoušeného zařízení;
- rozsah individuálních zkoušek strojů a zařízení, včetně kritérií hodnocení;
- program přípravy na komplexní vyzkoušení a komplexního vyzkoušení.
Pro individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí technologické dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkoušek a zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli a v technické přípravě stavby. O výsledcích jednotlivých zkoušek je vypracován protokol, který podepisují zástupci stavebníka a zhotovitele.
Zásady provozních předpisů
Budou vycházet z pravidel pro provozování zdvihacích zařízení, která platí pro jejich provoz v organizaci.
Podrobnosti zpracovávaných provozních předpisů a jejich rozsah bude specifikován ve smlouvě o dílo s ohledem na provozovatele ZZ a v souladu s jeho požadavky.
Zásady havarijních a bezpečnostních předpisů
Budou vycházet z koncepce záchranné a havarijní služby pro danou lokalitu a z pravidel o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v organizaci. Měla by obsahovat i informace o rizicích spojených s provozováním zdvihacího zařízení. V nich pak kvantifikace rizik, stanovení bezpečnostních pojistek a doporučení pro eliminaci rizik, pravděpodobnost vzniku a pravděpodobnost následků.
Komentář k rizikům: Vlivy fyzikální a chemické, povětrnostní vlivy, vlivy únavy materiálů mohou vést k opotřebení, praskání nebo zborcení konstrukčních prvků vodících drah, vlastního zařízení, uchopovacích a závěsných prvků, převodových ústrojí a brzdových systémů. Nepřehlednost a vadné uspořádání může vést k zachycení, udeření a přimáčknutí osob. Napájecí zdroje elektrické energie, přívodní troleje a elektromotor mohou být zdrojem zasažení el. proudem, vytvoření el. oblouku a popálení. Kinetická energie transportovaného břemene, pohybu pojezdu nebo zdvihu může vést k udeření a vražení. Při pohybu pohyblivých části zařízení mohou vzniknout tlačná, střižná, sbíhavá, kyvná a jinak nebezpečná místa s možností zachycení, udeření, vražení, stlačení, přimáčknutí osob. Selháním stability zdvihacího zařízení může dojít k pádu, zasažení, udeření. Selháním brzdových ústrojů a koncových vypínačů může dojít k zasažení, najetí, udeření apod.
Pojistky pro snížení rizik: Pravidelná kontrola a revize zdvihacího zařízení. Údržba a inspekce. Používání osobních ochranných pomůcek. Izolace, jištění. Zamezení přístupu k živým částem zařízení. Vymezená a bezpečná vzdálenost od zdrojů rizik. Funkční ochranná zabezpečující zařízení. Speciálně školená obsluha. Označení nosnosti zdvihacího zařízení. Účinné brzdění. Signalizace a komunikace s obsluhou. Kontrola tuhosti konstrukce. Pravidelná mazání a doplňování mazadel. Obnova brzdných médií a elementů. Pravidelná kontrola uchopovacích a závěsných zařízení a jejich nosnosti. Bezpečné vázání břemen. Určování hmotnosti břemene. Udržování čistoty a volných schůdných prostor. Průchozí a obslužné lávky. Zamezení přístupu nepovolaným osobám, bezpečnostní tabulky a značení. Dodržování technologických postupů. Řádné vedení provozní dokumentace zdvihacího zařízení.
Provozně-technická dokumentace
Zpracování dokumentace vychází z ČSN, která platí pro obsluhu, provádění inspekcí a revizí, vedení provozního deníku, zpracováni místního provozního řádu a provoz ZZ.
Provozně-technická dokumentace se člení zpravidla na:
A. Místní provozní řád:
A1. Základní náležitosti
- evidenční údaje;
- základní technické hodnoty a popis ZZ;
- označení dodavatele, případně výrobce zařízení;
- situační náčrt s popisem umístění atd.;
- pokyny pro zajištění proti nežádoucímu zapnutí přívodu elektro nebo výstupu do manipulačního prostoru ZZ;
- pokyny pro provoz;
- pokyny pro odstavení z provozu;
- pokyny pro případ poruchy, havárie a požáru;
- terminy pro provádění inspekcí, revizí, plánovaných oprav, provozních zkoušek a čistění;
- zásady pro první pomoc;
- vybavení pracovníků obsluhy osobními ochrannými pracovními prostředky, potřebnými přístroji a nářadím.
B. Provádění inspekcí a servisu:
B1. Inspekce zařízení
B2. Revize
C. Provádění obsluhy a oprav
D. Společné bezpečnostní zásady
E. Součástí zpracované provozně-technické dokumentace jsou i podklady zpracované dodavateli, případně výrobci zařízení.
F. Dokumentace se zpracovává v samostatných navazujících svazcích
F1. Provozní řád celého provozu
F2. Provozní a bezpečnostní předpis pro celý provoz
F3. Provozní a bezpečnostní předpisy pro jednotlivé PS
F4. Havarijní plán
F5. Určování vnějších vlivů
F6. Požární zabezpečení.
Užívání stavby, bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ)
OIP se zúčastňuje jako DOSS závěrečné kontrolní prohlídky pro vydání kolaudačního souhlasu podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákona č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v němž je uvedeno, že OIP uplatňují při povolování a souhlasu k užívání stavby požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
Má-li být stavba užívána, musí požadavky na BPTZ vždy splňovat.
Řízení o vydání kolaudačního souhlasu se OIP účastní na základě pozvánky, nebo vyrozumění příslušného stavebního úřadu. Účastní se především řízení k souhlasu užívání stavby, jejichž dokumentaci posuzoval.
Výběr staveb, jejichž souhlasu k užívání nebo obdobného řízení se OIP zúčastní, se řídí stejnými pravidly jako při výběru PD k dozoru.
U staveb velkých a složitých vybavených technologickým a výrobním zařízením, bývá účelné dřívější zprovoznění zdvihacích zařízení, které se využívá pro montážní účely a zařízení nebo část stavby jsou uváděny do předčasného užívání.
O účelnosti dozoru nad stavbou ještě před vydáním kolaudačního souhlasu rozhodne vedoucí inspektor OIP, případně jím pověřený pracovník, a to na základě žádosti stavebníka, investora, nebo projektanta. Účelem dozoru je odhalit závažnější nedostatky před definitivním dokončením stavby a zabránit tak problémům s uváděním staveb do provozu. Tento postup se jeví aktuální zejména u výrobních a provozních staveb.
Při řízení o vydání kolaudačního souhlasu se ověřuje splnění požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení, a to zejména zda:
- byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby;
- byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné v průběhu výstavby;
- je stavba provedena podle schválené projektové dokumentace s eventuálními změnami, nebo doplňky;
- jsou k dispozici doklady o předepsaném vyzkoušení zdvihacích zařízení včetně protokolů o zkouškách a revizní zprávy, případně zda jsou splněna stanoviska organizace státního odborného dozoru;
- provedení stavby odpovídá požadavkům platných bezpečnostních předpisů, případně jsou-li provedena vyhovující náhradní opatření;
- je vypracována předepsaná provozní dokumentace (návody k obsluze a údržbě provozovaných zařízení v českém jazyce, provozní řády apod.);
- jsou stanoveny kvalifikační požadavky pro zaměstnance, kteří budou zdvihací zařízení obsluhovat nebo vázat břemena;
- je k dispozici záznam o výsledku zkušebního provozu;
- provozní prostory, technická zařízení, rozvody médií apod. jsou opatřeny stanoveným bezpečnostním označením;
- stavba je vybavena doklady o organizačním zajištění provozu (např. provozní řády apod.).
3.3.2 Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby
Proces řeší zpracování dokumentace pro užívání a pro provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.
Vstupem postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provozování stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí ve znění pozdějších předpisů, ve včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (kap. 4.2).
Na zpracování dokumentace k provozování stavby označované také jako provozní dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace.
Dokumentace pro užívání stavby by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých dílů stavby.
Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.
V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.
AO se na zpracování dokumentace již mnohdy nepodílí. Její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace pro uvedení do provozu, pro užívání a pro provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba se zdvihacím zařízením má svoji efektivnost především z jejího provozování.
4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)
4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp – ZZ
4.1.1 Autorský dozor (AD)
Vstupem do postupu 4.1.1 je smlouva o zpracování projektové dokumentace se závazkem plnění k výkonu autorského dozoru.
Autorským dozorem je postup AO TZSp, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby. U staveb financovaných z veřejných prostředků je výkon autorského dozoru ze zákona povinný.
Pro autorský dozor platí tyto hlavní zásady:
- Autorský dozor vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem a ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby.
- Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě.
- Provádění autorského dozoru AO nezbavuje stavebníka odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru a zhotovitele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
- Zjistí-li projektant při výkonu autorského dozoru (AD) nedodržení požadavků podle ověřené projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka a dodavatele.
- Jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.
Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou uvedeny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
4.1.2 Rozsah dozoru
Ve výkonu autorského dozoru (AD) je zpravidla nutno:
- v období zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby:
- zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané projektové dokumentace pro provádění stavby;
- poskytovat vysvětlení potřebná pro vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby;
- navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení pro vydání stavebního povolení;
- v období provádění stavby:
- účastnit se předání staveniště dodavatelům;
- zajistit při výstavbě dodržení projektové dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro stavby se zdvihacím zařízením;
- řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi zjištěnými v průběhu provádění stavby (zejména u rekonstrukcí a modernizací staveb);
- posuzovat návrhy dodavatelů na odchylku a změny;
- dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem a popřípadě s orgány státní správy;
- účastnit se kontrolních dnů stavby;
- sledovat postup výstavby z technického hlediska;
- plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují;
- účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení;
- po dokončení stavby nebo její ucelené části nebo etapy zúčastnit se:
- zkušebního provozu;
- závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta.
4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY A INFORMACE AO TZSp – ZZ
4.2.1 Informace k jednotlivým druhům ZZ
Vyhrazenými zdvihacími zařízeními jsou:
a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,
b) pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny,
c) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, o nosnosti přesahující 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,
d) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu,
e) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.
Zdvihací zařízení typu jeřáb můžeme klasifikovat podle mnoha hledisek. Nejčastěji je to podle typu zdvihacího zařízení, podle jejich konstrukce, podle konstrukce prostředku k uchopení břemene, podle možnosti pojezdu, podle druhu pohonu, podle stupně natočení, podle stupně osazení. U parametrů zdvihacího zařízení se uvádí zatížení, moment břemene, klopný moment, konstrukční a celková hmotnost, zatížení podvozku, kola, vyložení, rychlost pojezdu a pracovních pohybů. Souvisejícím zařízením jsou zařízení spojené s jeřábovou dráhou, výstupy, zařízení omezující a indikující nosnost a pohyb jeřábů, informační a příkazové značení.
Pro zajištění bezpečnosti vyhrazených zdvihacích zařízení je nutno dodržet v prvé řadě podmínky bezpečnosti pro výpočet ocelových konstrukcí. Projektant se touto problematikou zabývá především ve fázi konstrukce zdvihacího zařízení. Vzhledem k tomu, že AO stanovuje požadavky účelu, rozměrů, uvažovaných zatížení, bezpečnosti, prostředí, zařazení, a ostatní technické parametry zdvihacího zařízení ve fázích projektové dokumentace pro stavební řízení a provádění stavby, je žádoucí, aby také byla seznámena s podmínkami tohoto procesu.
Zařazení vyhrazených zdvihacích zařízení od tříd
Vyhrazenými zdvihacími zařízeními I. třídy jsou:
a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 3200 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,
b) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu,
c) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.
Vyhrazenými zdvihacími zařízeními II. třídy jsou:
a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a nepřesahující nosnost 3200 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,
b) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,
c) pracovní plošiny s motorickým pohonem a s výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny.
4.2.2 Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu ZZ a způsob jejich ověřování
V provozní dokumentaci nebo v dokumentaci pro uvedení zdvihacího zařízení do provozu, k provozování a údržbě musí zpracovatel zdůraznit požadavky kladené právními požadavky a uvést platné normy a stanovené výrobky vztahující se k ZZ.
Individuální vyzkoušení
- Každé nově smontované zařízení s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na stanovené výrobky a nařízení vlády pro strojní zařízení musí výrobce, popřípadě montážní organizace podrobit montážní zkoušce a výchozí revizi elektrického zařízení a vyhotovit pro ně knihu zdvihacího zařízení, pasport nebo obdobný doklad. O individuálním vyzkoušení vyhotoví oprávněná organizace zápis.
- Výrobní nebo montážní organizace je povinna písemně oznámit orgánu dozoru příslušnému podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a dobu individuálního vyzkoušení;
- prvního kusu zařízení vyhrazeného zdvihacího zařízení vyráběného ve stejném provedení, které uvedla do provozuschopného stavu ve výrobní organizaci;
- zařízení vyhrazených zdvihacích zařízení, která uvedla do provozuschopného stavu v odběratelské organizaci.
- Vyhrazená zdvihací zařízení může výrobní nebo montážní organizace odevzdat odběrateli jen po úspěšném individuálním vyzkoušení potvrzeném orgánem dozoru.
- U dovážených vyhrazených zdvihacích zařízeních zabezpečuje plnění povinností odběratelská organizace.
Ověřovací zkoušky
- organizace provozující zařízení (dále jen „provozovatel“) je povinna ověřit bezpečnost každého nového, generální opravou renovovaného nebo rekonstruovaného zařízení před jeho uvedením do provozu ověřovací zkouškou;
- provozovatel je povinen písemně oznámit orgánu dozoru, příslušnému podle umístění zařízení, alespoň 15 dnů předem místo a čas konání ověřovací zkoušky;
- zkouška se vykoná v rozsahu stanoveném technickými normami, popřípadě technickými podmínkami výrobce, podle požadavků organizace, která provedla rekonstrukci nebo generální opravu zařízení, popřípadě podle zvláštních požadavků orgánu dozoru;
- individuální vyzkoušení a ověřovací zkouška mohou být vykonány současně, jestliže se na tom zúčastněné organizace dohodnou;
- organizace provádějící ověřovací zkoušku vyhotoví o zkoušce zápis.
Zkoušky po opravách
Organizace, která opraví zařízení, je povinna ověřit jeho bezpečnost ověřovací zkouškou v rozsahu prováděné opravy a podle ustanovení technických norem.
Z povinností organizace se jedná zejména o níže uvedené:
- Organizace vydá provozní dokumentaci pro:
- vyhrazená technická zařízení obsahující povinnosti uživatele, provoz ZZ a jeho řízení, obsluhu, komunikační systém, doklady, vyhledávání rizik a údržbu;
- technická zařízení používaná při činnostech, pro které zvláštní právní předpis vyžaduje zpracování provozní dokumentace;
- technická zařízení provozovaná v nebezpečném prostředí nebo v nebezpečných podmínkách;
- technická zařízení, pro které nemá průvodní dokumentaci.
- Pro ostatní technická zařízení musí mít organizace průvodní dokumentaci a vést provozní knihu. Provozní kniha může být společná pro více těchto zařízení.
- Řád prohlídek, údržby a zkoušek obsahuje:
- jednotlivé úkony prohlídek, údržby a zkoušek s přihlédnutím k ustanovením příslušných technických předpisů a k provozním podmínkám technického zařízení;
- lhůty periodického provádění těchto úkonů a odpovědnost za jejich provádění;
- způsob evidence výsledků prohlídek a zkoušek, jakož i zjištěných a odstraněných závad v provozní knize;
- lhůty pravidelných revizí, pokud zařízení podléhá revizím.
- Technické zařízení lze po opravě provozovat až po ověření, že v důsledku opravy nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu; o tom se vyhotoví záznam do provozní knihy nebo doklad o zkoušce. Je-li technické zařízení současně elektrickým technickým zařízením, postupuje se také podle zvláštního právního předpisu s využitím MP 1.5.2.
- Technické zařízení musí být chráněno proti korozi. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo technická norma, musí být na technickém zařízení ochranné kryty a výstražné tabulky a jeho povrch opatřen barevným značením.
- Je nepřípustné používat technické zařízení, u kterého se zjistí stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu se považuje také používání:
- technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o revizi, popřípadě o první zkoušce prokazující, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu, pokud uvedená revize, popřípadě zkouška měla být provedena;
- technického zařízení, které je provozováno v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací;
- technického zařízení, k němuž nebyla vydána průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace, pokud měla být vydána;
- strojního zařízení ostatního, u něhož nebyla před uvedením do provozu nebo do opětovného používání provedena prohlídka, popřípadě zkouška;
- strojního zařízení ostatního, u něhož není záznamem o prohlídce nebo dokladem o zkoušce ne starším než 6 měsíců u mobilních zařízení a 12 měsíců u ostatních zařízení doložen „dobrý stav“ nebo „vyhovující stav“.
- Nedotčeny zůstávají minimální požadavky na bezpečný provoz technického zařízení stanovené zvláštním právním předpisem.
4.2.3 Ověřování způsobilosti ZZ k bezpečnému provozu
Způsobilost zdvihacího zařízení k bezpečnému provozu se ověřuje, určuje nebo je stanovena:
- inspekcí, zkouškou nebo revizí, které jsou vykonávány ve lhůtách a v rozsahu stanoveném vyhláškou, pokud průvodní dokumentace nebo místní provozní bezpečnostní předpis neurčí lhůty kratší;
- provedením inspekce technického zařízení spolu s jejím výsledkem zaznamená v jeho provozní knize ten, kdo ji provedl;
- samostatným dokladem o zkoušce technického zařízení, kromě záznamu v provozní knize vyhotovené tím, kdo ji provedl;
- způsobilost zdvihacího zařízení k bezpečnému provozu se v případech stanovených v průvodní dokumentaci ověřuje revizí. Součástí prováděné revize je rovněž prohlídka a zkouška ZZ a kontrola, jak byly odstraněny dříve zjištěné závady;
- pokud záznam v provozní knize o provedené inspekci nebo zkoušce, popřípadě revizní zpráva uvádí, že technické zařízení neodpovídá provozním podmínkám, vykazuje závadu, popřípadě je viditelně poškozeno, zjedná organizace neprodleně nápravu, a to buď opravou technického zařízení nebo, není-li to možné, jeho odpojením od zdroje energie a zajištěním proti nežádoucímu připojení;
- provozní knihu uchovává organizace nejméně po dobu dvou let od posledního záznamu v ní, doklad o provedené zkoušce, která nebyla součástí revize, po dobu pěti let od provedení zkoušky a revizní zprávy po dobu dvou let následujících po provedení další revize;
- pokud průvodní dokumentace neurčí prohlídky technických zařízení, jejich lhůty a rozsah, určí je organizace, která také určí osoby k jejich provedení;
- pokud průvodní dokumentace neurčí zkoušky technických zařízení a jejich rozsah, určí je organizace, která také určí osoby k jejich provedení;
- náplň a rozsah revizí ZZ a obsah zprávy o revizi je stanovena organizací, pokud průvodní dokumentace určí náplň revize přísnější nebo rozsah větší, provede se revize podle průvodní dokumentace;
- lhůty pro provádění zkoušek jednotlivých zdvihacích zařízení a revizí stanoví předpis. Pokud průvodní dokumentace pro provedení revize stanoví lhůty kratší, platí lhůty v ní uvedené;
- výše uvedené se nevztahuje na vyhrazené technické zařízení zdvihací používané jen ojediněle. Před použitím tohoto zařízení se provede jeho prohlídka a statická zkouška. Revize se u takového zařízení může provést ve lhůtě až trojnásobně delší.
4.2.4 Požadavky na umístění vyhrazených zdvihacích zařízení a na provozní dokumentaci
- Požadavky na umístění vyhrazeného zdvihacího zařízení určí provozní dokumentace.
- Provozní dokumentace vyhrazeného ZZ musí obsahovat také;
- vymezení prostoru, kde smí být zařízení provozováno;
- podmínky ustavení a ukotvení zařízení s přihlédnutím k únosnosti a předpokládanému zatížení podkladu;
- předvídatelné nebezpečné vlivy v blízkosti provozovaného zdvihacího zařízení a opatření proti nepříznivému působení větru při provozu zařízení, jakož i rychlost větru, při které musí být zařízení vyřazeno z provozu;
- podmínky pro příjezd, ukotvení, montáž, provoz, demontáž a přemístění vyhrazeného zdvihacího zařízení.
4.2.5 Požadavky na odbornou způsobilost osob
4.2.5.1 Požadavky na odbornou způsobilost osob pro montáže, opravy a revize a zkoušky
- o Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž a opravy vyhrazených zdvihacích zařízení jen, pokud jsou odborně způsobilé podle § 5 NV č. 193/2022 Sb. a zákona č. 250/2021 Sb.; u vyhrazených zdvihacích zařízení musí mít oprávnění podle zákona k VTZ, k opravám provozovatel, pokud si opravy provádí sám. Odborná způsobilost k těmto činnostem se ověřuje zkouškou.
- o Revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení mohou vykonávat jen osoby, které jsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle § 5 NV č. 193/2022 Sb. a zákona č. 250/2021 Sb.
- o Druhy osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních jsou uvedeny v příloze č. 1 NV č. 193/2022 Sb.
- o Lhůty ověřování způsobilosti jsou uvedeny v příloze č. 2 NV č. 193/2022 Sb.
4.2.5.2 Zvláštní požadavky na odbornou způsobilost k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení
- Podmínkou pro získání osvědčení odborné způsobilosti k obsluze vyhrazených technických zařízení zdvihacích kromě splnění zákonných požadavků je také zaškolení v rozsahu požadovaném příslušnou technickou normou, a to výrobcem nebo provozovatelem vyhrazeného zdvihacího zařízení.
- Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení nižší třídy je fyzická osoba splňující požadovanou odbornou praxi a vzdělání, která byla organizací prokazatelně seznámena s návodem k používání a v obsluze tohoto vyhrazeného technického zařízení a byla prakticky zacvičena. Obsah seznámení a dobu a způsob zácviku, pokud ji neurčil výrobce zařízení, určí organizace s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy tohoto zařízení.
- Opakovací školení a ověřování znalostí obsluhy vyhrazených zdvihacích zařízení a vazačů se provádí ve lhůtě ne delší než jednoho roku.
4.2.6 Zkoušky a revize vyhrazených zdvihacích zařízení
- Stav vyhrazených zdvihacích zařízení se ověřuje zkouškami a revizemi.
- Výchozí revize se provádí před uvedením ZZ do provozu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Výchozí revize se rovněž provádí před uvedením souboru technologicky propojených technických zařízení (komplexu), technologické linky a obdobných celků do provozu, pokud je tento celek sestaven teprve na místě.
- U vyhrazeného technického zařízení uvedeného na trh podle zvláštního právního předpisu se výchozí revize nevyžaduje. Provede se jen prohlídka tohoto zařízení odborně způsobilou osobou z pohledu splnění podmínek pro instalaci s ohledem na vnější vlivy prostředí podle průvodní dokumentace. Nevztahuje se na uvedení takového zařízení po opravě nebo přemístění do opětovného používání a na přípoj zdroje energie a na navazující technické zařízení.
- Mimořádná revize vyhrazeného technického zařízení se provádí:
- po provedené změně na tomto zařízení;
- po přemístění zařízení, pokud nelze vyloučit, že přemístěním došlo ke změně technických nebo funkčních vlastností zařízení;
- Mimořádná revize se po provedené změně na vyhrazeném technickém zařízení nebo po jeho přemístění nevyžaduje u vyhrazeného ZZ:
- u kterého od předchozí revize došlo pouze ke změně jeho umístění nebo k prodloužení, zkrácení nebo výměně vedení pro přívod, popřípadě rozvod energie, pokud tato změna nevyžaduje současně i změnu nastavení hodnoty některého z jisticích prvků nebo změnu ochrany před úrazem v závislosti na příslušném riziku vyplývajícím z dané změny;
- u kterého od předchozí revize byly odpojeny některé části určené k rozvodu nebo spotřebě energie;
- u kterého byla provedena změna výkonu některé jeho části, která je spotřebičem energie, a to i v případě, že je současně provedena změna nastavení hodnoty jisticího prvku, pokud však nedošlo ke změně ochrany před úrazem energií.
- V případech, kdy se revize nevyžaduje nebo neprovádí, lze vyhrazené technické zařízení provozovat jen za předpokladu splnění těchto podmínek:
- provedením změn nesmí být ohrožena bezpečnost práce a provozu jak předmětným, tak i popřípadě navazujícím technickým zařízením;
- změny budou před jejich provedením, v odůvodněných případech neprodleně po jejich provedení zaznamenány do provozní dokumentace předmětného technického zařízení a odsouhlaseny revizním technikem;
- před uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu nebo do opětovného používání bude provedena prohlídka a zkouška předmětného technického zařízení odborně způsobilou osobou;
- o provedených změnách a o výsledku prohlídky a zkoušky se provede záznam v provozní knize; v případě zkoušky se podrobnosti uvedou v dokladu o zkoušce předmětného zdvihacího zařízení.
- U zdvihacích zařízení, která nespadají mezi vyhrazená technická zařízení se před jejich uvedením do provozu nebo do opětovného používání provede jen prohlídka a zkouška odborně způsobilou osobou.
Odborně způsobilou osobou k provádění revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení zdvihacích (dále jen „revize a zkouška“) je osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k této činnosti (dále jen „revizní technik“), popřípadě organizace, která má k této činnosti oprávnění.
Inspekce technických zařízení
Zavedení normy ČSN ISO 9927-1 Jeřáby – Inspekce Část 1: Obecně a ČSN ISO 9927-3 Jeřáby – Inspekce – Část 3: Věžové jeřáby, přináší podrobné a konkrétní požadavky na jednotlivé druhy inspekcí, jejich rozsah, termíny a také požadavky na kvalifikaci osob, které by měly tyto inspekce provádět.
Pro zajištění bezpečného provozu musí být všechny jeřáby podrobeny pravidelným inspekcím. Inspekce musejí být zajišťovány uživateli jeřábů nebo jejich majiteli.
Inspekce se dělí na:
- denní kontrola/inspekce, které musí být prováděny denně před zahájením provozu jeřábu (provádí denně jeřábník);
- pravidelné inspekce musí být prováděny periodicky v intervalech ne delších než 6 měsíců (provádí údržba);
- periodické inspekce musí být prováděny periodicky v intervalech ne delších než 12 měsíc, nebo opětné montáži jeřábu (provádí odborný technik);
- důkladná inspekce musí být periodicky prováděny v intervalu dvou nebo více let. Zahrnují detailní kontroly, které mohou vyžadovat nedestruktivní zkoušky anebo demontáž částí, pokud to je považováno za oprávněné (provádí „inspektor jeřábů“);
- mimořádné inspekce musí být prováděny kdykoliv, pokud se na jeřábu vyskytnou kterékoliv z níže uvedených mimořádných okolností:
- extrémní povětrnostní vlivy (vichřice, bouře);
- zemětřesení střední a vyšší intenzity;
- kolize s jinými jeřáby, vozidly nebo objekty;
- nepředpokládané přetížení během provozu;
- aktivace bezpečnostních zařízení;
- provádí „inspektor jeřábů“;
- inspekce po provedených změnách musí být provedeny vždy, pokud byly na jeřábu provedeny změny, které se týkají:
- projektovaného zatížení (nosnosti);
- nosné konstrukce nebo komponentů;
- stavu řízení;
- nosných lan nebo řetězů;
- pevného zdvihacího zařízení jako háky, drapáky atd.;
- podpěr nebo základu;
- provádí „inspektor jeřábů“;
- Inspekce pro zvláštní posouzení se provádí, když se jeřáb přiblíží k provozním bezpečnostním omezením, které určuje podle zákona č. 22/1997 Sb. výrobce jeřábu. Pro stanovení periody bezpečné práce musí být provedeny inspekce pro zvláštní posouzení (provádí technik zvedacích zařízení/znalec, např. ve smyslu již k 08/2018 zrušené ČSN ISO 12482-1).
- Metody inspekce stanoví jednotlivé části inspekcí, vizuální kontrolu, nedestruktivní zkoušení, funkční přezkoušení, a provozní zkoušky. Během inspekce musí být ověřeny servisní záznamy, provozní záznamy anebo předcházející inspekční zprávy.
- Vizuální kontrola musí být provedena na každé části jeřábu za účelem zjištění jakýchkoliv závad nebo odchylek od normálních podmínek. Všeobecně se má zkoušení provádět bez demontáže kontrolovaných částí pomocí vizuálních kontrol. Demontáž částí musí být provedena, pokud to vyžadují podmínky na jeřábu nebo podle požadavků výrobce.
- Nedestruktivní zkoušky se provádějí, pokud je to nutné s ohledem na výsledek vizuální kontroly (např. penetrační zkoušky, zkoušky ultrazvukem, zkoušky magnetickou metodou apod.).
- Funkční zkoušky – ověřují funkce ovladačů, spínačů a ukazatelů. Funkční zkoušky musí být provedeny na:
- omezovačích překročení jmenovité nosnosti a indikačním (signalizačním) zařízení;
- omezovači pojezdu (dojezdu) a indikačním (signalizačním) zařízení;
- omezovači výkonu (příkonu) a indikačním (signalizačním) zařízení.
Provozní zkoušky
- Zkoušky bez zatížení – musí být provedeny pro všechny pohyby, včetně zdvihu, pojezdu, příčného pojezdu, otáčení a sklápění /výložníku jeřábu/, a to při jmenovitých rychlostech a bez zatížení při zdvihání, pro kontrolu jakýchkoliv závad anebo poruch.
- Zatěžkávací zkoušky – musí být provedeny při všech pohybech jeřábu se zkušebním břemenem, které odpovídá jmenovité nosnosti, pro kontrolu jakýchkoliv závad anebo poruch.
Výsledky inspekcí musí být zaznamenány a musí obsahovat kontrolované část, zjištěné závady nebo poruchy, činnosti, které musejí být provedeny před znovuuvedením do provozu a omezení použití. Inspekční zprávy musí být předány odpovědné osobě – majiteli jeřábu nebo uživateli. Inspekční zprávy musí zůstat trvale dostupné. Ve výčtu nejsou obsaženy inspekce, které se provádějí před prvním použitím jeřábu.
Náplň inspekce technického zařízení:
- Při prohlídce zdvihacího zařízení se ověří:
- stav technického zařízení a jeho jednotlivých částí, zda nejsou viditelně poškozeny, opotřebeny nebo zkorodovány tak, že by tím byla snížena bezpečnost provozu zdvihacího zařízení;
- zda jsou zapisovány údaje do provozní knihy;
- vybavení, stav a funkčnost bezpečnostních prvků a zařízení, jako jsou brzdy, zařízení pro nouzové vypnutí a blokování při překročení nastavených údajů;
- zda technické zařízení a pracoviště, ve kterém je zařízení umístěno, odpovídá požadavkům požární ochrany;
- přístupnost z hlediska provozu a údržby;
- funkčnost hlásičů a ukazatelů stavu, jako jsou zařízení pro zpětná hlášení při dálkovém ovládání spínačů a světelné hlásiče.
Záznam o prohlídce technického zařízeni
- Záznam o prohlídce technického zařízení obsahuje:
- datum prohlídky;
- výsledek prohlídky (dobrý stav, vyhovující stav, vyžaduje opravu);
- zjištěné závady a jejich závažnost, popřípadě návrh na jejich odstranění;
- jméno a podpis toho, kdo prohlídku provedl;
- pokud je prohlídka provedena dodavatelsky, otisk razítka s uvedením názvu a sídla organizace, která prohlídku provedla.
Zkoušky technických zařízení
Náplň zkoušky technického zařízení
- Kontrola shody skutečného provedení technického zařízení s průvodní dokumentací technického zařízení a kontrola úplnosti průvodní dokumentace.
- Prohlídka technického zařízení z pohledu dodržení podmínek pro jeho instalaci podle průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem a zda je řádně označeno.
- Úkony k ověření stavu zkoušeného technického zařízení zahrnující prohlídku včetně funkčních zkoušek ovládání a prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti; přitom se zjišťuje, zda zařízení i za provozu odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a provozu.
- Zkouška funkce technického zařízení uvedená v průvodní dokumentaci.
- Ověření vybavení technického zařízení výstražnými tabulkami a značkami.
- Ověření splnění požadavků na odbornou úroveň obsluhy.
- Prohlídka záznamů o prohlídkách, zkouškách a měřeních provedených na technickém zařízením.
U vyhrazeného zdvihacího zařízení se dále provede:
- Statická zkouška se zkušebním břemenem vycházející z největšího dovoleného provozního zatížení pro zkoušené zdvihací zařízení vynásobeného koeficientem statické zkoušky; koeficient statické zkoušky, se volí tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti všech částí tohoto zařízení, avšak nemůže být menší než:
- 1,5 pro ručně ovládaná technická zařízení zdvihací a pro zdvihací příslušenství;
- 1,25 pro ostatní zdvihací zařízení.
- Dynamická zkouška se zkušebním břemenem vycházející z největšího dovoleného provozního zatížení pro zkoušené zdvihací zařízení vynásobeného koeficientem dynamické zkoušky; koeficient dynamické zkoušky se volí tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti všech částí tohoto zařízení, avšak nemůže být menší než 1,1.
Doklad o zkoušce technického zařízení
Doklad o zkoušce technického zařízení obsahuje:
- přesné označení technického zařízení (název technického zařízení, jeho výrobce a výrobní, popřípadě inventární číslo, rok výroby);
- datum zkoušky;
- výsledek zkoušky (dobrý stav, vyhovující stav, vyžaduje opravu);
- zjištěné závady;
- lhůtu, do kdy musí být provedena další zkouška;
- jméno a podpis toho, kdo zkoušku provedl;
- pokud je zkouška provedena dodavatelsky, tak také otisk razítka s uvedením názvu a sídla organizace, která zkoušku provedla.
Pro zkoušení všech provozovaných jeřábů a zdvihadel s ručním i motorovým pohonem, kterým se přemisťují břemena pomocí prostředků pro vázání, zavěšování a uchopení břemen, pokud výrobce jeřábu nestanoví podmínky zkoušení jinak, je vydaná platná ČSN 27 0142 Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel s účinností od 1. 2. 2014.
Pokud jsou revizní činnosti dokladovány v souladu s touto normou, nelze souběžně vyžadovat provádění příslušných inspekcí podle platné mezinárodní normy ČSN ISO 9927-1 platnou pro stejnou oblast.
Revize ZZ, náplň a rozsah revize
- Při revizi se provede:
- posouzení shody skutečného provedení vyhrazeného technického zařízení s průvodní dokumentací a kontrola úplnosti průvodní dokumentace;
- posouzení vyhrazeného technického zařízení z pohledu dodržení podmínek pro jeho instalaci podle, průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem a zda je řádně označeno;
- úkony k ověření stavu revidovaného vyhrazeného technického zařízení zahrnující prohlídku a zkoušky včetně funkčních zkoušek ovládání a prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti; přitom se zjišťuje, zda zařízení i za provozu odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a provozu;
- zkouška funkce vyhrazeného technického zařízení uvedená v průvodní dokumentaci;
- ověření vybavení vyhrazeného technického zařízení výstražnými tabulkami a značkami;
- ověření splnění požadavků na odbornou úroveň obsluhy;
- prohlídka záznamů o prohlídkách, zkouškách a měřeních provedených na vyhrazeném technickém zařízení.
- Při výchozí revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení se dále provede.
- Statická a dynamická zkouška zdvihacího zařízení.
- Při periodické a mimořádné revizi vyhrazeného technického zařízení zdvihacího se s přihlédnutím k druhu revize dále provede:
- kontrola příslušenství a používaných prostředků k vázání, k zavěšení nebo uchopení břemen;
- při revizi se zkouškou se zkušebním břemenem se provede také ověření stavu technického zařízení zdvihacího zahrnující měření a statickou a dynamickou zkoušku se zkušebním břemenem včetně funkčních zkoušek prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti revidovaného zařízení, rozšířené podle třídy zdvihacího zařízeni například o provedení zkoušky technických parametrů (např. rychlost zdvihu a pojezdu), zkoušky stability, měření průhybů, nebo změny tvaru ocelové konstrukce.
Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení, způsob jejich ověřování a odstranění zjištěných závad
- Provozovat lze jen vyhrazené zdvihací zařízení, jehož stav byl ověřen odbornými úkony k prověření technického stavu vyhrazeného zdvihacího zařízení, které byly vykonány ve lhůtách stanovených v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, návodem výrobce a místním provozním bezpečnostním předpisem.
- Stav vyhrazeného zdvihacího zařízení se při inspekci, revizi nebo zkoušce, do doby jeho rekonstrukce, modernizace nebo podstatné změny posuzuje podle předpisů účinných v době jejich uvedení do provozu, s přihlédnutím k posouzení a vyhodnocení rizik, pokud nestanoví jiný právní předpis nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jinak.
- Lhůty odborných úkonů k prověření technického stavu vyhrazených zdvihacích zařízení jsou stanoveny pro jednotlivé vyhrazené zdvihací zařízení v příloze č. 2 NV č. 193/2022 Sb. Na základě průvodní dokumentace vyhrazeného zdvihacího zařízení mohou být stanovené lhůty zkráceny.
- Zprávy o inspekcích, revizích nebo zkouškách, včetně záznamu o jejich provedení do provozní knihy, vyhotoví osoba, která je provedla v písemné nebo elektronické podobě.
- Vyhrazené zdvihací zařízení po opravě lze provozovat až po ověření, že opravou nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu tohoto zařízení a že nevznikla další rizika; o ověření podle věty první vyhotoví záznam osoba, která opravu provedla, do provozní knihy nebo vystaví doklad o zkoušce podle rozsahu provedené opravy v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
- Provozovatel nebo jím písemně pověřená osoba musí být neprodleně prokazatelně seznámena s výsledkem opravy, kontroly, revize, zkoušky nebo inspekce osobou, která tento úkon provedla. Pokud záznam v provozní knize o provedené opravě nebo zkoušce, popřípadě revizní zpráva uvádí, že vyhrazené zdvihací zařízení není způsobilé bezpečného provozu, musí být zjednána neprodleně náprava, a to buď opravou tohoto zařízení, nebo, není-li to možné, jeho prokazatelným zajištěním proti neoprávněnému používání. Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného zdvihacího zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného zdvihacího zařízení.
Kontroly, inspekce, revize a zkoušky vyhrazeného zdvihacího zařízení
Stav vyhrazeného zdvihacího zařízení se ověřuje kontrolami, inspekcemi, revizemi a zkouškami v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a technickými podmínkami výrobce. O výsledku ověřování se pořizuje zpráva, jejíž náležitosti jsou určeny v NV č. 193/2022 Sb., k VTZ ZZ.
Požadavky na bezpečnost vyhrazených zdvihacích zařízení
Provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení:
a) udržuje vyhrazené zdvihací zařízení v takovém technickém stavu, aby byl zajištěn jeho bezpečný a spolehlivý provoz, za to odpovídá jim určena osoba;
b) udržuje průvodní a technickou dokumentaci a vede o provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení záznamy do provozního deníku v souladu s požadavky BOZ;
c) zajistí podmínky pro provádění prohlídek, kontrol, revizí a zkoušek;
d) přijímá nápravná opatření pro odstranění zjištěných závad a minimalizaci provozních rizik.
Způsobilost k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních
a) Osobou odborně způsobilou k provádění odborných úkonů v oblasti ověřování technického stavu na vyhrazených zdvihacích zařízeních je revizní technik.
b) Osobou odborně způsobilou k montáži nově pořizovaných vyhrazených zdvihacích zařízení je fyzická osoba splňující odborné vzdělání a stanovenou odbornou praxi.
c) Revizní technik nebo osoba, která je držitelem osvědčení nebo oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám, vede záznamy o provedených zkouškách a revizích.
Požadavky na způsobilost osob pro opravy a obsluhu vyhrazených zdvihacích zařízení
Osobou odborně způsobilou k opravám nebo obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení je fyzická osoba zdravotně způsobilá, splňující věk, odborné vzdělání a odbornou praxi podle přílohy č. 2 NV č. 193/2022 Sb.
Obsah zprávy o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení
Zpráva o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení obsahuje:
- obchodní firmu nebo název firmy a místo podnikání, popřípadě identifikaci podnikající fyzické osoby, která revidované zařízení provozuje nebo bude provozovat;
- identifikační údaj a vymezení rozsahu a technických parametrů revidovaného zařízení;
- jméno, příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení revizního technika, který revizi provedl;
- určení druhu revize (výchozí, periodická, mimořádná);
- datum zahájení a ukončení revize, datum vypracování a předání zprávy o revizi;
- soupis použitých měřicích přístrojů s uvedením jejich výrobních čísel;
- seznam dokladů použitých k provedení revize, včetně, jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech;
- soupis provedených úkonů (prohlídka, měření, zkoušky, vyhodnocení);
- výsledek kontroly shody skutečného provedení technického zařízení s projektovou, průvodní, výkresovou a provozní dokumentací technického zařízení a výsledek kontroly průvodní dokumentace;
- výsledek prohlídky technického zařízení z pohledu dodržení původních podmínek pro jeho instalaci podle průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem;
- naměřené hodnoty, pokud je jimi dokladováno ohrožení bezpečnosti práce a provozu nebo pokud jsou potřebné pro vyhodnocení změn v zajištění bezpečnosti práce a provozu;
- soupis zjištěných závad s vymezením porušených ustanovení příslušného právního předpisu, technické normy apod.;
- slovní vyhodnocení stavu revidovaného technického zařízení z hlediska splnění požadavků na jeho bezpečnost vyjádřené konstatováním, zda je či není revidované zařízení schopno bezpečného provozu; pokud revidované zařízení není schopno bezpečného provozu, pak důvody tohoto hodnocení s uvedením výslovného zákazu jeho dalšího provozování;
- vyhodnocení případných záznamů o výsledcích provedených prohlídek a zkoušek a o odstraňování závad zjištěných při provozu a při prohlídkách a zkouškách vyhrazeného technického zařízení zaznamenaných v provozní knize;
- potvrzení o předání a převzetí zprávy o revizi provozovatelem;
- otisk kulatého razítka revizního technika obsahujícího jméno, příjmení, případně akademický titul, evidenční čisto osvědčení a zkrácené označení vydavatele osvědčení.
Zdvihací zařízení, které se nezařazují mezi vyhrazená zdvihací zařízení
Vyhrazenými zdvihacími zařízeními nejsou:
a) zdvižné vozíky;
b) zdvihací zařízení sestavená a konstruovaná výhradně pro montážní účely, zejména montážní ramena, stožáry a nástavby;
c) závěsné dopravníky;
d) nakladače;
e) zdvihací čela nákladních automobilů;
f) zdvihací zařízení vozidel pro odvoz odpadů;
g) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky;
h) mechanické rampy;
i) výsuvné žebříky;
j) prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zdvihacího zařízení;
k) prostředky lidové zábavy;
l) jevištní a pódiová technologická zařízení;
m) plošiny a zařízení pro zdvihání automobilů;
n) schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny s motorickým pohonem;
o) pomocná jednoúčelová manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek strojů;
p) vrátky;
q) trvalé a dočasné jeřábové dráhy.
5 TECHNICKÁ ŘEŠENÍ
5.1 VÝTAHY
5.1.1 Základní typy výtahů
Podle ČSN ISO 4190-1 se výtahy dělí do těchto tříd:
| Třída I | Výtahy určené pro dopravu osob |
| Třída II | Výtahy určené především pro dopravu osob, ale může se v nich dopravovat i náklad |
| Třída III | Výtahy určené pro zdravotnické účely včetně nemocnic a pečovatelských domovů |
| Třída IV | Výtahy určené především pro dopravu nákladů, které je obvykle doprovázen osobami |
| Třída V | Malé nákladní výtahy |
| Třída VI | Výtahy zvlášť určené pro budovy s intenzivním provozem (např. s rychlostí 2,5 m/s a více) |
Poznámka:
Výtahy třídy II se odlišují od výtahů třídy I, III a IV v podstatě vnitřní úpravou kabiny.
Základní dispoziční řešení
- trakční se strojovnou nahoře – výtah je poháněn trakčním pohonem se strojovnou umístěnou nad výtahovou šachtou;
- trakční se strojovnou dole – výtah je poháněn trakčním pohonem se strojovnou umístěnou dole vedle šachty;
- hydraulický – výtah je poháněn hydraulickým pohonem, strojovna může být vzdálena od šachty (cca do 10 m);
- trakční bez strojovny – výtah je poháněn trakčním pohonem umístěným v horní části šachty.
Řady nosností podle ČSN ISO 4190-1
320/4 – (450/6) – 630/8 – 800/10 – 1 000/13 – 1 275/17 – 1 600/21 – 1800/24 – 2 000/26 – 2 500/33 kg/osob.
Řady jmenovitých rychlostí podle ČSN ISO 4190-1
0,4 – 0,63 – 1,0 – 1,6 – 2,0 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 4,0 – 5,0 – 6,0 m/s.
Rychlosti 0,63 až 6,0 m/s platí pro elektrické výtahy.
Rychlosti 0,4 až 1,0 m/s platí pro hydraulické výtahy.
Požadavky mimo rámec těchto základních parametrů je vhodné konzultovat s výrobci výtahů.
5.1.2 Obecný postup pro návrh výtahu
Při navrhování výtahů je nutno postupovat následujícím způsobem:
- Komplexní posouzení vertikální dopravy v budově:
- účel dopravy:
- osoby (rezidenti, návštěvníci, zaměstnanci);
- náklad (materiál, váha a rozměry);
- speciální (požární, evakuační, spisové, barové výtahy atd.);
- četnost dopravy:
- počet jízd;
- převažující typ jízd (mezi podlažími, ze základní stanice);
- různé využití výtahu během dne;
- kapacita:
- kapacitní výpočet;
- individuální nebo skupinové řízení výtahů.
- účel dopravy:
- Dopravní cesty:
- způsob navazující dopravy;
- přístupové cesty k výtahům.
- Začlenění do technických systémů budovy:
- požární systém stavby (požární odolnost šachetních uzávěr);
- monitorování budovy;
- vzduchotechnika a vytápění;
- napojení na elektrickou síť budovy (příkony).
- Hladina hluku v sousedících prostorách.
- Doprava osob:
- nevidomých;
- s omezenou schopností pohybu;
- na invalidních vozíčcích.
- Odolnost proti vandalismu:
- ovládací tlačítka;
- povrchové plochy;
- osvětlení.
- Architektonické řešení:
- interiéry;
- památkově chráněné stavby.
5.1.3 Požadavky na zkoušky a revize výtahů
Výchozí revize zařízení je celkové posouzení zařízení dodavatelskou organizací před uvedením zařízení do provozu včetně vyhotovení zprávy o revizi. Výchozí revizi může provádět jen revizní technik.
Při výchozí revizi se prověří zejména:
- úplnost a správnost technické dokumentace zařízení;
- zda byly na zařízení provedeny předepsané zkoušky včetně zatěžkávací a úřední, a správnost a úplnost dokladů o zkouškách;
- zda zařízení odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany;
- zda je zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními;
- kvalita montážních prací (výsledky nedestruktivních zkoušek svarů apod.);
- zda byly montážní práce provedeny pracovníky s předepsanou odbornou způsobilostí;
- kvalita vedení montážní dokumentace (doklady o kvalitě materiálu, svarů apod.);
- zda byla uskutečněna revize i na zařízeních elektrických, zdvihacích nebo jiných, pokud jsou součástí revidovaného zařízení;
- jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.
Zpráva o revizi – zpráva o výsledku revize, kterou vyhotovuje revizní technik, který revizi provedl, která obsahuje:
- název a sídlo organizace s přesným označením provozu, ve kterém byla revize provedena;
- datum provedení revize, jméno a příjmení revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení;
- druh revize (provozní, výchozí);
- označení, druh a technické hodnoty revidovaného zařízení;
- údaje o provedeném měření a vyzkoušení zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů;
- zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti zařízení;
- návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků;
- údaje o tom, zda a jak byly odstraněny závady zjištěné při předchozí revizi, popřípadě kontrole zařízení;
- celkové zhodnocení revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti, provozní schopnosti a požární ochrany;
- podpis a otisk razítka revizního technika;
- v případě, že revizi provedla oprávněná organizace, její název a číslo oprávnění.
Provozní revize zařízení – provádějí se zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.
Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:
- změny stavu zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky;
- dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení;
- úplnost a právnost provozní technické dokumentace;
- funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů;
- vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou;
- stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení;
- zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti a byla prokazatelně proškolena z příslušných bezpečnostních předpisů;
- úplnost a správnost provozního řádu a návodů k obsluze;
- jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.
5.1.4 Doporučený rozsah průvodně technické dokumentace montážních prací
Stanovení rozsahu dokumentace provedených prací je třeba vždy posuzovat případ od případu, protože před vystavením dokladu o provedených pracích musí být provedeny vždy určité kontroly a zkoušky a tato činnost si vyžaduje určitý čas a finanční náklady. Je proto nutné mít na zřeteli, které kontroly a zkoušky jsou nezbytně nutné za účelem prokázání a dokumentování stanovené kvality prací a veškeré tyto činnosti uvést do smluv uzavíraných s dodavateli.
Pokud budou práce prováděny a dokumentovány podle ČSN, je třeba tyto normy ve smlouvě konkrétně citovat.
Všeobecným dokladem o kontrolách a zkouškách je stavební deník nebo samostatný deník kontrol a zkoušek, který vede dodavatel prací. Pokud se na určité kontroly a zkoušky vystavují samostatné protokoly, tyto protokoly zástupci objednatele ověřují svým podpisem. Rozsah těchto činností je třeba sjednat ve smlouvě s dodavatelem prací.
Osvědčení o jakosti a kompletnosti o provedených pracích nemusí být vystavováno na každé zařízení samostatně, ale může být vystaveno na provozní soubor, musí v něm však být uvedena všechna namontovaná zařízení s odpovídajícím označením z projektové dokumentace. Ve smyslu ČSN EN ISO/IEC 17050-1 může být Osvědčení o jakosti a kompletnosti nahrazeno tiskopisem „Prohlášení shody“. U zařízení, na něž se vztahuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh ve znění pozdějších předpisů musí být vydáno prohlášení o shodě, resp. prohlášení o vlastnostech. Je vhodné, aby určení stanovených výrobků v souladu s tímto zákonem a souvisejícími nařízeními vlády bylo provedeno v dokumentaci pro provádění stavby nebo stanoveno v ní průvodní dokumentace jako požadavek pro dodavatelskou průvodní dokumentaci.
U všech OP musí být dokumentace za provedené práce zpracována podle podmínek dohodnutých ve smlouvě daného OP.
Podle podmínek uzavřené smlouvy je součástí předávané dokumentace provedených prací dokumentace se zakreslenými změnami a úpravami provedenými během prací.
A. Vyhrazená zdvihací zařízení
Vyhrazená zdvihací zařízení se určují podle nařízení vlády č. 193/2022 Sb., a musí být stanovena projektovou dokumentací stavby.
K provedení změn výtahů ve stávajících stavbách podle SZ je třeba se řídit níže uvedeným sdělením vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj:
Přehled podstatných změn výtahů, které mohou být provedeny pouze na základě stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle SZ č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují stavební povolení podle § 110 SZ:
- změny na zařízení výtahu, při nichž dojde ke změně technických parametrů:
- zvětšení zdvihu výtahu nebo počtu stanic spojené se stavební úpravou šachty zasahující do nosné konstrukce nebo vzhledu stavby;
- změny částí výtahů:
- změna šachetních dveří výtahu, pokud je spojena se zvětšením stavebního otvoru v případech, kdy čelní stěna šachty výtahu, kde jsou ukotveny, je nosnou částí stavby;
- výměna hydraulického válce výtahu, pokud nová konstrukce (umístění) vyžaduje zásah do nosné konstrukce stavby;
- úpravy stavební části výtahu nebo výtahových prostor:
- úprava rozměrů strojovny výtahu nebo její posunutí v případě zvětšení zdvihu výtahu a možného zásahu do nosných konstrukcí stavby nebo vzhledu stavby;
- úprava rozměrů prostoru pro kladky výtahu nebo jeho posunutí v případě zvětšení zdvihu výtahu a možného zásahu do nosných konstrukcí stavby nebo vzhledu stavby;
- prodloužení zděné šachty výtahu v případě zvětšení zdvihu výtahu nebo v případě změn rozměrů šachty – zásah do nosné konstrukce šachty;
- zvětšení prohlubně šachty výtahu v případě zasahuje-li se do nosných konstrukcí stavby;
- změna stávajících otvorů v podlaze strojovny výtahu v závislosti na změně dispozice šachty v případě, je-li podlaha strojovny výtahu nosná.
Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují ohlášení stavby podle § 104 písm. k) stavební úpravy podle SZ:
- změny na zařízení výtahu, při nichž dojde ke změně technických parametrů:
- zvýšení nosnosti výtahu spojené se zvýšením zatížení nosné konstrukce stavby;
- změny částí výtahu:
- výměna druhu nebo typů vodítek výtahu, pokud při výměně dojde ke změně způsobu uchycení na zavěšení vodítek;
- úpravy stavební části výtahu nebo výtahových prostor:
- změna původního ohrazení šachty výtahu na kovovou samonosnou šachtu výtahu;
- změna materiálu opláštění kovové samonosné šachty výtahu spojená se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu;
- změna materiálu výplně stávajícího ohrazení šachty výtahu spojená se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu;
- doplnění chybějícího ohrazení šachty výtahu spojené se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu.
K ohlášení může stavebník opatřit posudek odborníka o tom, že jim navrhovaná stavební úprava nezasahuje do nosných konstrukcí stavby (nepřitíží je) způsobem, který by narušil nebo ohrozil stabilitu stavby.
5.1.5 Základní kritéria pro výstavbu výtahu
Technické požadavky na stavby jsou vymezeny vyhláškou č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Bližší požadavky na stavební konstrukce vybavené výtahy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 122/2016 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, a to výtahy:
- určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů;
- určenými pro dopravu nákladů;
- požárními;
- evakuačními.
Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí zřizovat, ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat. Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální pravidla pro instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými hodnotami.
Pokud se týká výtahových a větracích šachet, nesmí v nich být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostoru nesouvisejících s výtahem.
Výtah, jako výrobek uváděný na trh ve smyslu aplikovaných směrnic EU se posuzuje jako celek, tedy jako stroj, do něhož je zabudováno elektrické zařízení, strojní a další zařízení a také rozvody, které jsou vlastní součástí dodávaného výtahu, musí splňovat výlučně technické podmínky uvedené v příslušných harmonizovaných evropských normách, a to v závislosti na druhu výtahu.
U volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů výtahů došlo v únoru 2012 k zavedení do soustavy českých technických norem ČSN EN 50399 – Zkušební metody v podmínkách požáru – měření uvolněného tepla a kouře na kabelech v průběhu zkoušky šíření plamene – Zkušební zařízení, postupy a výsledky. V tomto smyslu jsou prováděny nezbytné úpravy příslušných českých technických norem upravujících technické podmínky výtahů. Do začátku roku 2014 budou konfliktní normy s touto normou zrušeny.
V případě evakuačních výtahů, které ještě nejsou normově řešeny na evropské úrovni, platí ČSN 27 4014, která je obsahově v souladu s evropskými normami.
Seznam platných ČSN, ČSN EN a ČSN EN ISO norem pro zdvihací zařízení je uveden ve třídě norem č. 27. Rozšířený výčet zásadních norem, které se vztahují k výtahům lze nalézt také v MP 1.5.8 – Technika prostředí staveb – Zařízení horizontální a vertikální dopravy.
Poznámka:
K aplikaci technických podmínek požární ochrany staveb u volně vedených vodičů a kabelových rozvodů výtahů bylo vydáno Společné stanovisko MV – GŘ HZS ČR a Unie výtahového průmyslu ČR z 25. 4. 2012.
Aktualizace pomůcky pro rok 2022 zachycuje mimo jiné požadavky, které se vztahují k výtahům po přijetí zákona č. 90/2016 Sb. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, NV č. 122/2016 Sb.) a elektromagnetická kompatibilita (Směrnice EU a Rady 2014/30/EU, NV č. 117/2016 Sb.).
Zákon upravuje také:
- obecné zásady pro dodávání výrobků na trh a uvádění do provozu;
- způsob stanovení výrobků k posuzování shody a technických požadavků, které musí výrobky splňovat;
- práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo do provozu výrobky, u nichž má být před uvedením do provozu nebo na trh posouzena shoda s požadavky stanovenými v právních předpisech.
Zákon specifikuje význam pojmů výtah, dodavatel, uvedení na trh, výrobce, dovozce a další. Výtah je v zákoně specifikován jako zdvihací zařízení obsluhující různé úrovně s nosnou částí pohybující se mezi vodítky, která jsou pevná a odkloněna od vodorovné roviny v úhlu větším než 15°.
Zákon stanovuje tyto povinnosti dodavatele při uvádění výtahu na trh:
- zajistit, aby výtah byl navržen, vyroben, nainstalován a vyzkoušen v souladu se základními technickými požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti;
- vypracovat technickou dokumentaci a provést nebo nechat provést příslušný postup posuzování shody;
- v případě, že byl soulad výtahu s příslušnými požadavky na zdraví a bezpečnost takovým postupem prokázán, vypracovat EU prohlášení o shodě, zajistit, aby bylo přiloženo k výtahu, a umístit označení CE;
- uchovávat technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě, případně rozhodnutí o schválení po dobu 10 let od uvedení výtahu na trh;
- v případě, že je to vhodné vzhledem k rizikům, která výtah představuje, provádět za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů šetření a v případě potřeby vést knihu stížností a nevyhovujících výtahů;
- zajistit, aby bylo na výtahu umístěno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci;
- uvést na výtahu své jméno nebo zapsanou ochrannou známku a doručovací adresu, na níž jej lze kontaktovat, adresa musí obsahovat jediné místo, na kterém lze dodavatele kontaktovat; kontaktní údaje se uvádějí v českém jazyce;
- zajistit, aby byl k výtahu přiložen návod v českém jazyce; tento návod a jakákoli další označení musí být jasné a srozumitelné.
Pokud výtah představuje riziko nebo není ve shodě s technickými požadavky, je dodavatel povinen ihned informovat orgán dozoru a realizovat nápravná opatření.
Stavebník a dodavatel si vzájemně poskytují potřebné informace a činí odpovídající kroky k tomu, aby zajistili řádný provoz a bezpečné používání výtahu.
5.2 MOSTOVÉ JEŘÁBY
Jako praktický příklad postupu AO při zpracování projektové dokumentace stavby až do provozní jednotky části provozního souboru bylo vybráno typické strojní zařízení a to mostový jeřáb nebo i mostové jeřáby s nosností nad 5 tun, vyskytující se v mnoha technologických výrobních stavbách. Mostový jeřáb nad tuto nosnost se zařazuje mezi vyhrazená technická zařízení, tvořící zvláštní skupinu se specificky stanovenými požadavky na jeho konstrukci, provozování a dozorování. Lze ho přiměřeně aplikovat i pro jiné druhy jeřábů a také obecně pro mnohá strojní zařízení a stroje. Hloubka propracování tohoto příkladu převyšuje požadavky a postup jen pro zpracování příslušné části projektové dokumentace, neboť znalosti projektanta o zdvihacím zařízení musí být daleko větší, než které sám zapracuje do navrhovaného díla.
Tyto požadavky se týkají konstrukce mostového jeřábu, schvalovacího procesu jeho výroby a působení na okolí, montáže, uvádění do provozu, zkoušek a revizí, provozování, údržby, způsobilosti osob k obsluze nebo uchovávání dokladů.
Popis se nevztahuje na mostové jeřáby vyráběné sériově a na speciální mostové jeřáby jakými jsou třeba jeřáb licí, sázecí, stripovací, hlubinný, slévárenský, klešťový, korýtkově zavážecí v hutnictví nebo drapákový či kovací.
5.2.1 Požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace
Specifikace požadavků na obsah a rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé druhy projektové dokumentace uvedené ve vyhlášce o dokumentaci staveb je obecnějšího charakteru pro technologická zařízení a nejde a nemůže jít až do hloubky technologických jednotek pro jednotlivé stroje a zařízení.
Podle konkrétního textu příloh vyhlášky, jež zahrnuje a týká se i mostového jeřábu, se mimo jiné provádí:
- V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení:
- členění na provozní soubory;
- vliv na životní prostředí;
- účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení;
- popis technologie výroby;
- řeší technologickou dopravu;
- zásady organizace výstavby.
- V projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracované na základě územního rozhodnutí nebo z iniciativy stavebníka:
- zpřesnění, doplnění a zdůvodnění údajů a odchylek oproti ověřené projektové dokumentaci;
- zdůvodnění a zpřesnění technického, konstrukčního, materiálového nebo dispozičního řešení;
- stručný popis a parametry hlavních zařízení;
- seznam použitých podkladů;
- popis provozních činností;
- stanovení vnějších vlivů;
- požadavky na dopravu;
- zvláštní požadavky na výrobu a montáž technologických zařízení;
- požadavky na komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, garanční zkoušky;
- požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí;
- seznam strojů a technologických zařízení;
- napájecí a provozní rozvod;
- zařízení pro údržbu technologických zařízení;
- nosné konstrukce.
5.2.2 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení
Zpracovatel projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení je obeznámen s požadavky a potřebami stavebníka jak z hledisek účelu, funkce a cíle stavby, tak i nároky na manipulaci s materiálem vyjádřenými již v dokumentaci záměru. Řeší celkovou koncepci stavby, do níž spadá i konstrukční řešení výrobních a obslužných prostor a hal. Pokud řeší jeřábovou dopravu v nich prostřednictvím mostových jeřábů, stanoví v průvodní dokumentaci a v souhrnné zprávě základní požadavky i na mostové jeřáby. Ty se stanou závaznými podklady při zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Mezi základní údaje bude patřit celkové posouzení jeřábové dopravy ve vazbě na technologický proces výroby a kapacitní propočet přepravovaného množství materiálů a zboží a určení typu mostového jeřábu a jeho nejzákladnější parametry.
5.2.3 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro provádění stavby
Zpracovatel projektové dokumentace souboru jeřábová doprava vypracuje pro provozní jednotku mostový jeřáb (dále jen jeřáb) jednak technickou zprávu k němu, jednak výkresovou dokumentaci, z níž bude patrné jeho umístění. Výchozími podklady bude předchozí stupeň projektové dokumentace a také projektová dokumentace pro provádění stavby všech souvisejících provozních souborů a budov, další podklady předané stavebníkem a získané projektantem od poptaných výrobců a dodavatelů mostového jeřábu a jeho montáže.
Technická zpráva spolu se zprávou o systému bezpečné práce a s výkresy mostového jeřábu musí být zpracována do takové hloubky, aby umožnila stavebníkovi provést výběr způsobilého dodavatele nebo dodavatelů, zajištění dodávky a montáže a uvedení do provozu podle potřeb provádění stavby a její budoucí provoz.
Technická zpráva musí obsáhnout kromě potřebných technických a provozních parametrů dodávky a montáže mostového jeřábu i další podmínky zejména z oblasti způsobu zajištění bezpečnosti práce, revizí, požadavků na obsluhu, údržbu jeřábu, sledování jeho stavu, požadavků na inspekce nebo vyplývají z povinností dodržovat právní a ostatní předpisy nebo v nich závazně stanovené normové hodnoty.
Podrobněji je třeba uvést zejména:
- úvod o základních zadaných a určených údajích mostového jeřábu:
- účel dopravy, četnost přepravy, kapacitní výpočet jízd a zdvihů;
- základní dispoziční řešení, typ mostového jeřábu, počet jeřábů na jeřábové dráze;
- hmotnost a nosnost jeřábu;
- popis prostředí, ve kterém bude jeřáb pracovat, a která zařízení bude obsluhovat;
- způsob ovládání;
- druh pojezdu a pohonných jednotek, hlavní agregáty;
- způsob ovládání (z kabiny a její umístění, ze země závěsným ovládacím panelem, dálkově ze stanoviště vysílačkou);
- zařazení jeřábu mezi vyhrazená technická zařízení jako stanovený výrobek vyžadující vydání ES Prohlášení o shodě.
- bližší specifikace a technické parametry mostového jeřábu:
- umístění jeřábu a informace o konstrukci, na níž bude jeřábová dráha, její délka a výška;
- počet jeřábových nosníků, popis jeřábové kočky, zdvihu, kladkostroje, rozměr a rozpětí mostového jeřábu;
- popis zařízení proti přetížení umožňující je vyřadit před zatěžkávací zkouškou a po zkoušce znovu seřídit, aniž by kdokoliv mohl měnit jeho nastavení svévolným zásahem;
- související zařízení spojené s jeřábovou dráhou, výstupy, obslužné lávky, omezovače pojezdu, nárazníky, příslušenství mostového jeřábu;
- údaje o jeřábové kočce (otočná nebo pevná, rozvor) nebo kladkostroji;
- informace o profilu jeřábové kolejnice a způsobu uchycení na konstrukci;
- způsob zavěšování břemene a jištění proti pádu (záložní zdroj pro magnety);
- zdroj energie, přívod napájení a jištění;
- pojezdové a zdvihové rychlosti, spektrum zatížení, počty pracovních cyklů;
- výška zdvihu;
- ovládací napětí;
- vhodnost a sortiment vázacích prostředků pro uchopení nebo zavěšení břemen;
- informace o zatíženích, které působí od vlastní tíhy a užitných zatížení z titulu pojezdu jeřábu a přemisťování břemene a dalších vlivů (zatížení stálá, zatížení nahodilá jako moment břemene, klopný moment, zatížení od setrvačných a odstředivých sil, konstrukční a celková hmotnost, zatížení podvozku, kola, vyložení, rychlost pojezdu a pracovních pohybů, zatížení mimořádná, vítr, sníh apod.). Při navrhování je nutno se řídit evropskou normou pro navrhování konstrukcí, Eurokódem EN 1991 pro zatížení konstrukcí, ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení uvádí pokyn pro zatížení od vlastní tíhy a užitných zatížení jeřábů a strojů s doporučením, jak stanovit statické i dynamické účinky jednotlivých typů zatížení a určit model zatížení. Eurokód ČSN EN 1993-6 se týká ocelových konstrukcí – jeřábové dráhy.
- manipulace s materiálem:
- obsluhovaná místa;
- odběr materiálů a zboží;
- přesun materiálů mezi pracovišti;
- nakládání materiálů;
- zařízení omezující a indikující nosnost a pohyb jeřábu a břemene, informační a příkazové značení;
- prostředek k uchycení břemene.
- údaje o obsluze, údržbě, prohlídkách a inspekci:
- osoba je tělesně a duševně způsobilá k obsluze jeřábu;
- požadavky na teoretické a praktické zaškolení a písemné pověření;
- požadavek na vlastnění jeřábnického průkazu;
- povinnost seznámení se se zařízením;
- ovládání návodu na obsluhu včetně provozních a bezpečnostních předpisů dodaných výrobcem;
- oprávněnost k provádění oprav, prohlídek a inspekcí a lhůtník pravidelných činností;
- způsob zabezpečení jeřábu pro opravu a provedení zkoušek po opravě a odstraněných závadách.
- povinnosti provozovatele:
- písemné určení vedoucího zaměstnance, který bude odpovídat za provoz a technický stav jeřábu a jeho příslušenství;
- písemné určení zaměstnanců pro obsluhu jeřábu, jeho údržbu, opravu, kontrolu a čištění;
- podmínky, za nichž se může jeřáb opravovat a čistit (pouze je-li jeřáb v klidu, při vypnutém hlavním vypínači, přičemž je tento uzamčen, opatřen výstrahou a nápisem „nezapínat, na zařízení se pracuje“);
- hlásit, registrovat a evidovat mimořádné události a úrazy spojené s provozováním jeřábu a posoudit příčiny události a stanovit písemná nápravná a preventivní opatření.
- požadavky a podklady pro související provozní soubory a stavby pro realizaci mostového jeřábu:
- podklady pro poptávku a výběr dodavatele mostového jeřábu s optimálním technickým a ekonomickým řešením;
- míra rizik charakterizující mostový jeřáb jako vyhrazené technické zařízení;
- podklady k určení vnějších vlivů z hlediska podmínek úniku při nebezpečí, teploty okolí, atmosférických podmínek v okolí, výskytu korozivních nebo znečišťujících látek, schopností osob, dotyku s potenciálem země, povah přepravovaných materiálů, konstrukce budovy apod.;
- požadavky na přístupové prostory na jeřábovou dráhu a průchozí profily, na stanoviště obsluhy, na energetické potřeby, na svislé a boční vůle zabezpečující, že do prostoru obrysu jeřábu zvětšeného o předepsané vůle nezasahuje žádný pevný ani pohyblivý předmět;
- souhrn dokumentace a dokumentů požadovaných od výrobce a montážní organizace jeřábu:
- podklady od dodávky (dodací podmínky, osvědčení o kompletnosti a jakosti, prohlášení o shodě), provozní předpisy s návodem výrobce k obsluze a údržbě jeřábu;
- požadavky na přípravu staveniště pro skladování a pro montáž;
- podklady od jeřábové dráhy a výsledků montáže jeřábové dráhy;
- návod k montáži a od výsledků montáže;
- revizní zprávy strojní a elektrotechnické části;
- požadavky na zkoušení a na obsluhu;
- návod k uvedení do provozu a výsledků od uvedení do provozu;
- určující právní předpisy;
- související a příbuzné technické normy;
- požadavky na provozní doklady (provozní deník, revizní kniha);
- odpovědnosti při provozu jeřábu provozovatele, uživatele, revizního technika, obsluhy.
- požadavky na sledování stavu jeřábu:
- upozornit na to, že žádný jeřáb nemůže být postaven a provozován pro nekonečné používání;
- uvést navrhované omezující podmínky zamýšleného použití jeřábu a povinnost sledování jejich stavu a zvláštního posouzení v době přiblížení se navrhovaným omezujícím podmínkám provozu jeřábu;
- definovat postupy pro provozování v době bezpečné činnosti;
- požadavky na vedení odpovídajících záznamů a jejich kontrolu za účelem ujištění, že zvláštní posouzení bude provedeno včas;
- stanovení odpovědnosti a kritérií za zvláštní posouzení.
Hodnocení technického stavu jeřábů se provádí:
- po provedené rekonstrukci nebo generální opravě „individuálním vyzkoušením a ověřovací zkouškou“;
- po provedené opravě (výměně, seřízení) nosných a bezpečnostních prvků „zkouškou po opravě“;
- v provozu v předepsaných termínech „revizí nebo revizní zkouškou strojní části a el. zařízení“ a dále „inspekcí“;
- v provozu „zvláštním posouzením“ podle rozhodnutí odborného technika zdvihacích zařízení (OTZZ);
- po přemístění jeřábu spojeném s demontáží a opětné montáži „revizní zkouškou strojní části a el. zařízení“.
Uvedená hodnocení technického stavu provádí OTZZ a RTEZ.
Systém bezpečné práce – SBP
V technické zprávě musí být projektantem uveden způsob zajištění bezpečnosti práce, z něhož bude patrné, jak naplnit v rámci výstavby i budoucího provozu mostového jeřábu požadavky na bezpečný provoz jeřábu v rozsahu a obsahu ČSN ISO 12480-1. Systém bezpečné práce jeřábu musí být zpracován před uvedením do provozu. Vypracovává ho zpravidla revizní technik zdvihacích zařízení podle přílohy č. 3 NV č. 193/2022 Sb.
Do požadavků ve zpracovaném SBP, který musí být dodržován při každé činnosti mostového jeřábu, je třeba podrobněji uvést zejména:
- zajištění provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygiena:
- SBP povinně obsahující:
- navržení činnosti jeřábu;
- výběr, zajištění a použití vhodného jeřábu a příslušenství;
- údržbu, prohlídky, inspekce jeřábu a příslušenství;
- zajištění řádně zaškolených kompetentních osob;
- kontrolu dokladů a dokumentace;
- zákaz nedovolených manipulací;
- zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných při používání jeřábu;
- koordinaci s ostatními spolupracujícími subjekty včetně stanovení opatření k zamezení vzniku rizik;
- zajištění komunikačního systému tak, aby všechny osoby mohly komunikovat srozumitelně ve stejném jazyce;
- podle povahy doplnění o přípravu staveniště, montáž, demontáž a údržbu jeřábu;
- blíže je vhodné v SBP pro zajištění provozu z hlediska bezpečnosti uvést:
- oblast platnosti SBP a definice pojmů (vyhrazená a nevyhrazená zdvihací zařízení, pojmy kompetentní osoba, pověřená osoba, provozní technik, revizní technik, obsluha, jeřáb, jeřábník, vazač, signalista, zaměstnanec údržby, příslušenství jeřábu, riziko, riziková situace, nebezpečný prostor, osobní ochranný pracovní prostředek, inspekce apod.);
- vymezení povinností jednotlivých útvarů provozovatele a pověřených osob souvisejících s řízením provozu a provozováním jeřábu, povinnost seznámení všech zúčastněných subjektů se systémem bezpečné práce;
- výběr, zajištění kompetentních osob, stanovení požadavků na kvalifikaci, výcvik a přezkušování, odpovědnost a povinnosti;
- denní dozorování nad dodržováním systému bezpečné práce;
- dozor podle návodu výrobce;
- kontrola uložení nosných lan v kladkách a bubnu;
- vizuální kontrola elektrických zařízení;
- vizuální kontrola stavu příslušných provozních kapalin;
- vizuální kontrola stavu dostatečného promazání mazacích míst;
- funkční kontrola ovládacích prvků, zdvihu a pojezdu;
- funkční kontrola bezpečnostních zařízení;
- čistota celého jeřábu z důvodu požární prevence;
- osobní ochranné prostředky, požární prostředky;
- přístupy a nouzové úniky;
- podmínky ustavení a zakotvení jeřábu;
- kontrola výstražných a informačních tabulek na jeřábu;
- vedení deníku jeřábu;
- kontrola nosné konstrukce, jeřábových kolejnic;
- kontrola dokladů a dokumentace;
- vázání břemen a manipulace s nimi;
- vymezení a podmínky převzetí staveniště, popis technických a organizačních opatření k zajištění bezpečné práce montérů, pracoviště a okolí, ochranná pásma, uzemnění kovových části v průběhu montáže, vymezení vlivů v blízkosti jeřábu;
- pracovní technologický postup montáže, seznámení s místními podmínkami, vymezení ochranného prostoru montáže, ochrana osob proti pádu při pracích ve výškách, předmontáž, svařování za nepříznivých podmínek, zabezpečení pracoviště při přerušení montáže, opatření při nebezpečí z prodlení při záchraně osob;
- stavebně technické řešení jeřábové dráhy a konstrukčně technické řešení mostového jeřábu;
- provozně bezpečnostní předpisy;
- způsob ochrany obsluhy proti dotykovému napětí;
- způsob ochrany obsluhy před účinky statické elektřiny a blesku;
- blíže rozvést a specifikovat povinnosti a zakázané činnosti jeřábníka a vazače;
- zákaz obsluhy osob bez jeřábnického průkazu, způsobilost obsluhy;
- povinnost před zahájením provozování ověřit, že na jeřábu nebo jeřábové dráze není nepovolaná osoba nebo zda tam nejsou volně ležící předměty;
- kontrola stavu jeřábu, brzd, namazání, navinutí a stav lan;
- ověřit před zapnutím, že jsou ovladače v nulové poloze, vyzkoušet signalizační zařízení;
- vyzkoušení motorů, brzd a koncových vypínačů;
- uvádění jeřábu do chodu jen na znamení proškoleného vazače nebo signalisty;
- povinnost počínat si tak, aby břemeno při pojíždění jeřábu se nerozhoupalo;
- povinnost jeřábníka pozorovat okolí, být soustředěn na vazače, břemeno a osoby v jeho dosahu;
- povinnost jeřábníka na to, aby jeřáb nebyl přetěžován a aby uvedené zatížení o nosnosti jeřábu nebylo překročeno a rozvést další specifikované povinnosti;
- veškeré závady na jeřábu musí být nahlášeny jeřábovému technikovi;
- při poruše povinnost vypnout jeřáb a zajistit tabulkou s nápisem „nezapínat, jeřáb v poruše“;
- způsob zajišťování kvalifikace obsluhy jeřábu.
- zakázané manipulace s mostovým jeřábem při obsluze:
- obsluhovat zdvihací zařízení bez požadované kvalifikace a oprávnění;
- porušovat zákazy uvedené na výstražných tabulkách jeřábu nebo štítcích či grafických symbolech;
- najíždět na koncové bezpečnostní vypínače zdvihu s výjimkou jejich funkčního přezkoušení;
- soustavně krátkodobě zapínat nebo vypínat pohyby s výjimkou poruchy;
- pracovat se zdvihacím zařízením při vyřazených nebo nesprávně seřízených bezpečnostních zařízeních;
- ovládat zdvihací zařízení tak, že se způsobí nadměrné rozhoupání břemene;
- vyrážet různé předměty pohybem zdvihovým zařízením;
- šikmým tahem zvedat břemena nebo je vláčet po zemi a obracet je;
- zvedat nebo obracet břemeno o hmotnosti převyšující nosnost zdvihacího zařízení;
- zvedat a přepravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolní zařízení bez náležitých bezpečnostních zařízení;
- zvedat břemena zasypaná, upevněná, přimrzlá nebo přilnutá, vytahováním a odtrháváním, pokud není možno bezpečně zjistit sílu k tomu potřebnou k jejich uvolnění nebo pokud jeřáb není vybaven přetěžovací pojistkou;
- vytahovat násilně vázací nebo závěsné prostředky zpod břemen;
- přepravovat břemena nad pracovníky, nebo v jejich těsné blízkosti a nad pohybujícími se dopravními prostředky;
- vyřazovat z funkce bezpečnostní zařízení, nebo je přestavovat, s výjimkou jejich funkčního přezkoušení;
- odkládat na zdvihacím zařízení hořlavé látky mimo určené místo;
- opustit zdvihací zařízení při zapnutém jeřábovém spínači, zavěšeném břemenu na háku;
- provádět jakékoliv práce na zdvihacím zařízení při zapnutém jeřábovém spínači;
- pití alkoholických nápojů a být pod vlivem omamných látek;
- provádět jakékoliv opravy nebo úpravy zdvihacího zařízení, pokud pro tyto práce není jeřábník nebo obsluhovatel zaučen;
- ovládat nebo obsluhovat zdvihací zařízení v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu (nevolnost, únava apod.), které může mít za následek snížení bezpečnosti práce;
- je zakázáno zvedat tlakové láhve;
- je zakázáno jakýmkoliv způsobem upravovat hák;
- pokračovat v provozu jeřábu, utvoří-li se na ocelovém laně smyčka nebo se lano vysmekne z drážek nebo bubnu;
- vyřazovat z funkce bezpečnostní vypínače nebo je přestavovat;
- zakázané manipulace s mostovým jeřábem při vázání a zavěšování břemen:
- používat vadné nebo nevyhovující prostředky k vázání, zavěšení nebo uchopení a prostředky, které nejsou označeny dovoleným zařízením, nebo které nebyly odborným technikem schváleny;
- přetěžovat prostředky k vázání nebo zavěšení;
- vázat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá, pokud není možno zjistit sílu potřebnou k jejich uvolnění nebo pokud jeřáb není vybaven přetěžovací pojistkou;
- vázat břemena o hmotnosti převyšující nosnost jeřábu s výjimkou zkušebních břemen;
- zavěšovat na hák nebo vzájemně do sebe více vázacích nebo závěsných prostředků, než je k přepravě břemene zapotřebí, křížit je při vkládání do háku nebo je zavěšovat na jejich špičku;
- zkracovat vázací a závěsné prostředky uzlením nebo zkrucováním, nebo jakýmkoliv způsobem upravovat;
- upravovat jakýmkoliv způsobem hák nebo zavěšovat břemeno na dvojitý hák jednostranně;
- vázat břemeno na šikmý tah nebo zbytečně vysoko nebo dávat pokyny pro vláčení břemen nebo posunování vozidel;
- vázat břemena řetězy a lany přes ostré hrany, které by mohly způsobit jejich poškození bez podložení, s výjimkou žhavých předmětů;
- vázat nebo zavěšovat dopravní bedny, rošty apod., které jsou navršeny materiálem nad okraj;
- zavěšovat se nebo stavět se na břemeno nebo ho přidržovat rukou pro udržení těžiště v ose nebo závěsu (rovnováhy);
- nechávat břemeno zavěšené v době pracovního klidu a v pracovních přestávkách, nelze-li z jakýchkoliv důvodů spustit břemeno, nesmí se vazač vzdálit a musí dbát, aby se nikdo pod břemenem nepohyboval ani nezdržoval;
- ukládat břemena do dopravních cest, podél železničních kolejí musí zůstat předepsaný volný průchod;
- ukládat břemena na postranice dopravních prostředků nebo je o ně opírat;
- přecházet nebo zdržovat se pod zavěšeným břemenem nebo v jeho nebezpečné blízkosti;
- násilně vytahovat vázací prostředky zpod břemen;
- ukládat vázací nebo závěsné prostředky na jiná než vyhrazená místa;
- zvedat břemena, která svými rozměry ohrožují okolní zařízení bez náležitých opatření;
- pití alkoholických nápojů a být pod vlivem omamných látek.
Výkresová část dokumentace mostového jeřábu obsahuje zejména:
- výkresy objektu s jeřábovou dráhou a technologickým zařízením;
- dispoziční schematicky výkres uspořádání všech jeřábů na jeřábové dráze s uvedením hlavních rozměrů konstrukce;
- pohledový výkres se zakreslením půdorysu, nárysu i bokorysu jeřábu;
- průjezdné profily jeřábu;
- výkres jeřábu v pracovní poloze;
- výkres mostového jeřábu s vymezenými mírami mezi pohyblivými a nepohyblivými zařízeními umístěnými v místě osazení jeřábu.
5.2.4 Dokumentace výrobce mostového jeřábu
K této dokumentaci můžeme přiřadit zejména výkresy a dokumenty výrobce shrnuté do svazku Technické charakteristiky a přejímací dokumenty podle ČSN ISO 7363 pro vyrobený a stavebníkovi dodaný konkrétně definovaný mostový jeřáb.
V tomto svazku jsou uvedeny zejména tyto údaje a doloženy následující prohlášení a protokoly:
- název dokumentu, na jehož základě byl mostový jeřáb vyroben, základní údaje o zařízení;
- identifikační údaje, číslo dokumentu, datum vydání a orgán, který dokument vydal a schválil;
- kým a podle jakých norem byl vyroben, pro kterou stavbu a kdo je stavebníkem, odběratelem;
- výrobní číslo jeřábu, číslo zakázky, ilustrace zařízení v pracovní poloze;
- název a typ jeřábu, rok výroby, skupinová klasifikace, zdroje energie, napětí, použité uzly zařízení;
- prostředí, ve kterém může jeřáb pracovat, požadavky na pracovní místo;
- nosnost, rozpětí, rozvor, výška zdvihu, rychlost jeřábu, hmotnost jeřábu;
- rychlost zvedání/spouštění břemene;
- požadavky na jeřábovou dráhu, maximální tlak kol, nejmenší poloměr křivosti dráhy;
- specifikace a technická charakteristika montovaných částí:
- hnací motory, brzdové ústrojí;
- elektrická zařízení pro pohon mechanizmu;
- schematická elektro dokumentace hnacích a řídicích systémů;
- charakteristiky kladnice s háky, háků, lan;
- bezpečnostní zařízení a přístrojová technika:
- omezovače koncové a nosnosti;
- narážky a nárazníky;
- hlásiče a ukazatele;
- signální a dorozumívací zařízení;
- kabiny;
- údaje o materiálu hlavních konstrukčních prvků a části a zařízení ocelových konstrukcí.
- soubor dodacích dokumentů:
- rozsah dodávky a zařízení;
- technický popis mostového jeřábu;
- výkresová dokumentace;
- dokumenty s výsledky zkoušek;
- technické prohlídky: ČSN EN 15011+A1, ČSN EN 1090-1+A1;
- protokol o provedení zkoušky dodávky;
- technická prohlídka jeřábu;
- prohlášení o výrobě;
- protokol o výsledcích montážní zkoušky;
- osvědčení o jakosti a kompletnosti jeřábu;
- dozorčí pokyny;
- hák, drapáky, magnety, vázací prostředky.
- dodací list pro soubor dokumentace a dokumentů:
- základní výkresová dokumentace;
- technická zpráva a dokumentace strojní a elektro;
- statický výpočet;
- pasport jeřábu, jeřábové kočky;
- osvědčení od rozvaděče;
- revizní zprávy;
- ES prohlášení o shodě;
- pokyny k montáži a údržbě;
- návod k obsluze a údržbě.
- předávací protokol.
5.2.5 Zkoušky mostového jeřábu
- rozhodnutí zkušebního orgánu o druhu zkoušky;
- zápis o převzetí ocelové konstrukce jeřábové dráhy;
- ověření normového rozsahu technické dokumentace jeřábu;
- měření jeřábu a výrobních úchylek;
- provedení individuální zkoušky dodávky montáže;
- výchozí revize elektrozařízení přívodu a jeřábu;
- zaměření a kontrola jeřábové dráhy a jeřábových kolejnic:
- identifikační údaje;
- délka dráhy;
- rozchod kolejí;
- směrové zaměření, mezní úchylky a vychýlení;
- výškové měření, mezní výškové úchylky, sklon větví;
- pravidelná inspekční prohlídka jeřábu v rozsahu obdobném jako u revizní zkoušky;
- prohlídka technického stavu mostového jeřábu;
- revizní zkouška jeřábu:
- zápis o převzetí ocelové konstrukce jeřábu;
- údaje identifikační o jeřábu, výrobci, provozovateli;
- proměření geometrie mostu jeřábu;
- nosnost, zařazení do skupiny jeřábů;
- poslední revize;
- kontrola dokumentace, pasportu, parametrů, provozní knihy / deníku;
- kontrola jeřábové dráhy, kolejnic, narážky a dorazů, uzemnění, napájení trolejí;
- kontrola vůlí jeřábu, ocelové konstrukce, hlavních nosníků, svarů, spojů, promazání;
- pohyblivé a hnací ústroji, ovládací zařízení, spojky, kryty;
- brzdy pojezdu mostu, pojezdu kočky, zdvihů;
- nosné prostředky, kladnice, háky, závěsy, tabulky, bezpečnostní prvky;
- stav elektrické instalace, osvětlení, hlavní vypínač, rozvaděč;
- čistota, údržba, obsluha, pověřené osoby;
- zkouška bez zatížení;
- ověřovací zkouška zatěžkávací se zkušebním břemenem, průhyb nosníku, zkouška stability, ověření funkce proti přetížení;
- způsobilost jeřábu k provozování, nedostatky, termíny pro odstranění.
5.2.6 Elektrické vrátky (dále jen EV)
EV nasazený a provozovaný na pracovišti se hodnotí následovně:
- před uvedením vrátku do provozu na novém pracovišti musí být provedeno jeho převzetí PTZZ;
- před každým použitím prohlídkou obsluhovatelem vrátku;
- 1x za 14 dnů odbornou prohlídkou uživatelem ZZ;
- v pravidelném období 1x za 6 měsíců RTEZ;
- po opravě nebo výměně el. zařízení nebo částí, mající vliv na bezpečnost provozu, provádí RTEZ nebo RTZZ, který stanoví rozsah hodnocení na základě rozsahu opravy, resp. výměny;
- napojení EV musí být provedeno na el. přívod s platnou el. revizí.
Provozování elektrických vrátků
Doklady a technická dokumentace
Před každým uvedením EV do provozu musí být:
- technologický postup manipulací;
- základní list technických údajů, návod pro obsluhu a údržbu;
- deník ZZ nebo obdobný doklad;
- výkres a statický výpočet od nosných a zajišťovacích prvků (např. úchyt převáděcích kladek, upevnění rámu, příp. kontrola skutečného zatížení lana apod.);
- u vrátků pro dopravu osob musí být technologický postup doplněn o požadavky z hlediska bezpečnosti pro vlastní dopravu a práci osob.
Technické požadavky
Každý EV musí mít štítek výrobce, evidenční číslo majitele. U EV pro dopravu osob musí být dále splněno:
- EV musí mít 3 na sobě nezávislé brzdy, z nichž jedna působí přímo na lanový buben;
- součinitel bezpečnosti lana musí být min. 12;
- nosnost vrátku musí být min. 1,5x větší než celková hmotnost přepravovaného koše včetně osob;
- ovládání EV musí být pomocí samo vratného tlačítka;
- omezení horní polohy koše musí být zajištěno koncovým vypínačem;
- koš pro dopravu osob musí splňovat požadavky, uvedené v předpise;
- hák pro zavěšení koše musí mít pojistku proti vypadnutí lana (může být řešeno náhradním způsobem se souhlasem RTZZ);
- v případě nebezpečného rozhoupání koše větrem musí být provedena jeho stabilizace např. pomocí vodících lan.
5.3 PROVOZNÍ POŽADAVKY
Základní povinnosti obsluhovatele EV jsou následující:
- před zahájením provozu provést kontrolu Deníku ZZ se zaměřením především na případné závady. Pak provést kontrolu celého zařízení včetně uchycení převáděcích kladek a rámu EV, dále funkční zkoušku s najetím do krajních poloh s kontrolou funkce brzd, ovladačů a instalovaných bezpečnostních prvků. Pokud obsluhovatel zjistí závadu při kontrole nebo v průběhu provozu, musí ji nahlásit uživateli, který zajistí její odstranění a rozhodne o dalším provozování. Závady zapisuje obsluhovatel do Deníku ZZ.
- při provozu je zakázáno:
- přetěžovat EV nebo lano břemenem větším, než je nosnost EV nebo dovolené zatížení lana;
- provozovat zařízení při závadách ohrožujících bezprostředně bezpečnost provozu (např. poškozené lano, neprovedené zemnění, nedostatečné zakotvení rámu, poškozené ovládací prvky, nedostatečná funkce brzdy apod.);
- obsluhovat EV bez platného oprávnění a lékařského vyšetření;
- najíždět při vlastním provozu na koncový vypínač horní polohy zdvihu;
- nedodržovat požadavky stanovené v technologickém postupu;
- ovládat EV bez pokynů naváděče-vazače, pokud není náležitý výhled a přehled na prováděné manipulace;
- po ukončení provozu se musí zajet s prázdnou kladnicí na vyhrazené místo, nebo se zařízení odstaví jiným odsouhlaseným způsobem podle technologického postupu. Ovladače musí být v nulové poloze, vypnut el. vypínač vrátku a přívodu.
6 PŘÍLOHY
6.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ
Právní předpisy týkající se zdvihacích zařízení jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.
6.2 NORMY PRO ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ
Normy týkající se zdvihacích zařízení jsou uvedeny v kapitole 5 pomůcky A 5.1.
6.3 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 193/2022 SB. – PŘÍLOHY
Příloha č. 1 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních a způsob jejich označení v evidenčním čísle oprávnění a osvědčení
Příloha č. 2 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Lhůty ověřování způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení k bezpečnému provozu
Tabulka č. 1 – Lhůty revizí a zkoušek jeřábů a zdvihadel
Tabulka č. 2 – Lhůty odborných zkoušek výtahů
Tabulka č. 3 – Lhůty odbor Požadavky na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení
Příloha č. 3 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Požadavky na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení
Příloha č. 4 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Minimální doba odborné praxe požadovaná pro činnost na vyhrazených zdvihacích zařízeních ve vztahu k dosaženému stupni odborného vzdělání žadatel